Czeching 201628. července  2017 v 20:00  

Bývám svědkem přístupu „světe, objev si mě,“ říká DJ Suki, pořadatel konference Beat Evolution

Zdeněk Souček aka DJ Suki, pořadatel konference Beat Evolution - Foto: press kit Beat Evolution Conference

Zdeněk Souček aka DJ Suki, pořadatel konference Beat EvolutionFoto: press kit Beat Evolution Conference

Hudebním exportem se nezabývá jen scéna populární hudby. Zajímavým příkladem snahy o podporu hudebního exportu v rámci konkrétního žánru je na světě ojedinělá konference Beat Evolution, která již druhým rokem sdružuje profesionály drumandbassové scény a snaží se přispět k rozvoji místních umělců tohoto žánru. Jejím zakladatelem je Zdeněk Souček alias DJ Suki, pořadatel festivalu Let It Roll, kterému drumandbassová konference Beat Evolution předchází. Hudebníci a profesionálové nejen této scény se sejdou 2. a 3. srpna v pražském klubu MeetFactory. Účastníci se budou moci dozvědět, jak se prosadit v zahraničí, budou mít možnost diskutovat například s manažery labelů, navštívit workshopy pro DJe, MC i producenty a získat zpětnou vazbu na svou hudbu v rámci několika demo listening sessions.

Jak je vnímaná česká drumandbassová scéna ve světě? Jaké slýcháváte ohlasy od DJů a dalších profesionálů ze světa?
Je vnímaná hodně dobře, speciálně u těch zahraničních umělců, kteří sem rádi jezdí. Dokonce se říká, že Česká republika je drumandbassová velmoc, proto, že je tu hodně eventů, ať už nějakých větších, nebo těch klubových, prakticky každý víkend sem přijede několik zahraničních umělců. Pochvalují si skvělou atmosféru a to publikum je hodně znalý toho, co poslouchá, což samozřejmě všichni umělci rádi ocení. Z tohoto pohledu je na tom tedy Česká republika dobře. 

Proč jste se rozhodli konferenci Beat Evolution pořádat? Z jakého popudu vznikla?
Je to založené na dvou ideách. Jedna idea je mířena víc do Česka a klade si za cíl podporovat místní umělce. To je podle mě ta slabá stránka místní scény. Na to, jak velké hnutí tady je, tak lokálních umělců je tu málo. A málo z nich má úspěchy v zahraničí. Takže jedním z cílů konference je otevřít jim dveře a uvést je do mezinárodního světa, aby se nebáli posílat svou muziku ven. Samozřejmě velká část programu je zaměřená na producenty, kteří mají možnost dozvědět se, jak zlepšit svou produkci a propagaci. A ta druhá idea, ta byla mířena zase trochu ven. Zjistili jsme, že i když je světová drumandbassová scéna dost propojená, tak neexistuje místo a čas, kde by se všichni potkali a mohli jednat jak o pozitivních, tak i negativních úskalích toho, co děláme. Mimo londýnských Drum and Bass Awards, kde se sice lidé sejdou, ale je to spíš party, takové místo není, takže to byl další takový popud, vytvořit příležitost se potkat. 

Je na české drumandbassové scéně poptávka po vzdělávání?
Díky té konferenci zjišťujeme, že poměrně ano. Hlavně u těch elektronických producentů to funguje tak, že jsou to samouci, učí se z různých tutoriálů nebo od svých známých, od poměrně úzkého okruhu lidí. A u nás moc nefunguje, že by tu byly nějaké školy nebo kurzy. Pokud jsou, tak je jich minimálně a jsou jen ve velkých městech, nejsou tedy dostupné všem. My jsme díky speciální zimní verzi konference, která je zaměřena čistě na umělce, zjistili, že ten zájem je. Bylo tam spousta mladých lidí, trávili tam čas a psali si poznámky během těch panelů. 

Je něco, v čem jsou čeští umělci v porovnání se zahraničními pozadu?
Já myslím, že je to právě v té sebepropagaci a umění jednat s vlastními fanoušky. Dost často jsem svědkem takového přístupu „světe, objev si mě, já to dělám nejlíp, tak jak to, že nejsem slavný?“. Zažil jsem to i u umělců, kteří jsou na úrovni, dělají skvělou hudbu, ale stále čekají, až přijde ten jejich den. Samozřejmě to tak nefunguje. Je to čím dál víc o nějaké aktivitě na sociálních sítích i mimo ně, o propagaci sebe sama v mezinárodním měřítku. Možná je to tím, že jsme tu ještě neměli toho velkého mezinárodního umělce a všichni tak mají pocit, že to není možný. 

Vidíte v rámci české hudební infrastruktury nějaké problémy, které by se podle vás měly řešit, něco, co by se mělo změnit?
Já si myslím, že by se určitě mělo pracovat na vzdělávání umělců ve všech směrech, ať už je to právě ta hudební tvorba a produkce. Obecně tu chybí znalosti o tom, jak to celé dělat na úrovni. Co se týče propagace, autorských práv, přístupu agentů a manažerů, spousta lidí nechápe, proč je nutné mít kolem sebe takové profesionální struktury. Jsou to věci, které mohou umělci hodně pomoci, ale pokud to on sám nechce, tak je těžké, aby se posouval dál. Co se týče autorských práv, tam vidím velkou mezeru. Máme tu Osu, jedinou organizaci, která zastupuje autorská práva umělců, ale bohužel asi kvůli jejich přístupu k umělcům i veřejnosti je tato organizace hrozně neoblíbená. Dá se to chápat asi u těch, kteří mají platit, jako promotéři a majitelé podniků, tam asi ta obliba nikdy nebude, ale je trochu děsivé, že ani ti umělci tuto organizaci nemají rádi. Nechápou, proč by se tam měli přihlásit, myslí si, že nikdy žádné peníze nedostanou, že je to celé neprůhledné. Když to srovnám s přístupem jiných takových organizací, které mám příležitost vídat v zahraničí, tak je to, dle mého názoru, úplně opačně, než by to mělo být. Mám například zkušenosti z Anglie z PRS. To jsou mladí lidé, kteří chodí mezi umělce, baví se s nimi, vysvětlují jim, jaké přínosy z toho mohou mít. A nálada kolem toho je úplně jiná než tady u nás. 

Hudební průmysl prochází velkými změnami, má drumandbassová scéna nějaká specifika?
Drumandbassová scéna je specifická tím, že je tu už dost dlouho a stále stojí stranou tomu hlavnímu proudu. A díky tomu tam asi nikdy nepřišly žádné velké peníze ze strany velkých labelů a promotérů. Proto je ta scéna tak stabilní a má svůj postupný vývoj, nikdy tam nebyla taková bublina jako v dubstepu nebo EDM. Díky tomu ta scéna sice nebyla tak velká, ale mnohem stabilnější, a tak se nějak postupně přizpůsobuje těm změnám v celém hudebním průmyslu, ať už se to týká vydávání hudby, streamingu, nebo živého vystupování, které bylo vždy důležitou součástí této scény. Moc velké změny tam tedy nejsou. 

Dotkli jsme se té stability, která podle mě souvisí s budováním komunity. Drží mezinárodní komunita drum and bassu pohromadě, jsou zahraniční profesionálové vstřícní? Na popové scéně se někdy k sobě lidé chovají tvrdě, jako byznysmeni, a hudebníkům se někdy chování manažerů a agentů nelíbí a to jim často brání v té profesionalizaci.
Já nemůžu úplně srovnávat s jinými scénami, protože se primárně pohybuji na té naší. Dle mého názoru jsou výborné. Možná je to tím, že v mezinárodním měřítku nejsme až takovou konkurencí. Těch velkých mezinárodních eventů, kam se sjíždí lidé z celého světa, zas není tolik, aby si musely konkurovat. Stejně tak většina hudebních vydavatelství je profilovaná na určitý subžánr, takže ty třecí plochy tam nejsou tak velké. A i na konferenci vidíme, že lidé jsou otevření spolupráci a snaží se otevřeně debatovat o problémech. Jestli panuje určitá nevraživost, tak je to spíš v těch národních scénách. Vím, že třeba v Anglii, kde je ta scéna nejstarší a nejprofesionálnější, tak tam ty pnutí jsou, a je to vlastně v každé zemi v určité míře a v každé zemi jinak. Ale co se týče mezinárodního rozměru, tak je to jedna z těch lepších scén, co se týče spolupráce. 

V programu konference mě velmi zaujala témata ghostwritingu a také offline proma. Můžete vysvětlit, proč jsou pro vás důležitá?
Pro mě osobně je ghostwriting jedno z nejdůležitějších témat konference. Je to věc, která se děje, ale nemluví se o ní. Ti umělci, kteří ho využívají, nechtějí, aby se o tom mluvilo, protože tu hudbu chtějí představovat jako svůj produkt, i když to tak úplně není. A lidé, kteří dělají ghostwriting, o tom zase asi úplně nemohou mluvit, nevím, možná jsou vázáni nějakými smlouvami. Nicméně našli jsme několik umělců, kteří se o ty zkušenosti a své názory podělí. Jsou to umělci, kteří produkovali pro velká jména, takže myslím, že tato debata bude hodně zajímavá, právě proto, že se o tom nikde moc nemluví. A offline promo je takové téma, které se v poslední době hodně opomíjí. Všichni se primárně soustředí na sociální sítě a na online marketingové aktivity. Ale offline promo stále funguje. Každý dostane rád nějaký dáreček nebo samolepku. Je to dobrá forma komunikace s fanoušky. Chtěli bychom tedy, že by se na to nemělo zapomínat. 

Jedním z cílů konference je poradit účastníkům, jak by na sobě měli pracovat, aby se dostali za hranice. Co je podle vám v tomto ohledu nejdůležitější?
Já myslím, že úspěch umělce je dán mixem několika vlastností a mezi ně bude asi patřit i trochu štěstí. Je to určitě samotná kreativita a tvorba té hudby, potom jakási schopnost selfproma a komunikace s fanoušky a několik dalších věcí. A pro každého umělce to může být různý mix těchto. A já myslím, že nejdůležitější pro úspěch je najít si ten svůj mix těchto vlastností a zkušeností a jejich využívání. Na konferenci bude spousta odborníků, kteří se budou věnovat těm jednotlivým tématům, a každý tedy bude mít možnost najít si ty témata, kde by měl třeba zatlačit anebo naopak kde už je dobrý. 

Je něco, co vás osobně za vaši kariéru na hudební scéně překvapilo nebo hodně vyučilo při kontaktu s lidmi ze zahraničí?
Takové velké překvapení, kterým vlastně každý projde, je, že ty hvězdy, které jsou v nějaký okamžik ty nedostižné idoly, jsou jen normální lidi a každý je nějaký. Tedy že někdo, kdo může být třeba super cool umělec, vůbec není v pohodě a naopak. Já se dnes kamarádím z většinou těch velkých umělců a majitelů labelů a promotérů a fungujeme na nějaké stejné vlně, ale ještě před lety to pro mě byly osobnosti, které když jsem potkal, začal jsem koktat. Takže tohle zjištění, že všichni jsme lidi, pro mě bylo důležité a oči otevírající. 

V nedávné době vznikla proexportní hudební kancelář Czech Music Office, jaká podpora by se vám hodila pro váš projekt, který se týká exportu i profesionalizace umělců?
Pro nás by to určitě byla propagace v tom mezinárodním měřítku. My jsme si tu vybudovali poměrně silnou značku. Děláme největší festival toho našeho žánru na světě a sjíždí se sem hodně lidí. Ale já bych řekl, že ta propagace je něco, čeho není nikdy dost, a samozřejmě propagace českých umělců a českých eventů je důležitá věc. Co se týče té profesionalizace, tak pokud by se českým umělcům otevřela možnost jet studovat na zahraniční školy nebo workshopy, tak by to byl velký krok vpřed. 

Autor:   Mary C
Pořad: Czeching  |  Stanice: ČRo Radio Wave
Čas vysílání: poslední pondělí v měsíci v 22.00  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace