Povolání hudebníka je dnes daleko náročnější, říká zakladatel Budapest Showcase Hub

14. červenec 2017

O tom, jak se daří východní Evropě v hudebním exportu, jsme si povídali s Renato Horvathem, zakladatelem exportní aktivity, která sdružuje východoevropský region na svém festivalu a konferenci.

V posledních pěti letech vzniklo několik iniciativ, které se snaží propagovat hudbu mladých nadějných středo- a východoevropských kapel v zahraničí a tím také zvýšit jejich šance na úspěch mezi kapelami velkých hudebních scén a hudebních trhů, jako je Británie nebo Německo. Jedním z takových je i náš hudebně exportní projekt Czeching nebo projekt Budapest Showcase Hub neboli BUSH Ten si dal za cíl propagovat populární hudbu celého východoevropského regionu. Dnes vám v rozhovoru představíme Renato Horvatha, jednoho ze zakladatelů agentury Eastaste, která se zabývá především licencováním hudby a své kontakty po celém světě se rozhodla využít k propagaci mladých kapel právě v projektu BUSH. Ten letos v listopadu opět vyvrcholí festivalem a konferencí v Budapešti.

Z jakých podmínek vzešel váš hudebně exportní projekt Budapest Showcase Hub?
Máme agenturu, která nabízí hudbu kapel do reklam, televize nebo filmů. Začali jsme s tím před pěti lety a chtěli jsme tak podpořit kapely z východoevropského regionu. Měli jsme pocit, že je tu ukryto mnoho hudebních pokladů, a chtěli jsme je vytáhnout na světlo ze stránek blogů a programů lokálních festivalů a prezentovat je světu. Tímto jsme si vytvořili docela velkou síť manažerů, booking agentů, promotérů a dalších lidí z hudebního průmyslu a říkali jsme si, že by bylo fajn, kdybychom to dokázali ještě lépe využít a zviditelnit tak místní kapely. Chtěli jsme představit lokální hudbu hudebnímu průmyslu ve světě. A přibližně před třemi lety jsme začali plánovat festival, který nyní pořádáme, a všimli jsme si, že v regionu to začíná víc žít a že sousední země začínají více spolupracovat. Vzniklo také několik nových showcaseových festivalů. Ty jsou skvělé, ale měli jsme pocit, že tu přeci jen ještě je místo pro nějaký další. Takový, který by obsáhl celý náš region a prezentoval lokální kapely jako celek a na stejné úrovni. Protože když jsme se bavili s odborníky z USA, UK nebo Německa, zjistili jsme, že vnímají státy východní Evropy jako jeden celek, že nerozlišují mezi polskou a maďarskou kapelou, je to pro ně prostě jedna z těch východoevropských. Tak jsme si říkali, proč si trochu s tímto stereotypem nepohrát a neprezentovat to nejlepší z regionu a tím snad potom vzbudit zájem uvnitř regionu a hlavně i v zahraničí.

Mohl byste nastínit pravidla projektu Budapest Showcase Hub a jeho harmonogram?
Na BUSH (Budapest Showcase Hub) kapely vybíráme trochu méně obvyklým způsobem, než se to děje na jiných festivalech. Rozhodli jsme se, že to rozhodnutí, které kapely ze zemí východní Evropy by se měly prezentovat, necháme na odbornících z té konkrétní země. Oslovili jsme tedy řadu hudebních odborníků z těchto 15 zemí, od bloggerů až po zástupce festivalů, a požádali je, aby vybrali 5 kapel své země, které podle nich mají největší potenciál. Na seznamu máme nyní asi 400 lidí, jejichž nominace se potom samozřejmě také překrývají. Kapelám se potom sčítají body. Záleží taky, na jakém místě je kapela nominovaná. První dostane pět bodů, poslední jeden. Sečteme to a o pěti nejúspěšnějších kapelách z jedné země potom hlasují všichni z ostatních zemí. Tak nám vznikne finální seznam z jedné země, tyto kapely pak oslovíme a doufáme, že pozvání na festival přijmou. Kapely jsou většinou velmi potěšeny. A mezi těmi, kteří nominují, to zároveň vytvoří taky pozitivní rozruch, dozví se tak o kapelách, o kterých dříve třeba vůbec nevěděli. Je to tedy velmi dobrý způsob, jak pracovat s lidmi, u kterých také doufáme, že se zúčastní BUSHe a přijedou se podívat na koncerty kapel a navazovat nové kontakty.

Jaká jsou vaše osobní kritéria, pokud se jedná o hudební export?
Pouze dělat dobrou hudbu dnes nestačí. Je tu tolik kapel v každém žánru, že je těžké prorazit jen svou hudbou. Dívám se hodně, jak svou hudbu kapely prezentují, jestli svými koncerty dokážou ukázat výraznou osobnost. Je také důležité, zda má kapela kolem sebe nějaký tým, který dokáže komunikovat s lidmi, které jejich hudba zaujme. Pokud kapela nemá aspoň jednoho manažera, je pro ně velmi těžké hledat příležitosti a využívat je. Zajímá mě také, jak se kapela propaguje, jak komunikuje, třeba i na sociálních sítích. V dnešní době, kdy teenageři konzumují hudbu a vnímají hudebníky úplně jinak, je to velmi důležité. Už je tolik nezajímá, kdo vlastně tu hudbu dělá, jsou spíše fanoušky youtuberů, takže pro hudebníky je dnes těžší získat si jejich obdiv. Potom musí kapely dokazovat, že jsou zábavné, a musí stále generovat nějaký obsah a zapojovat své publikum. Povolání hudebníka je dnes daleko náročnější, než to bylo dřív. Jakmile se sejdou ty věci, které jsem jmenoval, mohu říct, že kapela má skutečně potenciál.


Co byste doporučil kapelám, které chtějí udělat ten krok do zahraničí. Zvláště pro kapely z východní Evropy je to zatím pořád těžší.
Měly by rozhodně mít nějakou strategii. Mohly by si třeba vybrat konkrétní zemi, ve které začnou a u které mají pocit, že tam mohou něco konkrétního přinést. Když si vyberete Británii, dostanete se pravděpodobně do velmi obtížné situace, protože ta je už zahlcena místními kapelami. Vyniknout v Británii je tedy velmi obtížné. Proto se i my soustředíme zatím na východoevropský region, kde cítíme větší otevřenost ke kapelám z Východu. Kapelám mohu doporučit, aby se seznamovaly s kapelami ze země, kam mají namířeno. Mohou je pozvat třeba na koncert do své země nebo pro ně udělat remix. Sdílení publika může být dobrý začátek. A je třeba myslet v dlouhodobém časovém horizontu. Jeden koncert nehraje velkou roli a jet na turné bez pořádné propagace je skoro ztráta času.

Součástí festivalu BUSH je také konference. Na jaké důležité trendy na hudební scéně byste chtěl upozornit a měly by o nich kapely vědět?
Konference je pro nás velmi důležitá a chceme ji využít k tomu, abychom vzdělávali všechny účastníky festivalu a dali jim možnost nahlédnout do témat marketingu a sociálních sítí. Zveme vždy dobré řečníky a experty z hudebního průmyslu jako třeba britské Music Ally, kteří nabízí odborný marketingový pohled na hudební scénu. Máme tam také workshopy a soutěž, do které mohou kapely přihlásit své plány na propagaci a odborníci vyberou 15 kapel, které mohou své plány konzultovat osobně s těmito odborníky. Máme tam také specialistu na playlistový marketing, který je v době streamingovýh platforem, kdy jsou playlisty pro posluchače důležitým zdrojem nové hudby, obzvláště důležitý. Část takové práce může dělat umělá inteligence, ale jsou na to i odborníci, kteří poradí, jak přemýšlení o playlistech zakomponovat do svých celkových plánů na propagaci. Budeme se také soustředit hodně na licencování. Jedním z hostů konference bude také hudební supervizorka známých seriálů, jako jsou Stranger Things, Californication a dalších. Ve východní Evropě těchto lidí, kteří vybírají hudbu do seriálů a reklam, moc nemáme. Kapely budou mít opět šanci poslat svou hudbu a ona jich několik vybere. Jedna z přednášek bude také o tom, jak mohou youtubeři využívat hudbu a zároveň také platit hudebníkům. Některé lidi možná na festival přitáhne právě konference, díky těmto tématům.

autor: Mary C
Spustit audio

Více o tématu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.