Programový ředitel BBC Radio 1 Rhys Hughes: Propagovat nové umělce je naše poslání
O současné podobě britské scény i o tom, jak na ní prorazit z České republiky, i o vztahu k streamingovým službám a postavení žen na hudební scéně si povídala Mary C s programovým ředitelem BBC Radio 1 a 1Xtra Rhysem Hughesem. A to přímo v londýnské centrále britského veřejnoprávního rozhlasu.
Mnoho hudebních fanoušků vzhlíží k britské scéně jako k líhni nových žánrů a kapel. Mnoho hudebních publicistů a DJů vzhlíží k britskému veřejnoprávnímu rozhlasu BBC, protože nerezignuje na reflektování toho nejaktuálnějšího dění na hudební scéně i pod ní. Kam jinam tedy jet pro inspiraci než do londýnské centrály British Broadcasting Corporation, rovnou do sídla BBC Radio 1 a BBC 1Xtra, tedy stanic pro mladé?
Na recepci vás přivítá muž, který mluví česky, do 8. patra následujete starší dámu s růžovými digitálkami a tričkem s nápisem In new music we trust – věříme v novou hudbu, i proto má BBC stále vliv na to, že britská popová scéna je pestřejší a progresivnější než v jiných zemích. Potvrzuje to i programový ředitel stanice pro mladé BBC Radio 1 a BBC 1Xtra Rhys Hughes, díky němuž se ke stanicím připojily hvězdy jako Annie Mac, Toddla T nebo Skream. Zeptali jsme se ho i na radu pro české kapely, které by chtěly prorazit třeba do Anglie.
Je britská scéna stále tak plodná a progresivní? Jak ji vidíte vy jakožto programový ředitel rádií pro mladé?
Myslím, že britská scéna je stále velmi živá. Když se podíváte třeba na tu masivní expanzi grimu. To, jak Kanye West a Drake zmiňují nejrůznější grimové rappery, jako je Skepta a Stormzy, a přitom je to skutečně ojedinělá britská záležitost. Grime sice nese vlivy hip hopu, ale je v něm hlavně vliv drum’n’bassu, garage a také jamajských stylů reggae a dancehallu, protože v Británii žije jamajská komunita už asi 50 nebo 60 let.
Kromě grimu je tu výrazná i elektronická taneční scéna, techno a urban house jsou tu dost populární, acid house vznikl v Anglii. Tedy nemluvím o EDM, to nemohu vystát a myslím, že to je čistě americká záležitost. Ta taneční undergroundová scéna je stále velmi silná a je tu dost kapel, zpěváků a producentů, kteří i prorazili, od Rudimental přes Disclosure po Gorgon City. A velmi důležitá je i ta undergroundová techno scéna.
Rocková scéna je celkem dobrá, ale myslím, že kytarová hudba stále čeká na další velké kapely. Poslední velkou kapelou byli asi Arctic Monkeys a to je už docela dlouho. Ale samozřejmě jsou tu nějaké zajímavé kytarovky, jako třeba Wolf Alice. Takže myslím, že britská scéna je stále velmi silná.
Jak vnímáte roli veřejnoprávní stanice pro mladé? Hrála BBC významnou úlohu ve vzdělávání a inspirování britského publika novou hudbou a snaží se o to stále?
Myslím, že to tak je. Když se zeptáte britských labelů, a já to vím, protože jsem s nimi v kontaktu, všechny vám řeknou, že BBC vždy velmi podporovala nové a začínající kapely napříč mnoha žánry. Na BBC Radio 1 a BBC 1Xtra máme mnoho specializovaných pořadů. Máme světově nejúspěšnější pořad o drum’n’bass, pořad o grimu. Propagovat nové umělce je naším posláním. Třeba v rámci BBC Introducing vybíráme mladé kapely, které pak představujeme na různých festivalech, na našem Radio 1’s Big Weekend nebo na naší stagi na Glastonbury, v Readingu, Leedsu nebo na Bestivalu.
Třeba Coldplay, kteří jsou v současné době jednou z nejznámějších kapel na světě, hráli pro nás už před patnácti lety, kdy ještě neměli ani smlouvu s labelem. Takže myslím, že BBC je v tomto ohledu velmi nápomocná. A ono se to pak projeví i na exportu. Nejsme tak velká země, a přesto vyvážíme velké množství hudby do celého světa. Jen se podívejte, která deska je zatím letos nejprodávanější, je to Adele, britská a ještě na britském nezávislém labelu XL Recordings. Právě podepsala 80milionovou smlouvu s americkým labelem. Ať se vám líbí, nebo ne, je to obrovská hvězda a my jsme ji podporovali od jejích začátků.
Aktuálním trendem jsou nyní streamingové služby, které mohou být vnímány i jako konkurence rozhlasu. Jak se k nim vztahujete a spolupracujete s nimi nějakým způsobem?
Ano, to je velmi zajímavé téma. Vedeme tu na téma Spotify velké diskuze. Náš bývalý šéf hudební dramaturgie George je nyní šéfem britského Spotify. Náš pohled na věc je takový, že je třeba, abychom se do streamingových platforem zapojili. Je dobré, abychom na Spotify měli nějaké playlisty, ale je třeba mít určitou strategii. Je to stejné jako s YouTube, kam dáváme jen kousky z našeho programu. Jsme nyní nejúspěšnější rozhlasová stanice na YouTube, máme tam přes 3 miliony odběratelů. Ale chceme, aby lidé chodili na náš web a také iPlayer, kde máme i videa. Takže samozřejmě je třeba, abychom nějak se streamingovými službami pracovali, ale rozhodně jim nebudeme dávat vše.
Co byste poradil českým kapelám, které by rády prorazily třeba do Anglie, což se zdá jako téměř nemožné?
To je těžké. Jsou určitě země, které v tomto ohledu zaznamenaly velký úspěch, třeba Francie s Daft Punk, Justice nebo Air a Cassius. Švédsku se také daří prorazit ven. Myslím, že je to samozřejmě o písničkách. Musíte mít prostě skvělý „zabijácký“ hit. Ale samozřejmě, letos jsem byl na festivalu Eurosonic a vliv má mnoho faktorů. Je třeba mít skvělý hudební materiál, využívat dobře sociální sítě, je třeba vytvořit kolem sebe trochu rozruch, zkusit se dostat na showcaseové festivaly, jako je Eurosonic. A je to také o image a vizuální prezentaci obecně. Dnes nepotřebujete velké peníze na to, abyste natočili skvělý klip, prostě jde hlavně o to, jak jste kreativní.
Takže vybudujte si povědomí ve své zemi, snažte se prorazit do dalších částí Evropy, až nakonec vás Anglie nebude moci ignorovat. Vezměte si třeba Island, tak malá země a je v tom tak úspěšná. Ale třeba Španělsku se v tom zas tolik nedaří, i když na Eurosonicu jsem viděl zajímavé španělské kapely. Předpokládám, že u vás vedete debatu na téma, zda zpívat anglicky, nebo ne. To nebudu komentovat, myslím, že je to čistě na vás. Ale mnoho úspěšných švédských kapel zpívalo anglicky, protože ono to přeci jen otevírá širší trh.
V posledních letech se více mluví o genderové nerovnosti a sexismu i na hudební scéně, jaký je váš názor na toto téma?
Myslím, že je to daleko lepší než dřív. Asi bychom nechtěli jít cestou kvót, neděláme to tak ani v případě rasy. Najímáme lidi, protože jsou dobří. Ale vždycky mě šokovaly takové ty žebříčky DJů třeba v magazínu Mixmag, kde mezi top 100 DJs najdete jen 3 ženy. Připadá mi to úplně absurdní. Takže jsem se vědomě snažil na naše stanice přivést více DJek. Annie Mac je dnes pravděpodobně nejznámější DJkou na světě, nemá ráda, když jí někdo říká, že je „female DJ“, je prostě DJ. Máme tu ale mnoho dalších – B.Traits, Heidi nebo Sian Anderson a Claru Amfo na 1Xtra. BBC má v tomto ohledu dobrou tradici a považuji za velmi důležité, aby tu ženy byly reprezentovány. Zvlášť na elektronické scéně to ženy nemají lehké. Před deseti lety jste spočítali DJky na prstech jedné ruky, teď je to už mnohem lepší.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
