
1. září 1939 vypukla druhá světová válka. V tento den hitlerovské Německo bez vyhlášení války napadlo sousední Polsko a během jednoho měsíce za přispění Sovětského svazu zemi ovládlo. Nejděsivější válka v lidských dějinách byla v plném proudu.

Pokud přijedete do Paříže na Náměstí Bastily (Place De La Bastille), určitě středověkou pevnost nenajdete. 14. července 1789 ikonu despotismu srovnali se zemí francouzští občané. Znamenalo to začátek Velké francouzské revoluce a dodnes se ve Francii tento den připomíná jako státní svátek.

9. července 1609 vydal český král a římský císař Rudolf II. listinu, která potvrzovala náboženskou svobodu v Českém království. Od vydání nejliberálnějšího zákona v tehdejší Evropě tento rok uplynou čtyři století.

Je 6. července 1415. Kostnický koncil právě skončil. Pověření biskupové nasazují muži na hlavu okrouhlou papírovou korunu, na které svítí nápis: "Tento jest arcikacíř!" Mistr Jan Hus kráčí hrdě po předměstské louce, za chvíli jej pohltí plameny. Ještě může odvolat. Ne, neodvolá, chce zemřít podle pravdy evangelia.

Před 20 lety občanské hnutí Charta 77 vyzvalo vedení Komunistické strany Československa, aby zemi vyvedlo z krize a obnovilo společenský dialog. Petice Několik vět byla zveřejněna v samizdatových Lidových novinách 22. června 1989.

Když se pětačtyřicetiletému Karlovi IV. konečně narodil syn, celé království se zaradovalo. Nikdo nepochyboval o tom, že velký císař vychová stejně velkého syna. Bohužel, výchova se vymkla z rukou a Václav IV. během dlouhé vlády promrhal téměř vše, co jeho otec vybudoval.

Ačkoli mnozí Rudolf II. Habsburského považovali za podivína, který na sklonku života propadl šílenství, pražská metropole za jeho vlády doslova rozkvetla. Na ulicích jste mohli potkat jak vyhlášené umělce, tak slavné alchymisty nebo světoznámé astronomy.

Málokterý politik v historii Československa měl tak těžký úkol jako Emil Hácha. Po Mnichovské dohodě se stal protektorátním prezidentem, a přestože se to zdá téměř nemožné, snažil se udržet ve zmrzačené zemi řád i spravedlnost.
Roky končící devítkou nebyly jen následky osudových osmiček. Na Vltavu se po roce vracejí Schody času Když v roce 2003 přišel dokumentarista Zdeněk Bouček s nápadem na Schody času, možná ani netušil, že nepůjde o jednorázovou záležitost k osmdesátému výročí rozhlasového vysílání u nás. Od té doby se ale Schody času staly tradiční a každoroční připomínkou výročí zahájení rozhlasového vysílání 18. května roku 1923. Letos samozřejmě připomenou roky končící číslicí devět. Tedy roky, které v našich dějinách mnohdy znamenaly stejně významné přelomy jako roky osmičkové - ať už se jedná o rok 1939, 1969 či pochopitelně 1989.

4. května 2009 uplynulo 90 let od úmrtí slovenského politika, generála francouzské armády a astronoma Milana Rastislava Štefánika. Spolu s Tomášem G. Masarykem a Edvardem Benešem se tento muž řadí mezi hlavní osobnosti, které se zasloužily o vznik Československa.