1. září 1939 vypukla druhá světová válka. V tento den hitlerovské Německo bez vyhlášení války napadlo sousední Polsko a během jednoho měsíce za přispění Sovětského svazu zemi ovládlo. Nejděsivější válka v lidských dějinách byla v plném proudu.

Pokud přijedete do Paříže na Náměstí Bastily (Place De La Bastille), určitě středověkou pevnost nenajdete. 14. července 1789 ikonu despotismu srovnali se zemí francouzští občané. Znamenalo to začátek Velké francouzské revoluce a dodnes se ve Francii tento den připomíná jako státní svátek.

Roky končící devítkou nebyly jen následky osudových osmiček. Na Vltavu se po roce vracejí Schody času Když v roce 2003 přišel dokumentarista Zdeněk Bouček s nápadem na Schody času, možná ani netušil, že nepůjde o jednorázovou záležitost k osmdesátému výročí rozhlasového vysílání u nás. Od té doby se ale Schody času staly tradiční a každoroční připomínkou výročí zahájení rozhlasového vysílání 18. května roku 1923. Letos samozřejmě připomenou roky končící číslicí devět. Tedy roky, které v našich dějinách mnohdy znamenaly stejně významné přelomy jako roky osmičkové - ať už se jedná o rok 1939, 1969 či pochopitelně 1989.

4. května 2009 uplynulo 90 let od úmrtí slovenského politika, generála francouzské armády a astronoma Milana Rastislava Štefánika. Spolu s Tomášem G. Masarykem a Edvardem Benešem se tento muž řadí mezi hlavní osobnosti, které se zasloužily o vznik Československa.

Od tragické smrti významného astronoma, politika a státníka Milana Rastislava Štefánika uplynulo dnes 90 let. Národ však navzdory plynoucímu času nezapomíná na jeho politické a vojenské úspěchy a zejména úsilí pro osamostatnění Československa. Nesmíme ale opomenout, že Štefánik byl celou svou duší astronomem a nebýt jeho předčasné smrti, jistě by si vybojoval výsostné postavení i ve vědecké sféře.