[791x529]
1. září 1939 vypukla druhá světová válka. V tento den hitlerovské Německo bez vyhlášení války napadlo sousední Polsko a během jednoho měsíce za přispění Sovětského svazu zemi ovládlo. Nejděsivější válka v lidských dějinách byla v plném proudu.
Krvavé intervenci předcházelo několik fingovaných provokací, při nichž příslušníci SS převlečení za polské vojáky přepadli dvě německé celnice ve Slezsku a radiostanici v Gliwicích. Tímto činem chtěl Adolf Hitler (1889-1945) ospravedlnit vpád vojsk do Polska, který začal 1. září 1939 ve tři čtvrtě na čtyři ráno uskutečňovat. Ačkoli polská armáda disponovala velkým počtem vojáků srovnatelným s Wehrmachtem, zdaleka nebyla tak připravená a vyzbrojená jako německá armáda. Polská vláda také počítala s podporu Francie a Velké Británie, které sice po vypršení ultimáta 3. září vyhlásily Německu válku, ale svou pomoc (kromě anglické námořní blokády Německa) neposkytly.
Dělení Polska pokračuje
Jak agrese pokračovala? Nejdříve německé válečné letectvo Luftwaffe začalo bombardovat polské město Wieluń, poté pozemní jednotky zaútočily na vojenské a komunikační cíle. Další útok vedený z Pomořanska a ze Slezska během čtyř dnů prolomil polskou obrannou linii a rychlé německé pancéřové a motorizované divize zamířily směrem k Varšavě a Brestu.
Mezi 8. a 10. zářím se Němci přiblížili ze severu a jihu k Varšavě, avšak polské divize sevřené v Poznani podnikly rozhodný protiútok. Když ale 17. září překročila sovětská Rudá armáda polské východní hranice a ještě stejný den dorazila k polské metropoli, byl osud Polska zpečetěn. Stalin prohlásil, že Polsko přestalo existovat jako nezávislý stát a že si bere zpět to, co po právu patřilo Sovětskému svazu.
Poslední vzdech polské orlice
Varšava po zuřivých bojích padla 28. září a o čtyři dny později polská vláda kapitulovala. Následujícího dne podepsali v Moskvě Joachim von Ribbentrop (1893-1946) a jeho sovětský kolega Vjačeslav Molotov (1890-1986) smlouvu o přátelství a hranicích. Podle ní se demarkační linie posunula až na řeku Bug a Litva připadla Stalinovi. Za pouhý měsíc zemřelo nebo bylo zraněno přes 200 000 polských občanů a přes milion vojáků padlo do zajetí. Naproti tomu Němci měli na svém kontě "pouze" 40 000 mrtvých a raněných. Ačkoli se části polské armády podařilo uniknout do Rumunska, německý diktátor si mohl mnout ruce, bleskurychlý atak se mu vydařil.
"Válečná fronta zmizela a s ní iluze, že předtím nějaká existovala. Toto nebyla žádná okupační válka, ale rychlý průnik a ničení - Blietzkrieg, blesková válka," okomentoval dobytí Polska americký časopis Time.
Kde se dozvíte víc?
Gliwická provokace 31.8.1939
Začátek 2. sv. války
