Devítky

 
AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Před 90 lety zemřel M. R. Štefánik

David Hartmann  
Slovenský astrofyzik M. R. Štefánik výrazně přispěl ke vzniku ČSR
Slovenský astrofyzik M. R. Štefánik výrazně přispěl ke vzniku ČSR  

4. května 2009 uplynulo 90 let od úmrtí slovenského politika, generála francouzské armády a astronoma Milana Rastislava Štefánika. Spolu s Tomášem G. Masarykem a Edvardem Benešem se tento muž řadí mezi hlavní osobnosti, které se zasloužily o vznik Československa. 

Přestože se nedožil ani 40 let, za svůj život toho stihl jako málokdo. Nejenže byl hvězdářem, válečným letcem v první světové válce a držitelem tří stupňů francouzské Čestné legie, ale především jedním z vrcholných představitelů zahraničního odboje.

Milan Rastislav Štefánik se narodil 21. července 1880 v rodině evangelického faráře v Košariskách u Brezové pod Bradlom na západním Slovensku. Odmalička ho formovaly slovenské knihy a časopisy, které mu dával číst jeho vzdělaný otec, slovenský vlastenec. Po maturitě v maďarském městě Sarvaši odešel do Prahy studovat stavební inženýrství na České vysoké učení technické. Po neshodě s otcem přestoupil z techniky na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, kde se vrhl na studium astronomie a matematiky. V roce 1904 úspěšně obhájil disertační práci o nové hvězdě v souhvězdí Cassiopea, objevené v roce 1572, a na podzim téhož roku se stal doktorem filozofie.

Ačkoli mu pražský studentský a kulturní život přirostl k srdci, brzy po ukončení studia se rozhodl pro cestu do Paříže. Zpočátku to vůbec neměl jednoduché - potýkal se s francouzštinou a byl téměř na mizině. Naštěstí mu přítel Vavro Šrobár (1867-1950), pozdější ministr s plnou mocí pro správu Slovenska, zajistil půjčku u slovenské banky. Na jaře 1905 se mu po dlouhých měsících podařilo navázat kontakt s významným francouzským astronomem Julesem Janssenem (1824-1907), který ho přijal do observatoře. Tady se začal intenzivně zabývat pozorováním Slunce a mimo jiné prováděl astrofyzikální výzkum v Turkestánu, severní Africe, na Tahiti, v Jižní Americe. V roce 1911 získal francouzské státní občanství.

Jakmile vypukla první světová válka, musel čtyřiatřicetiletý Štefánik narukovat do francouzské armády. O rok později se stal pilotem eskadry MF-54 a během bojů na srbské frontě havaroval a v kritickém stavu byl dopraven do Itálie, kde podstoupil operaci. Po válečných peripetiích se ocitl opět v Paříži, kde se seznámil s Benešem (1884-1948) a společně s ním a Masarykem (1850-1937) začal prosazovat ideu samostatného Československého státu mezi francouzskou elitou.

Největší kus práce při formování Československa však odvedl při organizování legionářských vojsk v Itálii, Francii a Rusku. Skutečnost, že se Češi a Slováci zapojili do války na straně Dohody, přesvědčila amerického prezidenta Thomase Woodrowa Wilsona (1856-1924), aby dal zelenou vzniku Československa.

Osudný den 4. května 1919 se čerstvý brigádní generál Štefánik rozhodl vrátit z italského města Udine domů. Jelikož se odmítl dotknout rakouské půdy, zvolil k návratu letadlo. V momentě, kdy se jeho aeroplán Caproni 450 blížil k Bratislavě, motory vypověděly službu a slovenský hrdina zemřel v troskách svého stroje.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Devítky
v rubrice: Další výročí

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2020 Český rozhlas