Jízdní řád digitalizace u Novy a Primy neprošel
Dvě největší soukromé televize na českém trhu, tedy Nova a Prima, se nevzdají svých analogových vysílačů ve prospěch postupujícího digitálního vysílání. Ani jedna totiž nevyslovila takzvaný neodvolatelný závazek, že požádá Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o změnu souboru technických parametrů, čímž by byly analogové frekvence volné pro budování digitálních sítí. Obě televize tak de facto odmítly technický plán přechodu na digitální vysílání, klíčový dokument české digitalizace. Jeho dodržování nejde bez změny zákona vynutit. ČTÚ mezitím pracuje na náhradním řešení s Českou televizí.
Obě komerční televize se ve svých zdůvodněních, proč plán odmítly, shodly na právní nejistotě kolem kompenzačních licencí. Ty měly Nova a Prima dostat jako určité "bolestné" za to, že by se musely postupně vzdát svých analogových vysílačů, ačkoliv jim stát ze zákona dal oprávnění analogově vysílat až do roku 2017. Momentálně ale není jasné, kolik licencí by každá televize měla dostat. Původně se počítalo s jednou pro Novu a s jednou pro Primu. Nova se dokonce netajila touhou po jednom celém multiplexu, který by obsadila HDTV kanálem a po ještě jednom digitálním kanále navíc.
Jak tedy shození plánu ze stolu televize vysvětlují? "Ne že bychom chtěli něco blokovat, ale podle původních předpokladů mělo do konce března dojít k úpravám mediální legislativy formou mininovely. Ta by vrátila zpět možnost udělit Nově a Primě kompenzační licence. Vzhledem k tomu, že se nic takového nestalo, nelze schválit jednu část procesu, aniž by na stole byla i ta druhá část," sdělil v pátek Hospodářským novinám ředitel Novy Petr Dvořák. Obdobný postoj tlumočil pro agenturu ČTK i mluvčí Primy Ladislav Pavlík. "Pro učinění takovéhoto neodvolatelného závazku a navazujících kroků bohužel v současné době chybí nezbytný právní rámec, který by upravoval konsekvence takovýchto úkonů, zejména pak otázku takzvaných kompenzačních licencí," shrnul Pavlík.
Nic se neděje, uklidňuje ČTÚ
Telekomunikační úřad zachovává chladnou hlavu. "Nic zláštního se neděje. Technický plán přechodu zůstane účinný a platný, leč nevymahatelný," poznamenal na březnové konferenci o digitální televizi v pražském hotelu Angelo předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. Mimo technický plán je řešena oblast Ústí nad Labem, resp. území pokrytého vysílačem Buková Hora. Tam už dohoda s Novou existuje. Postup vypínání v ostatních oblastech teď závisí na shovívavém přístupu Novy - tedy aspoň do doby, než sněmovnou projde mininovela vysílacího zákona č. 231/2001 Sb.
Ta by mohla zakotvit některé nové pravomoce pro telekomunikační úřad, který by tak měl vůči držitelům licencí silnější pozici. Zatím ale úřad jedná s Českou televizí, která chce co nejvíc urychlit spuštění veřejnoprávního multiplexu, ve kterém by šířila své programy společně se stanicemi Českého rozhlasu. Poprvé spolu v této věci obě strany jednaly v pátek 23. března.
Na schůzce obě strany konstatovaly, že návrh České televize i návrh vhodných kmitočtů, které pro veřejnoprávní síť našel ČTÚ, dávají reálnou šanci, že by síť opravdu mohla vzniknout mnohem rychleji, než v původně plánovaném roce 2010. Televizi by se líbil už podzim letošního roku.
Naopak soukromé Nově takový plán moc nevoní. "Z prohlášení ČTÚ a České televize vyplývá, že se strategie ČT v procesu digitalizace výrazně změnila a nelze ji realizovat za podmínek stávajícího TPP," píše se v pondělním prohlášení Novy.