ROZHOVOR: Cyril Svoboda: Nikdo nemá triko žádné televize (1. část)
Legislativní radou vlády v pondělí prošla digitální novela. Ve středu ji probere na svém zasedání kabinet a v srpnu ji projedná mezi druhým a třetím čtením vládního balíku reforem sněmovna. Zatím není jasné, zda projde dolní komorou parlamentu bez možnosti podávání pozměňovacích návrhů. O sporných aspektech digitální novely, ale i o dalším vývoji české mediální legislativy s ohledem na chystané evropské normy jsme mluvili s předsedou LRV Cyrilem Svobodou.
Můžete shrnout, jak dopadlo projednávání digitální novely v Legislativní radě vlády?
Myslím, že občany moc nezajímá, kdo vysílá. Důležité je, aby se vysílalo, aby se vysílaly hezké, oblíbené pořady, ať už na té nebo oné televizi. Tato služba občanům zajištěna bude. Nicméně z tohoto zákona vyplývají tři zprávy občanům České republiky.
Za prvé - návrh zákona vytváří nové licenční řízení pro dobu, kdy se bude vysílat toliko digitálně. A to má nastat nejpozději do října 2010. Poté by se mělo vysílat pouze digitálně, a kdo chce po tomto termínu vysílat, musí mít digitální licenci. Licence se bude udělovat v novém řízení, které je méně komplikované, je otevřené, je rovné. O tuto licenci si budou muset požádat všichni, kdo budou chtít po roce 2010 vysílat, včetně Novy, Primy a dalších.
Za druhé. Do té doby na tom trhu působí Nova, Prima a Česká televize, z nichž některé již z části vysílají digitálně. Vůle vlády v tomto ohledu je, aby se již teď umožnil proces digitalizace a aby na trh vstoupilo více televizí, než dosud.
Tento pokus byl učiněn už v minulosti. Ukázalo se, že uchopení zákonem nebylo šťastné. RRTV udělila šesti žadatelům licenci, ale toto rozhodnutí bylo zpochybněno žalobami. Tudíž nikdy nenabylo právní moci. Ale to byla skutečnost, se kterou televize musely počítat. Není možné říct, že s tím nepočítaly, protože znaly zákon a věděly, že každé rozhodnutí může být napadeno žalobou a může být dokonce i anulováno.
V zákoně je, že do roku 2010 dostanou Nova, Prima a těch šest dalších digitální licenci ze zákona, požádají-li si o ni. Tyto kompenzační licence samozřejmě budí pozornost z hlediska ústavnosti a zákonnosti. Legislativní rada poté, co se tento zákon výrazně vylepšil, nemá v této věci úplně jednoznačný, kategorický soud. Ještě před týdnem ho měla velmi kategorický. Dnes je to tak, že z hlediska proporcionality, veřejného zájmu a podobně to vidí tak, že tato konstrukce může být udržitelná.
Třetí zpráva se týká reklamy. Česká televize má ze zákona nárok na reklamu, ale z té bude přispívat na rozvoj českého filmu a také na proces digitalizace. Jinak by musel být tento proces hrazen ze státního rozpočtu.
Obecně řečeno, legislativní rada doporučila vládě tento návrh projednat a předložit sněmovně.
Říkal jste, že Nova a Prima si mohou požádat o kompenzační licenci. Kdy?
Až ten zákon nabude účinnosti. Ten den si mohou požádat všichni. Časová čára je den, kdy končí analogové vysílání. Do té doby tady budou mít kompenzační licence Nova, Prima a šest dalších televizí. A od roku 2010 je ten trh úplně volný, ale na jeho obsazení si mohou ke dni účinnosti toho zákona podat žádost úplně všichni.
U předchozích verzí novely byl problém, že by kompenzační licence teoreticky mohly kolidovat s evropským právem. Už je to vyřešeno?
Je to výrazně minimalizováno. Jsou tam nová obecná pravidla. Jestli dochází k nějaké deformaci, tak dočasně a s blahodárným účinkem. Otevírá se trh a vstupují do něj další televize, které budou vysílat digitálně. Důležité je, že od roku 2010 budou pravidla úplně otevřená a stejná pro všechny.
Budete navrhovat zkrácené projednání novely v parlamentu?
To je věcí předkladatele (ministerstva vnitra, kultury a průmyslu a obchodu - pozn. red.). Předkladatel naznačil, že bude žádat, aby ten návrh byl schválen v prvním čtení. Musí se splnit podmínky dohody mezi politickými stranami a politickými kluby. Já osobně jsem zastáncem toho, aby byl zákon projednán v co nejkratší podobě. My jsme tu na lékárnických vahách hledali řešení a mohu ujistit ty, kteří by mohli mít pochybnost, že tady nikdo není exponentem žádné televize. Není to vítězství Novy a Primy nad zbytkem, nebo vítězství menších žadatelů nad Novou, Primou a Českou televizí. Hledalo se řešení obecné a nikdo tady neběhá v triku žádné televize.
Vrátím se k textu novely. Zvyšují se v ní poplatky za kmitočty, ale neplatí to pro vysílatele, kteří vysílají podle zvláštního zákona, tedy pro Český rozhlas a Českou televizi.
Ano.
Nemáte obavy, že by vzhledem k tomu, jak jsou částky u televizního vysílání vysoké, mohly být likvidační pro malé vysílatele?
Ty poplatky jsou ve velmi širokém rozpětí, od 375 Kč do 18 milionů. To se může dotknout otázek deformace rovné soutěže, popřípadě i nedovolené veřejné podpory. Proto rozsah poplatků a podmínky stanoví vláda nařízením. A to bude muset ještě notifikovat v Evropské komisi, aby nedošlo k pokřivení trhu přímou nebo nepřímou veřejnou podporou.
Nezdrží to účinnost zákona? Evropská komise může jednat dlouho.
Nezdrží. Naopak je dobře, že je to nařízení vlády, protože to se dá lépe, rychleji a flexibilněji dojednat. Zákon by musel projít sněmovnou, senátem a u prezidenta republiky.
Konzultovali jste novelu s Evropskou komisí?
My tu máme dost odborníků na acquis communautaire (právní řád Evropské unie - pozn. red.). Sledovali jsme to tedy s velkou odpovědností z našeho odborného pohledu. Nevím ale, jestli proběhly předběžné konzultace, nebo ne, to je otázka pro předkladatele. Komisi je pak nutné předložit k notifikaci až návrh textu, to se ale bude týkat toho nařízení vlády, nikoliv tohoto zákona.
V druhé části rozhovoru, kterou přineseme ve čtvrtek, bude řeč také o dopadech novelizace evropské směrnice Televize bez hranic na tuzemské mediální právo.