Soukromá rádia: Český rozhlas má být tahounem digitalizace

24. duben 2008

Zástupci komerčních rozhlasových stanic seznámili v úterý senátní mediální komisi se svým návrhem novely vysílacího zákona, která mimo jiné sjednocuje platnost analogových licencí, a tím se snaží řešit i digitalizaci rádiového trhu. Podle jejich materiálu by se mělo analogové rozhlasové vysílání definitivně odmlčet na sklonku roku 2020. Do té doby by se na něj postupně přecházelo - podobně jako u televizních stanic. UVNITŘ DOKUMENT: Kompletní návrh + přepis vystoupení před komisí

Mezi senátory zavítali zástupci všech hlavních komerčních rádií - od generálních ředitelů Evropy 2 a Rádia Impuls až po jednatele regionálních sítí. Návrh představil předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání Michal Zelenka. "Přicházíme, řekl bych, v pravou chvíli, s iniciativou, kterou bych nazval samoregulační, která by měla reagovat na vývoj na mediálním trhu, přičemž asi se všichni shodneme na tom, že digitalizace není jenom potřebná, ale že je nevyhnutelná," vysvětlil Zelenka aktivitu soukromých rádií. "Dohodli jsme se v plné míře všichni hráči na trhu soukromého rozhlasového vysílání. Snažili jsme se vyřešit všechny podstatné otázky, které předurčují průhledný přístup k budoucí digitalizaci," dodal Michel Fleischmann ze společnosti Lagardere CZ, které patří například Frekvence 1.

V představách komerčních vysílatelů by se současným stanicím automaticky prodloužily analogové licence až do přechodu na digitální vysílání. Za normálních okolností by většině z nich postupně končily mezi roky 2010 a 2014, přičemž by o jejich znovuudělení museli usilovat v novém výběrovém řízení před Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Pokud by uspěli, zasahovala by platnost nově udělených licencí do plánované digitalizace, takže by nastala podobná situace, jako v televizním digitálním vysílání, kdy stát musí zohlednit prodloužené licence Novy a Primy.

"V tom návrhu je obsaženo, že určitým způsobem řeší problém, ve kterém se teď momentálně rozhlasový trh nachází, tj. že RRTV nadále uděluje licence k rozhlasovému vysílání. Licence, které jsou dnes udělovány podle stávajícího zákona, budou končit někdy v roce 2024, v roce 2025. A je vcelku logické, že i FM pásmo v té době bude využité k něčemu jinému," uvedl Daniel Sedláček za skupinu Media Bohemia, která sdružuje regionální rádia.

Kromě prodlužování licencí návrh umožňuje celoplošným stanicím, aby regionálně odpojovaly část programu a reklamní bloky. Také upravuje definici celoplošného komerčního vysílání tak, že takový program musí pokrývat 85 procent obyvatel (v současné době je to 70 procent). "Rozumím zájmu současných vysílatelů podržet své místo na trhu, to si nezastírejme, je to také spojeno s tím, aby licence nebyly předmětem nového výběrového řízení v souvislosti s digitalizačním procesem," reagoval na slova Zelenky a Fleischmanna předseda senátní komise Jiří Oberfalzer (ODS).

Jeho kolega Adolf Jílek (KDU-ČSL) připomněl, že významným subjektem digitalizace je také Český rozhlas. "Nemůžeme oddělit veřejnoprávní a soukromé," řekl. "Veřejnoprávní rozhlas nemůžete vypustit, on má taky poměrně dost frekvencí," podotknul. "Předpokládám, že tohle poběží paralelně. Český rozhlas s tím ostatně už začal. Nám to vůbec nevadí, že s tím začal, protože si myslíme, že tak jako v jiných státech je to právě veřejnoprávní vysílání, které svým způsobem prohrabe tu cestičku. To je taky značka, bez které to nepůjde," reagoval Zelenka. "Český rozhlas má mnoho kmitočtů, a převede-li je do digitalizace, bude to jenom dobře. Já myslím, že jediná překážka, která může být, je, když bude nutné dát Českému rozhlasu nějaké další technické prostředky, aby to nebylo na úkor těch našich," dodal Fleischmann.

Kromě senátorů v současné době zkoumají text návrhu i jednotlivá ministerstva. "Proces začal řádově před čtvrt rokem a v tuto chvíli očekáváme, že by z toho mohl vyplynout vládní návrh, který projde běžnou procedurou," komentoval stav projednávání Sedláček.

Senátní komise vzala návrh na vědomí.

Co zaznělo při projednávání (neredigovaný přepis):

Michal Zelenka, APSV: "Nejedná se o skupinu nátlakovou ani lobbistickou. My jsme jenom lidi, kteří to dělají. A přicházíme, řekl bych v pravou chvíli, s iniciativou, kterou bych nazval samoregulační, která by měla reagovat na vývoj na mediálním trhu, přičemž asi se všichni shodneme na tom, že digitalizace není jenom potřebná, ale že je nevyhnutelná.
V televizi byla o něco nevyhnutelnější, takže k ní docházelo dříve už po několik let. Ne všechno se podařilo, nebylo to úplně bezbolestné a ještě ani nevíme, jestli se všechno podaří. Faktem je, že bylo nutné opustit některá pásma - a tady si trochu musím naší rozhlasovou polívčičku přihřát, protože velké televize dosáhly velkých kompenzací a de facto i de iure prodloužení licencí, a navíc se jim podařilo celkem úspěšně odregulovat.
My přicházíme s iniciativou, která vůbec televizní problematiku neřeší, nedotýká se jí, stejně tak se vůbec nedotýká problematiky Českého rozhlasu, veřejnoprávního vysílání. Jde opravdu jenom o věci spojené se soukromým rozhlasovým vysíláním.
Cílem této naší iniciativy je zajistit úplně bezbolestný přechod na digitální vysílání a harmonizovat ho zcela s evropským mediálním právem.
Nechceme za to žádné rozsáhlé kompenzace, jenom přechodné licence. To znamená, že by se ze současných licencí staly přechodné licence, které by trvaly až do doby přechodu na digitální vysílání.
Nejedná se o přání nějakých velkých skupin, jak by mohlo tady z toho seskupení vyplývat, ale jedná se o úplně celý rozhlasový trh. Takže jsou-li tady páni za větší provozovatele, pak já jsem tady za ten zbytek. To znamená zejména za regionální rozhlasové stanice.
Udělá-li se to tímto způsobem, budou digitalizovat ti, kteří to opravdu umějí, kteří vědí, co to vysílání je, čím ještě může být a čím už opravdu býti nemůže.
A ne v úplně poslední řadě se musím zmínit, že jsou to ať už skupiny, nebo jednotlivá rádia, které na to také mají prostředky. A ty prostředky mají vydělané v tom, co chtějí dělati dále, to znamená vysílání.
Ten návrh novely řeší ještě související okruh problémů. A sice umožňuje to, co dnes zákon neříká jednoznačně, a to je regionální odpojení jak programu, tak reklamy na celoplošných stanicích. Řeší to, čeho se bojíme my, a musím říct, že celkem paradoxně se toho obávají někteří členové RRTV, tedy riziko tzv. velkého třesku při opětovném udělování licencí, které začnou mezi rokem 2010 a 2014 končit. Také to ve spojení s digitalizací řeší nejednoznačný současný výklad pokrytí jednotlivých stanic.
Dá se říci, že při přijetí této novely se odstraní veškerá nerovnováha mezi televizní a rozhlasovou legislativou."

Michel Fleischmann, Lagardere CZ: "Prošel jsem si celou cestou televizní digitalizace a mohu vám říct, že bych vám nepřál si to prožít. Bylo to něco strašného a už nikdy bych si to nechtěl prožít znova. Tato digitalizace - televizní - je pomalá, nejasná, stále nedokončená, dává jisté nebezpečí také pro rozhlasový trh a vůbec pro naše investice do rozhlasového trhu, to si musíme uvědomit.
Proto my jsme měli tu iniciativu, že jsme si sedli kolem stolu a jednali jsme, a bavili jsme se o tom, jak bychom my měli přistoupit k tomu budoucímu kroku rozhlasové digitalizace. A nechtěli jsme, aby to procházelo těmi trablemi, které si prožili televizáci. Proto jsme se dohodli.
Dohodli jsme se v plné míře všichni hráči na trhu soukromého rozhlasového vysílání. Snažili jsme se vyřešit všechny podstatné otázky, které předurčují průhledný přístup k budoucí digitalizaci. Prezentujeme zde návrh, na kterém jsme se dohodli - to bych chtěl potvrdit a byl bych velmi rád, kdyby komise senátu toto přijala."

Michal Zelenka, APSV: "Český rozhlas s tím ostatně už začal. Nám to vůbec nevadí, že s tím začal, protože si myslíme, že tak jako v jiných státech je to právě veřejnoprávní vysílání, které svým způsobem prohrabe tu cestičku. To je taky ta značka. Bez ní to taky nepůjde. Chci říct, že tohle jenom v podstatě srovnává krok. Český rozhlas žádnou licenci nemá, Český rozhlas to má na věky. My předpokládáme, že Český rozhlas to udělá a my to budeme dělat taky."

Daniel Sedláček, Media Bohemia: "Průměrná česká domácnost má dneska 5 přístrojů. Digitální přijímače jsou na trojnásobku ceny digitálního set-top-boxu pro televizi. Nechci, aby to vypadalo, že ten proces zpomalujeme, ale i když Český rozhlas bude tahounem digitalizace, tak v této zemi v současné době existuje možná 20 digitálních rádií, jedno z nich mám já a těch dalších devatenáct se bude složitě sbírat. Takže je tu ten nedostatek koncových uživatelů, a jejich připravenost je v nulové fázi."

autor: Filip Rožánek
Spustit audio