V Krumlově pokračuje mediální konference
On-line zpravodajstvíFoto: Filip Rožánek
V Českém Krumlově druhým dnem pokračuje krumlovská mediální konference na téma veřejná služba. Tento den je věnován Českému rozhlasu.
10:07 Moderátor dopoledního panelu Radko Kubičko vítá přítomné. Připomněl, že televize je sice médium dneška, ale vycházela z rozhlasu. Panel tvoří vedení ČRo, generální ředitel Václav Kasík, Helena Havlíková z úseku strategického rozvoje, programový ředitel Richard Medek, Ludvík Němec, ředitel ČRo Brno, Lukáš Hurník, ředitel Vltavy a D-Duru, Miroslav Bobek, ředitel ČRo Online, a původně ohlášeného Pavla Balíčka nahradil vedoucí redakce ČRo Online Filip Rožánek.
10:11 Generální ředitel ČRo Václav Kasík připomíná, že média veřejné služby procházejí nyní velkými změnami v celém světě. "Tyto změny zasahují i nás, protože nejsme v izolaci," uvedl Kasík a připomněl senátní návrh autorského zákona, v němž se senátoři pokusili změnit zákon o koncesionářských poplatcích. Zákon při zpětném projednávání sněmovnou neprošel. Kasík uvedl, že nejdůležitější je stabilita.
10:13 Pro veřejnoprávní médium v ČR je důležitá Amsterodamská smlouva z roku 1997, která řeší média veřejné služby v rámci Evropské unie, připomněl Kasík. "V mé funkci jsem správcem veřejnoprávního média a prostor mi byl dán, spíš než bych si ho vytyčoval," řekl Kasík a připomněl problémy, které nastávají mnohdy nejednoznačným výkladem různých zákonů, například o daních a podobně.
10:16 Kasík připomíná, že o definici veřejné služby se pokoušel již mnohokrát, i ve spolupráci s vysokoškolskými pedagogy. "Ale všechny byly buď příliš univerzální nebo příliš dlouhé." Veřejnoprávní stanice podle něj poskytuje služby, které si posluchač svými poplatky kupuje a má právo požadovat uspokojení při jejich poskytování. Ti, kteří pracují pro stanice, musí mít na paměti, že pracují v zájmu posluchače.
10:17 Kasík cituje, co má být veřejnoprávnost podle UNESCO a připomíná, že pro média veřejné služby je nejdůležitější stabilita. "Je to pilíř veřejné služby," uvedl Kasík.
10:21 Kasík připomíná okruhy sil, které mají vliv na chování médií. Veřejná služba má skutečnou demokratickou hodnotu, ale nemůže fungovat bez demokratických institucí, potřebuje silné zázemí a vedou proti němu válku komerční média, což je logické, uvádí generální ředitel. Média veřejné služby potřebují podporu veřejnosti, jakmile poklesne nebo je ztracena, je velmi těžké získat ji zpět. Veřejnoprávní média se musí zabývat tím, jak podporu a důvěryhodnost veřejnosti rozvíjet, potřebuje politickou podporu za předpokladu, že politici budou udržovat přiměřený odstup. Legislativa tento první požadavek splňuje, financování je na dlouhou dobu.
10:24 "Až se lidé zeptají, na čí straně stojíme, pak za ČRo říkám, že na straně faktů," prohlásil Kasík.
10:25 Kasík připomíná, že nedostatek financí by mohl v rozhlase způsobit nevratné škody, zejména pro archivy. "Přeji si, abychom byli motorem ducha a vědění a nejen zpomalovačem negativních trendů," řekl. Kasík připomíná, že finanční stabilita znamená kvalitní pracovníky, protože není možné spoléhat na nadšenectví zaměstnanců.
10:28 Václav Kasík: "Pokusme se eliminovat to, co narušuje stabilitu. ČRo nechce být závislý na příjmu z reklamy."
10:29 Ředitel ČRo se zamýšlí nad budoucností rozhlasu, nad potřebou posíleného zpravodajství, publicistiky a investigativní žurnalistiky, multimédií a regionů. "Musíme posílit hudební složku a možná i změnit hudební strategii," řekl ředitel s tím, že je třeba klást důraz i na českou hudbu a na hudební vzdělávání.
10:32 "Jsme a chceme být na špici technologického pokroku," řekl. "A poplatník to od nás očekává."
10:36 Moderátora Radka Kubička zajímá názor generálního ředitele ČRo na komerční média. "Velká rodina veřejnoprávních i soukromých stanic žije bez rozepří," uvedl Kasík.
10:37 O budoucnosti ČRo a o mantinelech prostoru veřejné rozhlasové služby začíná hovořit Helena Havlíková. Avizuje, že se zaměří spíše na legislativu a zkušenosti ČRo v praxi.
10:39 Havlíková připomíná základní normy a postoje Evropské komise k financování médií veřejné služby.
10:40 "Setkáváme se s názory, že prostor veřejné služby je třeba redefinovat," uvedla Havlíková a přiznala, že je potřeba o takových věcech diskutovat. Připomněla také, že veřejná služba je dnes definována v zákonu o ČRo a i rozhlasovém a televizním vysílání, a tak základní definici již není třeba hledat.
10:43 Havlíková připomíná, že například Kodex Českého rozhlasu je normou, která umožňuje posluchačům, aby aktivně posilovali zpětnou vazbu a připomněla roli posluchačů v době přeměny Radiožurnálu. "Obě média veřejné služby mají sice své zákony, ale také jsou regulovány několika vrstvami novel, které spolu ne vždy korespondují," řekla Havlíková s tím, že normy jsou někdy až příliš konkrétní. Uvádí rozdíly mezi zákonem o ČRo a zákonem o ČT a některé nejasné zákonné formulace.
10:52 Richard Medek připomíná, že včera nezaslechl v diskusi slovo "poslání". "Jako bychom se za to začínali stydět," uvedl. Podle Medka je důvodem existence veřejnoprávního média tvorba programu. "Kvalita není abstraktní záležitost, nějaká měřítka musí existovat," uvádí Medek.
11:00 Medek vyjádřil názor, že rozhlas svou veřejnou službu plní. "Veřejná služba se musí opírat o svůj kredit."
11:03 Programový ředitel hovoří o zpětné vazbě a koeficientu spokojenosti posluchače. "Je ale důležité i poznat, pokud pořad, byť úspěšný, nemá kritéria veřejné služby," uvedl a vrátil se k pojmům rozmanitost a univerzalita jako základním definičním pojmům veřejné služby. "Já bych řekl, že to má být rozmanitost s nějakou nadstavbou, s posláním," řekl. I Richard Medek hovoří o BBC, která byla založena na třech pilířích - informovat, vzdělávat a bavit.
11:06 Medek připomíná, že rozhlas má tři výrazné zpravodajské stanice a plní jimi pilíř "informovat". Připomněl rovněž, že bez kultivace a vzdělávání nelze média kultivovat, ani rozvíjet společnost. Připomněl, že vzdělání se věnuje celá jedna stanice - ČRo Leonardo.
11:12 Medek zdůraznil, že veřejnoprávní médium nesmí rezignovat na poslání. "Pokud máte dojem, že to děláme špatně, dejte nám jiné zákonné zadání a my ho budeme plnit, to je naše role," řekl Medek s tím, že ČRo nesmí ztratit kredibilitu.
11:16 Předseda RRTV Václav Žák v diskusi prohlásil, že musí veřejnoprávní rozhlas chválit, zejména stanici Česko za názorovou pluralitu a odstup.
11:17 Poslanec ODS Petr Pleva reaguje na prohlášení ředitele ČRo, že rozhlas se bude zabývat i hudební složkou vysílání. Pleva přiznal, že v některých novelách se vyskytují chyby a vzpomněl novelu zákona o České televizi, která vznikala na nočním zasedání sněmovny po televizní krizi. Dotkl se i problému Radia Wave s tím, že regionální stanice musí být zřízena podle zákona se souhlasem Rady ČRo. "Nevím ale, kde je tu region mladých pod třicet let," uvedl s tím, že stanice pro mladé nemůže být regionální. Pleva upozornil, že sice televizní digitalizace je za dveřmi, ale digitalizace rozhlasu je "za sedmerými dveřmi, od nichž jsme zatím ztratili klíč".
11:23 Právnička televize Nova Markéta Havlová se ptá, zda je možné, aby se na veřejné službě podílel jiný subjekt. Helena Havlíková z ČRo připomíná, že od roku 2003 se ve Velké Británii vedou rozsáhlé konzultace, podložené výzkumy a diskutuje se o změně charty BBC a o tom, zda se má soukromý sektor podílet na veřejné službě.
11:29 Hovoří Ludvík Němec, ředitel regionálního studia v Brně. Shrnuje povinnosti vysílání v regionech a uvádí, že regionálnímu vysílání stoupá počet posluchačů. Regionální studia jsou zcela decentralizována a v Brně bylo zřízeno centrum regionální podpory, které jednak tvoří noční společný pořad pro všechny regiony a dále má za úkol podporovat regionální vysílání. Němec připomíná, že například velmi úspěšné Toulky českou minulosti jsou právě regionálním produktem.
11:32 Centrum regionální podpory má také za úkol standardizovat úroveň regionálního vysílání.
11:36 Brněnské studio má podle Němce polovinu vysílacího času otevřenou pro telefonáty posluchačů, čímž s nimi ČRo buduje dlouhodobě vztah.
11:40 Lukáš Hurník vysvětluje, k čemu slouží stanice Vltava. Problém vidí v tom, že "jeho" stanice potřebuje připraveného posluchače. "Pokud přijde nepřipravený posluchač, bude mít možná dojem, že je poněkud mramorová. Tento dojem se však snažíme odstranit," řekl. Hurník uvedl, že hlavním problémem Vltavy je rozrůzněnost publika - jsou to milovníci jazzu, vážné hudby i dramat. Vysvětluje specifické programování Vltavy. "Víme, že milovník vážné hudby snese poezii, ale ne jazz," uvedl.
11:43 Za další pilíř ČRo 3 označil Hurník zpravodajství. "Chceme být taková kulturní CNN," řekl.
11:51 Hurník zdůraznil, že 30 procent produkce Vltavy je z regionů.
11:59 Miroslav Bobek: "Rozhlas dává prostor pro fantazii." Ředitel ČRo Online hovoří o rozvoji technologií. Vysvětluje, že již v roce 2004 rozhlas uvedl Rádio na přání a podcasting. V současné době počet stažených souborů překračuje 1,5 milionu.
12:03 Bobek připomíná, že multimediální škála pořadů sahá od známého projektu Odhalení v pražské ZOO po Pražské jaro a způsob, jakým internetová redakce pracuje. "Jako největší úkol vidím přivést přes internet děti zpět k rozhlasovým přijímačům," říká Bobek.
12:08 Kamery v gorilím pavilonu ZOO ovládají uživatelé sami a sami si tak mohou vytvořit rozhlasový obsah.
12:09 Slova se ujímá Filip Rožánek z ČRo Online, který zastupuje nemocného Pavla Balíčka.
12:11 Rožánek hovoří o digitalizaci rozhlasu. Digitalizace je nevyhnutelný směr vývoje a je výhodný pro posluchače i pro vysílatele. Posluchačům přináší vyšší kvalitu a čistotu zvuku, obsah je jim mnohem dostupnější a jeho nabídka je bohatší. Pro rozhlas tato technologie znamená menší náklady, protože se produkce dá využít několikrát, lépe se daří oslovení minoritních posluchačů při rozumných nákladech a zároveň se dosahuje lepší zpětné vazby.
12:14 Digitální rozhlas není šířen jenom klasickým způsobem, je možné ho přijímat mnoha dalšími způsoby, vysvětluje Rožánek. ČRo zkouší různé způsoby digitálního vysílání již bezmála 10 let a při experimentech s novými technologiemi nese vlajku pokroku spolu s Českou televizí.
12:17 Veřejnoprávní média jsou těmi institucemi, které by měly prošlapávat neprobádané cesty. Rozhlas veřejné služby není závislý na tom, zda se platforma, kterou testuje, vyplatí. Komerční rádia se připojují v zahraničí ve chvíli, kdy je možné postavit obchodní model.
12:20 Rožánek představuje digitální stanice ČRo: D-Dur, Leonardo, Radio Wave a Radio Česko a připomíná, že Český rozhlas s ČT spolupracuje na multiplexu veřejné služby.
12:52 K řečnickému pultíku přistupuje Zdeněk Škromach. "Začíná se hovořit o reálných úvahách o technologii T-DAB u nás. Po zkušenostech z Evropy nelze říci, že by přechod na tuto technologii byl za dveřmi," řekl poslanec. Podle Škromacha by se ale mohl ČRo stát lídrem této technologické změny.
12:54 Škromach předjímá, že rozhlas by nešel technologickou cestou DVB-T, ale spíš T-DAB. "Je ale otázka, jak to přijmou posluchači," řekl sociálnědemokratický poslanec. Ani na větších trzích se, podle něj, nepodařilo stimulovat veřejnost k přechodu na T-DAB.
12:55 Český rozhlas podle Škromacha v technologiích vede v střední Evropě. "Veřejnost zatím o přechodu na digitální vysílání zatím nedostala veškeré informace," řekl s narážkou na digitalizaci na Domažlicku. Připomněl, že i sociálně slabší mají nárok na moderní technologie.
12:57 Podle Škromacha není problém odhadnout počet přijímačů u nás, ale je otázka, zda lze odhadnout i jejich rozvrstvení. "Můžeme už začít sociálně-matematicky modelovat," řekl s poukazem na fakt, že každý občan má právo na příjem veřejné služby. Pokud by bylo problematické pro některou skupinu lidí přejít na digitální vysílání, mohlo by podle Škromachových slov být poškozeno právo na obecné informace.
13.05 Po Zdeňku Škromachovi vystoupila místopředsedkyně Rady Českého rozhlasu Dana Jaklová. Ve svém příspěvku uvedla, že se média veřejné služby do novodobé historie transformovala ze socialistického modelu "bolševických médií". Hlavním úkolem porevolučního uspořádání mělo být oddělení médií a politiky, ale to podle ní již nekoresponduje se současností, kdy se diskuse vedou napříč různými stranami. Připomněla problém Radia Wave a upozornila na vznik této stanice, který by podle jejího pohledu měl být spíš výsledkem širší shody, než jen rozhodnutí managementu a Rady ČRo. Poukázala na dvě nové stanice České televize, jejichž založení je bráno jako něco zcela samozřejmého a připojila poznámku, že sportovní program není veřejnou službou.
13.20 Danu Jaklovou vystřídal zástupce soukromé sféry, Martin Hroch ze společnosti Radio Investment. Ta provozuje například síť rádií Kiss.
13.22 Martin Hroch se obává, že na digitálním trhu se nemusí uživit všechny komerční subjekty, které na trh uvedou "prvoplánové a nekreativní programy". Trh by podle něj měl být zcela liberalizován, a to včetně zrušení jakékoliv regulace reklamy ze strany státu.
13.30 Slovo dostává Václav Hrubec ze serveru SatCentrum.com. Prezentuje výhody a nevýhody satelitního příjmu, upozornil také na možnost přijímání německých a rakouských veřejnoprávních programů touto cestou. Připomněl, že rakouská ORF už vysílá i ve vysokém rozlišení.
13.45 Náměstek hejtmana Jihočeského kraje Vladimír Pavelka varoval před rozevíráním propasti mezi uživateli internetu a těmi, kdo k němu připojeni nejsou. Technologie musí pamatovat i na starší občany. Kraj chystá e-learningový projekt, který bude veřejnosti poskytovat informace z krajské správy.
13.55 Konferenci uzavírá vystoupení předsedy Rady ČTÚ Pavla Dvořáka. Rekapituluje již dříve uváděné kroky ČTÚ po přijetí technického plánu přechodu.
14.20 Konference skončila závěrečným slovem pořadatele Jaroslava Berky z internetového serveru Česká média.