Liberecký kraj: Ještěd nekoupíme
Liberecký kraj zastavil s okamžitou platností všechna jednání o koupi ještědského horského hotelu s vysílačem. Horský hotel od slavného architekta Karla Hubáčka, který za stavbu získal prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů, tvoří jedinečnou dominantu kraje, ale nutně potřebuje další rekonstrukce a opravy. Ty měl zaručit právě nový majitel. Dosavadní vlastník, České radiokomunikace, totiž už do Ještědu investovat nechce. Hotelu tak reálně hrozí uzavření.
Sto milionů korun, původně plánovaných na nákup nebo spolufinancování oprav Ještědu, použije kraj nakonec raději na rekonstrukce silnic. Rozhodli o tom na posledním jednání zastupitelé kraje. Podle náměstkyně hejtmana Lidie Vajnerové jde o rekonstrukce krajských silnic, které mají slíbené dotace z regionálního operačního programu. "Je šance získat na rekonstrukci dotace z evropských fondů, vzhledem ke komerčnímu využití by to ale vyžadovalo velkou spoluúčast kraje," řekla Vajnerová. Na tu ale kraj nemá, i proto jednání zastavil. "Hledám jinou cestu, jak celou věc realizovat," dodala náměstkyně.
Kraj sice usiluje o zápis stavby na seznam památek UNESCO, věž ale nutně potřebuje rekonstrukci. Liberecký hejtman Stanislav Eichler (ČSSD) už dříve řekl, že kraj má o Ještěd zájem, není ale jeho prioritou. "Máme propad ve financování sociálních služeb, domovů důchodců a v dalších resortech, a nemůžeme si proto koupi Ještědu dovolit," prohlásil hejtman.
Ještěd vlastní České radiokomunikace, které ho získaly v roce 2000 za 85 milionů korun. Do jeho oprav investovaly přes dvacet milionů korun. Další desítky milionů stála nedávná výměna antény na digitální přenos. Stavba ale nutně potřebuje napojení na kanalizaci a opravu vnějšího pláště. Za deštivého počasí plášť netěsní a dovnitř zatéká.
Po zkáze předchozího horského hotelu a posléze také bývalé Rohanovy chaty bylo rozhodnuto postavit na vrcholu Ještědu dvojici nových budov - jednu jako hotel a druhou jako televizní vysílač. Vítězem architektonické soutěže se však stal návrh na postavení budovy jediné, sloužící oběma účelům. Tento projekt vypracoval liberecký SIAL: Karel Hubáček (architektura), Zdeněk Patrman (statika), Otakar Binar (interiér). V roce 1969 získal projekt Perretovu cenu od Mezinárodní unie architektů. Ta zdůvodnila udělení ceny tím, jak stavba zapadá do krajiny a jak byl sladěn tvar budovy a její funkce. Z politických důvodů však nebylo architektovi umožněno cenu si osobně v Buenos Aires převzít.
