Pac-Man: žravé kolečko, které uctil i Google
Ve čtvrtek 22. května 1980 změnili Japonci svět počítačových her. Představili veřejnosti Pac-Mana, nenažrané žluté kolečko, které má chuť na bílé kuličky.
Arkáda předčila všechna očekávání a stala se ikonou nejen herní, ale i kulturní. Vydrželo jí to dodnes. Hra o pojídání bílých kuliček sice může vypadat archaicky, stále se však těší bezbřehé popularitě.
Ukázalo se to mimo jiné i při nedávném výročí vzniku hry. Vyhledávač Google tehdy své logo pozměnil na hratelnou verzi Pac-Mana a výsledkem byl celosvětový pokles produktivity práce mezi zaměstnanci. V řeči čísel došlo údajně ke ztrátě až 120 milionů dolarů kvůli tomu, že si všichni chtěli hru vyzkoušet a nevěnovali se svým povinnostem.
I více jak tři desetiletí od svého uveřejnění Pac-Man evidentně dovede zaujmout davy hráčů. Obsahuje přitom zdánlivě primitivní hratelnost. V roli titulního žlutého panáka je nutno prokličkovat bludištěm, sežrat všechny bílé kuličky a nenechat se při tom zabít čtveřicí duchů (jinou předělávku najdete tady).
Tento jednoduchý princip se ale ukázal jako velmi návykový a stál za úspěchem hry. A je pouze příznačné, že Pac-Man herní průmysl ovlivňuje dodnes.
Globální hit
Arkádové (automatové) videohry byly v zahraničním kontextu počátku 80. let populární už před Pac-Manem. Tehdejší slavné hry však vycházely primárně ze dvou akčních titulů Space Invaders a Asteroids, případně ještě z relaxačního PONGu. Nenásilný, přesto však napínavý Pac-Man, byl proto bleskem z čistého nebe.
Hru ve společnosti Namco v průběhu jednoho roku vytvořil tým vedený Tōru Iwatanim. Byť koluje historka, že Iwataniho k vývoji inspiroval pohled na rozjedenou pizzu (připomínající postavičku Pac-Mana), skutečným motorem vývoje byla spíše Iwataniho pragmatická ambice vyprodukovat hru, jež by oslovila co nejširší publikum.
Ironií osudu zůstává, že sám Iwatani, dnes vyučující na univerzitě v Osace, jako řádový zaměstnanec Namca na Pac-Manovi nijak neprofitoval.
Byť v rodném Japonsku nešlo o okamžitý hit, Pac-Man si vysloužil popularitu po vydání ve Spojených státech. Během dvou let bylo prodáno 400 tisíc automatů, do nichž vhodilo 7 miliard mincí až 30 milionů Američanů.
Mánie došla tak daleko, že americký prezident Ronald Reagan v roce 1982 údajně poslal gratulační dopis osmiletému chlapci, jenž měl v Pac-Manovi získat celosvětově rekordní skóre.
Popkulturní Pac-Man
Už tehdy Pac-Man po finanční stránce zastínil třeba dobový filmový blockbuster Hvězdné války. V průběhu dalších let se dočkal celkem 46 herních inkarnací i televizního seriálu. Různým skupinám šprýmařů dodnes slouží jako inspirace.
Pac-Man ovlivnil řadu interaktivních následovníků. Jde totiž o jednu z prvních her s vyprávěcími animacemi, nejdůležitější dobový titul s chytlavým protagonistou či o jednu z prvních her cílících i na ženy.
Struktura map i hratelnosti dále stála za vzor Johnu Carmackovi při tvorbě střílečky Doom, pravzoru dnes nejpopulárnějšího videoherního žánru.
Roztomilý Pac-Man tak stále přetrvává jako klasický příklad potenciálu videoher při generování zisku, vytváření nové (pop)kultury i estetických inovacích svého žánru.