Do boje!
RytířFoto: Stock.xchng
Tenhle výkřik známe z knížek a filmů a někteří z nás u něj před plátnem zavírají oči, aby neviděli tu řež, která potom obvykle nastane. Pro kluky a holky, kteří hrají dřevárny, to znamená zcela jasný povel – teď začíná to, na co se tak pečlivě chystali.
Teď se uplatní vyřezané dřevěné meče, teď se ukáže, jak dobře si promysleli strategii, teď se prověří, jak při přípravě výzbroje a kostýmu mysleli na rychlý pohyb.
Dřevárny dostaly svoje jméno právě podle dřevěných mečů a jiných zbraní, s kterými se bojuje. Jsou to hry, v nichž má každý účastník svou roli a v ní mluví s ostatními, domlouvá se s nimi nebo vystupuje proti nim. Zápletky jsou zčásti předem vymyšlené, zčásti vznikají z aktuálního jednání postav.
Je to jako divadlo, kde nejsou diváci a herci často znají jen základní charakteristiku své role a prostředí hry, zbytek je na nich. V některých hrách jde především o skupinový boj, v jiných je nejdůležitější vyjednávání se spoluhráči. Dřevárny často vycházejí z příběhů z fantasy knížek, počítačových her nebo Dračího doupěte.
„Vy sami si vezmete do jedné ruky meč, do druhé pochodeň a vejdete do jeskyně, kde na vás zpoza každého rohu může zaútočit děsivý nepřítel. Můžete si zkusit boj (a třeba později i velení) ve stočlenné armádě. Můžete se pokusit vypracovat se z běžného občana až na královský trůn,“ popisuje Pavel Azrik Plíšek, vedoucí „Klubu živé fantazie“ v brněnském Centru volného času Bystrouška, kde se kluci a holky na dřevárny připravují.
Není to totiž zábava jen pro kluky, i holky se mohou zapojit. A narozdíl od odvážných dívek z pohádek si ani vlasy nemusejí stříhat a dávat si pozor, aby v nich nikdo holku neodhalil. A při boji ani nikdo nemusí zavírat oči, šerm s dřevěným mečem je prý bezpečný.
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10 | Délka pořadu: 50 minut
