Úsměv pana ministra Dienstbiera
Vyloudit upřímný úsměv na tváři současného ministra, to se hned tak nevidí. Reportérům Rádia Diss se to v úterý 18. listopadu povedlo, navíc v deštivém dopoledni a takříkajíc na ministrově domácím hřišti, na Úřadu Vlády České republiky.
Zástupci Dismanova souboru byli totiž přizváni na mezinárodní seminář s tématem, o které se dlouhou dobu zajímají: o dodržování práv dětí. Soubor před časem dokonce uváděl muzikál s touto tematikou, a to jak v českém překladu Jiřího Joska pod názvem „Nezůstávej sám“, tak během zahraničního zájezdu do Švédska v roce 2008 v úplné (!) původní verzi „Never Be Alone“. I proto bylo nyní nečekaně věcné setkání se švédskou delegací, která zde představovala úřad tzv. dětského ombudsmana, tedy obhájce práv dětí, dobře fungující organizaci, která se dokáže dětí a mladých lidí do osmnácti let zastat. Když se ve vzpomínaném muzikálu citovala mezinárodně přijatá Úmluva o právech dítěte, působilo to v našem prostředí nepravděpodobně, zato švédské děti se ve školách o tomto dokumentu učí a debatují o něm.
Trojice reportérů Rádia Diss si během samotného jednání i v jeho „kuloárech“ počínala srdnatě, diskutovala, ale také natočila rozhovory se švédským „dětským“ ombudsmanem Fredrikem Malmbergem, s jeho rakouským kolegou Ewaldem Fillerem (v němčině!), s ochránkyní lidských práv Annou Šabatovou – a také s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem. A kdeže se vzal na jeho tváři zmíněný úsměv? Rozesmála ho poslední, naprosto vážně míněná Vlastíkova otázka: „Zažijeme českého ochránce dětských práv taky my tři, ještě jako děti?“