Dva povinné cizí jazyky na školách jsou zbytečná zátěž, říká ředitel. Jazyk je i kulturní povědomí, nesouhlasí vedoucí katedry
V rámci plánovaných změn v rámcových vzdělávacích programech se diskutuje i o tom, zda bude výuka druhého cizího jazyka na základních školách dál povinná. „Je to obohacení jazykové vybavenosti a jazykové vzdělávání je jedním ze základních pilířů základního vzdělávání,“ říká Tomáš Klinka z Univerzity Karlovy. Prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc nesouhlasí. „Spíše jde o to, situaci nějakým způsobem přizpůsobit realitě, možnostem škol a žáků,“ naznačuje.
Zajíc připouští, že odborníci nemají na formu výuky druhého cizího jazyka jednoznačný názor. „Dělal jsem mezi kolegy anketu. Není to jednoznačné, ale větší část je pro to, aby školy mohly nabízet další cizí jazyk jako dobrovolný,“ naznačuje.
Zachovala by se tak příležitost pro žáky, kteří mají zájem o studium a chtějí dál rozvíjet své jazykové znalosti, ale nebyl by zbytečný tlak na ty, kteří mají problém i se zvládnutím prvního jazyka.
Rozevírat nůžky mezi žáky, kterým to jde, a těmi, kterým to nejde, je špatná cesta.
Tomáš Klinka
„Takže je lepší, pokud žák zvládne dobře první jazyk a pak, pokud bude chtít, může rozšiřovat svoji zásobu nebo si vybere zkrátka něco jiného,“ argumentuje ředitel ZŠ Pečky, proč by měl být druhý cizí jazyk jen volitelnou možností.
Čtěte také
Podle Klinky by se však od povinné výuky druhého cizího jazyka ustupovat nemělo, protože by to mělo za následek zhoršení jazykové vybavenosti a jazykových kompetencí žáků.
„Nejde o nějakou komplementaritu, že by další cizí jazyk nebo další živý jazyk doplňoval dejme tomu angličtinu nebo i mateřštinu. Jde spíš o to, že rozvíjíte kompetenci jinak a více do hloubky,“ argumentuje.
„A v momentě, kdy začnete rozevírat nůžky mezi žáky, kterým to jde, a těmi, kterým to nejde, je to špatná cesta. Jazyková vybavenost je jeden celek a bez ní se nám v moderním 21. století nebude dařit dobře. Kompetence jsou nutné a důležité pro všechny.“
Snažíme se o to, aby žák zažíval úspěch. Je tedy lepší, pokud se bude do větší hloubky věnovat jednomu cizímu jazyku.
Luboš Zajíc
Zajíc to ale vidí jinak. Opakuje, že vypuštěním povinnosti by se podle něj vyšlo vstříc žákům, pro které je tato výuka zátěží a není pro ně příliš přínosná.
„Snažíme se o to, aby žák zažíval úspěch, a to je možné jen tehdy, pokud se mu něco daří. Je tedy lepší, pokud se bude do větší hloubky věnovat jednomu cizímu jazyku. A když vyrazí do světa, domluví se základním jazykem, kterým je v našem případě angličtina – i v zemích, které hovoří jinými jazyky, protože v Evropě je základem právě angličtina,“ naznačuje.
Jde o to, jak děti namotivovat
Klinka s tím nesouhlasí. Podotýká, že Evropa je mnohojazyčná, mnohokulturní a výukou jazyků se podle něj žáci učí taky odlišné kultuře.
Čtěte také
„S angličtinou se domluvíte na nějaké základní bázi, kterou ale za chvíli možná nahradí technologie a různé překladače. To už se děje dnes. Ale pro to, abyste pochopili lidi, se kterými budete komunikovat v zahraničí, nebo i u nás – jsme taky multikulturní společnost –, je prostě nutné se setkat s něčím jiným. A to nestačí jenom v angličtině,“ upozorňuje a pokračuje:
„A za druhé, nejde o to, jestli učit nebo neučit, ale jak učit. Jazyk není jen komunikace, ale je to i kultura. Jde o to, jak děti namotivovat nebo jim předat to, co je jazyková vybavenost. Není to jenom o tom, umět pozdravit nebo vyčasovat sloveso. Cest, jak učit, aby to děti bavilo a nezažívaly neúspěch, je mnoho,“ domnívá se Klinka.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
