Český rozhlas 2 - Praha vysílá DOMINO S PÁNEM PRSTENŮ

19. březen 2007
Domino

Od 19. března do 8. dubna se mohou posluchači, spolu s Českým rozhlasem 2 - Praha, ponořit do světa kouzel a fantazie. Po celé tři týdny vysíláme Domino s Pánem prstenů světoznámého autora Johna Ronalda Reuela Tolkiena. Kromě dramatizovaného seriálu jsou připraveny i doprovodné pořady, rubriky a další zajímavosti. Vzhledem k tomu, že jde o slovenské zpracování, pomůžeme, zvláště našim mladším posluchačům, pochopit některé slovenské výrazy prostřednictvím slovníčku, který pro nás připraví Miroslav Žbirka.

Čeká nás také spousta zajímavostí a informací o tom, jak vznikalo dílo Pán prstenů. Např. se dozvíme podrobnosti o životě a jiných dílech J. R. R.Tolkiena, o Fantasy klubech Pána prstenů, co je to elfština, jak se vyrábějí prsteny, jaké známe počítačové a stolní hry s tematikou Pána prstenů.
Dozvíme se i kde a jak se točil film, jak se dělaly filmové triky, s cestovateli budeme putovat po Novém Zélandu, tedy kraji, kde film vznikal. S mikrofonem navštívíme také půjčovnu kostýmů a zjistíme, jaké zde najdeme a jak vypadají.
Připraveny máme i informace o hudbě, která v trilogii zazněla a kterou jsme mohli zaznamenat i v kreslené verzi. Představíme také zpěvačky z ústředních písní (Enya a Annie Lennox). A čekají na nás i rozhovory s tvůrci hudby pro slovenskou verzi naší dramatizce, tedy se zpěvačkou Soňou Norisovou a autorem hudby Pavlem Mankoveckým.
A budeme také soutěžit s báječnými cenami (např. o stolní hru Pána prstenů)!

Domino a Pán prstenů

VEŠKERÉ PODROBNOSTI O VYSÍLÁNÍ NAJDETE NA SPECIÁLNÍ STRÁNCE ČESKÉHO ROZHLASU na adrese: www.rozhlas.cz/panprstenu!!!

UPOZORŇUJEME POSLUCHAČE, že pořady s Pánem prstenů NEBUDOU po odvysílání zařazeny do našeho audio archivu!!! Důvodem jsou autorská práva k dílu, která nedovolují jeho další šíření. Doporučujeme tedy pozorný poslech pořadů v živém vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha.

A kdy Domino s Pánem prstenů uslyšíme?

Kniha I. - Společenstvo Prstenu

19. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny ... 1. část se jmenuje Frodo a prsten
20. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny ... 2. část se jmenuje Nože černých jezdců
21. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny ... 3. část se jmenuje Společenstvo prstenu
22. března v době od 19:29 do 20:29 hodiny ... 4. část se jmenuje Krutý Karadras
23. března v době od 19:05 do 19:59 hodiny ... 5. část se jmenuje V podzemí Morie
24. března v době od 19:25 do 20:30 hodiny ... 6. část se jmenuje V zemi Elfů
25. března v době od 19:30 do 20:00 hodiny vysíláme souhrn zajímavostí Pán prstenů - Společenstvo prstenů aj.

Kniha II. - Dvě věže

26. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny ... 1. část dostala název Pronásledování Skřetů
27. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny ... 2. část se jmenuje Gandalfův návrat
28. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny ... 3. část se jmenuje Rohanský král
29. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny ... 4. část se jmenuje Sarumanův pád
30. března v době od 19:05 do 19:59 hodiny ... 5. část se jmenuje V Železném pásu
31. března v době od 19:05 do 20:30 hodiny ... 6. část se jmenuje Tunel do Mordoru
1. dubna v době od 19:30 do 20:00 hodiny vysíláme souhrn zajímavostí Pána prstenů - Dvě věže aj.

Kniha III. - Návrat krále

2. dubna v době od 19:05 do 19:59 hodiny ... 1. část dostala název Vojsko mrtvých
3. dubna v době od 19:05 do 19:59 hodiny ... 2. část se jmenuje Příchod temnoty
4. dubna v době od 19:05 do 19:59 hodiny ... 3. část se jmenuje Boj o Minas Tirith
5. dubna v době od 19:05 do 19:59 hodiny ... 4. část se jmenuje Před branami Mordoru
6. dubna v době od 19:05 do 19:59 hodiny ... 5. část se jmenuje Hora osudu
7. dubna v době od 19:25 do 20:30 hodiny ... 6. část se jmenuje Konec třetího věku
8. dubna v době od 19:30 do 20:00 hodiny uslyšíme souhrn zajímavostí celého vysílání Pána prstenů a také dílu Návrat krále.

9. dubna - po "třítýdenním maratonu" s Pánem prstenů budou ve svátečním Velikonočním Dominu vyhlášeny výsledky soutěže, která bude probíhat ve vysílání i na našich stránkách. V přímém přenosu pondělního Domina vybereme ze správných odpovědí vítěze, kteří si odnesou hodnotné ceny (mimo jiné např. stolní hru Pán prstenů). Vysíláme v době od 19:00 do 20:00 hodiny.

.


JOHN RONALD REUEL TOLKIEN
(3. ledna 1892 - 2. září 1973)

Autor Hobita a Pána prstenů, svých nejznámějších knih. Na Univerzitě v Oxfordu působil v letech 1925-1945 jako profesor anglosaského jazyka (staré angličtiny), v letech 1945-1959 pak jako profesor anglického jazyka a literatury. Byl význačným jazykovědcem a znalcem staré angličtiny a staré severštiny. Spolu s nejbližším přítelem C. S. Lewisem se scházel v literárním diskuzním klubu Inklings ("Tušitelé" nebo "Inkousťata").
Tolkienovo dílo zahrnuje množství knih z pozůstalosti o historii fiktivního světa Středozemě, v níž se Hobit a Pán prstenů odehrávají. Pro neutuchající popularitu a vliv jeho díla je Tolkien považován za otce žánru moderní high fantasy. Ostatní Tolkienova publikovaná fantasy díla jsou pohádky a příběhy původně vyprávěné jeho dětem a nevztahují se přímo ke Středozemi.
Tolkien se narodil v Bloemfonteinu, hlavním městě Oranžského svobodného státu (dnes části Jižní Afriky), Arthuru Tolkienovi, řediteli tamní bankovní pobočky, a jeho ženě Mabel Tolkienové (rozené Suffieldové). Tolkienova rodina pocházela ze Saska, ale žila v Anglii už od 18. století. Příjmení Tolkien je poangličtěnou verzí Tollkiehn (tj. německy tollkühn, "šíleně smělý"). Jméno profesora Rashbolda v The Notion Club Papers (příběh z IX. svazku The History of Middle-earth) je vtipem narážejícím na tuto skutečnost, neboť v angličtině znamená totéž. O křestních jménech jeho otec Arthur 4. ledna 1892 napsal své matce: "... Bude mít první jméno 'John' po dědečkovi, dohromady asi John Ronald Reuel. Mab chce, aby se jmenoval Ronald, a já chci zachovat Johna a Reuela..." Tolkien měl pouze jednoho sourozence, bratra Hilary Arthur Reuel Tolkiena, který se narodil 17. února 1894.
Ve věku tří let odcestoval do Anglie spolu s matkou, která nemohla přivyknout africkému podnebí. Nejprve bydleli u příbuzných na farmě Bag End v Worcestershire, což bylo pravděpodobně inspirací pro název Dno pytle v jeho knihách. Otec však zemřel v Jižní Africe na krvácení do mozku. Ztráta živitele rodiny přinutila Tolkienovu matku krátce žít u jejích rodičů v Birminghamu, v roce 1896 se přestěhovali do vesnice Sarehole, později do Warwickshire (nyní části Birminghamu). Spolu s bratrem trávil hodiny zkoumáním starého vodního mlýnu v Sarehole a močálu v Moseley. Zážitky z dětství byly později zdrojem inspirace pro scenérie v jeho knihách.
Mabel učila své dva syny a J.R.R. byl dychtivým žákem. Získal rozsáhlé znalosti v botanice, ale nejoblíbenějšímí hodinami byly lekce o jazycích. Matka ho proto naučila velmi záhy základům latiny. Ve věku čtyř let uměl číst a brzy nato i psát. Krátce navštěvoval Školu svatého Filipa, absolvoval Školu krále Edwarda v Birminghamu i Exeterskou Fakultu v Oxfordu.
V roce 1900 konvertovala matka spolu se sestrou ke katolictví, navzdory bouřlivým protestům její převážně baptistické rodiny. V roce 1904, když bylo Tolkienovi 12 let, zemřela na cukrovku. Martyrium, které podstoupila pro svou víru, pociťoval po zbytek života jako závazek s hlubokým vlivem na vlastní katolictví. Tolkienův zápal pro víru lze doložit dopisy C. S. Lewisovi během jeho obrácení na křesťanství, v nichž vyjádřil své křesťanské hodnoty.
Jako sirotek byl vychováván otcem Francisem Xavierem Morganem z birminghamské Oratoře ve čtvrti Edgbaston. Zdejší architektuře dominovala 29 m vysoká budova známá jako Perrott's Folly a blízko ní stojící pozdější Victoriánská věž, část edgbastonské vodárny, které pravděpodobně ovlivnily představy různých temných věží v jeho pracích.
Když mu bylo 16, zamiloval se do Edith Brattové (později se stala předlohou pro postavu Lúthien) a navzdory mnoha překážkám se s ní oženil. Po celý zbytek života zůstala jeho jedinou láskou.
Na počátku První světové války byl povolán do Britské armády k Lancashirským střelcům (Lancashiree Fusiliers) kde sloužil jako nadporučík. Mnoho spolubojovníků i mnoho blízkých přátel padlo v bojích jako např. bitva u Sommy. On sám byl nakonec propuštěn poté, co strávil většinu roku 1917 v nemocnici, protože trpěl zákopovou horečkou.
Během zotavování začal pracovat na Knize ztracených příběhů (The Book of Lost Tales), sérii pohádkových příběhů založených na milované mytologii a folklóru. Jak tvrdí Tolkienovi žáci, válka ovlivnila jeho práce v tom, že viděl fantasy jako únik před drsnou realitou průmyslového a válečného 20. století a z tohoto pohledu je třeba nahlížet na jeho odmítání alegorie ve všech jejích formách.
Po válce pracoval Tolkien nejprve v Oxfordu na Novoanglickém slovníku (en:Oxford English Dictionary). V roce 1920 se přestěhoval do Leeds, kde na katedře angličtiny tamní university dosáhl (1924) titulu profesora anglosaského jazyka, ale v roku 1925 se vrátil zpět do Oxfordu. Roku 1945 se na Mertonské fakultě v Oxfordu stal profesorem anglického jazyka a literatury, kde zůstal až do svého odchodu do penze v roce 1959.

Tolkien a Edith měli 4 děti:
John Francis Reuel (17. listopadu 1917),
Michael Hilary Reuel (říjen 1920),
Christopher Reuel (1924),
Priscilla Anne Reuel (1929).

Na náhrobku v Oxfordu na hřbitově Wolvercote, pod nímž je pochován on i jeho žena, jsou u jejich jmen vytesána i jména Berena and Lúthien na počest jednoho z největších příběhů lásky ve Středozemi.

Dílo:
Tolkien rád vymýšlel fantastické příběhy pro pobavení svých dětí. Každé Vánoce pro ně psal dopisy typickým třaslavým písmem Dědy Mráze a vybudoval tak sérii krátkých příběhů - později sebranou a publikovanou jako Dopisy Děda Mráze (The Father Christmas Letters).
Tolkien nikdy neočekával, že jeho vymyšlené příběhy budou zajímat více než jen úzkou skupinu lidí. Na naléhání bývalého studenta publikoval knihu Hobit (The Hobbit, 1937), kterou původně napsal jen pro své děti. Ačkoliv byla určena dětem, kniha si získala také dospělé čtenáře a stala se natolik populární, že nakladatel, fa Allen & Unwin, požádal Tolkiena o napsání pokračování. To ho podnítilo k vytvoření jeho nejznámnějšího díla, kterým se stal výpravný román Pán prstenů (The Lord of the Rings, 1954-55), někdy označován jako trilogie. Tolkien chtěl Pána prstenů vydat jako jediný román, ale po válce bylo obtížné sehnat papír, proto byl Tolkien nucen přistoupit na návrh vydavatele vydat román jako trilogii, což s sebou přineslo problém, jak nazvat jednotlivé díly. U názvu Dvě veže nikdy nesdělil, které měl na mysli, s názvem Návrat krále také moc nesouhlasil (podle jeho mínění moc příliš naznačuje, jak kniha vyvrcholí).
Tolkien k jeho napsání potřeboval téměř 10 let, během nichž byl neustále povzbuzován v klubu Inklings, zvláště pak svým nejbližším přítelem C. S. Lewisem, autorem knih o Narnii.
V šedesátých letech se Pán prstenů stal ohromně populárním zvláště mezi studenty a od té doby jej nezmenšující se okruh obdivovatelů řadí mezi nejpopulárnější romány 20. století, a to jak podle odhadovaného množství příznivců tak i podle počtu prodaných výtisků. Pán prstenů byl čtenáři na britském TV kanálu 4 a v řetězci knihkupectví fy Waterstone zvolen nejvýznamější knihou 20. století.
V roce 1999 zákazníci internetového knihkupectví Amazon.com v hlasování vybrali Pána prstenů jako nejvýznamnější knihu tisíciletí.
Když začínal psát první kapitolu Pána prstenů, domníval se, že bude vyprávět pohádku pro děti podobně jako v Hobitovi, ale s postupem času příběh stále temněl a stával se vážnějším. Ačkoliv je Pán prstenů pokračováním Hobita, obrací se spíše na starší publikum, na pozadí hlavního námětu rozehrává útržky dalších příběhů a vykresluje tak fascinující atmosféru neodhalených tajemství starobylé historie světa Středozemě. Mytologie tohoto světa je dále rozvinuta v knize Silmarillion (The Silmarillion) a mnoha dalších, které z pozůstalosti vydal syn Christopher. Tolkien výrazně ovlivnil žánr fantasy, jehož obliba po úspěchu Pána prstenů významně stoupla.
Tolkien byl profesionálním lingvistou a jazyky a mythologie, které studoval, přímo ovlivňovaly jeho tvorbu. Například trpasličí jména v Hobitovi byla převzata ze severské mythologie z básně Voluspa (Vědmina věštba), části eposu Edda. Naproti tomu některé zápletky (např. zloděje, který ukradne pohár z dračího pokladu) převzal ze staroanglické epické básně Beowulf. Tolkien byl uznávaným znalcem Beowulfa a publikoval na toto téma několik vědeckých prací. Dříve nepublikovaný překlad Beowulfa od Tolkiena sestavil Michael Drout.
Tolkien pracoval na historii Středozemě až do své smrti. Jeho syn Christopher Tolkien s pomocí spisovatele fantasy Guye Gavriela Kaye uspořádal některé materiály do ucelené podoby a publikoval je jako Silmarillion (The Silmarillion, 1977). Christopher Tolkien v dalších letech pokračoval v publikování materiálu použitého při vytváření Středozemě. Tituly z pozůstalosti jako Historie Středozemě (The History of Middle-earth) nebo Nedokončené příběhy (Unfinished Tales) obsahují nedokončené, opuštěné, alternativní nebo odporující si verze příběhů, protože Tolkien pracoval na své mytologii po desetiletí a neustále jednotlivé příběhy přepisoval, upravoval a rozvíjel. Pouze Silmarillion se pokouší udržet opravdouvou konzistenci s Pánem prstenů a to jen díky rozsáhlým úpravám Christophera Tolkiena - přestože on sám tvrdí, že zde ještě mnoho nesrovnalostí zbylo. (Dokonce ani Hobit není zcela v souladu s Pánem prstenů, přestože při druhé edici (1951) byla jedna kapitola podstatně změněna).
Knihovna Marquetteho university v Milwaukee (Wisconsin, USA), obsahuje mnoho Tolkienových původních rukopisů, poznámek a dopisů; jiné původní materiály zůstávají v Oxfordské Bodleiho knihovně. Marquetteho universita vlastní rukopisy a korektury Pána prstenů, Hobita, rukopisy mnoha "nižších" knih jako Farmář Giles z Hamu (Farmer Giles of Ham) a materiály od Tolkienových obdivovatelů, zatímco Bodleiho knihovna má materiály k Silmarillionu a Tolkienovy vědecké práce.
Zdroj: cs.wikipedia.org

John Ronald Reuel Tolkien
autor: Pán prstenů
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.