Česko jedna báseň. Dokument o guerillové poezii v ulicích českých měst

Šířit verše po partyzánsku přímo na ulicích je nápadem ostravské básnířky Blanky Fišerové. Ta založila na Facebooku komunitu básníků, guerilla bojovníků, kteří v termínu určeném svou velitelkou všichni naráz vycházejí do ulic. Místo min v nich zanechávají básně.

Každá báseň je pro tebe
Poslední termín partyzánského básnění vyhlásila Poetricablanca (jméno, pod kterým Fišerová vystupuje na sociální síti) na 21. březen, světový den poezie. Další se chystá na den lásky 1. května.

Celorepublikovou bitvu za věc poezie sledoval rozhlasový dokumentarista Ivan Studený, který natočil interwiev s velitelkou partyzánů, ale sám se také vmísil mezi básníky v ulicích několika měst. Dokument Česko jedna báseň je tedy reportem přímo z bojiště.

Kliněte na video a podívejte se, jak se dělá guerilla poetry v praxi

„Jde o to napsat v podstatě jakoukoliv báseň na papír. Dokonce to ani nemusí být autorský text,“ popsal pravidla komunity reportér. „Zasvěcení členové používají jednotný název Báseň pro tebe, kterým se snaží získat pozornost náhodných nálezců básniček. Jeden partyzán je schopen umístit i několik desítek básní,“ řekl Ivan Studený, jehož dílka se také objevila na ulici.

Omeťme prach z klasiky
„Je to skvělý nápad,“ svěřila se při akci v Třeboni Oldřiška, náhodná divačka básnění v ulicích. V lázních si zrovna léčila bolavé klouby. „Kdybych to tušila, také bych si nějaké básničky vzala a přidala se,“ posteskla si Oldřiška. Podle ní je částečně anonymní publikování vlastních básní ve veřejném prostoru skvělá příležitost pro lidi, kteří si jinak píší doma do šuplíku.

Guerilla poetring sleduje i další cíle. Partyzáni poezie upozorňují také na díla klasiků, která podle nich nezaslouženě chytají prach v knihovnách. „Už jenom to, že člověk věnuje chvíli svého času básničce, že ji přečte, něco tím získá. Třeba jen trochu radosti,“ říká básnířka Blanka Fišerová.

Záznam tohoto dokumentu i ostatních dokumentů Dobré vůle naleznete v iRadiu.