Jak kantor Hrubajz k zámku přišel

Zámek naleznete na půli cesty mezi Krnovem a Městem Albrechticemi, v Bohem zapomenutém kraji na Osoblažsku, na samé hranici s Polskem. Zdejší dění má pod palcem výtvarník, pedagog a kastelán Jaroslav Hrubý, který – ač čelí ranám osudu – tvrdí, že je člověkem šťastným, neboť má kolem sebe samé dobré lidi, s chutí něco nového vytvořit, měnit svět k lepšímu.

Domluvit si s Jaroslavem Hrubým termín natáčení pro rozhlasový cyklus Dobrá vůle je velmi svízelné. Je v jednom kole. Rodák z Ostravy dnes bydlí v Krnově, učí v Městě Albrechticích a dalším domovem se mu stal zámek Linhartovy. Co všechno stihl za jediný měsíc? „Od pondělí do čtvrtka jsem od rána ve škole, kde modelujeme, kreslíme a děláme barevné linoryty. V pátek budu odvážet expozici do Vizovic a sobota a neděle je silně pracovní, to budu dělat vánoční výzdobu celého zámečku a vše chystat na vánoční jarmark.

Zámek Linhartovy|foto:Dagmar Misařová, Český rozhlas

Jaroslavu Hrubému se zkrátka zámek Linhartovy stal osudem. Tento historický skvost byl v době, kdy jej vlastnil rod Sedlických, jedním z nejkrásnějších zámků na Moravě a ve Slezsku. Říkalo se mu Perla Moravy a Slezska. Osudovým se mu stal 3. červen 1943, kdy zde přes velký odpor majitelky zámku byly ubytovány matky s dětmi z vybombardovaného Berlína a Bochumi. Za dosud nevyjasněných okolností tu vznikl požár právě v místnosti, kterou obývali přistěhovalci. Přesto se podařilo tehdejší majitelce uvést zámek do původního stavu.

Celý objekt neutrpěl žádné významnější škody ani válečnými událostmi. Byl v naprosto dobrém stavu až do roku 1947. V té době se přehnala přes Osoblažsko větrná bouře, která poničila provizorní střešní krytinu. A od tohoto okamžiku dochází k postupné devastaci zámku nejen přírodními živly, ale především lidmi, takže koncem padesátých let byl zámek vydrancován a totálně zničen. Dokonce byl vyňat z památkové péče a nabídnut k demolici.

Čas plynul, až v roce 2005 nastala ta správná chvíle pro strůjce malého zázraku Jaroslava Hrubého. Spolu s dalšími nadšenci se rozhodl opravit a zpřístupnit vnitřní prostory zámku. Ve volném čase a naprosto nezištně začali zvelebovat místnosti, ve kterých postupně vznikaly nové expozice. Linhartovy se staly prvním zámkem v Česku pro rodiny s dětmi. Snem pedagoga a výtvarníka Jaroslava Hrubého bylo totiž vytvořit první dětskou galerii v zámeckých komnatách. To se podařilo, jenže vše se rozrostlo do takových rozměrů, že město se rozhodlo jmenovat ho kastelánem.

Logo|foto:Český rozhlas

Přáním Jaroslava Hrubého bylo mít na zámku něco, co nenajdete na žádném jiném zámku na světě, mohou návštěvníci obdivovat obří sochy z kašírovaného papíru, ve kterých není žádná kostra z drátu, dřeva nebo jiného materiálu. Vše je z výkresů, kartonů a novin z autorské dílny žáků „Hrubajze“...

Jsem velice šťastný a spokojený člověk, neboť mám štěstí na dobré lidi. A pokud člověk narazí na nějakého blbce, tak jen proto, aby si vážil slušných lidí. Můžete si naplánovat a vymýšlet, co chcete, ale pokud kolem sebe nemáte ty správné lidi, nic nezmůžete,“ říká Jaroslav Hrubý.

Připravila: Dagmar Misařová.
Dramaturgie pořadu: Lenka Svobodová.

Poslechnout si tento rozhlasový dokument můžete také celý měsíc po odvysílání až do 10. ledna 2015 v iRadiu.