Květina potěší. Dokument o tajemném Krakonošovi z Ostravy
Je letní den, zhruba pět hodin odpoledne. Davy lidí proudí ze zastávky Elektra přes Náměstí Dr. Eduarda Beneše. U stěny banky stojí starý zarostlý muž a na malé stoličce před ním leží kbelík s natrhaným lučním kvítím. Milionář rozdávající radost.
I přes mužovy vousy je zřetelné, že se usmívá. Mezi kvítím na kolemjdoucí vykukuje nenápadná cedulka „KVĚTINA POTĚŠÍ“. Kdo je tento muž, mezi Ostraváky familiárně přezdívaný Krakonoš? Ti, kteří se s ním občas dají to řeči, ví, že se jmenuje František. Je mu 78 let a žije ve Vratimově.
Do Ostravy dojíždí v nepravidelných intervalech, ale je tam vlastně každé slunečné odpoledne. Obsah jeho kbelíku s kytičkami se liší podle toho, jaké je roční období a jaké kytky zrovna rostou. Jednou je to česnek medvědí, podruhé konvalinky. Svázané jsou zhruba po třech.
Za milý úsměv
Rozdává je lidem za dobrovolný příspěvek nebo jenom milý úsměv. Má jich prý na každé odpoledne natrhaný jen takový počet, který zvládne rozdat. Co nerozdá, to doma znovu zasadí. Pohled na vadnoucí kytky mu prý není příjemný, proto by ani nemohl pracovat v květinářství.
Skrze květiny, které si trhá na své zahrádce nebo na loukách, chce mladým uspěchaným lidem zprostředkovat kousek přírody, na kterou jinak nemají čas. Zastává názor, že nepotřebujeme tulipány z Holandska, když máme možnost natrhat si kopretiny doma na zahradě.
Záliby a historie
František ale není do mysliveckého oblečen pro nic za nic. Už 45 let se věnuje myslivosti, ulovil 52 divočáků (divočáci jsou Františkovo prokletí, jednou dokonce choval divočáka osm let na své zahradě. Taky kdysi býval předsedou výboru KSČ.
Květina potěší
Autorka: Tereza Reková
Dramaturgie a režie: Lenka Svobodová
Mistr zvuku: Roman Špála
Politika ho ale spíš obtěžovala, a tak se začal živit úpravou kopyt kravám a koním. Za svůj život ostrouhal kopyta 150 000 krav a vydělal si tak přes dva miliony korun.
Další dokumenty Českého rozhlasu můžete najít v našem Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
