Synagoga místo chalupy: tip na letní zastavení na Šumavě

Městečko Hartmanice s tisícovkou stálých obyvatel najdete necelých 20 kilometrů od Železné Rudy. Na příkrém svahu drsné horské planiny Šumavských plání pod úbočím Hamižné hory.

Staré horní město ve středověku bohatlo také kutáním zlata v zlatonosných žilách křemene v širém okolí. Patří k nejstarším osadám. Vzniklo na zemské Vintířově stezce vedoucí z Bavorska do Čech na místě, kde se vybíralo clo.

První židé v Hartmanicích

Židé se tu objevili až po roce 1867, kdy jim nová ústava zajistila plnou občanskou i politickou rovnoprávnost, a tedy otevřela dveře ke svobodnému podnikání a obchodu. Za necelých 20 let už tvořili v Hartmanicích 10 procent obyvatel a mnozí z nich patřili k nejbohatším občanům.

A tak židovská obec nechala v roce 1881 postavit pro své věřící svatostánek. Původnímu účelu ale sloužil jen 50 let.

Po Mnichovu

Hartmanice se totiž jako sudeto-německé území staly součástí Říše. Vojáci Wehrmachtu ze štítu synagogy vytloukli desky Desatera a z modlitebny udělali truhlářskou dílnu.

Židé společně s českými úředníky uprchli do protektorátu. Pokud se jim ale nepodařilo emigrovat stali se tam obětí norimberských zákonů a nacistické perzekuce. Ti, co v Hartmanicích nebo v okolí zůstali, byli zatčeni okamžitě. Nikdo z původních Židů se do Hartmanic už nikdy nevrátil.

Zbavena veškeré důstojnosti

Necitlivé zásahy vůči synagoze se neodehrávaly pouze za války, ale také v následujících letech. Budova byla coby německý majetek zkonfiskována (truhlář Ferdinand Pelikan padl ve válce) a němečtí pracovníci truhlárny vysídleni.

Klikněte na video a podívejte se na osud hartmanické synagogy v obrazech a fotografiích!

Novým správcem objektu se stal Karel Šimek z Petrovic, truhlář, který pro Pelikana dříve pracoval. Ten doprostřed chrámové lodi vestavěl komín, části velkých oken zazdil a do budovy nainstaloval primitivní elektrické vedení.

Armádní sklad

Postupem času chátrání šindelové střechy vyřešil eternitem. A do přízemních oken přibyly mříže.

V malebném pohraničním prostoru, během komunistické éry veřejnosti naprosto nepřístupném, synagogu později využívala armáda jako sklad pneumatik a do horního patra chodili hartmaničtí na ping-pong. O stavbu samotnou se nestaral nikdo.

Zřícení, nebo řízená demolice?

V 80. letech byla „věnována národnímu výboru ke zboření“. Díky sametové revoluci ale k demolici naštěstí nedošlo. Synagogu vrátili Židovské náboženské obci v Plzni. Ta ji ale kvůli nedostatku financí nabídla k odprodeji.

Tehdy od zániku synagogu dělilo jen pár chvil. Dírami ve střeše dovnitř pršelo, hrozilo zřícení celé budovy. V tomto stavu ji v roce 2002 koupil Michal Klíma a záchranné práce okamžitě začaly.

Rekonstrukce začíná

Díky improvizované dřevěné konstrukci objekt přečkal další zimu. Na jaře 2004 občanské sdružení Památník Hartmanice zahájilo rozsáhlou rekonstrukci od jeho nejhůře poškozených částí s cílem co nejvíce jej přiblížit původnímu projektu.

Katastrofální stav synagogy, stejně jako naprostý nedostatek původní dokumentace, to ale znesnadňovaly. Nejstarším dokladem a dlouho jediným vodítkem pro rekonstrukci byla ne příliš zřetelná fotografie z poválečného období.

Proti xenofobii a rasismu

Jako zázrakem se dochovaly některé originální stavební prvky: dřevěné výplně kruhových oken ve tvaru osmicípé hvězdy (symbol krále Šalamouna), části kovových i dřevěných zábradlí, kamenné desky Desatera, dveře hlavního vstupu s prvky kování.

Poutavý příběh záchrany hartmanické synagogy vás zavede do multimediální expozice, kde dnes občanské sdružení Památník Hartmanice pořádá řadu ojedinělých programů zaměřených proti xenofobii a rasismu.

Poslechněte si koncert z hartmanické synagogy!

V pořadu uslyšíte Michala a Janu Klímovi, Václava Diviše, Boženu Stejskalovou, Daniela Novotného a Amálii Šimkovou.

Připravila Lenka Svobodová. Mistr zvuku Roman Špála, technická spolupráce Jitka Kundrunová.

Více v iRadiu.