„Ženy se v podnikání obětují. Ale to nesvědčí jim ani klientům.“ Dokument o úspěšném profesním kouči Kalmanu Horvátovi

Kalman nosí silné brýle a miluje tango. Po smrti svého otce se rozhodl, že bude pomáhat lidem podnikat eticky. Jeho práce je jako tanec. Své klienty vede jako muž ženu na taneční parketu. „Já myslím, že každá mimořádná práce, kterou člověk dělá, zasahuje jeho okolí,“ přemýšlí Kalman.

„Když děláš mimořádnou práci, to znamená, že máš taky emoce, jsi up and down a prostě to ani jinak nejde. Jakmile jdeš za hranu, tak se potkáváš s velkým strachem s velkou nejistotou, s depresemi, máš chuť to odložit. To u průměrných věcí nemáš. Ale čím víc jdeš za tu hranu, tím víc musíš unést diskomfort, odpor, strach, extatické stavy. Musíš zvládat sám sebe.“

Osobní krize vs. cirkusové podnikání

Pro Kalmana je spolupráce s umělci z La Putyky splněným snem. „Měl jsem za sebou premiéru v jednom z nejprestižnějších německých kabaretů, v Chamäleonu, a v té době jsem vlastně procházel velkou osobní krizí, co se týká vedení Putyky a musel jsem něco udělat,“ vzpomíná Rosťa Novák, ředitel Cirku La Putyka.

Rostislav Novák ml. se s Kalmanem Horvátem sešel v době osobní krize|foto: Pavel Hejný

„V tom v Chamäleonu je ředitelka Anke Politz, která mi řekla, že pracuje s koučem. Já že bych měl trenéra, kterej by mi říkal, co a jak mám dělat? To byla pro mě v tu chvíli nepředstavitelná věc. Jenže pak toho na mě bylo opravdu moc a chtěl jsem skončit.“ Rosťa s Kalmanem spolupracuje už několik měsíců a on i jeho cirkus tak prošli velkou proměnou.

Problém lékařky čínské medicíny

„Ono se to těžko vysvětluje. V nemocnici ti pořád do hlavy někdo cpe, že sloužíš všem pacientům. Je tam to slovo služba. Jenže najednou si máš za tu službu nechat zaplatit. A na to tady nikdo ještě není úplně zvyklý. V Praze třeba ano, ale v Českých Budějovicích určitě ne. Ty lidi trpí a ty od nich chceš prachy,“ popisuje dilema soukromé praxe v jižních Čechách Michaela Šimová.

MUDr. Michaela Šimková při práci|foto: Eva Marešová

Měla spoustu klientů, ale neměla už téměř žádný čas na sebe a svoji rodinu. „Tak jsem pořád jenom dřela, dřela a ceny jsem měla tak, abych neurazila. Potřebovala jsem někoho, kdo mě nakopne a řekne: Podívej, zkus to takhle! Našla jsem Kalmana.“

S takovými ženami se bezvadně pracuje

Ženské podnikání má podle Kalmana Horváta několik nebezpečných zón. Třeba zachraňování: „Vlastně si pletou charitu s podnikáním a chtějí zachraňovat. Chtějí pomáhat ženám a lidem v těžký situaci. A chtějí zachraňovat a tam si pak neřeknou o peníze.“ Kalman se specializuje na práci se ženami. Sleduje, jak často jsou ženy schopné se obětovat, a to ve finále nesvědčí nikomu, ani jejich klientům.

„Ženy, jako je Míša, mají něco většího, než jsou ony samy. A s takovými ženami se bezvadně pracuje, protože stačí vložit do toho trošku té mužské energie a ty věci se hýbou. Ale mnoho žen, a to je nejtěžší, jsou ve fázi, kdy se vydávaly příliš ven a ztratily čas a prostor pro sebe. Třeba po rozvodu nebo po odchodu z velké firmy. A teď to podnikání vidí jako seberealizaci,“ vysvětluje Kalman.

Kalman Horvát|foto: Tereza Tara