Svět podle larpu
Live Action Role Play neboli larp je forma hraní rolí. Živí lidé svými činy představují činy svých postav. Bez publika, jen sami pro sebe. Zkuste si na vlastní kůži vyřešit problémy lesbické kandidující političky, matky a manželky...
Stojím venku na terase domku v Jánských lázních. Ostatní kouří. Já ne. Já vyšla do mrazu, jen abych slyšela vyprávění Kláry.
Potáhne z cigarety a povídá mi o zážitku z nějakého larpu. Musí mi vysvětlit, že jde o hru, kde má každý jakousi role v zinscenované situaci. Nehrají ale pro publikum, jen pro sebe.
„Jak pro sebe?“ ptám se já, vystudovaná herečka. „To ani ty, co to napsali, nezajímá, jak jste ty situace ztvárnili?“
„Někdy jo, ale spíš ne,“ odpoví mi lakonicky Klára. V larpu, tedy v „Live Action Role Play“, jde totiž o subjektivní prožitek. O to, co si z toho každý odnese. Ani náhodou nejde o dílo samotné.
Larpy jsou často napsané dost schematicky a prvoplánově. Zápletky nejsou originální ani hluboké. Spíš jde o to dostat hráče do mezních situací.
A nejde ani o herecký výkon, ani o to, jak celý larp působí navenek. Jde jen a pouze o to, jaké pocity a vzpomínky si účastníci z larpu odnesou.
Klára si odklepne cigaretu. Ještě se mi nedaří úplně chápat, o co tu vlastně jde, ale už vím, že to chci zkusit. A zjistit, proč to ti lidé dělají.
Můj první larp
Jdu do neznámého plzeňského bytu plného cizích lidí. Nevím, co mám čekat. Jdu zkusit svůj první larp s názvem L- WORLD.
Z popisu hry vím pouze toto:
„Sabina je úspěšná vydavatelka časopisu, politická aktivistka a kandiduje v komunálních volbách. Vychovává dceru Denisu se svou druhou ženou Veronikou. A tento večer pořádá večírek pro pár přátel. Sabina a některé další postavy jsou sice lesbičky, ale larp neřeší téma comming-outu. Je o lásce, přátelství, partnerství a rodičovství. A taky trochu o ženách. L – world je larp pro pět žen a jednoho statečného muže, který se nebojí vstoupit do ženského světa. Jedná se o hru pro zkušené a starší hráče, které baví rozehrávat konflikty a herní situace.“
Trochu silná káva na to, že do toho jdu prvně. Ale, co se dá dělat. Už jsem se přihlásila.
Poznávám se s ostatními larpery, už zkušenými hráči. Zjišťuji, že právě já budu hlavní hrdinkou Sabinou, hostitelkou pro dnešní večer a také matkou, kandidující političkou řešící své vztahy. Jak tohle zvládnu?
Vydržela jsem do konce. Jsem vyčerpaná, ale nabitá všemi možnými dojmy. I když jsem původně pochybovala o možném autentickém prožitku v zinscenovaných kulisách, zažila jsem si na vlastní kůži, že to jde.
Co vám život nedá
Že pokud přistoupíte na pravidla a do hry se ponoříte, máte skutečně možnost prožít něco, co je mimo vaši běžnou skutečnost. Máte možnost zkusit si, jak byste reagovali nebo co byste pravděpodobně cítili v situacích, které vám běžný život nepřinese.
Pokud budete mít štěstí (anebo smůlu), můžete zažít i larpy zábavné, opojné humorem anebo s možností mít nadpřirozené schopnosti
Kolikrát si naoko zažijete chvíle, o které byste v reálném životě vůbec nestáli. Anebo naopak, třeba se vám z role vystoupit ani nechce. Pak začnete možná trochu jinak uvažovat o svých všedních dnech. To je alespoň můj poznatek z hraní pár larpů, který se snažím zprostředkovat v dokumentu Svět podle larpu.
Záznam tohoto dokumentu i ostatních Dokumentů Dvojky naleznete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
