Falzátor, nebo geniální nálezce? Podaří se konečně odhalit tajemství 200 let starých pergamenů?
Začalo to 17. září roku 1817. Ten den po 15. hodině našel Václav Hanka ve věži Kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové rukopis později zvaný jako Královédvorský. Tím okamžikem se začal psát téměř neuvěřitelný příběh. Poslechněte si dokument Záhadný rukopis.
„Toto není pravá staroslověnština,“ prohlásil Josef Dobrovský, když mu jeho student Václav Hanka přinesl další zázračně nalezený „staročeský“ Rukopis Zelenohorský. Zkušený profesor nebyl schopen jej přeložit, zatímco Hanka s přítelem Josefem Lindou měli kompletní překlad během dvou dnů.
Následovalo Dobrovského jasné prohlášení: „Že starému textu lépe rozumíte, je pochopitelné. Protože jste rukopis sami složili... Chcete oklamat mnoho lehkověrných vlastenců touto zjevně podvrženou mazanicí!“
Hanka falšoval i svoje VŠ vysvědčení
Teorie podvrhu středověkého rukopisu se pak objevila v průběhu 200 let mnohokrát. Naposledy, když spisovatel Miroslav Ivanov v 90. letech minulého století v Památníku národního písemnictví našel Hankova falšovaná vysokoškolská vysvědčení.
Hanka byl sice ze studia juristiky vyhozen, chybějící vysvědčení si ale vyrobil. To sice zvyšuje podezření, že falšoval i rukopisy, ale jasný důkaz to není. I když několik lidí v době nálezu rukopisu vypovědělo, že Hanka zkoušel psát starobylé písmo podle starých originálů.
Mnoho zázračných objevů
Ale ani to není jasný důkaz. Stejně jako fakt, že kolem Hanky a jeho přátel se začalo v druhé dekádě 19. století zázračně objevovat mnoho dalších „originálních“ rukopisů, které vypadaly jako staročeské památky. Ty tehdy obrozeneckým nadšencům tolik chyběly.
Pergamen s textem Písně Vyšehradské prý objevil Josef Linda v dřevěné podnožce v bytě, kde bydleli společně s Hankou v podnájmu. Náhodička?
Rukopisy nalezené Hankou a jeho přáteli představují záhadu, ke které odborníci z oborů historie, literatury, paleografie a chemie zdaleka neřekli poslední slovo. Rukopisy se v Národnímu muzeu se už dva roky znovu zkoumají. Veřejnost čeká, že jejich tajemství bude konečně odhaleno.
Účinkují: Bronislava Janečková, Radovan Lukavský, Marek Holý, Jaroslav Vlach, Václav Knop, Jaromír Meduna, Pavel, Rimský, Josef Somr, Růžena Merunková a Zdeněk Maryška
Scénář a režie: Bronislava Janečková
Režie dramatizovaných části: Dimitrij Dudík
Hudba: Jakub Michl a Richard Závada
Režie ozvučení: Petr Šplíchal
Zvukoví mistři: Ladislav Reich a Tomáš Gsölhoffer
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.