Dokumenty Dvojky21. května  2017 v 22:00  

Hodina nula. A ČSR jako křižovatka Evropy. Dokument o dramatických prvních poválečných dnech

Odsun Němců z Československa - Foto: Česká televize

Odsun Němců z ČeskoslovenskaFoto: Česká televize

Říká se, že první poválečné týdny roku 1945 byly šťastné jako hluboké vydechnutí. Skutečnost ale byla jiná. Většina lidí zažívala bolest, nejistotu a strach. Města v troskách, rodinné nebo přátelské vazby v troskách. Němci tu dobu nazývají Stunde Null. Hodina nula. Mnohé začíná znovu.

Jaro 1945 bylo startovní čárou nové historické epochy. A zkouškou charakterů. Vedle opravdových hrdinů se po válce objevilo mnoho zdánlivých, kteří se do té role obsadili sami. Vynořily se tisíce malých i velkých podvodníků toužících po majetku a moci. A byl to taky čas kruté pravdy. 

Jestliže dosud existovala naděje, že se blízcí vrátí, obavy se najednou proměnily ve skutečnost. Skoro každému někdo chyběl. Přítel, sourozenec, manžel, soused... Mnoho měst je v ruinách. Starý kontinent s kdysi rozvinutou infrastrukturou a zázemím se probouzí ze šestileté noční můry. Nejde jen o to znovu postavit zničená města, silnice a mosty. Je nutné naučit se žít s vědomím ztrát. 

ČSR: křižovatka Evropy 

Čeští krajané ze Slezska se po válce vrátili do obce Tři Sekery - Foto: Bronislava Janečková

Čeští krajané ze Slezska se po válce vrátili do obce Tři SekeryFoto: Bronislava Janečková

Na konci války a první týdny po ní se Československo stává hlavní křižovatkou Evropy. Několik milionů Němců (vojáků i civilistů), ale i další národnostní menšiny utíkají před postupující Rudou armádou z východu. Ze západu je ale zase vytlačuje Americká armáda, která prochází Bavorskem. 

Miliony lidí se snaží natlačit do západních zón rozparcelované Evropy. Osvobozované ČSR se stává kotlem, kam se hrnou jak nacističtí vojáci, tak Rudá a Rumunská armáda. Přes naše území procházejí všemi směry stovky tisíc civilistů, osvobozených vězňů z koncentračních táborů a nuceně nasazených dělníků, které Hitler poslal na práci. A do toho začíná odsun Němců. 

Hrdinové z barikád - Foto: Aleš Vavřík

Všichni tito lidé na cestách mají strach a cítí nejistotu. Lidé hledají jeden druhého, polomrtví vězni z koncentračních táborů čekají na převoz domů a každý den čekání může zvýšit počet těch, kteří zemřou na následky vyčerpání nebo infekčních nemocí. 

Ještě dlouho po válce měly matky z Lidic naději, že se jejich děti najdou. Z knihy Osudy lidických dětí. - Foto: Bronislava Janečková

Ještě dlouho po válce měly matky z Lidic naději, že se jejich děti najdou. Z knihy Osudy lidických dětí.Foto: Bronislava Janečková

Repatriace milionů lidí 

Rozjíždí se gigantická logistická akce – repatriace. Jen v Evropě je třeba přemístit, ošetřit a poskytnout základní stravu přes 13 milionům lidí takzvaných „displaced persons“, které vyhnala z domovů válka. 

Vzniká mezinárodní struktura repatriačních organizací, které organizují návrat lidí domů a pátrají po nezvěstných osobách. Její součástí jsou i československé pátrací týmy, které musí zvládnout nápor statisíců lidí. 

Československý rozhlas opět klíčový 

Nádraží na západě Čech a v Praze nestačí přijímat repatrianty. Kolem polských a německých hranic se budují záchytné tábory. Československý rozhlas je v květnu a červnu 1945 v centru tohoto dění a nahrazuje svými pátracími zprávami a informacemi nefungující spoje. 

Dokument Bronislavy Janečkové toto drama zaznamenává aspoň v některých detailech. Jak písemné i zvukové dokumenty v archivech zachytily střípky osudů a lidských dramat.

Jeho vysílání poslouchají vězňové v koncentračních táborech, pátrací komisaři. Hlavně se k němu ale upínají lidé, kteří dosud marně čekají na své blízké. Zprávy, které se tehdy vysílaly, se zachovaly v písemné podobě na drobných lístečcích. 

jeden z mnoha dokumentů Repatriačního odboru z roku 1945 - Foto: Bronislava Janečková

Poslechněte si záznam dokumentu v iRadiu. 

Autor:  Bronislava Janečková
Pořad: Dokument  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: neděle 22:00  |  Délka pořadu: 40 minut  
 

Nové články v rubrice

  •  Fotogalerie

    Za žlutými kanystry do Etiopie

    Myšlenka, že za vodu je třeba platit, je pro zdejší farmáře velmi pokroková. A není vždy snadné ji vysvětlit. Přesto se někde už ujala a voda je i nejčastější objednávkou v restauracích... Jeden z mých prvních rozhovorů...

     
  •  FotogalerieAudio

    V horách teče jedna řeka. Myanmar: přehrady, zaplavování a proč se o tom nesmí mluvit

    Jela jsem do Barmy točit audio dokument. Mělo to být o tom, jak lidé trpí zaplavením, i o tom, jak se jim jiní lidé snaží pomoci. Jela jsem točit do jedné vesnice uprostřed hor ve státě Šan. Jenomže to nebylo možné....

     
  •  FotogalerieAudio

    Sucho v mongolské stepi

    Čandrábal nakládá na vlečku malého traktoru modré umělohmotné sudy a menší hliníkové barely. Společně se svými syny jede pro vodu. V horkém srpnovém odpoledni trvá cesta od jurty k pramenům zhruba 20 minut. Ve zvlněné...

     

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace