Dokumenty Dvojky16. listopadu  2014 v 22:00  

Rudé mládí

Vladimír Iljič Lenin, kladivo a srp. To jsou symboly komunistického režimu - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Vladimír Iljič Lenin, kladivo a srp. To jsou symboly komunistického režimuFoto: Fotobanka Stock.xchng

Co mladé lidi, narozené až po roce 1989, přitahuje k myšlenkám komunismu? Znají realitu socialistického Československa? A dovedou si představit komunistické teze realizované v praxi?

Zhroucení komunistického režimu v roce 1989 vítala většina československého národa. Lidé sametové revoluce se těšili ze znovunabyté svobody. Komunismus se zhroutil i v ostatních státech střední a východní Evropy. 

Kdo by čekal, že se tato ideologie stane zapomenutou minulostí vhodnou tak leda do muzeí, ten by se spletl. KSČ nahradila KSČM. 

Ondřej, Kateřina, Dalibor a dva anonymní mladíci. To jsou hlavní postavy dokumentu z 1. máje 2014 na Křižíkově fontáně v Praze. Právě tam se každoročně scházejí příznivci KSČM. 

Hudební složka dokumentu má hned několik rovin: utahaná dechovka dokresluje atmosféru prvomájového mítinku, oslavné skladby evokují dobu 50. let a písně skupiny The Plastic Poeple of The Univers fungují jako ostrý rytmický kontrast. Ale i jako ideový protipól. A symbol všeho komunisty potlačovaného.

Autentické rozhovory 

U stánku Komunistického svazu mládeže byla nejlepší příležitost potkat mladé komunisty. Autentické rozhovory, doprovázené kulisou prvomájové manifestace, nabízejí hned několik různých pohledů. 

„Měly by se určitě nastavit nějaké základní potřeby,“ uvažuje 25letá Kateřina. „Myslím si, že i když by nějaký člověk toužil po vile, tak bude určitě lepší, když bude žít v garsonce a ne pod mostem. Takže prostě udělat nějaký průměr, aby se nikdo neměl úplně špatně a někdo zase úplně dobře.“ 

Ze starších záznamů zazní i Vlasta Chramostová - Foto: Tomáš Vodňanský

Ze starších záznamů zazní i Vlasta ChramostováFoto: Tomáš Vodňanský

Změnili názor? 

Pramení tyto názory z naivity? Z nezkušenosti? Nebo je to jen příznak mládí? A budou tito mladí lidé smýšlet stejně i za 10 nebo 20 let? Snad odpoví lidé, kteří byli kdysi také mladými nadšenými komunisty. 

Ze starších dokumentů s Vlastou Chramostovou a Jiřinou Švorcovou jsou zde vybrané pasáže popisující jejich postoje ke komunistické myšlence a jejich postupné prozření. Respektive neprozření. 

Kdysi třímal prapor revoluce 

Dvojici doplňuje rozhovor se spisovatelem a básníkem Pavlem Kohoutem. Ten v životě prošel proměnou od prominentního komunistického literáta až k disidentovi a úhlavnímu nepříteli režimu. 

Pavel Kohout: z komunistického premianta nepřítel státu - Foto: Noemi Fingerlandová

Pavel Kohout: z komunistického premianta nepřítel státuFoto: Noemi Fingerlandová

Právě Pavel Kohout srozumitelně popisuje příčiny, které mladé lidi přivádějí ke komunistické myšlence. A současně upozorňuje na rizika a nebezpečí těchto lákadel. 

„Říká se, že kdo nebyl ve 20 komunista, neměl nikdy srdce. A kdo ve 30 komunista zůstal, něměl nikdy mozek. To platí i dnes. Myslím si, že ta myšlenka sama o sobě je prostě mrtvá. Ale není mrtvé to, co ji vždy znovu budí. Myslím, že vzdělaní mladí lidé, kteří se dnes stávají komunisty proto, že nemají životní zkušenost, na to přijdou. A ti, kteří na to nepřijdou, by stejně skončili v nějaké jiné extrémní straně.“ 

Zamlčování nebo přebarvování minulosti 

Kontrastní rámectvoří výroky současných komunistických politiků. Ti buď odmítají odpovědnost za problematickou minulost totalitního režimu, anebo ho prezentují jako šťastné údobí spokojeného života milionů pracujících lidí. 

Autor:  Jan Herget  (jht)
Pořad: Dokument  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: neděle 22:00  |  Délka pořadu: 40 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace