Svoboda bez demokracie – demokracie bez svobody?
Drogová závislost na výročích. I tak by se dal charakterizovat postoj, který často zaujímáme k naší nedávné historii. Nic proti připomínání. Ale záleží nám vedle formy i na obsahu? Dokument postavený na tak trochu nekorektních otázkách.
Bývalý člen vedení Veřejnosti proti násilí (VPN) Fedor Gál je zvyklý už 25 let odpovídat na otázky novinářů typu: „váš největší zážitek z listopadu 1989?“
Opakováním jen čím dál víc upadáme do stereotypu. Nepřemýšlíme o tom, co se stalo a proč se to stalo právě tak. Jenom papouškujeme mýty a prefabrikované představy.
Jak jsme zvonili klíči
Ty představy o sobě samých mohou být všelijaké. Sahají od legendy, jak jsme konečně povstali a „stihli za 10 dní to, co Polákům trvalo 10 let, Maďarům 10 měsíců a východním Němcům 10 týdnů“ (Timothy Garton Ash), až po pohodlné pošklebování, jaký byl ten Jakeš ňouma a kabaretiér a že po jeho nástupu už pomalu muselo být každému jasné, že režim končí.
Fedor Gál a Petr Pithart. Klíčovou roli dokumentu hrají dva lidé, kteří ačkoliv tehdy byli ve středu dění, dnes už v aktivní politice nejsou. Zato jsou schopni reflektovat svou úlohu v počátcích 90. let civilně, s nadhledem nad svými tehdejšími omyly, chybami a zásluhami.
Anebo je to možná častěji naopak. Po letech se vytvářejí nové legendy o tom, že se žilo vlastně za „minulého režimu“(krásně neutrální označení) lépe nebo s dneškem srovnatelně, anebo že „kvůli tomuhle jsme klíči nezvonili“!
A krásných představ se objevilo v 90. letech víc. Jací jsme ekonomičtí tygři, jak nám okolní země mohou jen závidět naše dva Václavy: Havla a Klause. A koneckonců jak jsme velkorysým způsobem řekli Slovákům: „Ať si tedy jdou…!“
Kocovina po 25 letech
Petr Pithart a Fedor Gál měli v listopadu 1989 za sebou poměrně systematickou práci. Gál byl od roku 1989 prvním slovenským sociologem „na volné noze“ a neměl nejmenší iluze o stavu společnosti.
Těsně před listopadem začal s přáteli natáčet filmový dokument demaskující přestavbovou vyprázdněnost režimu.
Cizákům … za hubičku!
Pithart na sebe upozornil už v dobách podpisu Charty 77 jako autor knihy Osmašedesátý. Ta přinesla svého času skepticky vyznívající, ale pronikavý rozbor příčin a následků selhání reformně komunistických politických elit v letech 1968–1969.
Navíc dokázal vnímat českou historii a politický vývoj pohledem jiných národů. Hlavně Němců a Slováků. Ještě před převratem dokončil Pithart spolu s psychiatrem Petrem Příhodou a historikem Milanem Otáhalem společné dílo Češi v dějinách nové doby (1848– 939). Vyšlo pod společným pseudonymem Podiven.
Pithartova dlouholetá ochota vystavit se zrcadlu sousedů a schopnost dívat se na politiku i dějiny jejich očima byly vlastnosti, které mu s nástupem do funkce premiéra české vlády budou spíš připočteny k tíži. Stačí připomenout, jaké nevraživosti čelil za to, že tzv. prodal Němcům za hubičku „rodinné stříbro“. Škodu Mladá Boleslav.
Právo veřejně nenávidět intelektuály v politice
Oba dva protagonisté svého času pochopili, že se v politice necítí tak úplně doma. A že už vůbec nedokážou být tahouny politických stran či volebních kampaní. Jak oba říkají – nic proti, politiku musí dělat profesionálové a my jimi nebyli.
Zneklidňující otázkou zůstává, že právě politika vedená disidenty v počátcích 90. let položila základní kameny naší polistopadové přeměny. Ty kameny, ke kterým se v obou nástupnických zemích Československa dnes tak těžce prokopáváme.
Záznamy ostatních Dokumentů Dvojky najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
