Taková obyčejná věc – tužka

Jak se říká: Již staří Římané ... ti ovšem ke psaní používali olověnou tyčku. Ale historie té „opravdové“ tužky začíná až v 16. století, nejprve nálezem podivných černých nehořlavých kamenů ve staré dobré Anglii.

Tužka se začala postupně v průběhu let vyrábět, nezávisle na sobě, hned na několika místech v Evropě i na americkém kontinentě. Tužka se prostě rozběhla do světa.

Byla nepostradatelná pro vojenské účely. Neobešlo se bez ní třeba zakreslování do map. Tužku používali malíři i architekti. Pronikla do řemesel, v 19. století a hlavně na počátku 20. století se stala pracovním nástrojem stenografů. I dnes, když v první třídě žáčci poprvé uchopí psací nástroj, je to právě tužka.

Tužka má tuhý kořínek

Existuje u nás i takřka desítka sběratelů tužek a v jejich sbírkách najdeme opravdové poklady - tužku dlouhou více než 2,5 metru, tužky rozličně tvarované i barevné, tužky s potiskem i umělecky zpracované.

Těsnopisný záznam psaný právě tužkou se objevuje i v našem 21. století při zápisech z jednání parlamentu|foto: Stock.xchng

Ona tužka, to je věc, kterou bereme do ruky, aniž bychom si to uvědomovali. Sáhneme po ní třeba při sepisování nákupu, při poznámkách při studiu nebo čtení zajímavé knížky.

Prostě tužka má zatím čáru života pevně nalinkovanou. A asi z našeho života hned tak nevymizí. Je sice obyčejná, ale přesto jedinečná.

Více si poslechněte ze záznamu z iRadia.