Tváře Ljuby Hermanové. Příběh jedné slavné, žádoucí a nakonec zcela osamělé ženy

10. červenec 2016

Kdo byla Ljuba Hermanová? Ještě v 80 elegantní dáma a hvězda na jevišti? Sytý hlas kabaretiérky zpívající staropražské odrhovačky a suverénně si pohrávající s publikem? Skutečností málo známou je, že byla vynikající šansoniérkou. A herečkou. S výrazným citem pro grotesku.

Když Ljuba Hermanová vlétla na jeviště hudebních scén, nebylo jí ještě ani 20 let a struktura rozpadlé rakousko-uherské monarchie zdaleka nebyla zbořena. Jako mladičká zazářila v operetě v Bratislavě i ve Vídni a během osmi let prolétla téměř všemi hudebními divadly v Praze.

V nedlouhém období první republiky si naplno užila slávy operetní i kabaretní hvězdy a filmové hvězdičky. Byla temperamentní, divoká a ve vztahu k druhému pohlaví nespoutaná. Až do vysokého stáří. Zajímavá žena. Výjimečná umělkyně... Je tady ale jedna chyba: odnesl to čas.

Ljuba Hermanová-1993

Zkreslený mediální obraz

Divadelní vystoupení Ljuby Hermanové nebyla (až na výjimky) zaznamenána. Z celé šíře jejích skvělých šansonů i půvabných předválečných nahrávek na šelakových deskách média do omrzení opakovala několik songů jako Žižkovská (neboli Polír) nebo Tyátr (neboli My jsme ti blázni z povolání).


Svět žije jinými jmény a jinými písněmi. A přece se v nich zpívá stále o tomtéž a hudební i herecké hvězdy stále stejně obětují své životy slávě, která za pár desítek let upadne v zapomnění...

Média tak písně i jejich protagonistku zcela zprofanovala. Zkreslený mediální obraz vytvořil poslední veřejnou podobu této herečky a zpěvačky a překryl její skutečné hodnoty. Od jejího narození uplynulo přes 100 let a dnešním vysokoškolákům její jméno nic neříká.

autor: Šárka Skaláková
Spustit audio