Ve slibu je svoboda. Jak se žije františkánům na počátku 21. století?

Odpovědi mnichů jsou v dokumentu velmi přímé a jasné. Ti, kdo vstupují ze světského života do řeholního, vědí, co je čeká. Anebo alespoň tuší a mají na rozmyšlenou.

Františkáni – ti co mají hábit

Řád menších bratří, založený sv. Františkem z Assisi, je bratrské společenství. Bratři, vedení Duchem svatým, následují Ježíše Krista, sliby se zcela odevzdávají Bohu, kterého chtějí milovat nadevšecko, a v církvi žijí evangelium podle způsobu, který zachovával a uložil sv. František. Reguli Řádu menších bratří (později Františkánů) schválil papež Inocenc III. roku 1210. Františkánský řád byl ryze evangelický, základem byla pokora, chudoba a čistota.

Řád navazuje na františkánskou větev observantů. Název se odvozuje od latinského slova observare, což znamená zachovávat. Šlo tedy v podstatě o návrat k přísnějšímu zachovávání řehole a ke způsobu života sv. Františka a počátků řádu, kdy bratři žili především životem modlitby v poustevnách. Ve 14. století začala postupně (ne bez obtíží a konfliktů) vznikat rozsáhlá reforma františkánského řádu.

Zasvěcení

Bratři Františkáni jsou zasvěceni slibem chudoby, čistoty a poslušnosti, aby tak žili evangelium Ježíše Krista podle příkladu sv. Františka z Assisi. V ČR žijí v šesti klášterech. V čele řádu je kvardián (představený).

Znak františkánů|foto: Wikimedia Commons, Public domain

Ve znaku řádu je červený štít, na něm černý kříž se zlatými paprsky vyrůstající ze stříbrných mraků, před ním dvě překřížené paže se stigmaty, nalevo pravá neoblečená Ježíšova, napravo levá oblečená sv. Františka. Františkáni jsou oděni do hnědého hábitu s kapucí, přepásaným bílým cingulem.

Kdo vstupuje do řádu?

Jsou to studenti, muži středního věku a ti, kteří hledají smysl života, vyšší poslání a mnohdy nechtějí zůstat osamoceni (chtějí někam patřit – do konkrétního společenství). Jsou zklamáni, mnohdy frustrováni svým minulým životem, ale některé z nich vede opravdová víra. Podmínky ke vstupu do řádu jsou dány Kodexem katolické církve. O vstup do noviciátu může požádat muž, kterému je alespoň 17 let, je pokřtěn a biřmován, je svobodný (doporučuje se věk do 40 let) a bez závazků. Další podmínky stanovuje řád a provincie.

Kostel Panny Marie Sněžné s klášterem založil roku 1347 císař Karel IV. podle velkolepého plánu, kdy gotický chrám měl být 100 m dlouhý a 40 m vysoký. Po roce 1990 zde obnovili svůj klášterní život františkáni|foto: Aleš Spurný

Bratr Antonín, novic Martin, kvardián – otec představený, studenti a bratr Pacifik s dalšími svými bratry žijí podle slibů a řeholí naplněný život za zdmi kláštera i mimo něj. Některým z nich stačí pouze vnitřní prostory kláštera, fary a zahrady. Někteří navštěvují i místa mimo svůj prostor a napravují, uzdravují slabosti lidského ducha i těla.

Ve slibu je svoboda|foto: Antonín Dabrowski, archiv Františkáni Praha