Česko(slovensko) jako líheň teroristů? Projevy terorismu u nás až do klíčového roku 2001

Jak se u nás za komunismu vychovávali a ukrývali teroristé? Jaké teroristické útoky provedla československá rozvědka? A jak vypadal terorismus po česku po roce 1989?

Socialistické Československo před rokem 1989 v zájmu „světové revoluce“ školilo, ukrývalo a vysílalo množství protizápadních teroristů. Třeba jeden z nejhledanějších teroristů světa Iljič Ramiréz Sánchez (Venezuelan známý spíš jako Carlos nebo Carlos Šakal) „navštívil“ Československo dvakrát: v 70. letech a v roce 1986.

Jeho skupina pak stála i za mnichovským atentátem na Rádio Svobodná Evropa v roce 1981, který nejvíc poškodil právě českou sekci. Samotná československá rozvědka měla na svědomí třeba pumový teroristický útok ve Francii v roce 1957, při kterém zemřela manželka prefekta Štrasburku.


Teroristický útok ve Francii
Bomba tehdy měla vybuchnout na recepci Evropského společenství uhlí a oceli (předchůdce dnešní EU) a mělo to vypadat, že ji odpálili němečtí neonacisté, odpůrci evropského sjednocování.

Líheň špionů a teroristů u nás byla v 70. letech na fakultě Státní bezpečnosti v Zastávce u Brna. Úspěšně se v ní proškolili třeba příslušníci Rosy z Itálie nebo „studenti“ z Vietnamu, Nikaraguy, Sýrie a hlavně z Palestiny. Výcvik probíhal i v rekreačním středisku FMV v Jílovém u Prahy nebo ve vojenském prostoru Doupov.

„Nejde tak vyloučit, že v islámských teroristických skupinách jsou lidé, kteří u nás vystudovali, absolvovali policejní kurzy a dobře znají naše území. Mnozí z nich se u nás díky sňatkům usadili a mohou tak snadno vytvářet tajnou infrastrukturu, kterou lze kdykoliv oživit,“ připouští ministerstvo vnitra (o tom více na stránkách ministerstva).

Atentát vs. terorismus

V našich novodobých dějinách se ale místo pojmu terorismus často používá slovo atentát. Prvním úspěšným československým atentátníkem byl 19letý anarchokomunista Josef Šoupal, který ráno 5. ledna 1923 před domem č. 10 v Žitné ulici zastřelil tehdejšího ministra financí Aloise Rašína.

To při tzv. Krabičkovém atentátu z podzimu 1947 nebyl nikdo z trojice politiků Zenkl–Drtina–Masaryk zraněn. Protože ale balíčky s výbušninami objednali komunisté, k soudu se zadrženými už po únoru 1948 nedošlo. Odsouzeni byli naopak svědci a vyšetřovatel. Podle pozdější oficiální verze šlo o provokaci proti komunistům. O tomto pokusu o atentát/teroristický útok se tak ještě dnes mluví spíš jako o Krčmaňské aféře.

Pavel Minařík na tiskové konferenci 29. ledna 1976

Ani po roce 1989 se ale situace nezlepšila. Když časopis Respekt označil za teroristu tajného agenta StB Pavla Minaříka, který v letech 1970–1975 plánoval pumový útok v Rádiu Svobodná Evropa, Minařík je zažaloval. Respekt se nakonec musel omluvit.

Situace v letech 1990–2001

Po revoluci se Československo najednou dostalo do hledáčku teroristických organizací ze zemí, s kterými mělo ještě donedávna přátelské vztahy (např. Libye). Vznik nových potenciálních nepřátel ještě potvrdil vstup do NATO 12. března 1999 nebo vysílání Rádia Svobodná Evropa do Íránu a Iráku.

Podle ministerstva vnitra se do roku 1989 bombové útoky na našem území využívaly k trestné činnosti jen výjimečně (asi 1x za 10 let). Prudký nárůst od roku 1990 se zastavil až v roce 2000. Souvisel s transformací společnosti a obecným nárůstem kriminality.

Přesto u nás v letech 1990–2001 nedošlo ke klasickému teroristickému útoku s vazbou na mezinárodní seskupení. Došlo ale k několika trestným činům se znaky terorismu, které většinou nemají ideologické motivy jako v minulosti. Jsou spíš záležitostí jednotlivců a jejich účel je ryze kriminální, případně patologický:


Policistům se příliš nedaří objasňovat útoky proti soukromým podnikatelům. Ti totiž často nechtějí vypovídat. Ve většině případů jde o vyřizování účtů mezi podnikateli. Výbuchů je ale třeba ve srovnání s podobně zastrašujícími úmyslnými požáry mnohem méně.

Boj proti terorismu spadá pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Od 1. ledna 1997 působí oddělení terorismu samostatně. Do roku 2001 například budovalo informační databázi a vyhodnocovalo arabskou komunitu u nás a představitele irácké opozice. Teroristické útoky z 11. září 2001 v New Yorku změnily pohled na terorismus jako takový.

Zpět na: časovou osu a mapu Historie českého zločinu

autoři: Bronislava Janečková , rota
Spustit audio

Související