Guláš z Nepomuku. Obyčejný kšeft s mršinami nebo sabotáž proti Říši?

Válka nahrávala kšeftařům a podvodníčkům (tomu se věnuje i případ Kdo je bez viny?). Po ní se navíc mohli vydávat za politické vězně. Stejný byl i případ Václava Kaisera, který po válce psal udání na četníky Josefa Mráze a Františka Kröglera pro „jejich horlivost za války“ (tj. kolaboraci). Co mu udělali?

Bezva kšeft s mršinami

Václav Kaiser měl jako drnomistr (pohodný) v Březí na starost likvidaci uhynulých a nemocných hospodářských zvířat. Protože za války fungoval přídělový systém, musel majitelům vystavit potvrzení o likvidaci mršiny. To sice dělal, likvidaci ale neprovedl. Místo toho „vyřešil“ nedostatek masa na trhu.

Mršiny rozřezal a závadné maso prodal. O obchodu se po kraji šířily zvěsti. Dobytek v okolí byl nakažený od červů a much. Obyvatelé Nepomucka měli žaludeční problémy a otekliny po píchnutí nakaženým hmyzem. Báli se ale cokoli hlásit, aby se vyšetřování neujala německá policie.

Tlačenka, gulášek a utajená vejce

Četníci Mráz a Krögler nakonec všechno ohlásili na Okresním úřadu v Klatovech, kde byl vedoucí kontrolního oddělení Čech. Ukázalo se, že s Kaiserem obchodují manželé Paškovi, kteří maso dál přeprodávali anebo z něj dělali pověstný nepomucký guláš a tlačenku.

Při kontrole se zjistilo, že za měsíc Kaiserovi chybělo 92 uhynulých zvířat. V jeho domě se našlo i 35 l vyškvařeného sádla a tři kádě s naloženým masem. Kaiser měl také 90 slepic, Němcům ale neodváděl příslušný počet vajec. Sám se bránil, že jen lidem pomáhá a škodí Němcům.

Sabotáž proti Říši?

Za přechovávání potravin a nedovolený obchod hrozil tehdy koncentrační tábor nebo trest smrti. Kaiser se alespoň v tomhle zachoval férově a neudal další. Protože se ale jednalo o ohrožení veřejného zdraví i velkou machinaci s potravinami na příděl, musel být případ postoupen německé kriminální policii.

Četníci věděli, že Němci můžou případ posuzovat jako sabotáž proti Říši. A proto jim většinu zjištění zatajili. Stejně se ale proti nim zvedla vlna nevole lidí, kteří o případu nic nevěděli, že úmyslně vydávají Čecha do rukou Němců.

Politický vězeň se mstí

Drnomistr Václav Kaiser nakonec dostal 6,5 roku káznice, řezník Antonín Pašek a jeho manželka Anna po 4,5 roku. (Podobný trest by jim za totéž hrozil i od českého poválečného soudu.) Všichni tři si ale odseděli jen necelé dva roky. Protože je odsoudil německý soud, byli po válce propuštěni.

Václav Kaiser toho využil, začal se vydávat za politického vězně a psal udání na Okresní národní výbor v Přešticích. Prošetřením případu „kolaborujících četníků“ byl pověřen v roce 1945 Antonín Devole, vrchní strážmistr nově vzniklého Sboru národní bezpečnosti.

Obvinění proti národní cti

Díky jeho šetření Trestní komise Okresního národního výboru v Přešticích 16. listopadu 1946 oba (teď už) štábní strážmistry SNB zprostila obvinění proti národní cti: „Nebylo zjištěno, že by se dopustili jakýchkoli trestných činů. V letech 1942 a 1943 nepřekročili meze svých služebních povinností.“