Postrach Moravy

Elegán Martin Lecián. Během dvou let měl na svědomí 4 lidské životy a prokazatelně 72 krádeží - Foto: zdroj: Muzeum policie ČR

Elegán Martin Lecián. Během dvou let měl na svědomí 4 lidské životy a prokazatelně 72 krádežíFoto: zdroj: Muzeum policie ČR

Arséne Lupin? Fantomas? Jánošík? Skutečnost je drsnější. Rvačky, přepadení, krádeže, vražda… To všechno i během jedné noci. Uherské Hradiště, Hranice, Kojetín… Jako by byl na několika místech najednou. Často ho přistihli, ale vždycky unikl. Nechvalně známý Martin Lecián.

Od května 1925 do dubna 1927 na Moravě prokazatelně uskutečnil 72 krádeží. Jeho kousky plnily noviny. Muži oceňovali jeho nepolapitelnost a dámy šarmantní zjev. Obyčejní lidé v něm viděli Jánošíka, který bohatým bral a chudým dával. Přitom to byl obyčejný zloděj: okradl kohokoli a neváhal střílet. 

Kradl už ve škole. Ve 14 skončil v polepšovně. V 27 už měl za sebou 4 roky vězení za krádeže, dezerci, podvody a násilí. S jeho sérií krádeží v Přerově z října 1926 si místní četníci nevěděli rady. Stihli je jen registrovat. Lecián pořád unikal. 

Neuvěřitelný útěk 

Když už ho zatkli, zjistili, že má tuberkulózu. Jenže on pak utekl i z vojenské nemocnice v Olomouci. Jen v pyžamu a s okovy na nohou pak v mrazu šlapal 15 km až do Kostkovic. A hned druhý den zahájil největší šňůru krádeží: Kroměříž, Bučovice, Uherské Hradiště, Košice, Brno, Olomouc... 

Martin Lecián - Foto:  Muzeum Policie ČR

Martin LeciánFoto:  Muzeum Policie ČR

Většinou taky střílel. Byl ale mizerný střelec a trefil se jen zblízka. První jeho obětí se stal 8. března 1927 strážmistr Antonín Stuchlý na předměstí Uherského Ostrohu. Ani to ho nezastavilo. Navíc měl podporu přerovského a olomouckého podsvětí. 

Hospodské šifry 

Se společníky se scházel v tamních hospodách. Kdo si chtěl k jeho stolu přisednout, musel se ohlásit heslem „Jedna růže červená“, jinak neváhal střílet. Systém značek na spodních stranách pivních tácků ho varoval před nebezpečím. O kumpány neměl nouzi. 

Mezi ty nejznámější patřil Szekely, později kamarád z polepšovny Eman Dedek. Lecián se stal fantomem. Lidé ho viděli všude, v každém zlodějíčkovi nebo kočce na střeše. A on zatím otevřeně vyhrožoval zastřelením přerovských strážníků Binka a Staňka. 

Neuvěřitelně dlouhý proces 

Zatkli ho v hospodě 24. dubna 1927. Až potom, co v Kunovicích na nádraží zastřelil strážmistra Šilhavého. Na zdi cely teď dali ostnatý drát a dveře pobili plechem, aby zase neutekl. Vyslýchali ho několik dní. Během soudního procesu se z fantoma stal zakřiknutý chlapík, který už hrůzu nenaháněl. 

Na otázky neodpovídal nebo všechno popřel. Soudní líčení trvalo přes čtyři měsíce (tehdy to bylo nevídané). Byly vyslechnuty stovky svědků a zmapovány desítky trestných činů. A rozsudek? Provaz! Jenže Lecián měl ještě jeden plán. 

Budu mít dost času v pekle 

Při jeho posledním pokusu o útěk bylo vystřeleno kolem stovky nábojů. S komplicem se vzdali až po douhodinové přestřelce. Jeho poslední obětí se stal strážný Ferencz Kiss. Den před popravou si Lecián poručil labužnický oběd a vůbec nespal. „Budu mít dost času v pekle,“ řekl. Popravili ho 6. října 1927 v 6:00. 

 

Postrach Moravy. Rozhlasová dramatizace dokumentu

Vložit na svůj web

Účinkují: Petr Jeništa, Martin Zahálka, Ladislav Hampl, Tomáš Turek, Jaroslav Vlach, Tomáš Karger, Petr Křiváček, Petr Borovec, Lenka Zbranková
Scénář: Tereza Vojtová a Miloš Vaněček
Režie: Vít Vencl
Zvuk: Petr Šplíchal 

 

Zpět na: časovou osu a mapu Historie českého zločinu 

Autor:  Tereza Vojtová, Miloš Vaněček, Rostislav Taud
Pořad: Historie českého zločinu  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: středa 18:30  |  Délka pořadu: 27 minut  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas