Tělo vydala řeka. Kvůli několika vraždám homosexuálů v létě 1968 pátrala policie po sériovém vrahovi

Mezi květnem a srpnem 1968 bylo nalezeno ve Vltavě mezi Bráníkem a Podolím postupně devět balíků rozřezaného těla muže ve věku 17 až 25 let. Tělo bylo rozřezané obyčejným nožem, kosti ruční pilkou. Chyběla hlava. K identifikaci tak mordparta majora Jaroslava Zahrádky měla jen jizvu po operaci slepého střeva a na rameni vytetované srdce s nápisem Pepa. Muž byl zřejmě homosexuál. V roce 1968 už homosexualita nebyla sedm let trestná. Přesto byl problém se do komunity dostat...

Účinkují: Jan Battěk, Pavel Langer, Tomáš Karger, Zdeněk Velen, Richard Fiala, Zdeňka Sajfertová, Jaroslav Šmíd
Scénář: Bronislava Janečková a Miloš Vaněček
Režie: Vít Vencl
Zvuk: Petr Šplíchal

Policisté zkusili obvolat pár telefonních čísel z WC na Hlavním nádraží, kde se homosexuálové scházeli. Jeden z autorů nápisů typu „Volej i v noci – rozpustilý Toník“ nebo „Zdeník z Michle – pohotově a rychle“ je přivedl na jméno oběti. Osmnáctiletý homosexuál Karel Batěk.

Kvůli několika vraždám homosexuálů měli kriminalisté podezření na sériového vraha. Rozřezané tetování na rameni ale ukazovalo i na možné zabití z nešťastné lásky… Vrah se nakonec přiznal sám. Jiří Duchoň, tramp a bývalý milenec Karla Batěka nakonec nevydržel tíhu výčitek.

Homosexualita v ČSSR
Československo bylo třetí zemí, která dekriminalizovala homosexualitu mezi dospělými. Došlo k tomu v roce 1961. Před námi tak učinila jen Francie (1791!) a Polsko (1932). Nadále ale u nás bylo trestné homosexuální chování, pokud partner byl mladší 18 let (odborníci si totiž nebyli jisti následky svedení mladistvého). Trestný zůstal i pohlavní styk za úplatu a styk budící veřejné pohoršení podle § 244 trestního zákona. Tady zákon nerozlišoval, zda jde o homosexuální nebo heterosexuální styk. Soud v takových případech ukládal trest od jednoho do pěti let odnětí svobody s možností podmíněného odložení. Koncem 60. let došlo v Československu k sérii vražd mezi homosexuály, ale většina z nich nebyla objasněna. Možná právě proto, že bylo velmi obtížné proniknout do skupin takto sexuálně orientovaných lidí.

Šlo „jen“ o zhrzeného milence?

Ukázalo se, že Duchoň nejenže Batěkovo tělo rozřezal (v jeho bytě se našla postel se zakrvácenou matrací, krevní stříkance na zdi i pilka na železo s mikroskopickými částečkami kostí), ale třeba prodal bundu své oběti. Kriminalisté zjistili, že i mezi trampy měl divnou pověst.

Působil zakřiknutě. Ale když mu někdo zasedl jeho místo u ohně, byl schopný ho popálit větví a zmlátit. Major Zahrádka proslul lidským přístupem k pachatelům, psychiatrický i psychologický posudek vraha ale smířlivý nebyl. Duchoň dostal 12 let. Hlava oběti se nikdy nenašla.

autoři: Bronislava Janečková , rota , Miloš Vaněček
Spustit audio

Související