Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 5. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí Zita Senková. Dnešním hostem je novinář Ivan Hoffman, kterého zdravím do zlínského studia. Dobré ráno.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Hezké ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes bude komentátor Deníku glosovat dění na několika politických scénách v Evropě i nejlepší místo pro život u nás v Česku. Dobrý den. Novým rakouským prezidentem se stane Alexander Van der Bellen, ekonom, univerzitní profesor, bývalý předseda strany Zelených. Poprvé v rakouských dějinách se tak do čele státu dostane politik, který nebyl kandidátem ani jedné z velkých koaličních stran sociální demokratů a lidovců. Dalo se to čekat, pane Ivane, a je to dobrá volba pro Rakousko?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Nevím, jestli se to dalo čekat, mám dojem, že všichni byli v nejistotě. Poslední průzkumy ukazovaly, že by mírným favoritem měl být Nobert Hofer, nicméně asi nejlépe tu situaci popsal rakouský deník Die Presse, který napsal, že republika ještě jednou mobilizovala všechny osoby a zdroje, aby zabránila politikovi FPÖ dostat se do Hofburgu, ale příště už to fungovat nebude. Obrovskou chybou vládních politiků by bylo, kdyby pokračovali dál beze změn, to je, myslím, naprosto trefná, trefné vyjádření situace. Rakušané určitě zvolili klid, jistotu, protože s Norbertem Hoferem by se vydali do neklidných vod, nikdo neví, jak dalece by prostě promítl ty své pravomoci do rakouské politiky. Je jasné, že Van der Bellen je uhlazený příjemný, příjemný muž, který bude v té funkci velice klidný, důstojný, ale podstatné je, jaké má on programové priority a jaké je naladění společnosti. Tam, tam se ukáže, jestli jeho volba vlastně do budoucna Svobodné neposílí a nebude jejich úspěch v parlamentních volbách, který se předpokládá, vlastně paradoxně silnější, než kdyby jejich kandidát vyhrál, to teprve uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je to přece jenom dobrá volba, když říkáte, že s Norbertem Hoferem by se Rakousko vydalo do neklidnějších časů?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Van der Bellen je člověk, kterého, když vezmeme ta kritéria, podle kterých se posuzuje, kteří jsou dobří a špatní, tak dnes většinou ten dobrý je ten, který má vztah pozitivní k Evropské unii, vyznává ideologii liberální demokracie, nevadí mu migrace a je proti Rusku, to je ten hodný v dnešním mainstreamu. Samozřejmě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co, promiňte, co očekávají vlastně Rakušané od svého prezidenta?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já myslím, že získali čas, získali čas, jak lidovci, tak sociální demokraté v Rakousku, aby svojí politikou si naklonili občany. Teď vlastně v těchto volbách tyto dvě nejsilnější strany neměly vlastní kandidáty, musely vzít zavděk zeleným, člověkem, který vlastně asi ideologicky stojí jinde než tyto dvě hlavní strany, ale byl to kandidát, který mohl projít u občanů a který mohl získat většinu, ale není to jejich kandidát. Aby mohly postavit svého, aby znovu se vrátily v politice do čela, aby získaly si důvěru lidí, tak musí něco udělat s otázkami, které tu společnost tíží a s otázkami, které ji rozdělily, to znamená, získali čas, získali čas do voleb, které tím pádem nebudou zřejmě předčasné, protože Van der Bellen nebude spěchat na nějaké předčasné volby určitě, což u Norberta Hofera nebylo jisté, takže budou muset postavit těm zásadním otázkám a já mám pocit, že se jim to může i podařit, protože vlastně politici cítí, když jsou v tísni, že přece jenom musí se zamýšlet nad tím, co se ve společnosti děje a musí na to reagovat. Nemohou spoléhat na to, že něco slíbí, pak to nesplní a příště znovu dostanou hlas, to už tak automatické dneska v Evropě není?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uklidní se nyní politický život zvolením nového prezidenta, protože asi nebude snadné zasypávat tu propast, která se jenom prohloubila v kampani, navíc trvala skoro rok v Rakousku?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, když se podíváme na Rakušany, tak můžeme být na ně jako na Evropany docela hrdí, protože způsob, jakým uznal Norbert Hofer svou porážku a jak okamžitě vyzval ke sjednocení Rakušanů a ke klidu, to je daleko lepší vizitka, než reakce Hillary Clintonové, když vyhrál v Americe Donald Trump. Ta byla trapná. Ale jsme v Evropě a tady, já předpokládám, že ta šance nějak se shodnout je. Vlastně Rakousko je kultivovaná země. Nepředpokádám, že tam vznikne nějaká, nějaká revoluce proti výsledku voleb, také všichni hned říkali, že ty výsledky uznají, také to bylo napotřetí, už by bylo hloupé opakovat počtvrté volby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je podle vás kondice rakouské vlády? Na kolik je stabilní ta koalice sociální demokratů a lidovců?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak oni určitě dovládnou a z toho, co se děje ve společnosti, z těchto nových voleb určitě budou poučeni. Já myslím, že jim to může jenom pomoct to, čemu dneska čelí, protože ta situace v Rakousku s migrací není úplně ideální, všichni cítí, že Svobodní nezískali tu velkou popularitu mezi lidmi s tím migračním tématem jen tak pro nic za nic, lidé cítí, že se ta společnost proměňuje a že musí na nějakým způsobem reagovat. Většinou ta situace vypadá tak, že lidé odkládají řešení až na poslední chvíli. Říká se, že každý systém padne až ve chvíli, když vyčerpal všechny možnosti, jak přežít a tenhle ten systém, který my zde máme, ta liberální demokracie, ještě stále nějaké možnosti, jak přežít, má, ale ubývají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ptám se i proto na ten stav nebo situaci rakouské vlády, protože je v podstatě veřejným tajemstvím, že obě strany, jak teda lidovci, tak i sociální demokraté pošilhávají po jiném partnerovi, a to konkrétně po Svobodných.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Pokaždé se ten medvěd dělí až poté, co je uloven a jak dopadnou volby. To je zatím nejisté. O tom jsem právě hovořil, že vlastně tenhle ten výsledek, tahle, tenhle ten zisk toho času, který nyní mají, jak sociální demokraté, tak lidovci, jim umožňuje nějak zkonsolidovat řady a udělat kroky k tomu, aby ve volbách dopadli dobře. Určitě, pokud budou mít šanci spolu dát dohromady vládu, tak to znovu udělají, ale, protože jsou na sebe zvyklí, vědí, co od sebe čekat, pokaždé, když se dostává třetí do hry, tak je to nejistota. To znamená, pokud by ovšem měli výsledek špatný, tak samozřejmě každý chce zůstat u moci, to je základní princip.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není ale právě tento model, že vlastně desetiletí vládne toto spojení, kamenem úrazu, že vlastně i za to Svobodní FPÖ, kteří jsou na scéně 30 let, vděčí svému nárůstu úspěchu?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, toto se o Rakušanech říká už 15 let, že to je jejich problém, že si tak vlastně rozdělují moc mezi sebe tyto dvě hlavní strany, že už to všem leze na nervy, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že mají čím dál menší většinu.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ano, ano, to tak je. Jak to bude, uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ale ono to všechno závisí na tom, kam se bude posouvat celá Evropy, všechno je spolu velice spojené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatímco boj o rakouský Hofburg skončil, tak ten souboj o pařížský Elysejský palác nabírá na tempu. Prezidentským kandidátem za tradiční pravici bude Francois Fillon, někdejší premiér. Čím si právě on získal voliče? Proč pohořeli v takzvaných primárkách Republikánské strany politici jako Sarkozy a Jupé? Ten byl ostatně favoritem.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Sarkozymu se nepodařil comeback a já se tomu ani moc nedivím, protože od doby, kdy odcházel z toho prezidentského úřadu, byl jakoby ve stínu, ale toho času neuplynulo tolik, aby si lidi ještě nepamatovali, proč odcházel a proč s ním vlastně byli nespokojeni. Francois Fillon byl člověk, kterému se přezdívalo "pan nikdo", i když několikrát vedl vládu, tak vlastně nikdy nebyl příliš nápadný a na něm je vidět, že lidé ani tak nehlasovali pro něj, on se nemůže stát výraznou osobností ze dne na den, ale kvůli tomu, s čím přišel, kvůli programu, se kterým přišel, a ten vlastně je takovým, řekl bych, trošku vykradením té krajní pravice, protože vymezuje se oproti islámu, říká - ve Francii nemáme problém s náboženstvím, máme problém s islámem. Je proti adopci dětí homosexuálními páry, což je takovým symbolem, že má starost o francouzskou rodinu a nabízí radikální ekonomické reformy, což pravicovým voličům určitě bude sympatické, protože po levicové vládě, která slibovala, nesplnila, se to kyvadlo přesunuje na druhou stranu a lidé si chvíli budou myslet, že by tento politik a radikálními ekonomickými reformami mohl něco změnit. Otázka je, do jaké míry se mu to podaří. Jisté je, že slibuje přesně to, po čem velká část francouzské společnosti volá a to ho vlastně vyneslo až do toho souboje o prezidentství. Ještě stále se neví, koho bude nakonec nominovat ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Levice.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Francouzská levice, jestli to bude současný premiér nebo někdo jiný, ale už teď se vlastně toho Francoise Fillona obává ta, jak se říká, krajní pravice, protože vlastně nezbývá jim, než útočit na něj kvůli jeho ekonomickému programu, protože to ostatní, to slibuje daleko radikálněji než oni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, jaká je to zpráva pro Marine Le Penovou, šéfku pravicové Národní fronty, o které se už nyní předpokládá, že postoupí do druhého kola a v něm se utká, buď to bude Francois Fillon, nebo kandidát levice, kterého zatím neznáme?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak pro ní je to špatná zpráva, protože bude se muset vymezovat vůči Francoise Fillonovi jako levičák, jako, jako kritička příliš drsného kapitalismu, který dopadne na obyčejné lidi, a to je asi figura, kterou ještě moc neumí, bude to muset natrénovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A na poli ekonomickém, kde tam vidíte jaké priority chce prosadit Francois Fillon?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To, co politici slibují a realita, která potom následuje, to vidíme na všech volbách, na všech referendech, to je vždycky nebe a dudy, to je vždycky úplný rozdíl a je to tak proto, protože vlastně k nějaké, aby politik mohl prosadit nějakou zásadní změnu, tak už dneska k tomu nestačí jenom ty kompetence, které politici mají na národní úrovni, ty se zmenšují. Mělo by se něco zásadního změnit v Bruselu. Dokonce myslím, že aby mohlo dojít i k nějaké vážné změně, aby si mohli politici naklonit občany a změnit některou z těch zásadních politik zaměstnanosti, anebo vytváření, vytváření pracovních míst anebo čeho, tam jsou všichni už do té míry limitováni těmi všeobecnými zákony platnými pro celek, pro celou Evropskou unii, že ten manévrovací prostor mají strašně malý, to znamená, něco by se muselo zásadního změnit v Bruselu, museli by získat nějakou větší moc a museli by získat moc jiným způsobem, než jak se děje dnes, přerozdělovat národní bohatství, přerozdělovat HDP, to, co se vytvoří ve společnosti, zastavit rozevírání nůžek mezi těmi úplně nejbohatšími a střední třídou, no, a tuto kompetenci žádný politik nemá, to znamená, když se podíváme na to, co slibují, tak rovnou je potřeba si hned uvědomit, že mají šanci z toho splnit 5-10 %, nemohou udělat nic, jsou podle mě úplně bezmocní. To znamená, ekonomicky, co se ve Francii změní, kdyby člověk měl prorokovat, tak se docela dobře trefí, když řekne nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto určitě má nějaké konkrétní plány, jak vlastně ekonomická situace Francie také není nejlepší, i situace na pracovním trhu. Pojďme ještě zpět k situaci na francouzské levici. Pole vyklidil současný prezident Francois Hollande, uvolnil cestu jiným. Kdo by podle vás mohl zvítězit v těch lednových levicových primárkách, mimochodem současný premiér Manuel Valls by měl oznámit svou kandidaturu na úřad prezidenta, čímž pádem se vlastně s největší pravděpodobností, pokud tak učiní, tak se bude muset vzdát úřadu premiéra?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tady já vám řeknu nevím, to je pro znalce francouzské politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ale má podporu, současný premiér má podporu poloviny toho tábora levicového, což není moc, to znamená, doopravdy na levici je ve Francii dneska zřejmě personální problém, nejsou lidi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovoří se o Emmanuelu Macronovi, což je mladý levicový liberál, někdejší ministr hospodářství, velmi populární politik, počkáme si tedy na lednové primárky. Italové ve včerejším referendu jasným výsledkem odmítli navrhované změny ústavy. Premiér Matteo Renzi, který s výsledkem hlasování spojil svou budoucnost, dnes rezignuje. Proč voliči, pane Ivane, odmítli ústavní změny, které by odbrzdily možnosti na nezbytné reformy? Ty by zjednodušily podle Renziho zkostnatělý a velmi složitý italský politický systém?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Jeden z důvodů, proč se tak stalo, zřejmě je, že ta reforma ústavy, kterou by politici, kteří vyhrají volby, měli silnější mandát, tak že ji voliči nechtěli proto, protože nechtějí, aby větší moc měl právě Renzi, který je u moci 2 roky a jeho hvězda byla spojená s tím, že pro něj hlasovali mladí Italové, kteří si od něj hodně slibovali. Uběhly 2 roky, z toho, co si slibovali, se nesplnilo nic, a tak se otočili proti němu. No, a druhá možnost, proč to nevyšlo, je, že voliči brali tu reformu nebo záměr o reformu ústavy jako útok na demokracii, respektive nechtějí, aby někdo měl příliš velkou moc a jsou raději, když politici vzájemně o ní mezi sebou soupeří. Ten italský systém asi není ideální. Ta reforma ústavy by určitě Italům prospěla, ale museli by se k ní dobrat všichni, museli by se na ní všichni shodnout. Není možné ji prosadit proti někomu, to znamená, asi ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo to spíš protestní hlasování proti Renzimu? Šlo o ústavu, o ústavní změny, nebo o samotného premiéra, který vlastně spojil svou budoucnost s tímto referendem, s výsledkem?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Když se podíváme na to Rakousko a na Itálii současně, tak vidíme jednu shodu. V Rakousku se říká, že vlastně Rakušané vyjádřili ne Hoferovi, ale to neznamená, že automaticky vyjádřili ano Bruselu. V Itálii se říká - lidé řekli ne Renzimu, ale neřekli ne Evropě. To znamená, Italové jsou proevropští, a přesto odmítli proevropského Renziho. V Rakousku odmítli protievropského Hofera, ale to neznamená, že jsou automaticky pro všechno, co se vymyslí v Bruselu. Já myslím, že se to takhle nedá úplně brát. Asi je potřeba věřit tomu, že doopravdy hlasovali o tom referendu, že doopravdy zvažovali, do jaké míry Itálie potřebuje reformu ústavy, anebo ne a nezamýšleli se tolik, co jim říkají ekonomičtí analytici, jestli to ohrozí italské banky, jestli způsobí řetězovou reakci, na jejímž konci bude pád eurozóny. To jsou věci, které se vždy před těmi volbami rozebírají jako takové katastrofické scénáře, ale když se potom podíváme, tak po všech těch hlasováních krátce zakolísají trhy, ale pak se všechno vrací k normálu. Po italském referendu taky krátce oslabuje euro, ale tomu bude brzo konec. Všichni ti ekonomové anebo bankéři se už naučili, že vlastně vliv těchto voleb a referend až tak zásadní není. To znamená, neprobudili jsme se do jiného světa. Italové žijí nadále v Itálii a ty jejich názory se příliš nezmění. Důležité bude, jak se teď situace vyvine. Jestli Renzi bude znovu jmenován, aby sestavil novou vládu, anebo jestli budou předčasné volby. Pokud by byly, tak ty už můžou přinést podstatné nějaké změny, protože ta opozice proti, proti vládě je v Itálii velmi silná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle vás se tedy nemusí ani Itálie, ani eurozóna obávat nějakých nových turbulencí, protože o Itálii se už mnoho měsíců hovoří jako o hrozbě pro finanční stabilitu eurozóny?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, hovoří. Ono samozřejmě v té eurozóně platí pravidla, která, když se porušují, tak potom vlastně na to všichni doplácejí a ne všem se daří dostát prostě těm přísným kritériím. Italové jsou momentálně na tapetě, protože naplánovali vyšší schodek, než kolik by si v Evropě, v eurozóně přáli, ale to všechno se vlastně vyvíjí. Celá Evropa se musí nějakým způsobem proměnit, pokud chce, pokud chce přežít. Já mám pocit, že politici dávají pozor na to, co se děje, ale zatím nedospěli k tomu bodu, o kterém jsem před chvílí hovořil, kdy už nezbývá nic jiného, než něco změnit. Jako změnit něco předčasně, to jim přijde líto, protože mají pocit, že to všechno funguje a že by to ještě mohlo nějakou chvíli vydržet. Většinou se věci mění, až když doopravdy už nelze, když už to nejde jinak. Já mám pocit, že stále to ještě, ještě umějí nějak zahrát tak, aby nemuseli přikročit k těm skutečně zásadním radikálním změnám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak v reakcích evropských politiků téměř unisono zní v souvislosti s výsledkem rakouských prezidentských voleb, že Evropě spadl kámen ze srdce. Dle předsedy Evropského parlamentu Schulze ten výsledek zasadil protievropskému populismu a nacionalismu tvrdou ránu?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To je zvláštní politik, ale já to nechci komentovat, ale jako ..., to patří k jeho politickému stylu, že hodně tak přehání, že je takový patetický. Já bych řekl, když jsem řekl o ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevidíte to tak?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Prosím?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevidíte to tak v souvislosti s brexitem, s vítězstvím Trumpa?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já mám pocit, že to platí pro všechny ty politiky, kteří toto říkají, platí totéž co pro Rakušany. Všichni dostali nějaký čas, ale toho už nebudou mít hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Žít v Praze je prý nejlepší volba, k takovému závěru přišel srovnávají výzkum, který mapuje kvalitu života v regionech. Na základě čeho dospěl letos opět k tomu, že nej je v metropoli, pane Ivane? Které důvody, faktory dělají z hlavního města nejlepší místo pro život 2016?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Je jich 7 nebo 8, tak nějak to je. Zjistili, že ve srovnání s jinými regiony se v Praze nejlépe hledá práce, jsou tam nejlepší školy, nejlepší zdravotní péče, nejrozvinutější infrastruktura, spousta kultury, spolků občanských a jiných kulturních, to znamená, že dvě kritéria jsou v Praze špatná, to je vysoká kriminalita a nedostatek zeleně, ale podle tohoto výzkumu je skutečně, když člověk si chce v České republice vybrat místo, kde je nejlépe, tak jde do Prahy. Já mám pocit, že problém toho výzkumu není ani tak v tom, že by ta kritéria byla špatně zvolená nebo že by špatně změřila situaci, ale v samotném tom principu. Pokud uvažujeme o tom, že bychom si měli vybírat místo, kde chceme žít na základě nějakého průzkumu, tak by potom v Praze nemohla žít pouze desetina obyvatel České republiky, museli by se tam prostě nacpat úplně všichni, ale to samozřejmě není možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste z Prahy odjel?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já jsem z Prahy odjel. Trochu se vnitřně cítím jako Pražák, protože jsem tam prožil dětství, ale, ale když člověk třeba vyznává jiné hodnoty, chce, chce klid anebo tak, tak ten doopravdy v tom davu, v té Praze nenajde. Těch kritérií, podle kterých by člověk měl si vybírat, kde žije, je určitě víc a jedno jim tam zásadní chybí, a člověk by měl být tam, kde se cítí doma, kde to zná, kde to má rád, je obklopen lidmi, na které je spolehlivý, je to, domov je místo, kam se člověk vrací, kde je šťastný. Tím místem nemusí být nutně New York, Paříž anebo Praha. Člověk, který přijde do těchto míst, ve kterých se nejlépe žije, tak se mu velmi snadno může stát, že tam zůstane cizincem, sám uprostřed davu, že se, že do nového prostředí nezapadne, že mu tam něco chybí a že je nakonec v tom nejlepším místě pro život nešťastný, to znamená, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká jsou vaše kritéria pro dobrý život? Možná jste už částečně něco prozradil?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
A to bych musel být osobní, to se asi do tohohle pořadu nehodí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ale já bych spíš řekl, že když teda, tak zjistili, že Praha je nejlepším místem pro život, tak že doopravdy z toho nevyplývá, že se tam musí každý nutně nastěhovat, pokud má rozum. Je to spíš výzva zamyslet se nad tím, kam by měly směřovat daně, protože pokud se mimo Prahu hůř léčí, pokud se mimo Prahu hůř učí, tak pak asi ty peníze by měly jít tam, kde jich je více potřeba než v Praze, měly by směřovat tam, kde jsou lidi doma, to znamená, ten průzkum pro mě je varovný a ukazuje, že v Praze končí příliš mnoho peněz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k jednomu tématu, na následky zákeřné nemoci zemřel včera Radim Hladík, fenomenální kytarista, skladatel, dlouholetý člen skupiny Blue Effect, král elektrické kytary, patřil mezi nejvýznamnější české hudebníky druhé poloviny dvacátého století. Jak vy, pane Ivane, budete na něj vzpomínat?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Radim Hladík celý život prožil s kytarou a my všichni kytaristi jsme prožili celý život s Radimem Hladíkem. On v posledních 10 letech se ukázalo, že ti skutečně velcí kytaristi nestárnou. Radim Hladík čím byl starší, tím víc se usmíval, když hrál. No, a řekl bych, že, kdybych to měl vzít velmi krátce, tak o Hladíka nepřišli jenom rockeři, ale také jazzmani, písničkáři, on hrál s každým. Řekl bych, že ladil s každým. Byl to člověk, kterého měl každý rád a myslím si, že ho budeme ještě dlouho slyšet. Radim Hladík je taková, řekl bych, kytarová legenda, je to jeden z mála kytaristů, který nezpíval, a to mu, myslím, strašně prospělo, protože co měl na srdci, všechno musel zahrát a vždycky to zahrál báječně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jste hezky řekl, že vlastně vždy dobře ladil s ostatními.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Mám ten pocit, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivan Hoffman, komentátor Deníku a host dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Já vám děkuji za vaše postřehy a přeji do Zlína hezký den.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Také všem hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se zítra těší Zita Senková. Mým hostem bude ekonom a statistik Richard Hindls. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.