Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 15. prosince

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno a příjemný poslech vám přeje Karolína Koubová. Hostem dnešního Jak to vidí je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Vítejte, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čemu se budeme věnovat? Převážně dnes mluvíme o vývoji v syrském Aleppu, podaří se evakuovat civilisty i povstalce a jejich rodiny z východní části města? Co bude s Aleppem po jeho dobytí? Kdy skončí občanská válka v Sýrii? Může nějak změnit postoj Spojených států ke konfliktu v Sýrii pravděpodobný ministr zahraničí Rex Tillerson, kterého do funkce nominoval Donald Trump a který je vyznamenaný řádem přátelství od Vladimira Putina? A co další nominanti Donalda Trumpa do jeho vlády, kam posunou Ameriku? O tom všem bude řeč. Aktuální zpráva z dnešního rána, kterou přinesla agentura Reuters s odvoláním na povstalce a svědky v Aleppu, že tam v ulicích Aleppu utichly boje. Je to tedy už dané, že skutečně by mohlo dojít na nějaké příměří a následnou evakuaci, když zprávu vlastně ještě nepotvrdil Damašek ani třeba Rusko?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Oba, oba tábory vlastně jak syrská vláda, tak i třeba libanonské hnutí Hizballáh, které ji v tom konfliktu podporuje, tak i rebelové skutečně říkají, že dneska by k té evakuaci mělo dojít. Ona vlastně se už chystala od počátku týdne, kdy nějakou formu uklidnění situace v Aleppu vlastně poté, kdy skončily ty hlavní boje, kdy tedy povstalci byli poraženi provládním táborem, tak o tom se mluví od začátku týdne. Dojednalo to Rusko a Turecko do značné míry.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale stále se tam ještě ozývala střelba, padaly bomby.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že střelba se bude ozývat i poté, třeba co k té evakuaci dojde. Tady dneska se mluví o tom, ono se ani neví mimochodem, kolika lidí se to týká, protože někdo říká, že jde i o stovky tisíc lidí, OSN třeba odhaduje 50 tisíc, další otázka je, kolik je tam vlastně těch bojovníků nebo povstalců, či teroristů, záleží na úhlu pohledu. OSN zase říká, že jich je asi 1500 a z toho patří k frontě an-Nusrá, což je organizace, kterou i Západ považuje za teroristickou skupinu. Takže tito lidé včetně těch bojovníků, oni jsou tam i se svými rodinami, tak ti by měli být odvezeni pryč. Je tam poměrně zajímavá věc, o které se nemluví, že vlastně syrská strana, tedy vláda si prosadila, že paralelně, souběžně se budou evakuovat zase dvě šíitské vesnice nedaleko Aleppa, které jsou v obležení rebelů a tito lidé také strádají, ale o tom málokdy slyšíme, že rebelové v Sýrii někde útočí na civilisty. Takže je to velice delikátní záležitost. Jak říkám, střílet se podle mého názoru bude dál, ale tady jde asi o to, aby platila klíč, aby se nezhroutila klíčová shoda a jaksi souhra zájmů těch hráčů důležitých v pozadí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a to si řekněme, co vše tam hraje roli, protože včera si volali turecký prezident Erdogan a jeho ruský protějšek Vladimir Putin, shodli se tedy na tom, že porušování příměří v syrském Aleppu se musí zastavit, tak Turecko, Rusko, Írán, jak to vlastně vše hraje do, do noty s těmi zájmy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ty zájmy byly dlouho velmi protichůdné. Vidíme, že Rusové podporovali režim Bašára Asada, zatímco Turci řadu let tvrdili, že Asad musí odejít. Teď vidíme, Turecko se pod vlivem mnoha událostí trochu posunulo názorově, že dneska už netvrdí, že Asad musí skončit. I pro Turecko se dneska stalo prioritou, aby byly nějakým způsobem omezeny teroristické skupiny, teroristické aktivity, které z té syrské války vlastně začaly ohrožovat i Turecko samotné. Potom se liší samozřejmě úhel pohledu, zda za teroristy považovat jenom různé džihádistické, islamistické skupiny, anebo také Kurdy, s nimiž třeba Západ v mnohém sympatizuje, ale pro Turecko jsou do určité míry hrozbou, takže tam se definice teroristy náhle liší, ale to je naprosto běžné. Ale v zásadě zkrátka ti hlavní hráči, a myslím si, že to brzy uvidíme i poté, co nastoupí Donald Trump ve Spojených státech, se shodují na tom, že syrskou válku, syrský konflikt nemá vojenské, nemá vojenské řešení a že jde teď jenom o to, jak najít cestu z toho konfliktu ven při zachování tváře všech těch důležitých hráčů. To je také důležité.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste si na nějaký vývoj vsadil? Řekněme jak vy odhadujete ten scénář, který bude následovat poté, co skutečně dojde třeba na evakuaci, skutečně kdy bude Aleppo ovládnuté syrskými vládními jednotkami?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, pokud se Aleppo dostane zpátky pod kontrolu syrské vlády, tak samozřejmě to bude velký psychologický průlom celé té války, protože pokud v roce 2012, kdy rebelové velkou číst Aleppa obsadili, jak oni říkali osvobodili od režimu, tak to brali sami, vlastně tomu dávali velkou důležitost a bylo to bráno jako důležitý průlom v neprospěch Asadova režimu. Ve chvíli, kdy Asad uspěl v boji o Aleppo, tak logicky můžeme říci, že je to posun a psychologický průlom ve prospěch vlády a myslím si, že jakýmsi dominovým efektem se podaří vlastně zlomit odpor povstalců i v těch dalších zbývajících enklávách nebo oblastech západní části Sýrie.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se očekávat tedy, že po tomto milníku by se mohla ubírat syrská občanská válka ke konci?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že ano. Samozřejmě na Západě z toho může přijít lehká kocovina, protože v létě roku 2011, když ta válka začala, tak byla řada lidí, kteří říkali, že je otázka času, otázka pár týdnů, kdy Asadův diktátorský režim padne. Po 5,5 letech vidíme, že to tak jednoduché nebylo, jak si leckdo přál, a vlastně cynicky vzato, po 5 letech tvrdé války, kdy vidíme 5 milionů uprchlíků v Sýrii, kdy vidím statisíce mrtvých z velké části civilistů, tak vlastně ta situace dospěla tam, kde začínala. To znamená, u moci bude dále autoritářský režim a i na Západě prostě mnoho lidí dojde k tomu, že je to děsivá vize, ale v těch, v té paletě možností, které máme, tak je to nakonec možná to nejpřijatelnější, protože když se podíváme, tak představa, že bude svržen Asad a v Sýrii se demokraticky dostanou k moci demokratické síly, tak ta vzala velmi rychle za své.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co konec konfliktu v Sýrii bude znamenat pro takzvanou migrační krizi?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Já si nemyslím, že by to mělo větší vliv, protože Syřanů, my na to koukáme z té evropské perspektivy. My jsme vyděšeni z milionu lidí, který sem přišel, ale jaksi přehlížíme, že mnohem více milionů těch lidí žije v okolních státech, v Turecku 2 miliony, v Jordánsku milion, v Libanonu milion a tak dále, takže naprostá většina syrských uprchlíků zůstala na Blízkém východě. Velká část z nich, jsem přesvědčen, a vychází to, řekněme, z jejich názorů, by se ráda vrátila do Sýrie, otázka samozřejmě je, jestli se budou mít kam vracet. A tím se dostáváme k dalšímu tématu, o němž se příliš nemluví a to je poválečná obnova Sýrie. Ti lidé se nebudou vracet do rozbombardovaných sídlišť, kde není voda, kde není elektřina, kde není vůbec nic. Takže toto jsou potom věci, které také, bude-li mezinárodní společenství chtít nějak skutečně řešit tuto krizi, tak bude holt muset do toho investovat. Bylo by fajn, kdyby investovaly ty státy, které doteďka investovaly miliardy dolarů do vyzbrojování a podporování toho konfliktu samozřejmě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Analytik a odborník na Blízký východ Tom Rogan v americkém časopise National Review řekl, že pád Aleppa by mohl posílit radikální islamistické skupiny bojující proti Asadovi. Je to možné?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Do určité míry ano. Ti lidé mohou být zahnáni do kouta. Pro ně je to boj, kdo s koho, tak jako to byl boj pro Asadův režim. Od samého počátku bylo jasné, že kdyby Asad padl, tak by s ním velká část opozice neměla slitování. Podívejme se, jak dopadl Saddám Husajn v Iráku, jak dopadl Muammar Kaddáfí v Libyi. Asad se oprávněně bál, že s ním bude naloženo stejně. Teď se opozice bezpochyby oprávněně bojí, že s ní rovněž syrský režim nebude mít slitování. Část těch bojovníků ze Sýrie navíc vůbec nepochází, to jsou třeba občané Ruské federace nebo jiných arabských států v regionu. Takže i tam najednou bude Západ velice opatrně sledovat, co se s těmito lidmi děje, když ztratili bojiště v Sýrii, kam se budou vracet. Budou se vracet, přenesou bojiště do zemí jako je Tunisko například?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi, Rusko se zaštiťuje třeba právě podporou, při podpoře Bašára Asada bojem proti islámskému terorismu. Tak zatímco v Aleppu syrská armáda tedy poráží povstalce v provincii Homs na západě Sýrie, postupuje takzvaný Islámský stát poté, co režim ztratil o víkendu kontrolu nad Pamýrou, tak jaksi jaké, jak vlastně to potom bude s těmi výsledky ohledně boje proti takzvanému Islámskému státu, promítne se to vůbec nějak Aleppo?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Myslím si, že minimálně, protože Islámský stát je jednou z mnoha povstaleckých skupin. Nevím, proč je vyčleňován, proč se říká, že v Sýrii jsou provládní síly, pak je tam opozice a pak Islámský stát. On i ten Islámský stát je opozice, ale my to vyčleňujeme, protože si nechceme připustit, že to je součást toho protivládního tábora, ale co se týká Aleppa, tak tam vlastně Islámský stát má minimální zastoupení. Tam jsou, jak už jsem říkal, jiné džihádistické skupiny více či méně umírněné, více či méně podporované Západem nebo jeho regionálními spojenci, jako je Saúdská Arábie, Katar, Turecko a tak podobně. Takže to jsou dvě fronty. Dnes v Aleppu prohrává, prohrává ten tábor, který s Islámským státem není tolik spojen. Druhá věc je, myslím si, že Sýrie, syrský režim využije té situace samozřejmě a poté, co tu psychologicky důležitou záležitost v Aleppu nějakým způsobem vyřeší ve svůj prospěch, tak potom velmi snadno bude argumentovat jak ve vztahu k Rusku, tak ve vztahu k Američanům. Podívejte se, bojujete proti teroristům, tak teď nám pomožte proti Islámskému státu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nově zvolený americký prezident Donald Trump tvrdí, že se s Ruskem dohodne lépe než jeho předchůdce a že by s ním mohl jednat i o Sýrii. Zároveň nominoval do pozice ministra zahraničí šéfa ropného gigantu Exxon Mobil Rexe Tillersona. Ten má blízké vazby s Vladimirem Putinem. Získal od něj Řád přátelství. Je myslitelné, že by vlastně nastal nějaký zvrat postoje Spojených států k tomu, co se děje v Sýrii?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, já si myslím, že ano. Vlastně můžeme navázat na to, jak už jsme o tom zkraje mluvili. Když mluvíme o Rexu Tillersonovi, který je zmiňován jako blízký přítel dokonce Putina, ruského prezidenta a tak dále, tak vlastně se dostáváme k jakési, nebojím se možná víc filozofické otázce - jak čelit Rusku? Konfrontací nebo tím, že s nimi budeme jednat? Co je pro nás výhodnější? Zrovna tak Sýrie. Je lepší tuto krizi řešit pragmaticky, nebo ideologicky? Dosavadní Obamova vláda byla často obviňována z pragmatismu, že třeba velmi váhavě postupovala vůči Asadovi, Asadovu režimu, čímž také umožnila jeho přežití. Na druhou stranu vidíme, že v demokratickém táboře byla řada ideologů do určité míry, a teď zkrátka se dostává k moci republikánský prezident, který sám vidíme jaksi vyvolává rozpaky i v republikánském táboře tím, že vlastně takový ideolog není, který opravdu jmenuje člověka, který spolupracoval s ruskými naftaři a myslím si, že v tomto ohledu skutečně ten posun zahraniční politiky může být jiný ne vůči Rusku, ale i třeba k řešení blízkovýchodní krize. Trump ostatně několikrát řekl, že v podstatě mu jde o boj proti islámskému teroru, a v tomto vlastně se ta jeho rétorika velmi shoduje s tou rétorikou ruskou. A zase můžeme se ptát - je to špatně nebo dobře? Co více pomůže Blízkému východu a co více pomůže nám?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě by právě zajímalo, kam až se může třeba přeměnit ten postoj Spojených států k tomu, co se děje v Sýrii, když vidíme, že ještě včera se na půdě OSN velmi ostře do sebe pustili diplomaté američtí a ruští. Skutečně si umíte představit, že by z těch pozic Spojené státy ustoupily a došlo by na podporu Bašára Asada? Dovolil by to /souzvuk hlasů/.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Já si nemyslím, já si nemyslím, že oni Američané explicitně rozhodně Asada nepodpoří. To si nemyslím, ale vidíme, že implicitně i v Americe, ve Spojených státech došlo k posunu už za té Obamovy vlády, kdy oni už nevolají svrhněme Asada. Kdy jsme to naposledy od nějakého amerického politika, který je ve vládě, ne v republikánské opozici slyšeli? Američané si sami vlastně, myslím si, že Američané dnes z té syrské války vycouvávají. Oni už pochopili, že nedosáhli svého, můžeme si o tom myslet, co chceme, můžeme z toho být smutní nebo se radovat, prostě Asad zůstává u moci, a teď jde o to, nějakým způsobem z té války vycouvat. Vidíme, že i syrští povstalci jsou z toho rozčarovaní. Oni vlastně se, přibývá náznaků, že se cítí ponecháni na holičkách. To znamená, Američané chtějí z té války vycouvat, už se nehlásí k tomu v podstatě, že podporovali opozici, a syrský problém dnes řeší ne jako problém politický, ale spíše jako problém bezpečnostní právě z hlediska teroru a jeho dalšího šíření z tohoto ohniska.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump ovšem tedy, jak jste říkal, deklaruje, že se bude věnovat především nebo soustředit na boj s islámským terorismem. Také na vztahy s Čínou. Čili, na jaké důležité otázky, které řeší Spojené státy ve světě, bude mít vliv nový ministr zahraničí a jak se to bude ubírat jak s Donaldem Trumpem, tak třeba s Rexem Tillersonem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ono v mnoha ohledech je předčasné hodnotit budoucí zahraniční politiku Spojených států, protože tam jsou velmi protichůdné přístupy. Když se podíváme, tak říká se, že Tillerson si má vzít na, na States Department Johna Boltona, což je zase člověk, který je naopak jestřáb protiruský, protiíránský. To je klasický ideolog, neokonzervativec, což může být jakési vyvažování těch táborů v tom republikánském táboře. Myslím si, že ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo určitá schizofrenie.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že je to politika. Podívejme se, Tillerson vadí řade republikánů právě proto, že vystupuje vůči Rusku konfrontačně, ale je schopen, jak se prokázalo v minulosti, se s nimi bavit o byznysu a dost možná teď i o politice. Takže proto najednou se nám objevuje Bolton, který je z toho opačného tábora. Mně tohle to přijde v podstatě normální. Pokud Bolton bude mít nějaký, nějakou svoji kancelář a nějakou svoji agendu na ministerstvu zahraničí, tak republikáni, ti jestřábové se mohou cítit spokojeni a Tillersonovi to může uvolnit ruce v mnoha ohledech.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Které další nominace, jež jsou známy, Donalda Trumpa vám přijdou zajímavé, co třeba nový šéf CIA Mike Pompeo?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ano, to je přesně, to je, ten patří, řekněme, do toho Boltonova tábora. To je třeba člověk, který ve vztahu k Blízkému východu říká, že je potřeba zrušit dohodu s Íránem o jaderném programu, což je, jak víme, globální dohoda, to není jenom americká dohoda. A do toho vidíme, že odcházející třeba šéfové toho Obamova bezpečnostního aparátu naopak říkají - bude-li dohoda s Íránem zrušená, tak to povede ke skutečné katastrofě. Takže dochází k posunu i v této věci. Obecně si myslím, že zkrátka my dnes, novináři mají tendenci vyhledávat ty nejšťavnatější, nejradikálnější výroky všech těch zúčastněných aktérů, je to logické, ale výsledkem té bude potom politika, která bude jakýmsi kompromisem, průnikem těch zájmů a bude prostě to někde mezi.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě nějaká z těch postav, která jsou známy, jako ministr obrany James Mattis, nebo ministr financí Mnuchin, nebo Tom Price, jak se vám skládá ten obrázek Trumpovy vlády?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, ono ano, vy jste to teď řekla - obrázek, jo. To je zajímavá věc je obrázek a potom realita. Ono se teď hodně mluví o tom, jak velké množství bývalých generálů ohvězdičkovaných si, si Donald Trump bere do té své administrativy. Vy jste zmínila Jamese Mattise na ministerstvu obrany. To je zase typický příklad, který na jednu stranu vidíme tedy Tillersona, který má, který, jak je mu jaksi předhazováno, že bude měkký vůči Rusku, co se týká ministra obrany Mattis, tak ten je naopak zase velmi razantním kritikem Íránu a de facto ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzteklý pes se u říká.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Někdo mu tak říká, přesně tak, to také zní dobře v titulcích novinových, takže vidíme, že to je naopak člověk, který třeba dosud vystupoval proti aktuálním ruským zájmům na Blízkém východě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mluvil o těch hlasech, které volají po zrušení dohody s Íránem, o jeho jaderném programu, ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu naznačil, že s Donaldem Trumpem by mohla být vypovězena mezinárodní dohoda. Jak by to bylo ve skutečnosti? Sám jste říkal, že tu nejde jen o Spojené státy a Írán?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, jistě, tak to je, to je dlouhodobé přání některých izraelských politiků tu dohodu sabotovat jakýmikoli způsoby. Vidíme ale, že mezinárodní společenství holt má nějaké zájmy, které se mohou od zájmu Izraele lišit. Jestřábové v izraelské politice dnes sázejí na Donalda Trumpa, ale ta dohoda s Íránem ta má podobu rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Takže i kdyby Trump dnes řekl, že od té dohody Spojené státy odstupují, no, tak je otázka, jak by to bylo právně proveditelné. Druhá otázka, jestli by se náhodou namísto izolace Íránu neizolovali Američané, protože na té dohody trvají nejen Rusko a Čína, ale i třeba evropské státy, Evropská unie a tak dále, pro které ta dnešní dohoda je vlastně tím nejlepším přijatelným výsledkem, takže buďto nápady úplně ji zrušit nebo nějak znovu vyjednat v neprospěch Íránu. Úplně si neumím představit, že by se podařilo znovu ta jednání po mnoha letech otevřít a říkat Íráncům a teďka chceme dostat výsledek, který pro vás bude horší. Proč by Íránci se do tohoto měli zapojovat jenom proto, že si to přeje Izrael nebo někteří lidé v okolí Donalda Trumpa.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Benjamina Netanjahua je Trump velkým přítelem Izraele. Změní se nějak americko-izraelské vztahy oproti tomu, jak tomu bylo za administrativy Baracka Obamy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Hodně se mluví o takových symbolických věcech, které jsou samozřejmě důležité jako možnost přesunu ambasády americké z tel Avivu do Jeruzaléma, protože pro mezinárodní společenství Jeruzalém je sporné město. Ta jeho západní židovská část, dokonce i pro Spojené státy není de facto nebo de jure, pardon, součástí Izraele, takže všechny ambasády světa jsou stále v Tel Avivu. A teď zase ano, dostaly po volbách nebo s nástupem Donalda Trumpa se došlo na hlasy lidí, kteří volají po přesunu americké ambasády do Jeruzaléma, což by byl velký, velký přínos pro Izrael bezpochyby na mezinárodní scéně, ale nejsem si úplně jistý, že je to proveditelné, protože Američané mají na Blízkém východě i jiné zájmy. Vyházet dobře s některými arabskými režimy, kterým by se toto patrně nelíbilo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se dostáváme k jednomu tématu. Na konci listopadu bojoval Izrael s mohutnými požáry. Jen v Haifě bylo evakuováno 60 tisíc lidí. Můžeme se za touto událostí s odstupem ohlédnout. Izraelský premiér Netanjahu uvedl, že požáry hořící po celém Izraeli byly teroristickými útoky, tak jak to je teď s vyšetřováním s odstupem těch několika dnů?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, je to velmi zajímavé. On to nebyl jenom premiér Netanjahu, ale i řada dalších vládních politiků, ministrů tu vlnu požárů a to byly stovky požárů po celé zemi i v Palestině na okupovaných územích v okolí některých židovských osad, tak říkali, že za tím stojí teroristé. Byly výzvy odebírat těmto lidem občanství a celkově řada politiků vlastně mířila implicitně proti ať už Palestincům nebo izraelským Arabům. Po několika týdnech vlastně vidíme poměrně značné vystřízlivění, protože vyšetřovatelé, kteří nepronášejí politické projevy, ale musejí vyšetřovat, tak vlastně nějakých teroristů nebo žhářů moc nemají. Docházelo i na, řekněme, takové kuriózní případy, kdy byl třeba zatčen izraelský Arab, který na základě nějakého svého facebookového statusu, který izraelští vyšetřovatelé vyhodnotili jako podporu tedy žhářům a ve skutečnosti to byla ironie, která naopak říkala, která se distancovala od těch hlasů, nebo od oslav toho, že Izrael hoří, což v arabském světě zaznívalo, takže tento člověk naopak se stavil na stranu Izraele, takže pak potom ho pustili. Pak byl jiný, který ve skutečnosti nic nechtěl zapálit, pálil odpadky a od toho chytla suchá tráva. Takže ten byl také propuštěn. Takže vlastně dneska slyšíme v Izraeli, že možná bylo předčasné mluvit o teroru, o intifádě ohněm, jak, jak se to začalo hned přezdívat, protože těch příčin požáru byla celá řada. Jistě, že tam někde byli žháři, ale prokázat jim, že šlo o nenávist Arabů vůči Židům, je velmi těžké. A druhá věc, která se k tomu váže zcela ve stínu těchto událostí velmi tragických a děsivých zejména pro ochranu přírody, tak je, že i třeba Židé zapalují olivové háje Palestincům na Západním břehu Jordánu každý rok a teroristy je nikdo v Izraeli nenazýval, takže vidíme, že trošku ideologie bohužel i do toho zasahuje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi ale, jaké jsou tedy ty výsledky po těch několika týdnech, protože třeba podle CNN přece jen 23 lidí bylo zadrženo, tak nakolik je tam patrná ta určitá stopa teroristická a kam vede?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
To jsou dvě věci. To, že někdo zadrží žháře, i kdyby to byl žhář, tak to ještě neznamená, že je to terorista. To je jedna věc. Druhá věc je, že naprostá většina těch lidí byla, bylo zadrženo asi 40 lidí postupně, z toho asi 30 už jich bylo propuštěno, plus potom někteří další. Takže přesná čísla v tuto chvíli nejsem schopen říct, ale je to trend posledních týdnů, že vlastně ve vazbě zůstalo opravdu jenom, jenom několik lidí a samozřejmě to vyšetřování pokračuje dál. Často není možné získat stopy nejen o žhářství, natož ale o jeho ideologických pohnutkách. A víme, že já jsem třeba tyto požáry ohromné zažil před 6 lety v Haifě a tehdy se také říkalo, kolik z toho je žhářských. Prostě je to situace, kdy je značný vítr, značné sucho, řada požárů vznikne neopatrností, to nejsou žhářské útoky, jestli někdo odhodí nedopalek v suchém borovém lese a potom za této situace samozřejmě se přidávají extremisté nebo psychopaté, které potom mohou té situace využít, ale otázka je, zda se toto daří prokazovat potom.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hodnotit to, jak vlastně se dostaly požáry potom pod kontrolu, protože Izraeli přiletěly na pomoc Turecko, Řecko, Bulharsko, Chorvatsko, Itálie, Rumunsko a Rusko, které vyslaly záchranářské týmy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
A také Palestinci třeba mimochodem. To jsou, ano, to jsou velice zajímavé věci. Zase já mohu mluvit z vlastní zkušenosti, protože si pamatuju srovnatelně velké požáry, kdy opravdu vidíme, že celý národ, desítky tisíc Izraelců evakuováni, jak, jak jste říkala, a do toho přijíždějí ty mezinárodní týmy to hasit. To je úžasná věc. Samozřejmě koordinace někdy zaskřípe, ale tak to bývá, bývají tam i třeba jazykové bariéry kolikrát a tak podobně, ale ty manévry, kdy třeba i Izraelci zřídí tiskové středisko pro novináře, kteří tuto věc pokrývají, kdy jsou přední představitelé civilní obrany k dispozici, starostové těch ohrožených měst, to je úžasné. A to klobouk dolů, jak toto funguje vždycky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešní pořad Jak to vidí je u konce. Jeho hostem byl Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, také někdejší zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Děkuji vám za to, na shledanou.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Díky za pozvání.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro tuto chvíli se od mikrofonu loučí Karolína Koubová. Zítra se na vás opět těší Zita Senková, která si pozvala Ilonu Švihlíkovou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.