Přepis: Jak to vidí Richard Hindls - 3. září

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze přijal dnešní pozvání, dobrý den, já vás vítám.

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Dobrý den, přeji všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začal nový školní rok, do lavic zamířilo 1 milion 200 tisíc žáků základních a středních škol, konzervatoří. Vysokoškoláci mají ještě nějakou tu chvíli volna na rozdíl od pedagogů.

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Máme zhruba asi tak tři týdny. Je to různé. U nás se začíná 23. září na některých univerzitách by to mělo být 1. října nebo 30. září, ale září bývá obdobím příprav. Jednak se dokončují nejrůznější státnice a tak dále. Máme ještě zkouškové období, září také samozřejmě řada lidí ještě cestuje po nějakých konferencích a pak už to všechno vypukne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U vás doma to vypuklo, protože jak jste mi prozradil, paní manželka je ředitelkou školy.

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
U nás to vypuklo včera. Ono to na těch nižších stupních vypukne o nějakých 7, 8 nebo 6 dní dříve, protože je tam také nějaká příprava, ale tak žiju v tom prakticky celý život, tak mi to tak přijde, ale musím říct, že školství je hezká věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I letos se školy potýkají s kapacitními problémy, mladších dětí přibývá, zatímco střední školy ty hlásí pokles. Co čeká školství v těch dalších měsících, v tom novém školním roce?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Demografická křivka je poměrně v tuto chvíli velmi podmiňující pro vývoj školství. Když to vezmu z druhého konce, tak vysoké školy se dostávají z těch let 2013 až 2015 vlastně na nejnižší bod, řekněme, v uvozovkách poptávky, protože sem teď přichází ty nejslabší ročníky, které vstupují poprvé na vysokou školu. Naopak se začala posilovat, jak jste říkala, ta vlna těch řekněme, základních školáků. Střední školy se vyprazdňují, to je přesně ono a nás to postihne řekněme, už nás to trošku postihuje všechny vysoké školy, i když Vysokou školu ekonomickou nějak markantně ne ten úbytek zájmu, ale asi jsou obory, kde to tak je. Není to příjemná věc, protože to znamená vlastně dlouhodobě trošku snížit kapacity, ale lidé neodchází ze škol, nemůžete ze dne na den přijímat a zase propouštět a tak. Tak je to období trošku nepříjemné, ale znovu říkám, Vysoká škola ekonomická s tím takový problém mít nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrátila bych se ještě na ten nižší stupeň, ten nový školní rok přináší změny, například dříve se v osnovách objeví zlomky, což nevím, jestli vás jako statistika a matematika. A je to dobře?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Zaregistroval jsem. Já určitě nebudu ten, který by říkal, že učení se matematice je něco špatného. Spíše naopak. Já si myslím, že matematika by měla mít pevné místo a že by se, mnohem pevnější, než to bylo řekněme, v posledních deseti letech a všech stupních. Ale samozřejmě musí se pečlivě diferencovat, asi studenti konzervatoří opravdu nemusí úplně všechno, to plně respektuji, ale myslím si, že v těch oborech, které jsou blízké mě, ekonomie, technika, technické disciplíny, přírodní vědy, tam si myslím, že jsme udělali nějakou chybu v těch posledních 10 letech včetně maturit a včetně postavení matematiky u maturit a to si myslím, že se nám trošku může i vymstít. Také jsem si všiml, že se objevilo komenius, script, písmo, díval jsem se na něj včera večer na web, písmo kde se neváže, jak jsem se dozvěděl od manželky, kde se neváže, je to hůlkové písmo nebo tiskací písmo a že to snad dětem jde snáze se takhle naučit psát, ale přiznám, se že tohle úplně posoudit nedokážu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přibude také povinnost výuky druhého cizího jazyka na základních školách a nově se objeví i třeba příprava na zemětřesení. Když jste měl možnost nahlédnout do osnov na těch nižších stupních, myslíte, že připraví žáky, děti, trochu lépe a život nebo?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
S tím zemětřesením nevím, to se přiznám, ale pokud jde o ten druhý jazyk, tam trošku tak jako podvědomě o tom přemýšlím, protože nevím, na kolik jsou školy dneska kapacitně připraveny z hlediska učitelského sboru na to, aby mohly učit kvalitně dva jazyky, čeština a dva jazyky, čili tři jazyky. To si tak úplně jist nejsem. Také jsem si všiml ve včerejší debatě televizní, že v tom určitá volnost zůstane zachována, protože asi ne všechny školy mají stejné podmínky. Složité je to i z hlediska výběru toho třetího jazyka, když budu počítat čeština a angličtina jako řekněme trvalky, tak pak ten třetí jazyk je trošku otázka nejen toho, jakou kapacitu která škola má, jaké učitele kvalifikačně pro to získá, ale také vůbec co v té střední Evropě je ten třetí jazyk. My jsme byli zvyklí na němčinu, vy jste skvělá němčinářka, tak samozřejmě obklopuje nás Rakousko, obklopuje nás Německo i Švýcarsko, není sice náš soused, ale je to silný hráč v Evropě. Z druhé strany se tlačí do popředí španělština, ke které máme relativně daleko, samozřejmě geograficky daleko. Je tady ruština, Rusové dnes zaplavují svět a to nejen turisticky, ale i ekonomicky. Pak je to docela otázka, jeden čas, když se naše ekonomika potýkala nebo potýká se stále, tak se hovořilo o tom, že my bychom se ve svých zahraničně ekonomických vztazích měli orientovat nejen na nejbližší sousedy, kteří nás velmi tvrdě předurčí, zejména Německo samozřejmě, a také Slovensko, protože to je náš nejvýznamnější partner, ale že bychom se měli podívat třeba trochu dál a snažit se navázat hospodářské styky i tam, kde to úplně blízko není a tady my vyvstává na paměť španělština, protože Jižní Amerika je dneska Brazílie, Argentina, zřejmě perspektivní oblastí a tak v Brazílii je portugalština, ale on prý není tak velký rozdíl mezi portugalštinou a španělštinou. V Argentině je španělština, velké Španělsko byť v současné době s ekonomickými potížemi, takže asi i španělština. Teď nevím do jaké míry jsou ty školy na to kapacitně vybaveny, ale asi bych řekl, jednu věc, my stále mluvíme o cizích jazycích, ale pojďme se naučit pořádně česky. Aby se nestalo to, že vlastně já bohužel teď nerad kritizuji studenty, protože je mám hrozně rád, ale musím říct, že jejich čeština je skutečně katastrofální. Myslím si, že bychom ten vztah k češtině měli mít velmi pevný. Je to mateřský jazyk, je to naše historie, naše kultura, naše myšlení a to že se budou učit další jazyky jedině dobře, o tom není žádná debata. Ale pojďme říct, že ten první jazyk je čeština.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybych ještě zůstala krátce u cizích jazyků, teď samozřejmě nemám na mysli to základní školství, ale asi ani to střední, ale co třeba ten asijský trh, který je také obrovský a výuka čínštiny?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Na vysokých školách už to je, už se to samozřejmě děje, děje se to v relativně řekněme nebo nabídka je asi pro relativně malý okruh studentů. Potíž toho jazyka je pochopitelně v jeho obtížnosti, protože má úplně jiné zvyklosti, jiné písmo než máme my. Asi i zvládnutí výslovnosti a všeho podobného pro nás zní trošku skutečně bych řekl orientálně, trošku vzdáleně, takže z tohoto pohledu to bude velmi obtížné. Spíš si myslím osobně, že tyhle ty země jako je Japonsko, Čína, spíš udělají ten krok samy a budou se učit anglicky a že se jaksi ty řekněme ta západní civilizace, evropská civilizace s tou východoasijskou sejdou někde na půli cesty na té angličtině. Jakkoliv respektuji, že ta čínština bude velmi důležitá, říká se, že do 30 let může být Čína nejsilnější ekonomikou na světě. Už dneska je druhou, dostala se už za Spojené státy. Ale přeci jen se mi nezdá, že by prostě Evropané byly v takovém rozsahu schopni naučit se japonsky nebo čínsky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už aby začali na té základní škole.

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
To já myslím, že je hodně obtížná záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro oblast vzdělávání má v současnosti Česko, jak jsem se dočetla, přes dvacet resortních koncepčních dokumentů, přijalo několik nadresortních koncepcí dokumentů Evropské unie, přesto ale ten jednotný přístup pořád chybí. Co o tom soudíte?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Mám pocit, že se školství by se měl nechat určitý vývoj, určitá setrvačnost, to příliš časté zasahování do konceptu na všech stupních vzdělávání, já vím, že slovo změna je velmi lákavé a někdy bohužel také trošku vyprázdněné, ale těch příliš mnoho zásahů a těch příliš mnoho koncepcí školství neprospívá. Teď to nechci personifikovat. Já jsem téměř osm let rektorem a mám pocit, že jsem zažil 10 ministrů. To znamená, že každý přichází, a teď to nehodnotím jestli dobře, špatně, ale každý přichází s nějakým konceptem a to školství je skutečně věc, která vyžaduje trošku klidu. A trošku setrvačnosti. Podívejte se, třeba jenom na situaci v základním školství, kde jsou značně rozvolněné osnovy, dobře, každá škola může mít svůj vzdělávací program. Vzdělávací programy se mohou dost lišit,ale my třeba ekonomicky na druhé straně říkáme,že máme nízkou mobilitu pracovních sil v momentech, kdy se dostává a my ty problémy teď máme, do problémů s nezaměstnaností. Řešit nezaměstnanost je třeba otázka mobility těch pracovních sil. Umět odejít z určitého regionu, kde jsem, to má tisíc dalších souvislostí, kde budu bydlet, jakou práci kde seženu, ale jeden z těch problémů mohou být i ty malé děti, které mohou přijít do jiné oblasti,ve které se učí podle jiných osnov a oni zasednou do třídy, ve které se učí něco, co oni ještě neznají anebo naopak se učí něco podruhé a tohle si myslím, že úplně dobře není a spíš si myslím, že by v těch školních osnovách měl být takový bych řekl strom, který je dole hodně úzký a poměrně hodně svázaný těmi osnovami a tím, jak jdete výš, až řekněme na úroveň vysokých škol, tak se potom rozkošaťuje, ale v těch základních stupních, kde jde především o paměťové učení, o návyky učit se, o získání si vztahu ke škole, si myslím, že ta rozvolněnost dobrá není a to je také důsledek té řady koncepcí a jejich častých změn v těch koncepcích, to určitě školství neprospívá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovoříme o českém školství, co se chystá v tom vysokoškolském?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Vzhledem k politické situaci asi momentálně spíše nic, protože se zdá,že ty věci, o kterých se teď hodně hovořilo v poslední době, já je stručně vyjmenuji, aspoň ty klíčové dokumenty, tak si myslím že do volby nové politické reprezentace a do ustálení poměrů na naší politické scéně už se toho moc nestane. Na stole nebo spíše v šuplíku v současné době leží novela zákona 111/98 z roku 1998. Novela vysokoškolského zákona, která vznikala poměrně velmi komplikovaně z hlediska komunikace mezi ministerstvem a studentskými a vysokoškolskými reprezentacemi, konferencí rektorů a radou vysokých škol. V současné době ta věc je asi zmrazená a nejsou tam vyřešeny všechny podmínky, potýkáme se neustále s metodikou hodnocení a financování výzkumu. To také v tuhle tu chvíli nemá úplně našlápnuto na branku, i když se tam určité práce dějí, ale myslím si, že i ty budou výsledkem nové politické reprezentace. Existuje celá řada věcí, které když bych to, jsou to individuální projekty národních smluv, říká IPN, žargonem jsou to věci, ve kterých s objevuje jako společný jmenovatel slovo kvalita, jedno IPN je dokonce přímo kvalita, pak je krédo, kde slovo kvalita je obsaženo také. I tyto individuální projekty národní sice nějak běží, ale v podstatě trošku bych řekl, šlapou vodu, je to taková věc, která na druhé straně je zcela logická, ale nemá smysl, když se to neudělalo za poslední dva, tři roky, tak asi nemá smysl to teď uhnat v září a říjnu, ale ten stav je řekněme zastabilizovaný nebo zazimovaný, abych tak řekl a netroufám si úplně předpovědět, co se stane, řekněme od nového roku, až bude existovat nová politická reprezentace nikdo také neví, jaká bude, tak si netroufám říct, co se s tím bude, ale předpokládám, že určitá tendence vrátit se k těm tématům bude, protože některá témata tam jsou živá a asi způsob řízení vysokých škol, způsob financování vysokých škola a výzkum vědy, jak jsem říkal, to jsou témat, ať už bude reprezentace jakákoliv, tak si myslím, že se k tomuto vrátit musí, ale bude možná udělat krok zpátky a některé věci dělat znovu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké to má všechno, pane profesore, dopad na tu reálnou situaci, neexistence právě té chytané novely vysokoškolského zákona, všechno to, co jste vyjmenoval, jak se to promítá v té praxi?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
To je dobrá otázka, musím říct, že naštěstí ne moc velký. Protože ano, české vysoké školství přes veškeré výhrady, které k němu jsou, já říkám, že rozhodně není špatné a má takovou samoudržovací schopnost, samozřejmě je dost věcí, o kterých jsem tady hovořil, které by se mělo změnit, ale musím říct, že my fungujeme úplně bezpečně a bez problémů v podstatě na vysokých školách. Tisíc věcí by se dalo zlepšit, to teď nediskutujme. Ale nemám pocit, že to že nedošlo k té novele, že by nějak ohrozilo, tak to už vůbec ne chod vysokých škol, ale že by to nějakým způsobem kantorům a študákům vadilo, nezdá se mi to. Navíc si myslím, že řada lidí není to dokonce ještě ani v takové fázi, aby ti lidé dopodrobna už věděli, co se chystá. V českém vysokém školství už je 380 nebo 390 tisíc studentů. A nejsem si jist, že až na řídké výjimky ti studenti vědí, co v těch věcích je, ale oni do toho samozřejmě vstupují, to je v pořádku, ale nemyslím si, že by ty věci až tak vyplynuly, tak daleko ty práce nedošly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě během srpna přijímaly některé fakulty vysokých škol studenty, druhá kola přijímaček otevřely především technické studijní obory, které se dlouhodobě potýkají s nezájmem studentů, proč se podle vás nedaří zvrátit tento trend?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Za prvé to studium je poměrně obtížné. Když jsme už tady na začátku hovořili o matematice, tak bohužel mám pocit, že i ta matematika úřady těch 18 až 19-letých způsobí je to, že vyhledávají školy, kde prostě lidově řečeno, matematika není nebo je velmi okousána. To je první věc. Druhá věc, myslím si, že my jsme málo věnovali pozornosti tomu, abychom už na základních a středních školách těm lidem trošku vlili do mozku, vlili za lebeční kost to, že prostě ty disciplíny jsou důležité, že jsou pěkné a že v sobě něco mají. Žijeme v takovém období, kdy většina lidí spíš kouká po politologii, kulturologii, také po ekonomii. Já myslím, že ta poptávka po ekonomii je až přehnaně vysoká, že časem se ochladí i zájem tady zaměstnavatelů. Ale prostě my jsme nevytvořili v tom technickém vzdělávání takový bych řekl, takovou atmosféru, aby ty technické vysoké školy, které u nás jsou a o kterých si myslím, že jsou zejména ČVUT velmi kvalitní, tak jsme nevytvořili takové řekněme, atmosféru toho, že jít studovat, být konstruktérem, technologem, že se vyplatí. Ono se to týká i chemie nejen přímo těch technických oborů. Ono se to týká i přírodovědných oborů a já jakkoliv my tyhle problémy nemáme jako VŠE, tak se přiznám, že to těžce trošku nesu, protože to dobře není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vysoké školy se postavily proti novele, podle které by měl v budoucnu jmenovat profesory ministr školství místo prezidenta. Jak vám se to zamlouvá?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Já jsem byl od začátku pro to, aby ten stav zůstal tak jak je to teď, aby je jmenoval prezident republiky, samozřejmě názory na to jsou různé v tomto kupodivu rektoři byli téměř jednotní, aby skutečně rada vysokých škol před tuším týden nebo dneska týden vydala i prohlášení, které se také staví proti té novele. Zvláště se mi zdá zvláštní, když se připravuje nějaká širší novela vysokoškolská, novela vysokoškolského zákona, aby se z toho vytrhla jedna věc a ty důvody, že může potom prezident jmenovat nebo nejmenovat, to samozřejmě je jeho plné právo. Může to samé udělat klidně i ministr, že odmítne někoho jmenovat. To prostě tu situaci neřeší. Ale hlavně se mi zdá, že není úplně dobře, aby se tahle ta jediná věc, to je jmenování profesorů a ukončení té procedury, která začíná někde na fakultní vědecké radě, pokračuje na vědeckou radu univerzity a skončí na Pražském hradě, aby se tahle jedna věc vytrhla z toho, co se v tom zákoně chystá, to si myslím, že dobře není. A pak je tady tradice. Prostě u nás vysokoškolský profesor, soudce, člen bankovní rady, a tak dále, jsou jmenování prezidentem a prezident pochopitelně může někoho odmítnout. Tak to v životě chodí. Takže mně se nezdá, že by se to mělo teď zrovna vyřešit a už se to také nevyřeší zřejmě. Platí proto to samé,co jsem říkal o těch ostatních věcech, které se vysokých škol a výzkumu týkají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přes letní prázdniny jsme v této půlhodině cestovali po světě i po Česku. Vy byste se rád zastavil u vývoje a vlastně bilanci cestovního ruchu, co hovoří čísla, pane profesore?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Já jsem si našel takovou studii, kterou dílem mi dal Český statistický úřad a dílem Světová organizace pro cestovní ruch. Je tam docela vidět několik zajímavých trendů. První, co mě tak zaujalo, je podíl Evropanů na příjmech z cestovního ruchu. Když se člověk podívá na řekněme, zhruba 60. až 70. letou časovou řadu, tak těsně po válce představovala Evropa nějakých 40 % příjmů nebo to co se v cestovním ruchu přijímalo, tak představovalo asi 40 % v Evropě. V současné době to není o mnoho více, ale bylo období těch řekněme 60., 70., 80. Let, kdy Evropa šla nahoru přes všechny problémy, které byly po /nesrozumitelné/ válce v první polovině 70.let, tak Evropa se vymanila z té poválečné deprese, v podstatě šla nahoru a řekněme v těch 80. a 70. letech představovala více než 60 % obratu cestovního ruchu,to je docela zajímavý nárůst a teď v posledních dvou dekádách, dvou desetiletích se opět se vrací na těch původních 40 až 45 %, protože tak jak se svět zmenšuje a letecké, příležitosti k letecké dopravě, nízké ceny letenek, jakož se někomu mohou zdát vysoké, ale ony se prakticky příliš nemění, tak samozřejmě vtahly do hry i spoustu lidé, řekněme i z Blízkého východu, z třetího světa, z východní Asie. Evropa je dnes, nechci říct, že zaplavena, ale často na ulici potkáte Východoasijaty, tak to se trošku změnilo. U nás cestovní ruch jen pro zajímavost, představuje asi 3 % hrubého domácího produktu v národních účtech nebo z hlediska toho, co se nově vytvoří v České republice a to je tolik, kolik je zemědělství, to je docela zajímavé. Zhruba to, co umíme nově vyprodukovat v zemědělství, dokážeme také nově vyprodukovat v cestovním ruchu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo vede, pane profesore v těch výdajích na turisty?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
V těch výdajích na turistický ruch vede Čína. Kde už dneska nevede Čína. Čína se snaží, přitom samozřejmě ty příjmy z cestovního ruchu a teď jsme možná u té otázky, o které jste hovořila nebo na kterou jste se ptala před 10 minutami. Číňané prostě expandují a oni investují do cestovního ruchu a do turistických výměn. Sami samozřejmě tolik turistů zdaleka nepřijímají. Oni v těch výdajích jsou na prvním místě, zatímco v příjmech zdaleka nejsou. To je dáno samozřejmě také tím problémem s jazykem, rozlehlostí té země, ale Číňané cestují. Stejně tak se drží velmi vysoko třeba Německo. Německo je před spojenými státy. Já vím, že má 80 milionů obyvatel, ale přeci jen je to čtyřikrát méně než mají Spojené státy. Takže Německo je také ve výdajích na turistický ruch na cestovní ruch velmi vysoko. Česká republika je zhruba 40. Kupodivu v té první desítce není Rakousko a Švýcarsko, což jsem se divil, protože to jsou turistické velmoci, ale jsou to přece jen menší země a nemají moře, takže ono zavalit hory lidma je samozřejmě složitější než si jít lehnout někam na pláž. Z hlediska příjmu, tak tam dominují Spojené státy, přeci jen je to obrovská země s obrovskými možnostmi, nesmírně krásnou přírodou. Spojené státy mají vlastně všechno díky své rozlehlosti, ale na druhém místě je Španělsko, v tom bude asi to moře a z hlediska takových těch exotičtějších destinací se na osmém a desátém místě umístil Hongkong a Thajsko, přestože jejich investice do turismu a do cestovního ruchu nejsou vysoké, zdaleka nejsou v první desítce, tak z hlediska příjmů, z hlediska toho, co se tam utratí a co se tam otočí, tak Hongkong a Thajsko, tak to víme ostatně, že Thajsko je destinací hodně oblíbenou i u nás pro naše spoluobčany, takže jsou ty rozdíly poměrně velké, ale je vidět, které země táhnou a které země do toho spíše investují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo investuje méně nebo kde je patrný určitý pokles zájmů i investic.

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Kupodivu je to trošku u Ruska. Rusko má poměrně, Rusko je v té první desítce ve výdajích a v příjmech tam není, to je dáno samozřejmě tím, že zase Rusko je velmi rozlehlé, samozřejmě Moskva asi Petrohrad jsou lákavými destinacemi, ale přece jen si myslím, že v turismu se řada jaksi z nás orientuje na ty klasické destinace na ty klasické zejména přímořské země, protože v té první desítce samozřejmě Itálie, Francie a Španělsko. A je také velmi vysoko jsou země bývalé Jugoslávie, takže to Středozemní moře stále láká a ten cestovní ruch je v Evropě takhle čilý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ještě zajímavého jste vyčetl třeba lze se podívat i na trendy, jak trávíme volný čas?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Je docela zajímavé, kde se turisté u nás vůbec nejvíc soustřeďují. To asi nikoho nepřekvapí, jsou to Karlovy Vary a Praha nebo spíš Praha a Karlovy Vary. Zajímavé je i národnostní složení, dominují Němci a Rusové. To je u Karlových Var docela pochopitelné, ale i v Praze jsou Rusové na druhém místě, takže asi jsme hovořili o tom na začátku. A to je to, že Rusové cestují a ne až tolik zase lidí chce jet do Ruska, navíc do Ruska potřebujete mít povolení, potřebujete mít vízum a tak, takže to není zas tak lákovou věcí. Z hlediska toho, kdo se kde vyskytuje na našem území, tak nejvíce k nám jezdí opravdu Němců, to v celkovém součtu asi nikoho nepřekvapí. A Poláků, Slováků a Maďarů, tak dobře, jsou to, Maďaři už nejsou naši sousedé, ale je to blízko, ale kupodivu k nám jezdí hodně angličanů, dokonce k nám angličanů jezdí víc než Slováků, takže jsme asi takovou lákavou destinací. Spíše je zajímavé to, že se soustřeďují turisté především v Praze, v Karlových Varech a trošku v jižních Čechách. Tam je poměrně hodně Holanďanů, jak jsem si všiml, ale to je dáno krásou naší země, která je nezpochybnitelná. Jenom nemáme moře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, jak vy jste, pane profesore trávil léto?

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Já jsem byl ve Francii. V podstatě já abych se přiznal, tak já mám takový, jak člověk je hodně vytížený během toho roku, tak docela si odpočinu tím, že nikde nejsem moc. Byl jsem ještě teď v Hongkongu, ale pracovně a byl jsem na Slovensku. Vlastně jsem se vrátil předevčírem, ale to jsou věci, které mi už tam zavedl i pracovně, ale tak jako se přiznám, že mám Prahu strašně rád, opravdu strašně rád a já jsem v té Praze nejspokojenější, když jsou prázdniny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji za rozhovor a budu se těšit na ten další. Na shledanou.

Richard HINDLS, rektor, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Také děkuji a přeji všem hezký den.