Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková - 7. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsem ráda, že mohu v našem pořadu dnes poprvé přivítat paní profesorku Vladimíru Dvořákovou, přední českou politoložku, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lídři sociální demokracie, hnutí ANO a KDU-ČSL včera podepsali koaliční smlouvu o vládě, která se ve sněmovně opře o 111 hlasů poslanců. Jak se na to díváte, paní profesorko?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak celkově to vypadá hezky, těch 111 hlasů by měla být pohodlná většina. Ovšem my víme, že po předposledních volbách jsme měli 118 hlasů pohodlnou většinu a ta většina se velmi často nevyskytovala nebo vytvářela velké problémy. Takže tady je spíš potřeba analyzovat nebo vnímat rizika, která mohou být z těch jednotlivých partnerů. Víme, že sociální demokracie není úplně stabilní,že tam byl ten vnitřní puč, který es objevil. Nyní se tam diskutuje ta otázka hejtmanů poslanců a souběhů funkcí. I když se zdá, že pan budoucí premiér pravděpodobný. Pan předseda strany Sobotka posílili v rámci té strany v tomhle tom posledním období a zároveň i jako to jednání koaliční smlouvy je možné považovat za plus a posílení jeho pozic, tak samozřejmě nikdo moc neví, kdy se objeví jakési problémy a jestli strana udrží jednotu ve smyslu toho efektivního vládnutí, nikoliv ve smyslu, že by tam neměly být rozdílné názory,to je běžné, nevíme, co můžeme očekávat od ANO. Zatím vlastně proplula koaličními jednáními velmi dobře, vlastně neobjevil se navenek žádný vnitřní konflikt, přesto víme, že je to strana, která je nově vzniklá, je tam celá řad různých osobností s různou minulostí, teď to nemíním nějak negativně, ale s různými zkušenostmi i politickými orientacemi, takže uvidíme jak tato strana zvládne takový ten přerod v tu tradiční parlamentní stranu. U lidovců, kteří se dostali po čtyřech letech do parlamentu a kde samozřejmě ta strana bude asi také vnímat, jestli to vládní působení nemůže poškodit tak, aby opět z toho parlamentu vypadla, tak zatím mám pocit, že se jedná o úplně tradiční způsoby chování komunikace, které byly poměrně pověstné u lidové strany. Takže uvidíme jak to půjde dohromady. Já jen doufám, že to předchozí vládní období, ty předchozí tři a půl roku, které zde byly, bude dostatečným poučením pro současnou vládní koalici, jak se vládnout nemá. Že bude snaha se dohodnout, snaha eliminovat to vydírání těch jednotlivých skupinek a že si ty strana budou uvědomovat, že tato společnost už opravdu protrpěla hodně, a že nějaké období slušného vládnutí, kdy ty lidé se snaží najít cestu, by si tahle společnost prostě zasloužila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je tady potenciál, aby pánové, když zůstanu u těch lídrů, Sobotka, Babiš a Bělobrádek vytvořili fungující tým. Ostatně Bohuslav Sobotka se nechal mnohokrát slyšet, že to bude vládnutí, které podstatně změní Česko a zbaví jej marasmu předchozích let.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já oceňuji optimismus a byla bych velmi ráda, kdyby se to naplnilo. Já spíš si myslím, že tady je problém, který je zakotven hluboce v systému. V tom, jak u nás vypadají politické strany, tak jak jsou nastaveny klientelistické sítě a to nejsou věci, které by se velmi jednoduše řešily. Takže pokud zároveń ta vládní koalice udělá základní kroky, zejména jde o ten zákon o úřednících, aby se tady nastavily aspoň institucionálně jakési šance na to, aby se mohlo jít k lepšímu, tak by to mohl být krok dobrým směrem. Jinak se mi líbili ti pánové, tak nejde o to, že ti pánové jako předsedové strany, ale já opět nestačím žasnout nad sociální demokracií, což je v tom západním prostředí vždycky strana, která hodně dbá i na takovou tu džendrovou rovnost a doplní a u nás je to jednoznačně pánský klub, opět není jediná ministryně ze sociální demokracie, což skutečně je v Evropě unikum, takže pánské kluby asi ano a možná že i proto taková ta zbytnělá ješitnost, která se někdy v těch jednáních objevuje, může hrát roli. Já nejsem zastáncem toho, že by měly být nějaké kvóty, to všichni u mě vědí, ale to, že se vlastně sociální demokracii se příliš nerýsuje osobnost nebo nepracuje se s ženami jako s osobnosti. Jedině v tom vyjednávacím týmu byla paní Gajdůšková, která má silné postavení v Senátu, takže asi by to nebyla otázka na ministryni. Ale že se prostě nepracuje s ženami, že tam není vůbec tenhle ten rozměr vnímán, je skutečně zarážející a je to možná něco, co i limituje volební výsledky sociální demokracie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V hnutí ANO je tomu jinak, ale u lidovců?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
U lidovců bych řekla, že je to trošku konzervativní záležitost, i když tam mají některé osobnosti, paní Roithovou, ale nejde do vlády a těch ministrů tam není daný, ale řekněme, lidovci mají tradičně konzervativní pohled na rodinu, kde tu ženu vidí často raději někde jak pečuje o rodinu, nežli jak se aktivně pohybuje v politice. Je to malinko schéma, ale právě ta sociální demokracie by měla mít zcela opačný rozměr a je vidět, že ho prostě nemá a myslím si, že je to škoda. Možná u toho hnutí ANO jedna z věcí, ze kterých trošku já jsem vždycky měla strach, stát se nedá řídit jako firma, tak na druhou stranu prostě dobří manažeři vědí, že pro efektivitu a výkonnost týmu je velmi dobře, když je tam jistá diverzita. Většinou se uvádí,že aby to mělo opravdu pozitivní efekt na výkonnost toho týmu, že je vhodné, když aspoň jedna třetina toho týmu jsou lidé z druhého pohlaví. Můžou být dvě třetiny ženy, třetina mužů, to je vcelku jedno nebo opačně, ale že to prostě vyžaduje takovouhle diversitu a pravděpodobně tohle možná je tam vnímáno, jakože se hledá vlastně někdo, kdo se bude chovat profesionálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bohuslav Sobotka už prezidentu Miloši Zemanovi předal seznam kandidátů na ministry. Jmenování premiéra i vlády je nicméně prezidentova pravomoc. Jak se podle vás hlava státu zachová, nebo by měla zachovat?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já bych trošku byla opatrná u toho výrazu pravomoc. Ano, jemu to přísluší, je to zároveň i povinnost dělat některé věci. My občas říkáme, že prezident má pravomoci. On má zároveň povinnost z ústavy, která vyplývá z toho, že má jmenovat premiéra a že má na jeho návrh jmenovat jednotlivé ministry, takže ona ta pravomoc a povinnost je dost výrazně propojena a to vidíme u jiných věcí, kde zákon něco říká, co má dělat prezident a není to jen jeho pravomoc, ale i jeho povinnost. Takže v tomhle směru, pokud budeme se dále pohybovat a já doufám, že se stále pohybujeme v systému demokratickém a ústavním, tak není jediná překážka v téhle chvíli, která by měla bránit panu prezidentovi, aby urychleně jmenoval premiéra, už to že do této chvíle byl pouze pověřen, je dosti netradiční. U Rusnokovy vlády vlastně jmenoval pana premiéra a teprve ho nechal sestavovat vládu, tady pouze prověřil, dobře a v téhle té chvíli v momentě, kdy bude jmenován premiér, měl by mu dát návrh těch ministrů on už ho má k dispozici, takže si ho může studovat i dopředu a v tomhle okamžiku by měl jmenovat tyto ministry a měl by je jmenovat vlastně také okamžitě a víceméně ty ministry, které mu pan premiér navrhne, jediný, co samozřejmě by mohl udělat, v případě, že by tam byl velký problém, zákonný problém rozpor střet zájmů, pokud by tam bylo třeba výrazné morální selhání, někdo kdo je trestně stíhán nebo kdo se dopustil nějakého zločinu, prostě on nemá bezdůvodně bez toho, že by měl nějaký takovýhle vážný důvod, tak by měl ty ministry jmenovat, protože vláda a premiér nese odpovědnost před parlamentem, prezident je ze své funkce neodpovědný, on tudíž nemůže mít vliv zásadní vliv na to, aby jmenoval nějaké osoby, vnutil premiérovi nějaké osoby, nebo odmítl mu jmenovat nějako osoby, když nenese za to vládnutí odpovědnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy, paní profesorko, vidíte nějaké řekněme, zákonné důvody, proč by prezident Zeman neměl někoho z těch navržených kandidátů jmenovat?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já jsem žádné zákonné důvody nenašla, ale řekněme třeba také jsem po nich nějakým způsobem nepátrala a rozhodně nemám asi možnosti, jako má pan prezident si některé věci zjišťovat. Já si prostě myslím, že vláda by měla za prvé nebo ta koalice by měla zveřejnit nebo možná že už jsou zveřejněny základní životopisy těch lidí, to je pro veřejnost a které samozřejmě může mít i prezident k dispozici. To, že pan prezident bude posuzovat odbornost mi připadá hodně zvláštní, protože nebo říká, že by chtěl posuzovat odborníky. Samozřejmě jsou asi chvíle, kdy člověk by mohl říct, že tohle rozhodně není někdo jako odborníkem, když se podívá ze životopisu, ale jinak, že by byl pan prezident odborník na všechny resorty a dokázal by posoudit kvalitu těch jednotlivých kandidátů, měli jsme teď i třeba ministra dopravy, pokud vím, byl bakalář.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stomatologa jsem měli časem.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Měli jsme anesteziologa, který se zabýval ekonomickými otázkami. Je to samozřejmě otázka potom odpovědnosti toho premiéra, koho tam dává. Ta vláda nese odpovědnost před parlamentem. Šéfové stran nesou odpovědnost a to, koho tam dali a v tomto smyslu by tedy prezident měl jim nechat, ať tedy si tu odpovědnost mohou nést a ne jim odmítat, i když oni se domnívají, že v tuhle chvíli jsou pro ně nejlepší, byť samozřejmě víme, že ta jmenování často odrážejí i mocenské pozice uvnitř politických stran, ale takhle ta politika je, ale tu odpovědnost nese premiér, nesou šéfové jednotlivých stran a hlavně nese vláda před parlamentem je to takový, prezident není odpovědný, tudíž nemůže to v tomhle směru výrazně ovlivňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K čemu by otálení případné, co se týče jmenování kandidátů a vlády a premiéra mohlo vést podle všeho názoru?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Pokud by to bylo extrémní otálení, tedy po téhle té situaci bychom čekali dále týdny a nechávala by se vládnout vláda, která nemá důvěru parlamentu, který parlament neodhlasoval důvěru, to je nutné si toto uvědomit, a vznikla ještě před volbami, takže to je další vlastně problém. Tak se dá vlastně očekávat, že by byla kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu, tam jsem přesvědčená, že by tedy pan prezident prohrál v tomhle tom směru. Podle toho, jak tedy jsem viděla skutečně dobré analýzy této situace, ale ono nejde o tohle vyhrocení, takové, že by měl říct Ústavní soud jak to je. My si musíme uvědomit, že ta situace, která tady je, velmi výrazně poškozuje i ekonomiku České republiky. Protože každý investor, který přemýšlí o vážném kvalitním investování v této oblasti, tak si v tomhle okamžiku sleduje, jaký je vývoj v téhle zemi a nutno říci, že pro ty investory není ani tak podstatné, jestli někde padne vláda, bylo vyjádření nedůvěry, jsou i předčasné volby, dobře, není to nic jako skvělého, ale to je neodrazuje. Je odrazuje to, pokud se v té zemi postupuje nestandardními postupy, pokud nejsou dodržovaná jasná pravidla. Prostě ano, tady nastala krize, byly předčasné volby, protože se sněmovna takto usnesla, proběhly volby, už měl být jmenován premiér. Teď už je koaliční dohoda, tak by měl být jmenován premiér i vláda. A jakékoliv další otálení vyvolává otazníky, jak se vlastně funguje. To znamená, láká sem, pokud investory, tak takovéto investory sem přijdou. Velmi rychle jako vykořistí něco a zase odejdou, kde využijí, já nevím toho, že je ještě levnější pracovní síla nebo že je ještě menší ochrana životního prostředí, nebo něco takového. Ale slušný investor, který by sem dal vážné peníze, vlastně nepůjde, protože neví, jak to tady funguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pět sociálnědemokratických hejtmanů, kteří se dostali do sněmovny, se zatím ještě nevzdalo ani jedné ze svých funkcí, přestože krátce po volbách potvrdili, že na dvou židlích dlouhodobě sedět nechtějí. Jak vy se díváte na souběh funkcí? Zákon je nezakazuje, ale například podle vnitrostranického usnesení sociální demokracie to může fungovat maximálně půl roku?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Zákon to nezakazuje. Já si to nepovažuji za úplně ideální, zejména souběh funkcí jako je hejtman a poslanec. Já vím, že je poměrně dosti časté, že bývá starosta senátor. Ani i tam se mi to úplně nezdá, ale řekněme, může to být jistá výhoda pro obě strany jako v jakési podobě komunikace nebo prosazování některých věcí, které jsou podstatné pro místní politiku, ale sociální demokracie řekla, že tedy do toho konce dubna se mají rozhodnout. Trošku je to logické, protože je samozřejmě potřeba vědět, jak bude vypadat vláda, jakým způsobe se obsadí křesla a ti lidé s potom budou rozhodovat, jestli tedy zůstanou v té politice nebo ne. Je tam trošku problém, že tím, že jsou ti hejtmani známí, tak oni také dostali v těch volbách do Poslanecké sněmovny dost preferencí, takže nejednou argumentují i tímhle tím. Já osobně bych kolem toho nedělala v tuhle chvíli asi žádný velký drama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Toho půlroku.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
On pan Sobotka chtěl, aby tedy odešli dříve nebo se rozhodli dříve, protože samozřejmě část těch hejtmanů patří k té vnitrostranické opozici, kdybych to řekla tímhle tím způsobem a samozřejmě, pokud by tam měl jiné lidi, tak má větší jistotu, že mu ta sociální demokracie bude v parlamentu chovat se tak jak on potřebuje, ale nechala bych to do konce toho dubna. Dlouhodobě to považuji ten souběh hejtmana a poslance za nevhodný. Podle mě obě funkce jsou velmi náročné. A pokud je člověk chce dělat opravdu pořádně, tak to znamená, připravovat se na ta jednání a podobně, tak by ten souběh být neměl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je mandát zákonodárce práce na plný úvazek?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já se domnívám, že ano, a dokonce bych se domnívala, že by to mělo vyžadovat i asi více nežli jako běžně osmihodinovou pracovní dobu. Koneckonců ten důvod, proč mají poslanci některé výhody, vychází z toho, že ten poslanec musí se prostě přizpůsobovat těm potřebám a jezdit do regionu a být na výborech a být na jednáních a tak dále. Samozřejmě studovat návrhy zákonů, připravovat se na projednávání agendy. Takže to není o tom, jestli já odsedím tyhle hodiny tady a odsedím tyhle hodiny tam. Funkce hejtmana, si myslím, že je také funkce velmi náročná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, paní profesorko, od posluchače Martina z Opavy, cituji: "V roce 2012 jste napsala knížku Rozkládání státu. Sám jsem ji přečetl a zdá se mi, že je to velmi zdařilá publikace popisující stávající status quo v naší společnosti a možnosti řešení. Bohužel se mi také zdá, že ji naši politici vůbec nečtou. Jak se na to díváte? Myslíte si, že vaše práce bude někde vyslyšena, nechcete jim tu publikaci poslat poštou k přečtení?"

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já moc děkuji za tento e-mail, to vždycky potěší autora, mimochodem já jsem různým politikům tu knihu věnovávala s velkou radostí. Ovšem, jestli ji četli, to už je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla jste nějakou zpětnou vazbu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No, jestli jí četli, to jsem je nezkoušela. Protože u nás byli politici, kteří zkoušeli, jak kdo četl jejich knihy, ale tak to nemám zapotřebí. Já si myslím, že ta kniha je určena především veřejnosti, aby vytvářela tlak na ty politiky. Prostě politici budou jen takový, jak jim dovolíme. A naše společnost zatím neumí v některých věcech prostě opravdu reagovat velmi výrazně. Já bych chtěla, říct, že když už se bavíme o téhle knize, já bych doporučila knížku dvou mladých lidí. Ondřeje Ondráčka a Marka Havrdy, který vydali knížečku Korupce jako parazit. A k tomu mají udělaný krásný webový stránky, pod tímhle názvem. Tam jsou různé jakoby návody, jakým způsobem vlastně tu korupci kontrolovat. Takže tam jsou i dopodrobna vysvětleno, jak se třeba pracuje i s těmi anonymními akciemi, jakým způsobem dohledat vlastníky jednotlivých firem a jsou to nesmírně důležité věci, protože je potřeba, aby veřejnost nejen média, ale i širší veřejnost byla schopna vlastně tyto věci kontrolovat, tlačit na transparentnost, dostávat se k určitým informacím nebo umět je nalézt, umět je zpracovat. A z tohoto důvodu my děláme třeba dohromady s Fondem Otakara Motejla na Vysoké škole ekonomické 8. února, dá se najít zase prostě na webu konferenci, která se nazývá Otvírejme radnice a je to pro lidi, kteří jsou třeba buďto v zastupitelstvu nebo chtějí kandidovat na podzim do zastupitelstva. Jsou tam různé zkušenosti návody, diskuse o tom, jak vlastně dosáhnout na té místní úrovni se ta situace zlepšila a podle mě, pokud by se podařilo, aby u nás ty radnice se dostaly pod kontrolu, skutečně pod kontrolu občanů, a byly tedy mnohem transparentnější, tak by to byl velmi dobrý základ a velmi by to změnilo i tu situaci v naší zemi. Takže já věřím v postupné kroky a v to, že občané jakoby měli vědět, kde je problém, snažit se to zjistit a ty politiky prostě kontrolovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nás ostatně letos čekají troje volby komunální. Nejdříve tedy evropské, v květnu pak komunální a senátní, to zejména o těch na té komunální úrovni lze očekávat a jak se eventuálně ty výsledky promítnou, řekněme, do vysoké politiky, do chodu parlamentu i Senátu.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Ty komunální jsou vždycky specifické, protože na té menší úrovni většinou nejsou ani politické strany. Jsou to nejrůznější sdružení nezávislých. Nemá to takový úplný průmět do té velké politiky, protože ono se těžko zjišťuje na té vesnici, jestli někdo vyhrál z ODS nebo KSČM, v zásadě se těžko dá interpretovat jako důvěra nebo nedůvěra vlády. Tu vládu budou více ovlivňovat výsledky Evropského parlamentu a řekněme, senátní výsledky, to ukáže asi takový ten vztah občanů k té velké politice. Ty komunální volby já považuji za nejdůležitější, protože, pokud chceme něco měnit, pokud chceme a záleží nám na tom, aby se změnila atmosféra, začněme od místní politiky a nepodceňujme ji. To je náš každodenní život a vlastně měli bychom se o to zajímat a tím vytvářet kontrolu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste rovněž předsedkyní Akreditační komise. Ta nedávno se dostala pod palbu kritiky kvůli neudělené akreditace dvouletému programu egyptologie, který chtěla otevřít filosofická fakulta. Co vás vedlo k takovému rozhodnutí a co to znamená v praxi?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Popravdě řečeno, tohle je krásná ukázka z toho, jak se dělá problém z něčeho, co problém není. Egyptologové své původně pětileté studium strukturovali na bakalářské a navazující magisterské. Bakalářské akreditovali před třemi lety, nyní dávali navazující magisterské a ta struktura, co se jim prostě nelíbila, prostě se to nepovedlo. To se stává hodně často. Ono to není jednoduchý, jak to postavit a spíše než na egyptolozích záleží na fakultě někdo, kdo tomu rozumí, kdo prostě vymezí ty hodiny, dá jakési určení a výsledek tak jak to bylo připraveno. Vlastně jakoby umožňoval při různých přechodech z různých bakalářů, že bychom mohli mít magistry egyptologie, kteří absolvovali dva semestry studia egyptologie, to se nám skutečně nezdálo dobré a proto jsme to zamítli, aby ta žádost byla znovu podána. Kolem toho vznikl obrovský mediální humbuk, který si myslím, že byl částečně i uměle živen, třeba panu Rychlíkovi jsme okamžitě, jakmile vyšel první článek, vysvětlili, že jde víceméně o technickou záležitost, kterou oni musí předělat a o nic jiného. Ale pokračovalo to dále, takže různí neúspěšní žadatelé o soukromé školy okamžitě nás označovaly za všeználky a myslím, že tam byla snaha vůbec jako znemožnit tu Akreditační komisi v očích veřejnosti, protože my prostě upozorňujeme na různé problémy. Nakonec jsme se rozhodli, že tedy uděláme rozbor, důkladný rozbor pro filosofickou fakultu a egyptologii. Pozvali jsme tam, napsali jsme panu profesoru Bártovi, kterého znám velmi dobře a velmi si ho vážím a známe se, takže jsme se sešli s panem prorektorem, děkanem a panem Bártou. My jsme jim ukázali přesně tedy, kde jsou ty problémy. To měl někdo udělat na fakultě a udělali jsme to my. Oni pravili, že samozřejmě to je opravdu problém, tak jak to udělali a prostě to předělali a my to budeme projednávat znovu v únoru. O nic jiného od počátku nešlo, šlo jen o to, aby ten navazující magistr byl dobře postaven z hlediska hodin dotačních, základ vědy. Oni to studují jako dvouoborový, takže dvouletý magistr vlastně na egyptologii zůstává jen rok, a to si myslím, že není vhodné pro tenhle ten obor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to rozhodnutí není nezvratné?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Rozhodně není nezvratné, ale od počátku, my jsme to ve všech médiích říkali, že prostě ani to není o kvalitě egyptologů. To je o tom, že se nepodařilo udělat dobře postavit ten dvouletý navazující magistr tím, jak to bylo ještě dvouoborové a že tam vlastně není dostatek prostoru pro to, aby ti lidé, zvláště pokud by neměli tady toho bakaláře, předtím to mohli zvládnout. Naprosto se s námi při tom jednání poté, když jsme udělali důkladný rozbor, ztotožnili. Jako ta mediální aféra pokračuje dál a myslím si, že ten důvod je snaha spíš jako být proti Akreditační komisi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy, bude moci nadále Karlova univerzita vychovávat špičkové egyptology?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že tam není problém. My tu žádost dostaneme a budeme projednávat v únoru, ale poté, co jsme řekli přesně, kde jsou jaké problémy a co by bylo potřeba aspoň v tuhle tu chvíli odstranit, aby mohlo se pokračovat a řekněme potom znovu, to ještě promyslet, takže se bude akreditovat ten bakalář, tak to dá dohromady, aby byla ta určitá logika, tak skutečně šlo o technické věci, nic jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesorka Vladimíra Dvořáková, politoložka, dnes poprvé premiérově v pořadu Jak to vidí. Děkuji za rozhovor a těším se na ten příští.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Jaké také, hezký nový rok.