Přepis: Jak to vidí Josef Baxa - 13. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešním hostem v Jak to vidí je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tento rok bude v právu zcela výjimečný díky novému občanskému zákoníku. Co zásadního, pane doktore, přináší, co vy osobně na něm nejvíce oceňujete?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak je to bezesporu největší revoluce v právu, kterou vlastně, dá se říct, všichni žijící právníci zažili nebo zažívají. Je to asi neopakovatelný moment a ale tím je asi i řečeno, že to nebude o moment, který bude spojen jenom s nějakým jásotem a s nějakými oslavami ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že to nebude snadné?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Že to nebude snadné, nebo není to snadné. Ten zákoník už je několik dnů v účinnosti, takže se zase podle něj začíná žít. Je jasné, že je to výjimečné dílo. Nicméně, nicméně je jasné také, že stav právní jistoty na nějakou dobu bude velmi oslaben. Určitě už tím, že to dílo je postaveno na úplně jiných základech než dosavadní občanské právo, tak je zřejmé, že to, co, to, na co jsou lidé zvyklí, tak teď jakoby přestává platit, nebo nikdo neví, jestli platí ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem, promiňte, pane doktore, bude právě jiný ten nový občanský zákoník. Jaké jsou ty základy, jak říkáte, na kterých staví?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
On je bezesporu, jako ideově je správně, správně postaven na autonomii, vůle, na svobodě jednotlivce, na tom, že to, co si lidé ujednají, tak by zásadně mělo platit pro ně i pro okolí. Určitě to jsou, to jsou správná východiska, správné základy. Ale znovu říkám, několik generací právníků a vlastně několik generací i ve společnosti tady žilo s jiným občanským právem, takže ten přechod na něj, tím, že jsem řekl na začátku, že je revoluční, patřil spíše asi do revolučních časů. Teď se obávám, že nejsme tolik v revolučních časech, takže možná, možná tady některé ty nedostatky, které budou bez pochyby generovat soudní spory, nebo spory a i soudní spory, zatíží soudní soustavu. Odpověď na ty otázky sporné, ty soudy tedy nepřinesou hned, ale až s nějakým odstupem. Takže to období právní nejistoty může být trochu, trochu delší než, a to může znehodnocovat třeba ten nový kodex. Je jasné, že ta příprava byla určitě důkladná, jak firmy, tak, tak i profesionálové, jednotlivci, advokáti, soudci, banky a tak dále, určitě se všichni na to důkladně připravovali, přizpůsobovali ty své postupy, nebo já nevím, smlouvy a takové ty různé dokumenty k tomu novému občanskému právu. Ale to, co, to na co bylo určitě málo času, zejména tedy v tom loňském roce, je přizpůsobení právního okolí, právního prostředí tomu novému občanskému právu. No a procesní pravidla tady chybí, daňové zákony, jak známo, které mají úzkou provázanost, byly přijímány zbrkle a na poslední chvíli a nebyl čas domyslet všechny souvislosti a všechny možné problémy, které ta změna přinese. Jenom proto, že, že jde o změnu. To neříkám, že to je špatná změna. Ale prostě změna vždycky přináší souvislost, nebo promítá se v různých souvislostech, na které, na které, když není dost času je předem promyslet, pak mohou překvapit v praxi a mohou pak znehodnotit celkové to dílo, bude tady určitě asi nějaká poptávka po novelizaci a tak dále, a tak dále. To je, to jsou ta rizika, o kterých jsem hovořil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se toto, ta rizika, pane doktore, projeví v praxi? Co to bude znamenat?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Mimo jiné, myslím, že je jasné, že vzroste poptávka po právních službách. Ty právní služby možná budou pak i dražší a tohle by asi neměl být hlavní rys. Občanský zákoník je, to je, to je právo pro každého, pro všední den a řekl bych takové ty základní úkony o sobě, o své rodině, o svém majetku a tak dále, by měl mít průměrně vzdělaný člověk schopen udělat sám bez pomoci profesionála. A já se obávám, že v tom počátku tohle skoro možné nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo tedy bude muset, navštíví právníka častěji než dosud?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka, která se týká právě práva, od pana posluchače Martina. "Kdy bude české právo srozumitelné i pro pouhého laika? Ten bude mít takzvanou právní jistotu bez toho, aniž by musel na vše potřebovat radu specializovaných právníků. Myslíte, že se toho dočkáme, ještě v tomto století?"

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak protože to století sotva začalo, tak snad ano. Ale nějakou krátkou lhůtu bych nikomu nedával.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě další dotaz od pana Václava. Cituji: "Kdo je v oblasti soudnictví odpovědný a motivován za udržení úrovně důvěry veřejnosti v soudy? Důvěru výrazně sníží každý exces. Konkrétní příklad - medializovaný rozsudek k navrácení 5 milionů pro korupčníka odsouzeného za zpronevěření podstatně větší částky. Jaké byly dosud v této oblasti podniknuty kroky, teda, co se týče důvěry veřejnosti v soudy, aby se ta důvěra navrátila?"

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já myslím, že důvěra není něco, co by někam odešlo a teď jsme pracovali na tom, aby se to vrátilo. Ta důvěra existuje, obecně důvěra existuje, někdo má větší důvěru, někdo menší, někdo důvěru prostě nemá. Ale je to, je to hodnota, jistě, velmi důležitá. Soudy bez důvěry jakoby nebyly, jsou úplně zbytečné, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A tu, promiňte, odpovědnost nese soudce sám?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
... odpovědnost, to jsem chtěl říci, odpovědnost nese každý, kdo se v tom mechanismu justičním pohybuje, na prvním místě je jistě soudce, ale každý další zaměstnanec soudu, protože i on může na té důvěře hodně v dobrém i ve zlém, ve zlém udělat. Důvěra je křehká, křehká věc. My jsme zvyklí paušalizovat. Prostě nevěříme soudům, nevěříme církvi, nevěříme policii, nevěříme lékařům, ale nic jiného nemáme, nic jinýho k řešení sporů než soudy nemáme, nikoho jiného než třeba ty lékaře taky skoro nemáme na některé, na některé problémy. Takže někdy ten vlak, do kterého si sedneme s důvěrou, že nás doveze včas do cíle, má třeba zpoždění, někdy i vykolejí, ale to neznamená, že přestaneme ty vlaky používat. Zkrátka a dobře, ta důvěra je křehká věc. Musíme na ní pořád a pořád pracovat, ale já si myslím, že říci, že soudy nemají důvěru, že to je příliš přísné hodnocení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká justice porušila základní práva Davida Ratha, když mu Vrchní soud v Praze dvakrát prodloužil vazbu. Tak zněl verdikt Ústavního soudu. Jak tomu rozumíte, pane doktore? Selhaly nižší stupně justice a proč?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Občas se stává, že někdo, kdo je do vazby vzat a kdo je ve vazbě držen a jeho žádost nebo propuštění se nevyhoví a posléze je propuštěn. Tím určitě není řečeno, že ta osoba od začátku neměla ve vazbě být. Ale vazba, vazba je jeden z institutů, který má zajistit, aby trestní řízení mohlo vůbec proběhnout. Tak, jako je jiným institutem třeba domovní prohlídka, anebo jsou to nějaké odposlechy, nebo různé, různá předvolání a tak dále. Vazba je velmi citelná, velmi citelný zásah do osobní svobody a jako taková je samozřejmě svázána s tím konkrétním trestním stíháním, s konkrétním obviněným a s tím, jak se chová, jak se to stíhání vyvíjí. Je to do jisté míry rozhodování hypotetické na začátku. Vždycky co by bylo, kdyby. Kdyby zůstal na svobodě, on by třeba mohl ovlivňovat svědky, nebo on by mohl uprchnout, on by mohl opakovat trestné činy. V průběhu času, tak, jak se to stíhání vyvíjí, svědci jsou třeba vyslechnuti, důkazy jsou zajištěni, a tak dále, a tak dále, je také pro, tak je třeba jaksi znovu se zabývat těmi, těmi důvody vazby. Jestli to, co se tvrdilo na začátku, jako určitá hypotéza, co by bylo, kdyby, jestli to odpovídá ještě dál, jestli to stíhání je nadále důvodné, jestli, jestli to chování obviněného nasvědčuje té obavy a tak dále. V tom, ten čas tady je opravdu důležité, důležité kritérium, nebo důležité, důležité hledisko a nejde o to jenom prostě recyklovat pořád ty stejné důvody, které byly na začátku, ale přihlížet k tomu, co je vlastně nového a také ten, kdo ve vazbě, ten chce, aby obviněný byl ve vazbě, což je typicky státní zástupce, o tom musí přinést nová fakta, nebo nové důkazy, aby pak ten soud na základě toho třeba, že se ten obviněný bude těm faktům bránit a bude říkat ne, ne, ne, už je to jinak, tak aby pak soud mohl rozhodnout. To tady asi zřejmě trošku bylo podceněno v té věci. Ale rozhodně to neznamená, neznamená, že je tím nějak jaksi vyřknut ortel nad důvodností nebo nedůvodností samotného trestního stíhání v té věci, to je věc úplně jiná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže z toho verdiktu Ústavního soudu nic nevyplývá pro pokračující proces nebo ano?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si myslím, že ne. Ústavní soud jenom řekl, že v tom procesu není potřeba nadále, aby obviněný byl ve vazbě, to znamená, aby byla jeho přítomnost vynucována tím nejkrajnějším způsobem. Přítomnost tedy u těch úkonů trestního řízení, v daném případě u hlavního líčení před soudem. Tato obava tady už není, že kdyby, kdyby ve vazbě nebyl David Rath, tak, že by vlastně to trestní řízení nemohlo proběhnou, dokonce, že by třeba nebyl k dispozici. Ta, ta obava tady podle Ústavního soudu už není, takže ostatně už byl i rozhodnutím obecných soudů, myslím, před tím propuštěn na svobodu, takže teď to stíhání probíhá nadále a hlavní líčení před soudem probíhá, ale obviněný už není ve vazbě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké důkazy by podle vás tedy musela policie, respektive soud, předložit, aby byly pádné dostatečně na to pro prodloužení vazby?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nedá se to říci paušálně. Je to, jak jsem říkal, je to vždycky hypotetická úvaha ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to na odhadu toho citu?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to na odhadu, který je spojen s nějakými indiciemi. Když to řeknu, na začátku toho stíhání, na začátku, kdy se rozhoduje o vzetí do vazby, není na stole skoro nic. Opravdu je to velmi hypotetické. Tvrdí se, že by něco. Tak, jak to stíhání probíhá dál, důkazy s shromažďují, opatřují, ty, ta fakta jsou konkrétnější a i ty důkazy, které se mohou nabídnout, také mohou být mnohem konkrétnější. Nejsou-li, tak nedá se nic dělat, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V 90. letech se prý judikatura i nálezy Ústavního soudu opíraly o to, čím vyšší reálný trest u skutku hrozí, tak tím je pravděpodobnější, že obviněný uteče. Je tady nějaká přímá úměra možná i při rozhodování, posuzování vazby, útěkové vazby?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si pamatuju historku, ale má reálný základ. Jeden německý profesor trestního práva na začátku 90. let, kdy jsem ho slyšel, když nám říkal o tom, jak s tou vazbou opatrně nacházet, zacházet, říkal: Podívejte, přijde vám pachatel na policii, řekne zabil jsem svoji tchyni, lituji toho, přiznávám se k tomu a už to víckrát neudělám. No, vzali byste ho do vazby?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam, kam s ním?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Takže, ne, je to samozřejmě nadsázka, ale, ale není rozhodně žádné paušální, paušální hledisko, že když někdo je stíhán za trestný čin s vysokou trestní sazbou, tak by určitě utekl, určitě by se vyhýbal. To zase myslím, že takhle by se to rozhodně nemělo vykládat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Abychom možná trochu zvýšili právní vědomí, tak, pane doktore, jak se může člověk ve vazbě bránit, bez ohledu samozřejmě na jeho společenské postavení, pokud je přesvědčen o své nevině?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak osoby ve vazbě musí mít obhájce a má právo na styk s obhájcem kdykoliv. V tom není nijak omezen. Osobní styk, písemný, telefonický a podobně. Takže jistě, je to stížené, když je někdo ve vazbě, má stížené možnosti obhajoby, ale právě proto tam musí být k dispozici profesionál, obhájce. Takže, víte, ona ta vazba, samozřejmě z druhé strany policie všude na světě bude vazbu milovat, protože ten obviněný je k dispozici, když to řeknu trošku, no tak on takto může, jak se říká, trochu měknout a bude to, to vyšetřování může potom lépe probíhat, ale, ale to jsou věci, které nesmí, nesmí dominovat. Dominovat musí jaksi ochrana základních práv a svobod a osobní svoboda patří mezi nejcennější hodnoty. Takže právě proto s tou vazbou se musí velmi, velmi uvážlivě zacházet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Danu zajímá, jestli vůbec u nás ctíme presumpci nevinny?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, otázka je, kdo, kdo my, kdo, kdo ctíme, nectíme. No tak, pokud bychom ji ctili, tak bychom se právě dívali velmi zdrženlivě na prvotní informace o tom, že policie někoho obvinila, nebo, že někde někoho chytili a byli bychom zdrženliví v tom hodnocení, jestli ten člověk něco udělal a v nějakém jeho třeba odsudku společenském. Ale to, že to tak není, jak v médiích, tak i u běžných lidí, z toho je zřejmé, že presumpce neviny se příliš nectí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu. Už jsme v pořadu jednou hovořili o překvapivé rezignaci ombudsmana Pavla Varvařovského, nástupce zvolí sněmovna příští měsíc. Myslím, že přihlášky lze podávat do 22. ledna. Spekuluje se, kdo pana Varvařovského nahradí. Je tady několik kandidátů. Dva jmenoval včera sám prezident Miloš Zeman, hovoří se také o Anně Šabatové, Táně Fischerové, Haně Marvanové, ačkoliv ta nejspíš míří na ministerstvo spravedlnosti. Myslíte, že budeme mít ombudsmanku? Jak by se vám líbila žena?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nevím, ale líbila by se mi žena. Líbila, typově by se mi líbila do této pozice spíš žena. Je to dáno i tím, že ombudsman, jak známo, nemá žádné výkonné pravomoci, on nemůže nic nařídit, ani zakázat, ani sankcionovat, takže o to důležitější je, aby osobnost, která vykonává tuto funkci, měla, měla takové vlastnosti, takový vliv, takové charisma třeba řekněme, které by mohlo působit jinak než těmi úzce právními prostředky. A ženy, jak známo, jednak umí se třeba mají víc, větší, větší schopnost empatie, vcítit se do problému jiných lidí, mívají také často praktičtější pohled na věc, na řešení problému, ne, nejsou tak v zajetí těch právnických konstrukcí, jako jsme někdy my třeba. Muži mají i jiné schopnosti vyjednávat, působit. Takže typově žena si myslím, že by vůbec nebyla špatná. Právě, právě naopak. Ale není žena jako žena. To také víme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď mě napadá, jenom odbočím, pane Baxo, jaké rozložení sil genderově u vás na Nejvyšším správním soudu?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Bývá to lepší, bylo to, bylo to půl na půl. Teď se přiznám po odchodu některých výrazných žen v tom dalším hledání vhodných kandidátů až bude třeba doplňovat soud, budeme spíš asi hledat ženy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče, zpět tedy a k ombudsmanovi, nebo k ombudsmance, jaké by měly být ty odborné předpoklady?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Není vůbec naškodu, když ombudsman je právník, ale zase ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to podmínka.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Není to podmínka a hlavně by to neměl být, bych řekl, ten nejvýraznější rys té osoby, protože na to nakonec tam má celý aparát právníků, celá kancelář veřejného ochránce práv jsou desítky právníků, takže v tomto směru to nemusí být ten nejzběhlejší právník. To určitě. Ale aby rozuměl některým těm složitým otázkám, které zpravidla mají ten právní půdorys nebo právní podklad, tak jistě to právnické vzdělání není k zahození. Ale není to to nejdůležitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte budoucnost úřadu ombudsmana?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, byl bych rád, kdyby po těch výrazných osobnostech, které stály v čele, ať už to byl Otakar Motejl nebo Pavel Varvařovský, kdyby i ten další, se pokračovalo v té, v té linii, že by si ho lidé pamatovali, že by to nebyl ani žádný vysloužilý kdokoliv, nebo, nebo někdo, kdo zkrátka tam půjde, jak se říká dožít, ale aby to byl člověk, který má jednak zkušenosti a také ještě energii ty zkušenosti využít a v tom někdy velmi těžkém a připomínám, připomínám také ty důvody, o kterých hovořil Pavel Varvařovský naposledy, jak těžké je prosadit některé věci, které se zdají být jasné tak, aby měl, aby měl dost energie právě k prosazení těchto věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že naslouchají politici dostatečně ombudsmanovi, této instanci, doporučení?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, ne, určitě ne. Přesto, že ombudsman z hlediska té, toho místa v systému, je vlastně orgánem Poslanecké sněmovny, on pravidelně předkládá zprávu, stejně ji předkládá prezidentu republiky, jaksi jedná s vládou, s ministerstvy. Myslím si, že, myslím si, že ne, že ho neberou tak vážně, jak by, jak by měli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejvyšší čas to změnit?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, ono ta změna se nenarodí tím, že, ta změna je vždycky otázka jaksi postupná, postupná a také ombudsman musí být, musí být velmi vytrvalý, nesmí se nechat odradit, nebo otrávit tím, že, tím, že jaksi hází ten hrách na tu příslovečnou stěnu. I když ty kuličky spadnou a skutálí se, musí je znovu, znovu a znovu házet, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Několik týdnů se řeší otázka, zda může prezident navrženého kandidáta odmítnout. Jak se na to díváte? Miloš Zeman mimochodem řekl, cituji: "Pokud jde o slovo návrh v běžné češtině má naprosto jednoznačný význam. Návrh není něco, co musíte automaticky akceptovat."

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, obecně toto je pravda. Na druhé straně jaksi tady se asi nevystačí s obecnou češtinou. Tady musíme se podívat na ústavu, na její aktéry, na jejich role, na mechanismy fungování a myslím si, ve shodě s většinou ústavních právníků, že prezident republiky tady nemá příliš velký prostor pro to, aby tak nějak testoval nebo kádroval jednotlivé, jednotlivé kandidáty na ministry. S výjimkou opravdu extrémních případů by prostě tady měl být jaksi zavázán, zavázán jmenovat ty kandidáty, které mu navrhne premiér.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou by měli být, měli mít odbornost? Protože prezident je jaksi rozškatulkoval na vhodné, nevhodné.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, víte, odbornost. To je zajímavé. Někdy se, někdy se hovoří jako o odbornosti jakoby protikladu, vláda odborníků, vláda politiků, jistě ta odbornost není na škodu, ale já myslím, že tou hlavní kvalifikací ministra kultury není, že jestli umí hrát na housle, nebo ministr obrany, jestli umí řídit tank. To asi není to pravé. Tady musí přece v osobách těch ministrů musí být lidé, kteří jsou hodnotově, charakterově pevní, kteří, kteří mají odvahu, kteří se neřídí jenom nějakými svými politickými, vlastními soukromými, politickými účely, jestli jim něco přinese nebo odnese popularitu, kteří dokážou prosazovat i nepopulární věc, prostě takové to pověstné "krev, pot a slzy", a kteří se dokážou i obětovat jaksi ve prospěch těch cílů, těch ideí, kvůli kterým do politiky, do politiky šli. To ostatní, ta, jaksi to odborné hledisko, tam jistě zase to ministerstvo počínaje tím nejbližším okolím každého ministra, až po ty všelijaké aparáty, tam přeci ta odbornost musí být dostatečně zajištěna a kdyby ten ministr, jak se říká, se úplně zbláznil, tak přece ti odborníci mu řeknou, pane ministře, to není úplně nejlepší nápad, zkuste jiný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vám v tomto kontextu jeví ten návrh ministrů, budoucí složení vlády, co se týče odbornosti, nebo vůbec kvalifikace?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já nesednu na stejnou vlnu, nebudu kádrovat, ale já bych řekl, jak mě vůbec nikdo z těch kandidátů, není to ten jaksi žádný z nich není ten extrémní případ, abych řekl, no, to je strašné, tenhle člověk bude ministrem, to určitě ne. Je to obvyklá sestava, byli horší, mohli by být lepší, ale v zásadě mě to nepobuřuje. Spíš si říkám jenom prostě proč, proč musí, když všechny ty, v uvozovkách "procedury" trvat tak dlouho, proč ztrácíme tolik času, když, když volby vlastně jaksi narýsovaly tu mapu politickou už před několika měsíci a do dneška vlastně nemáme vládu z nich vyšlou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na závěr ještě jedna perlička ze zahraničí. Dát dítěti na zadek by ve Velké Británii mohlo být do budoucna trestné. Zpřísnění stávajících pravidel totiž navrhuje zmocněnkyně pro záležitosti dětí paní Atkinsonová. Debatu rozproudil případ matky, která nepřiměřeně potrestala svou 5letou dceru. Jenom připomenu, že na ostrovech platí 10 let zákon, podle kterého nesmí ratolestem po fyzickém trestu rodičů zůstat nějaké viditelné modřiny, nebo odřeniny, či škrábance. A za překročení této hranice hrozí v krajním případě až 5 let za mřížemi.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak kdysi jsem slyšel jednoho anglického poslance vyslovit takový výrok, že úpadek Británie začal se zákazem zrušení tělesných trestů. Ale teď vážně. Jistě nejde o nepřiměřené trestání, které působí fyzickou nebo psychickou újmu tomu dítěti, ale na druhé straně, jak se říká, sami jsme na tom vyrostli, někdo víc, něco míň a možná, že nás to zformovalo v pravý čas víc než, víc než nějaká slova. No, takže já, já bych v tomhle tom, já bych v tomhle tom rozhodně nebyl, nebyl tak přísný a myslím si, že i nějaké to ruční pobídnutí občas stojí, stojí za to ponechat to v tom výchovném arsenálu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Děkuji za rozhovor a přeji vám hezký den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra bude hostem od půl deváté ekonomka, docentka Ilona Švihlíková. Dobrý den přeje Zita Senková. Na slyšenou.