Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 13. února

Vladimíra Dvořáková - Foto: Jan Sklenář

Vladimíra DvořákováFoto: Jan Sklenář

Hostem pořadu byla Vladimíra Dvořáková.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dobrý den. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je profesorka Vladimíra Dvořáková, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
Dobrý den. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A od mikrofonu přeje dobrý den také Miroslav Dittrich. Já začnu takovou, řekl bych, čerstvou aktualitou. Včera vláda schválila svůj program, svoje programové prohlášení, ve kterém zdůrazňuje mimo jiných věcí, že chce zlepšit výběr daní, zvýšit zdanění hazardu, chce pokračovat v reformách zdravotnictví, to znamená mimo jiné teda také to, že bude rušit poplatky u lékaře a za recept, a tak dále, a tak dále. Překvapilo vás něco na tomto programovém prohlášení?  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
Já si myslím, že asi odpovídalo tomu, jak se dohadovali při připravování koaliční smlouvy, takže nic překvapivého tam nebylo. Jsou tam vlastně i standardní otázky, které zaznívají ze strany opozice, kde se na tyhle ty věci vlastně vezmou peníze. Na druhou stranu se objevují i standardní odpovědi, to znamená - zlepšíme výběr daní, budeme případně i bojovat proti korupci. A po pravdě řečeno, když si uvědomím, že odhad, a to dost konzervativní, je, že kvůli vlastně korupčně-klientelistickému prostředí se ztrácíme asi 100 miliard ročně, tak pokud by ten boj byl úspěšný, a zase tak záleží, jak se proti té korupci bude bojovat, tak by pravděpodobně asi ty finanční prostředky na tyto věci byly. Je tu taky vlastně málo otázek týkajících se nějakých reforem. Když si uvědomíme, že minulá vláda pořád se zaklínala reformami a ty reformy mají spoustu transakčních nákladů, to znamená jsou velmi drahé a jenom ta, taková ta reforma s úřady práce, o níž všichni hovoří, že byla prostě vlastně špatná, nakonec není prostor na to, pracovat s klienty, tak stála 1,6 miliard korun, ačkoliv se plánovalo, že bude stát asi 400 milionů, myslím přinesl NKÚ tyhle ty výsledky. Takže ono možná, pokud se nebudou pouštět do reforem tohoto typu, tak také možná některé prostředky se, se ušetří. Ale já bych to nechala. Uvidíme, jak to bude. Já myslím, že za půl roku, za rok, za dva roky řekněme nejpozději by mělo být vidět, jestli ta vláda byla schopná, jak trochu nastartovat ekonomiku, čímž by se dostávaly peníze, tak vlastně zlepšit ty otázky výběru daní, nebo plýtvání s veřejnými prostředky.  

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, samozřejmě součástí vlády je také školství. Ale na to bych se zeptal až později. Teď bych vám položil otázku, nebo spíše se zeptal, jak to vidíte s dnešní očekávanou volbou ombudsmana, nebo ombudsmanky v Poslanecké sněmovně. Za zaprvé, zda je správné, že prezident republiky Miloš Zeman vlastně doporučil jenom jednoho kandidáta - Stanislava Křečka a nikoliv dva, jak je zvykem a za, za další, zda vlastně ten ombudsman má být opět jako jiné třeba funkce politickou trafikou, nebo, nebo ne.  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
Já jsem hrozně ráda, že se vlastně k tématu ombudsman dostáváme, protože to není jednoduchá funkce, jako není to zbytečná funkce, jak se kdysi i domníval pan Václav Klaus. Je to funkce nesmírně důležitá, zejména pro, řekla bych, obyčejné lidi, já tohle ten výraz nemám moc ráda, ale je to ombudsman skutečně je někdo, kdo má se zastávat lidí, není to soudce, ale zastávat lidí, kteří většinou jsou, zejména těch, co jsou bezbrannější, kteří jsou třeba i nemocní, třeba jsou v psychiatrických léčebnách a lidi, který jsou třeba i odsouzení a žijí v nějakých podmínkách, lidi, kteří mají pocit, že se jim děje nespravedlnost, přesto, že třeba nebyl porušen zákon. A z tohoto hlediska mně to připadá jako nesmírně důležitá funkce i proto, aby se vlastně udržovala jistá důvěra ve spravedlnost ve státě. Včera ve zpravodajství, já uznávám, že teda se hrál hokej, když jsem viděla, jak se prostě v hlavních zprávách na ČT ukazují prostě jako, jak všude lidi fandí, což jako bezvadně, já jsem také přemýšlela a fandila jsem, ale byla tam jedna jediná věta, že bude volen ombudsman, tak mi to přišlo opravdu jako dost nepoměr. Tady je několik důležitých otázek, zaprvé prezident republiky má dát návrh na 2 lidi, aby Poslanecká sněmovna, která dostane také 2 návrhy ze Senátu, měla z čeho vybírat. Prezident republiky prostě dal návrh na jednoho. Pravděpodobně se domnívá, že v této zemi není, nejsou dva lidé, kteří by mohli dělat funkci ombudsmana a zároveň dává návrh, což není v nějakém rozporu, dává návrh na člověka, který je, nebo dlouhodobě působil jako poslanec Poslanecké sněmovny. Není to zakázáno, je to samozřejmě možné. Já osobně bych byla mnohem radši, kdyby tam byl člověk, který je z nějakého nevládního sektoru a není spjat s politikou. Ale tím, že prezident dává jeden návrh, pouze si dal jeden návrh, tak vlastně říká Poslanecké sněmovně - Já nemám vlastně, vám nedávám na výběr. A dost si dobře nedokáži představit třeba v západních zemích, že by na to Poslanecká sněmovna citlivě nereagovala, protože samozřejmě vždycky ten vztah Poslanecké sněmovny a prezidenta je trochu napjatý a každý si hlídá, co vlastně má dělat a nemá dělat a nenechá si do toho zasahovat. Takže tady svým způsobem prezident návrhem pouze jedním, nejsem si jista, jestli to nemůže být trošku polibek smrti, protože on říká: Já si prosadím toho svého za jakoukoliv cenu, já vám jinou alternativu nedám. Takže uvidíme, jak to dopadne z tohoto hlediska, ale ještě je tam zajímavá jiná věc. Z hlediska procedur, co by se možná lidé měli uvědomit, že třeba Úsvit Tomia Okamury sdělil, že dá prázdné lístky ... 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Co to znamená v tomhle případě?  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
No, asi většina lidí si řekne, no, tak nejsou rozhodnutí, nelíbí se jim žádný a prostě nechtějí to komplikovat, tak hodí prázdné lístky. Ale tím, že hodí prázdné lístky, tak vytvoří pravděpodobnost, že nebude zvolen nikdo. To znamená tu funkci ombudsmana, která nyní není obsazená, je teda, pan Křeček zastupuje ombudsmana a plní tu funkci, tak vlastně to prodlouží o další období, kdy se to znova bude projednávat, znova se bude navrhovat, pravděpodobně přijdou stejné návrhy, protože to budou navrhovat stejná tělesa a vlastně Úsvit dává tímhle tím najevo, že vlastně nemá zájem na tom, aby tady někdo takový jako ombudsman, nebo ten úřad, fungoval stabilně. Ale pro mnoho lidí to vypadá jenom, tak heleďte, oni jsou nerozhodnutý. Pokud by byli nerozhodnutý, ale chtěli, aby /nesrozumitelné/, tak mohou odejít. Tím sníží počet lidí, kteří hlasují a vítězí ten, kdo získá nejvíce hlasů vlastně těch přítomných poslanců, to je z těch, kteří hlasují. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, vy jste říkala, že role ombudsmana je velice důležitá pro, takzvaně pro normální, nebo prosté lidi, ale tím vlastně říkáte, že je to nejenom důležitá funkce, ale, že by to neměla být funkce nějak politicky spojená, ale když je volená Poslaneckou sněmovnou, například politiky, tak už jenom to nahrává tomu, aby to mohla být teoreticky politická trafika, vlastně v uvozovkách. Co si o tom myslíte?  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
Víte, ono je vždycky hrozně těžké, jak najmenovat některé lidi, protože někdo musí nést zodpovědnost za to, že někoho zvolí, někdo ho musí zvolit. Dost těžko budeme volit ombudsmana asi v celostátních volbách, možná by to mohlo v některých případech být, že by se zároveň do sněmovny volil někdo jako ombudsman, ale pak také je to celé politizované, protože v té době volební kampaně je vždycky silná politizace. Tam je právě ta snaha, aby to nebyla čistě trafika. Tak z toho důvodu tam je, že prostě to dá prezident, který nemusí být stejný jako většina v Poslanecké sněmovně, má dát 2 návrhy na 2 lidi, má dát Senát, který zase má jinou většinu nežli Poslanecká sněmovna, návrh na 2 lidi a ta Poslanecká sněmovna si může teoreticky vybírat, maximálně ze 4 osob a minimálně ze 2, pokud by oba dva návrhy byly shodné. A v tomto okamžiku ta Poslanecká sněmovna nemůže tam vnucovat někoho dalšího a je trochu pod dozorem veřejnosti, proč odmítá třeba ty kandidáty, kteří mohou být kvalitní. Takže je to snaha to vyrovnat, je to snaha, aby to nebyla jedna skupina, která má momentálně moc a která chce teda dostat, dostat vlastně svého člověka, dát mu tu politickou trafiku. V tomhle směru právě ten návrh pana prezidenta, kdy dal pouze jedno jméno, je už takový to: ano, já si tam chci protlačit někoho svého. Jinak občas samozřejmě se stávalo, že návrhy byly třeba 2 jména, ale to jedno jméno bylo z hlediska veřejnosti naprosto nepřijatelné, nebo bylo poměrně zvláštní, může se to stát, ale ten prezident tím vypovídá také zároveň o sobě, koho navrhuje. To znamená ti lidi poznají, jestli teda to myslí vážně, nemyslí to vážně, má jakousi úctu vlastně i k, k té aktivitě toho ombudsmana, protože ombudsman je někdo, kdo chrání občana jakoby proti státu. To není soudce. To je někdo, kdo, když stát, byť třeba i podle pravidel a podle zákonů se vlastně chová necitlivě, že nebere v úvahu toho občana, že nebere v úvahu zájmy toho občana. A on říká, on nemůže rozhodnout jako soudce, ale tím, že ovlivní veřejné mínění, nebo třeba změní legislativu, tak může pro toho občana hodně udělat.  

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je profesorka Vladimíra Dvořáková. Paní profesorko, v parlamentu se občas projednávají různé zákony, teď například o Nejvyšším kontrolním úřadě, které někdy mohou být nenápadně, v uvozovkách "nenápadně", pozměněny tak, nebo doplněny, že vlastně ta původní idea se mění. Například o novele zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu někdo to interpretuje jako rozšíření pravomocí a někdo naopak zúžení. Jak todle vidíte?  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
To je vlastně strašně důležitá věc, že u nás, když se diskutuje o problémech i ve veřejných prostředcích, nebo veřejných teda médiích, nebo i v různých odborných diskusích, tak se strašně často vlastně jde jenom po povrchu. A je to poměrně logické, protože samozřejmě zase člověk, který má své vlastní starosti, tak skutečně nesedí po večerech doma, aby si řešil problém NKÚ, to, to opravdu asi není, ale k tomu jsou vlastně ta média, která to mají hledat, hlídat, experti. A my se k těm podrobnostem vlastně často nedostáváme. Takže teď třeba jsme viděli ten návrh o NKÚ, který je zajímavý v tom, že na jednu stranu on rozšiřuje pravomoci a posouvá toto, že NKÚ by mělo řešit ty problémy a kontrolovat je na krajské úrovni, což si myslím, že je velmi dobře. A už tenhle návrh tady jednou byl a shodou okolností sociálně demokratický Senát, který má většinu těch krajů, to jaksi odmítl. Tohle to si myslím, že je v pořádku, tam by NKÚ jít měl. Ale otázka je, jestli Nejvyšší kontrolní úřad má posuzovat pouze zákonnost, nebo i hospodárnost. A cílem takovéto zvláštní instituce, která má svoji vlastní /nesrozumitelné/ je zmiňována v ústavě, tak je posuzovat především tu hospodárnost a samozřejmě, pokud na to narazí ještě, že to ještě bylo ke všemu nezákonné, tak, že nebyly dodrženy procedury, které by měly být, tak samozřejmě je to také problém, ale problém je v tom, že často do našich zákonů se dostávají formulace, které umožní logiku, nebo cíl toho zákona obejít a víme sami, jak probíhaly právě nejrůznější, nejrůznější zakázky, kontroly. A já jsem tady zmiňovala třeba ten úřad práce a to, kolik to stálo nakonec, a to bylo zajímavý, že vlastně tyhle ty podrobné informace také přinesl NKÚ, ale on neříkal pravděpodobně, že se tam stalo něco nezákonného, ale upozorňuje, jak se jednalo vlastně nehospodárně. Takže tohle by bylo strašně špatně, pokud by tahle novela prošla tak, že by NKÚ nemohl vlastně kontrolovat hospodárnost, tak by fakticky se stal úplně bezmocným.  

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, to znamená, že ta tvrzení, že, že to na jednu stranu rozšiřuje pravomoci, na druhé zužuje, vlastně je pravdivá z obou stran, ale už asi veřejnost neví to, co jste právě neřekla ... 

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
Jistě. A ono de facto to zužuje, protože jestliže i na úrovni krajů nebude moct posuzovat hospodárnost, tak to vlastně pro zlepšení hospodaření na úrovni krajů, to příliš mnoho neudělá.  

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Paní profesorko, jak vy se díváte na obvinění bývalého premiéra Petra Nečase v takzvané kauze trafik pro exposlance Tluchoře, Fuksu a Marka Šnajdra? Je to pořád ta stejná otázka, zda se jedná o pouze o politické dohody, anebo, že se jedná o korupci?  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
Já samozřejmě nemám v ruce to, co mají v ruce tedy vyšetřovatelé nebo státní žalobci, to znamená, jaká přímo byla role, jakým způsobem pan Nečas vyjednával. V zásadě z hlediska politologického, tak já nejsem právník, z hlediska politologického jednoznačně platí, jestliže někdo upřednostňuje svůj vlastní zájem nad zájmem celku, tak se jedná o korupci. To je ta nejširší hodnota korupce, korupce není jenom úplatek. Samozřejmě funkce to může být. Z tohoto hlediska vlastně jednání oněch tří poslanců, pokud oni se rozhodli opustit sněmovnu za příslib nějaké funkce, nebo dokonce, pokud oni iniciovali to svoje rebelantství proto, aby tyto funkce dostali, a to se v médiích taky poměrně hned, když začalo rebelantství, se objevovalo, o které funkce jde, takže tohle to podezření může být vážné, tak bylo chování korupční. Nejvyšší soud rozhodl, že tito lidé byli chráněni imunitou, on nerozhodl o tom, jestli to je korupční nebo nekorupční chování. V případě pana Nečase, tam ta ochranná imunita vlastně není, nemělo se to jednat potom ani vlastně na půdě Poslanecké sněmovny a je otázka, co vlastně se lze doložit. Pokud on jim řekl, odejděte a my vám zajistíme ty a ty funkce, když to zjednoduším, pokud to probíhalo tímto způsobem, dohodli se takto, tak se jedná o korupční chování a je to jedno, jestli jim říká: Podívejte se, my vám zajistíme ty a ty funkce, ty byly především vlivové, tam po pravdě řečeno nejde o velké peníze, ale o to, že oni by měli vliv a tím pádem tedy se k nějakým prostředkům dostali, tak je to úplně totéž, jako kdyby jim říkal, podívejte se, když odstoupíte, tak já jim dám, vám dám 100 tisíc. Je to, toto je chování, které bohužel naší politické elitě připadá jako normální, ale zaprvé i ve světě se některé věci tohoto typu vyšetřují, ale především to politické, nebo elitě lidí, nebo prostě obyvatelstvu těch zemí normální nepřipadá. Musím říct, že když tady byla celá ta kauza s poslanci a já jsem mluvila s lidmi, kteří byli, buďto jsou to zahraniční investoři, nebo jsou z diplomatického sboru, tak je ani tak nepřekvapilo, že se toto stalo, ono některé věci se prostě dějí i v jiných zemích, ale je vlastně šokovala ta diskuse o tom, jestli toto je korupční chování nebo není. S tím oni tedy problém neměli, jako, jako říci: toto je jasně korupční chování. Jestliže teda, a tuhle tu skutečnost já nevím, opravdu ti lidé rezignovali a aby umožnili, aby prošel nějaký zákon a zároveň za to dostali, za tu rezignaci, oni dostali nějaké lukrativní postavení. Takže tohle to nikdo z nich neměl problém s tím to označit za korupci. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, dobře, ale takový protiargument používaný je, že se vlastně tímto způsobem může kriminalizovat politické jednání, nebo politická jednání, že, že politická jednání jsou běžná a že tímto způsobem se vlastně kriminalizuje.  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
To je hrozně hezký bonmot, ono to strašně dobře působí, ale když si to obrátíme a řekneme si jako, jestli vlastně naši politici někdy nepolitizují kriminální jednání, tak pak si uvědomíme ten stav společnosti, že může být zcela jiný. Politická jednání, kompromisy a tak dále, to všechno je běžnou součástí dohod, ale v momentě, kdy, a dohadují se koaliční partneři, dohadují se i o určitých postech, tohle to všechno je běžné, ale v momentě, kdy jsem před určitým hlasováním, mám jistý problém se stabilitou vlády a já to hlasování, ho získám tím, že někomu něco nabídnu, tak už je to korupční jednání. To je prostě, myslím, poměrně jednoznačná záležitost a nikomu by to nepřišlo divné, jako když taky takovéhle kauza byla někde v Brazílii, že teda, když potřebovala vláda prosadit, prosadit nějaký zákon a třeba, aby prošly v Senátu, tak se prostě konkrétní senátoři upláceli přímo finančně. To by nikomu nepřišlo vlastně jako, že to je korupční jednání, ale toto je ve svý podstatě totéž, jenom to plnění je trošinku v jiné podobě.  

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, já bych teď, s dovolením, se vrátil zpátky na chvíli k ombudsmanovi, protože přišel dotaz jedné naší posluchačky. Nezdá se vám, že se ombudsman staví příliš na stranu občanů proti státu? Posluchačka Věra.  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
No, víte, funkce ombudsmana je, aby hájil občana proti státu. Neznamená to, že ho má hájit v případě, že ten občan nemá pravdu, ale když si představíte, že aniž by došlo k porušení zákona, někdo se rozhodne postavit dálnici, silně zjednodušuji, a půjde přes kus vaší zahrady, přestože, aniž by to stálo o moc více, někdo to mohlo býti o kilometr dál, kde by to přes vaši zahradu nešlo, není porušen žádný zákon, ale není nejmenší důvod, proč by stát při tom rozhodování neměl brát v úvahu to, že vy tam máte tu zahradu. V tomhle okamžiku ten ombudsman může třeba na tento problém upozornit. Říkám, je to hodně zjednodušený, ale je to přesně ten, tento věc, nemusí to být porušení práva ze strany státu, ale pouze určitá neohleduplnost a ombudsman může potom i třeba upozorňovat na to, že takovejhle je třeba problém v legislativě a dostává to lidi do velkých problémů. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, tak já ještě tady jeden dotaz. Paní profesorka je skvělá, díky za to, že je. Martin Kořistka, Brno.  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
Moc děkuji. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já se ještě vrátím k té kauze obvinění expremiéra Petra Nečase. Vlastně tou loňskou kauzou a i tímto obviněním dochází k určité krystalizaci v Občanské demokratické straně, která bohužel je na takovém sestupu, i se dostala na hranici volitelnosti do sněmovny. Jak to vidíte?  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
Samozřejmě ta strana prošla hlubokou krizí, já si myslím, že něco je možná i systémovém, my jsme viděli třeba v Polsku, že ty hlavní strany prošly a dostaly se do hluboké krize vlastně víceméně pak i vymizely. My jsme viděli takhle hlubokou krizi u sociální demokracie někdy kolem toho roku 2004, 2006. Takže není to nic neobvyklého. Řekněme ta strana skutečně potřebuje vnitřní sebereflexi. Tam je spíš zajímavé vlastně, koho zvolili za svého šéfa strany. Ve svý podstatě se tam ukazovaly dvě nebo tři možnosti, pokud by nemělo dojít k návratu k Václavu Klausovi, kde také si vlastně s tím někteří lidé jako docela přemýšleli, tak přicházela v úvahu paní Němcoví a přicházel v úvahu pan Fiala. Volba pana Fialy jsem, já se domnívala, že trošinku má býti signálem, že ta strana bude schopna zase oslovit i ty své potenciální voliče mimo to jádro stejně ideologizované a řekněme i silně, možná emočně spjaté s, se stranou a že budou schopni vlastně oslovit ty další voliče, protože každá strana prostě musí mít, posouvat se a mít i voliče z různého spektra, vrátit, umožnit, aby se vrátili voliči, kteří volili třeba pana Babiše, kteří odešli zjevně z ODS. Zatím se mi zdá, že taková ta rétorika a to oslovení vlastně zůstává, zůstává pořád stejné a odpovídá jenom tomu jádru ODS a že ten pokud dostat ty voliče další jakoby zpátky a oslovit je, že vlastně není příliš silný a samozřejmě to není jednoduchý, protože vedle je TOP 09, k níž samozřejmě mnoho právě voličů méně ideologizovaných vlastně přešlo a TOP 09 zaujímá teda tu pozici tý hlavní politický strany. Takže i z tohoto hlediska pro ODS ten návrat nahoru bude obtížnější možná, než pro ČSSD, které mělo vedle sebe komunistickou stranu, ale tam to prolínání vlastně nebylo tak velké, nebo dala se udělat jistá hranice.  

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A nebylo by bývalo lepší, kdyby se předsedkyní stala paní Miroslava Němcová, jako žena v čele strany?  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
Tak já vždycky jsem ráda, když jsou ženy ve vedení politických stran, ale myslím si, že z hlediska toho oslovení ideologizovaného jádra, nebo být to sepětí s tím ideologizovaným jádrem by bylo přibližně stejný. U pana Fialy jsem měla pocit, ta kapacita samozřejmě jeho je právě i coby politologa, zkušeností je mnohem širší, kam by ta strana mohla jít. Ale jako samozřejmě každý i odborník, každý politolog má prostě tu svoji představu, jak asi by to mělo fungovat. Já bych prostě očekávala asi jinou strategii i jinou rétoriku.  

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dostáváme se ke školství. Nový ministr Marcel Chládek rozhodl, že by učitelé na základních školách a středních, měli mít vysokoškolské vzdělání. Čímž se ale do problémů dostávají někteří dnes vyučující, kteří to vysoké školské, vysokoškolské vzdělání nemají. Co si o tom myslíte?  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
Takhle, ze zákona mají, teda ze zákona musejí mít. Jako pro všechny učitele nemůže být nikdo, kdo nemá dokonce magisterský /nesrozumitelné/ to znamená, musí mít vysokou školu. Tam není možné, aby někdo, kdo má třeba jenom bakaláře, mohl učit, což silně komplikuje i život pedagogickým fakultám, když připravují bakaláře, na ně navazující magistry a teďko co s tím bakalářem, říci, že bude umět, když nesmí býti učitel. Takže musí být magistr. To, co je tam, řekněme, bylo myslím akcentováno v tom u pana Chládka, nebylo mi to úplně jasné, je ta rovina, že musí být to pedagogické minimum. Tam jde o to, že někdo může být vystudovaný třeba chemik nebo ekonom, může učit ekonomii na Střední ekonomické škole, ale nemá to patřičné pedagogické vzdělání. Je tam možná určitý důraz, a já bych řekla, že to považuju některé z těchto věcí za velmi, za velmi důležité, aby bylo kvalitní pedagogicko-psychologická příprava. Na druhou stranu je obrovský problém, jak právě u toho studia, a to vidím jako z Akreditační komise, zkoncipovat to, že někdo má tedy potom pedagogicko-psychologickou přípravu, ale zároveň je budoucí učitel matematiky a jak vyrovnat ty hodiny, aby opravdu ještě měl čas taky se naučit tu matematiku. Takže to jsou velké diskuse i s děkany tedy různých fakult.  

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, paní profesorko, dnes je Světový den rádií a moje poslední otázka na vás zní, co pro vás znamená rádio, rozhlas ve vašem životě?  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
Tak já si myslím, že to je zaprvé velmi rychlý zdroj informací a upřímně přiznávám, že většinou, i když jsem doma a pracuji, tak mám rádio puštěné a i když často teda spíše muziku, kterou si, kterou si tam pouštím, takže já přeju tedy rádiím, aby dlouho vydržely a zůstaly významnými médii.  

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Děkuji. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí byla profesorka Vladimíra Dvořáková, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od mikrofonu se loučí Miroslav Dittrich a přejeme hezký den.  

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze
--------------------
Hezký den. 

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou. 

Pořad: Jak to vidí...  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek a neděle 08:30; repríza pondělí-pátek 20:30  |  Délka pořadu: 27 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace