Přepis: Jak to vidí Jiří Hlaváč – 21. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem ve studiu je pan profesor Jiří Hlaváč, klarinetista, pedagog a skladatel, dobrý den.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kyjev zažil po krvavém dni klidnější noc, ministři zahraničí Evropské unie se dohodli na sankcích vůči těm, kteří jsou zodpovědní za násilí na Ukrajině. Unie jim neudělí víza a zmrazí majetky, jak to hodnotíte, pane profesore.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já se přiznám, že mě vůbec ta událost nebo to dění v Kyjevě, že mě přitom moc mrazí, protože v okamžiku, když se něco obdobného odehrávalo v někdejší Jugoslávii, tak jsem si říkal v duchu - snad už je to to poslední, protože jsme ve třetím tisíciletí. Jsme lidmi, kteří by měli hledat všechny možnosti domluvy. Jenže jak vidno, přijde-li jakákoliv míra vládnutí bez kontroly, přijde-li jakákoliv míra momentu,kdy prezidentské pravomoci jsou takové, jaké jsou, respektive možná, že pan Janukovyč si řadu pravomocí přisvojil, tak je to v přímém rozporu s duchen nejen demokracie, ale s duchem lidskosti a já mám přesvědčení o tom, že kdykoliv, kdekoliv se dostane politika do rozporu s lidskostí, vždy následuje to, co už jsme tolikrát poznali a co jsme si vždycky řekli, že už je to to poslední. Jak vidno, lidé jsou i v tomto směru nepoučitelní a je tady možná jedno velké memento. Je za tím jedno pokušení. Jednou jsem měl debatu s mým kamarádem, skladatelem, Ivanem Kurzem a ten mi řekl: "Pokušení chodí ve třech stádiích, ve třech fázích. V té první je vám nabídnuta moc nad druhými, tam ještě řada lidí ustojí tu nabídku. Ve druhé fázi je to uspokojení všech vašich smyslů, takže vedle touhy pomoci je tam najednou i ten pocit důležitosti, nadřazenosti, pocitu, že jste jediný a že jste vyvolený a tak dále. I tam se ještě najdou tací, kteří to nějakým způsobem zvládnou. A pak je třetí fáze, a to je ono samotné zpochybnění principu pravdy, nebo chcete-li, slovo božího. A jak známe, tam zatím obstál jen Ježíš Kristus a já když si to při takovýchto příležitostech znovu vybavím, tak si uvědomuji: Ano, pokušení je tady neustále, ale co všechno tomu vždycky přichází. Je za tím určitá míra liknavosti. Je za tím určitá míra nedůslednosti těch, kteří měli už dávno zasáhnout a nechali to dojít znovu až do tohoto stádia. Myslím si, že je to další memento mori, a my bychom si měli znovu uvědomit, že pospolití humánní a demokraticky zaměření lidé této planety by měli jednoznačně říci a dost a dost. Jestli na to pomohou z hospodářské sankce možná je to jedna z možných cest a jiných řešení a já se osobně domnívám, že je to málo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se díváte, pane profesore, na to, že Mezinárodní olympijský výbor zakázal ukrajinským sportovcům uctít památku obětí krvavých násilností v Kyjevě. Nesmí nosit ani černou pásku na znamení smutku?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Zase určitá paralela. Vzpomínáte, když po 68. na první mistrovství světa v hokeji v 1969 roce si naši hokejisté přelepili na dresech ono Československá socialistická republika? A vyvolávalo to též různé odezvy. Já už jsem tady jednou řekl, že od éry Avery Brundage, který předsedal Mezinárodnímu olympijskému výboru, se samozřejmě tento institut stal do určité míry i nástrojem marketingu. Nástrojem obchodu a nástrojem dění, které ovlivňuje možná myšlení miliard lidí této planety. Nic mě to v tomto směru mě nepřekvapuje, ano, olympijský výbor je si vědom toho, že prezident Putin, který je hostitelem celého dění, by s tímto krokem určitě nesouhlasil, tak to předešli, tak se postavili k tomu, že je to vnitřní dění, že by se to nemělo dostávat do ducha olympismu. Já si myslím, že to tam patří, ano, protestujme proti jakémukoliv násilí. Býval krásný zvyk, že v době olympijských her ustaly jakékoliv sváry, jakékoliv války, neděje se tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, je to tedy to dodržování příměří během olympiády pouhým mýtem, protože když se podíváme třeba, povedlo se to v Lillehammeru, tehdy se na jeden den stavily boje na Balkánu, konkrétně v Sarajevu, díky tomu se třeba podařilo naočkovat tuším deset tisíc lidí. Proč myslíte, že by to mělo?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Možná, že jsme zase od toho Lillehammeru postoupili o kousek dál, kdy ekonomické zájmy a politické zájmy mají větší razanci a větší dopad, než měly tehdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo bylo to to místo konání, nebylo to Rusko.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
A i to místo konání, i to je možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sledujete olympijské hry, pojďme teď ke sportu?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já jsem duchem sportovec, takže samozřejmě ano. A musím říci, že vystoupení nejen našich olympioniků, ale to co jsem stačil sledovat, těch nejlepších, víte, že se znovu potvrzuje, že je to postaveno na ohromné pracovitosti, na ohromné důslednosti, soustavnosti. Tam už ta štěstěna opravdu roli moc nesehraje, takže ano, jsou tam znovu nové osobnosti, které ukazují, že je možné i v roce 2014 sportovat velmi poctivě. Zatím se neobjevil jediný případ dopingu, což znamená, že buďto už jsou mechanismy tak dokonalé, že se stěží objevují, anebo druhá věc, že už to pochopili a řekli si: Ano, ono fair play má být v prvé řadě na těch sportovištích a budou-li féroví sportovci, je pravděpodobné, že nakonec mohou být féroví i funkcionáři. Přál bych si to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na rozdíl od medailistů biatlonu, rychlobruslení nebo snowboardcrossu, výsledek hokejové reprezentace neuspokojil. Podle Jaroslava Holíka, vynikajícího bývalého útočníka a trenéra to odráží nejen stav toho současného hokeje, ale i doby. Co o tom soudíte?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Víte, já jsem před tím olympijským kláním, tak jsem psal Slavomíru Lenerovi, s nímž jsem si párkrát i mockrát popovídal. Psal jsem mu, aby tam v prvé řadě bojovali jako lvi a že ten výsledek se dostaví. A nebude-li to medaile, lidé stejně ocení, budou-li bojovat skutečně příkladně a budou-li nesmírně obětaví a nesmírně odhodlaní. Já jsem z toho trošku vnitřně zklamaný, protože na mně to mužstvo bohužel působilo naprosto zakřiknutým dojmem, ustrašeným dojmem. V okamžiku, když došlo na to, že protivník byl schopen prosadit svůj způsob hry, tak to mužstvo prakticky nereagovalo. Jenže, co to odráží, jestli to odráží i dění ve společnosti, víte, v těchto zápasech rozhodují často maličkosti. Položme si otázku, jestli by i ten zápas s Amerikou, ten postupový dopadl tak jak dopadl, kdyby pár vteřin před koncem nedostali druhou branku před odchodem do šatny. Je to to kdyby, kdyby. Na kdyby se nehraje, hraje se na výsledky. Faktem je, že výsledky nebyly. Jenže stejný Jaroslav Holík mluvil už opakovaně o tom, s jakou předčasností posílají rodiče, ale mnohdy i trenéři a funkcionáři naše mladé hokejisty na farmy do Ameriky, do Kanady. Mluvil o tom, že by měli získávat určitou praxi tady, už v těch vrcholových kláních v rámci extraligy. Mluvil opakovaně o tom, že se výchova mladých sportovců u nás nepodporuje tak, jak by se podporovat měla. Ano, může to být všechno v součtu toho, že mužstvo nemělo svůj den, potažmo své dny, ale že je v tom zúročení i toho, že se podpora tomu sportu už není na úrovni, která by měla být, aby obstála na tom vysokém mezinárodním klání. A ještě jeden moment. Já jsem včera náhodou zaslechl rozhovor s dvojicí trenérů našich biatlonistů a tam jsem byl ohromen jedním údajem, že v přípravě každý z těch závodníků absolvoval zhruba 12 až 13 tisíc výstřelů na střelnicích. Objemově řekli, to jsou 2,5 a tři hodiny denní práce. K tomu prosím, přidejme i tu rovinu, přípravy na sněhu, tedy běžecké přípravy. Další momenty nepochybně tuny nasbírané v posilovnách a tak dále. Položme si otázku, jestli i ty další sporty pracují tady tímto způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že málo trénují nebo mají nedostatečnou přípravu?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Ten režim je postavený úplně jinak, je tam mnoho jiného dění, které možná ty hráče i odvádí od té samotné přípravy. Prostě v něčem může být chyba, ale uvědomme si znovu i to, že stejně tak nepostoupilo Rusko, které od toho čekalo strašně moc. Myslím si a znovu zopakuji, vezmu-li hráčský potenciál možná srovnatelný, možná malinko víc v převaze na ruskou stranu, ale z hlediska té hráčské základny potenciál, z něhož se dá vybírat, to je naprosto nesrovnatelné. Takže nekamenujme, myslím si, že je čas na to, aby se udělala velice solidní seriózní analýza toho všeho, ale myslím si, že onen neúspěch a šesté místo v tomto případě v našem očekávání je neúspěchem, že se to neodehrálo jen na ledové ploše. Ve hře je mnoho a mnoho jiných aspektů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane profesore, že je řešením v takových případech to volání neopodstatněné volání odvolat trenéra?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
To je vždycky to, co je první na ráně. Nemyslím si, že je to šťastným řešením, víte, já už jsem za svůj život zaznamenal tolik odvolaných trenérů a pak se zase vraceli a dosáhli vynikajících výsledků. Myslím si, znovu opakuji, je to na tom, aby se udělala velice kvalitní fungovaná, objektivní a pravdivá analýza celého toho stavu věci a teprve pak je možné udělat první krok, nikoliv do neznáma, ale za něčím konkrétním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme spolu o sportu, tak dnes slaví 83. narozeniny legenda české rozhlasové žurnalistiky pan Karel Malina. Tak si dovolím popřát všechno nejlepší spolu s vámi.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já samozřejmě také. My se občas potkáte ještě i tady a Karel Malina už od výtahu volá: Ahoj. Což je krásné. Já musím říci jednu věc, já jsem díky tomu, že jsem přeci jen mladší generace, už nezaznamenal ty legendární výstupy reportéra Laufera, ale zaznamenal jsem samozřejmě Karla Malinu a Stanislava Zikmunda. Bylo to úchvatné. Já si musím vždycky vybavit, když jsem jako dítě, poněvadž jsme neměli ani televizi, poslouchal rozhlasové reportáže, třeba z mistrovství světa v Praze, nutno říci, že hlas obou mám tak hluboce v podvědomí, že jej poznám během prvního slova. Cokoliv vysloví, tak vím. Ano: "Karle, hodně zdraví, hodně zdraví, ať se ti líbí sport. Ať všechno, všechno co máš rád, tě pořád nějakým způsobem těší."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Úžasný projev, pohotovost, slovní zásoba, tak bychom mohli přejít vlastně rovnou k češtině, protože na dnešní den připadá Mezinárodní den mateřského jazyka, je to symbolický svátek, který oslavuje jazykovou rozmanitost. Váš vztah k češtině je znám a je velmi kladný. Vy také pracujete se slovem, byt jako muzikant.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Víte, já si vždy musím vybavit jeden důležitý moment. Tímto jazykem hovořil a psal Hus, Komenský, Čapek, Vančura, Seifert. Já jsem to vždy vnímal, že je to obrovské dědictví, a je na nás, jakým způsobem s tím dědictvím naložíme. A zase jeden krásný zážitek. Před řadou let mě pozval Otta Nutz na natáčení pořadu Třikrát šedesát a pak řekl: "Půjdeme za paní Astoumskou, já s ní musím u dělat rozhovor." Paní Astoumskou jsem znal jako legendární vykladačku operního díla nejen českých autorů. Tak jsem se těšil, přišli jsme tam. Otevřela dveře, přivítala nás, velmi úsečně řekla: "Pojďte dál, nezouvat, je tady zima." A já už jsem v té předsíni zjistil, že v rohu je opravdu jinovatka, že to bylo zvláštní. Vstoupili jsme do pokoje, který byl také velmi studený. Ona měla silný vlněný svetr, měla rukavice, měla šálu a zima opravdu děsivá. Nutz říkal: "Proč si nezatopíte?" Ona řekl: "Z penze, kterou mi vyměřili asi těžko." A my jsme se podívali po té místnosti, tam byl Zrzavý, tam byl Čapek, tam byl Fila a Otta Nutz řekl: "No, paní Astoumská, prodáte jednoho Čapka a budete tady mít jako v sauně. A ona řekla: "Pane Nutzi, vám nikdo neřekl, že dědictví se neprodává, dědictví se nesmí zpronevěřit?" A já se vrátím, my jsme dostali mateřštinu jako dědictví po generacích, kteří s ní pracovali, kteří ji zkrášlovali, zdokonalovali. Já si myslím, že bychom se tak měli chovat, že bychom měli mít pocit, že jazyk je něco, co nám dává naší duchovní a kulturní identitu. Jazyk je něco, co nás může povznést na roveň těch nejvyspělejších národů Evropy. Jazyk je něco, v čem bychom měli projevit i svůj vztah k vlasti, tedy jakési skryté vlastenectví a jazyk je něco, co bychom měli v té nedotčené podobě uchovat a předat dalším generacím. A přiznám se, že někdy už bývám někdy trošku neuvážlivý před časem mě zastavil na ulici nějaký muž, kterého jsem neznal a řekl: "Pane Hlaváč, rád bych se vás zeptal." A já jsem říkal: "Prosím, používejte pátý pád." A on se na mě tak podíval a říkal: "No, tak dobře, pane Hlaváči." Musím říci, že už to řekl s jakousi mírou nechci říct nevraživosti, ale byl nazlobený. A pak jsme si docela hezky popovídali, nicméně ta ledabylost, ta ležérnost, ta laxnost, s jakou přistupujeme k jazyku, mě bohužel, musím říct, někdy pobuřuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil, pane profesore, o Karlu Čapkovi, tak jenom jeden z jeho mnoha citátů řeč je duše a vědomí národa. Vy už jste možná i částečně odpověděl na otázku, jakou bych ráda použila. Jaký důraz klademe na kulturu, na kultivovanost našeho projevu?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já se obávám, že v současné době prakticky žádný. Že je všechno jakousi směskou různých vlivů. Nutno ovšem říci a tady se mi nabízí krásná paralela. V okamžiku, když budu vědět, že to je moravský modrý portugal, tak vnitřně jsem naladěn na nějaký pocit svátečnosti. V okamžiku, když vím, že to je směska různých moravských vín, tak budu opatrným. My používáme jazykovou směsku a to je mi líto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hlavní město Praha začíná uvažovat o tom, zda by mělo mít po vzoru zahraničích velkoměst moderní koncertní síň pro zhruba dva tisíce diváků, takovou národní architektonickou ikonu. Jak se vám zamlouvají vůbec tyto debaty, tyto plány, které nejsou nové.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já jsem někdy v roce 1990 hovořil s tehdejším děkanem hudební fakulty pražské AMU s panem profesorem Josefem Chuchrem, a ten mi řekl, že Japonci jako projev respektu a poděkování za to, co česká hudba a čeští hudebníci v Japonsku vykonali, že byli ochotni dát dohromady část finančních prostředků, která by byla použitelná na stavbu nového koncertního sálu. Mimochodem tehdy už hovořil o místě, ve kterém se nakonec měla stavět Kaplického knihovna. To místo může být z tohoto pohledu malinko prokleté, protože tak jak vzal za své koncertní sál, vzala za své i ona Kaplického knihovna. Zhruba po 10 letech, to už jsem hovořil s tehdejším ředitele, festivalu Pražské jaro Olegem Podgorným, už byla nová vize, dokonce jakási skica a mluvilo se o prostorách Na Příkopech hned vedle Dětského domu. A znovu stejná myšlenka koncertní sál, který by měl zároveň skvělé zázemí ve smyslu nahrávací techniky, ale také zázemí pro hudebníky. Mimochodem, když se dnes budeme bavit o Rudolfinu, Smetanově síni, když vstoupíte do sálu, budete nadšeni, protože ten interiér je opravdu překrásný a je pro hudebníky nesmírně inspirativní. Na stranu druhou zázemí je nesrovnatelné s tím co nabízí koncertní sál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane profesore, že jde spíše o to technické zázemí, o kapacitu?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já si myslím, že je ve hře úplně všechno, protože na jednu stranu má být špičkový sál ve smyslu akustických parametrů, mimochodem dneska v metru jsem si přečetl článek jedné posluchačky či čtenářky, která reagovala na onu anonci na nový koncertní sál, zmiňuje se tam o tom, že v Kongresovém centru je sál pro 2,5 tisíce posluchačů a že je zařazen mezi 13 nejlepších akustických sálů na světě. Tak já se přiznám, že tuto informaci slyším vůbec prvně, protože ať tam hrál kdokoliv, vždy z hlediska vyjádření hudebníků měli potíže s tím, že slyšitelnost na pódiu je velmi slabá, že to okamžitě všechno se ztrácí v prostorách sálu a to je první parametr pro toho, kohokoliv, kdo na pódiu stojí, protože já musím slyšet mé spoluhráče a musím slyšet, co všechno mi z toho nástroje vychází. Takže to mě nepřekvapuje. O tom nevím. Jinak ten sál vedle toho, že tedy musí mít akustické parametry, že musí mít samozřejmě i ten vnitřní pocit, že tam chodíte ráda, že se vám tam líbí, že se tam cítíte příjemně. Ale pak k tomu patří samozřejmě i ta rovina toho zázemí, a to je šatny hudebníků. Víte, dneska v berlínské filharmonii je běžné, že v rámci sálů je i zázemí se sprchami, kde ti lidé se mohou také na ten výkon nějakým způsobem připravit, že je tam třeba vybavenost nějaké kuchyňky, kde je možné si udělat čaj, kávu a tak dále, to všechno by mělo být v rámci řekněme, kvalitního zázemí špičkového koncertního sálu a tady musím říci, toto prosím pěkně žádný ze sálů v Praze, které znám, nenabízí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že ta otázka momentálně stojí zda anebo spíše už rovnou kde postavit tu novou koncertní síň?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já chci věřit tomu, že je to to druhé, co říkáte, ale faktem je, že v současné době, v současné ekonomické situaci je samozřejmě problémem také za co. To je klíčový moment, to uznávám, to plně respektuji. Na stranu druhou zase si uvědomme, je to česká hudba, která nám dělá ve světě velkou reklamu a myslím si, že by bylo dobré, aby česká hudba, potažmo české orchestry, čeští interpreti, měli i to patřičné zázemí doma, aby nejezdili s ohromnými pocity, že jedou do Tokia nebo do Londýna a zahrají si v krásném koncertním sále, který nemají doma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde vy si zahrajete v nejbližším období, pane profesore?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já si zahraji za dva dny v Budapešti a moc se na to těším, protože spolu s budapešťským kvartetem budeme dělat Mozartův klarinetový kvintet a bude to v Esterházyho paláci, kde je nádherný komorní sál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ať se vám daří a ať se to líbí publiku. Mějte se moc hezky, děkuji za dnešní rozhovor, profesor Jiří Hlaváč, na shledanou.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Děkuji pěkně, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.