Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 19. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlas. Přeji vám do Zlína dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také přeji hezké ráno ze sluncem zalitého Zlína. Konečně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protikorupční iniciativa Rekonstrukce státu přichází s netradiční kampaní. Začala hodnotit kroky poslanců, kteří se k přijetí potřebných zákonů před volbami zavázali. Lidé je tak mohou ohlídat online. Je to, Ivane, dobrá forma zpětné vazby pro politiky?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já myslím, že ano. Těch poslanců, kteří před volbami slíbili, že přispějí k tomu, aby bylo přijato 9 veskrze užitečných protikorupčních zákonů je z jedné strany 160 zákonodárců, kteří mají svoji práci, mají svůj mandát a my bychom jim asi neměli mluvit do práce do té míry, že bychom ty zákony psali za ně, od toho tady občanská společnost doopravdy není, ale co je, co je jisté je, že platí taková stará zásada - důvěřuj, ale prověřuj a já si myslím, že ta, ta kontrola určitá, která přichází od té iniciativy Rekonstrukce státu, ta vyjadřuje druhý, takový velice podstatný princip demokracie, a totiž, že veškerá vůle vychází z lidu. Komu jinému by měli ti poslanci, těchto 160 poslanců, kteří něco slíbili a kterým věříme, že to mysleli vážně, mít zájem podívat se zpříma do očí a říct: ano, udělali jsme to a to, aby prostě jsme tomu závazku dostáli. To znamená z jedné strany není dobré ty zákony za ně psát, ale z druhé strany sledovat, jak o nich hlasují, jak je připravují, jak spěchají, anebo, nebo naopak, jak jsou liknaví, tak to určitě je dobrá věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten nový web Rekonstrukce státu bude docela vtipný, nebo bude mít takovou zajímavou podobu virtuálního fotbalového stadionu, dresy obléknou poslanci, v roli rozhodčích budou protikorupční experti a na tribuně nebudou fanoušci, ale lidé, kteří podporují ty rekonstrukční zákony. Tak asi budou padat možná žluté, červené karty.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
On to asi podle mě jinak ani nejde, protože z jedné strany lidé říkají: nám vadí, jak se dělá politika, ale z druhé strany těch, kteří jsou ochotni číst si paragrafové znění zákonů, tak těch teda doopravdy mnoho není, bývají to experti. Mnoho z těch expertů je ovšem lobbistů, kteří už to čtou s určitým záměrem a tak dál, to znamená, je doopravdy velmi těžké toho konkrétního občana, který navíc má své vlastní starosti, a proto také někomu dává hlas, aby se staral za něj o věci, na které , na které prostě sám nemá čas, tak ho nějak vtáhnout do děje a toto je myslím forma, kdy ještě prostě to je ochoten, nebo je schopen, anebo najde si na to obyčejný člověk čas, aby ty politiky přece jenom trochu sledoval, ale hlavně, oni vědí, že někdo si jejich rozhodnutí všímá, že není úplně jedno, co udělají, že pokud přijmou těch 9 zákonů, tak budou mít určité výsledky, které, které jim půjdou k dobru, že vlastně se zlepší jejich velice pošramocená prestiž a tak dál. To znamená, ono to není jenom tak, že jsou pod dozorem a že se, že se budou občanů bát. Oni mají vlastně díky tomuto řekl bych takovému příznivému a přátelskému dozoru také příležitost ukázat, že jsou tam k něčemu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že mají vůbec politici tu zpětnou vazbu, když odhlédneme od hlasování jednou za 4 roky v ideálním případě?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Naprosto minimální. Oni se octnou ve svém uzavřeném světě, mají pocit obrovské důležitosti a tu zpětnou vazbu získávají až když se z té politiky vypadnou, ať už teda dobrovolně, anebo, nebo, nebo něco provedou. To znamená ta zpětná vazba je doopravdy minimální. Oni sice mají poslanecké kanceláře a do nich občas někdo přijde. Ale kdo tam přijde? Tak obyčejný člověk určitě ne, přijde tam někdo, kdo je nějaký notorický stěžovatel, anebo naopak člověk, člověk, který je naivní a očekává něco, co, co oni pro něj stejně nemůžou udělat. To znamená ta zpětná vazba politiků je minimální. Částečně se o ní starají média, protože vlastně se dočtou v novinách, co si kdo myslí a, a ten novinář částečně odráží náladu ve společnosti, ale, ale velmi často je to tak, že ani ti novináři nemají bůhvíjakou zpětnou vazbu a jsou velmi často s těmi politiky vlastně na jedné lodi a, a ten osud běžných občanů je až tak moc nezajímá. Prostě potřebují prodat noviny, potřebují, aby lidé poslouchali rádio, dívali se na televizi a, a, ale, ale velmi často už ten pocit, že dělají tu profesi proti, aby něco zprostředkovali lidem, te, ten už, ten už je, ten už je pryč. Možná právě proto Rekonstrukci státu nezbývá nic jiného, než zvolit zábavnou formu, protože dneska už doopravdy se všichni chtějí především bavit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na historii velkých protikorupčních kauz z poslední doby, co se vlastně s nimi stalo? Minulý týden byl ostatně docela bohatý na různé rozsudky. Třeba v den, kdy uplynuly dva roky od zatčení někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha, padl verdikt nevinen v kauze bývalého ministra obrany Martina Bartáka.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Navíc byli odsouzeni obvinění v kauze Trend. Je to doopravdy, byl to zvláštní týden. Řekněme si, že na druhou stranu půjdou k soudu, půjde k soudu kauza s Pandury, zřejmě tedy se to týká lobbisty Dalíka a jsou nové důkazy v kauze ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jany Nagyové ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... bývalé ředitelky ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... Nečasové.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... sekretariátu premiéra Nečase, paní Nagyové Nečasové. Ale obecně, když se na to díváme, tak stále vidíme, že ten soudní proces, protože musí být spravedlivý, nestranný a tak dál, tak potřebuje spoustu důkazů a většinou, většinou, když z nějakého důvodu chybí, tak ti lidé odcházejí osvobozeni od soudu, ale ten pocit veřejnosti, že teda doopravdy to nejsou nevinní lidé, ale, že se pouze nepodařilo jim ty jejich skutky dokázat, že, že to provinění, anebo to podezření se, se nepodařilo něčím doložit, nějakými konkrétními fakty, důkazy, tak to ještě neznamená, že jsou lidé spokojeni a že se na ně do budoucna budou dívat jako, jako doopravdy jako na lidi nevinné, kteří byli neprávem souzeni. To platí například právě v té kauze Trend, kde, kde byli osvobozeni někteří ti manažeři vlastně jenom díky tomu, že ti hlavní viníci spadli do amnestie bývalého prezidenta Václava Klause, to znamená, potom už nemohli být souzeni ani ti další, ale, ale tam se obecně prostě všichni, všichni shodují v tom, že, že to teda nebylo nic, nic pěkného, co se s tím Trendem dělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme ale říct, že funguje právní stát?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak právní stát asi funguje. To, to asi úplně zpochybnit nelze, ale, ale co to je? Pokud právním státem myslíme obecně důvěru lidí v ten systém, tak ta důvěra je hodně nalomená. To, že se přesně dodržují určité paragrafy, to ještě neznamená, že jsou všechny tak, jak mají být a, a že ta práce policie je všude v pořádku, protože zpětně se dovídáme, že na vysokých místech, na státním zastupitelství, anebo v policii byli lidé, kteří byli napojeni na, na řekl bych podnikatele, někdy rovnou mafiány a konali na jejich přání a taky za jejich peníze, to znamená z jedné strany formálně zde ten právní stát funguje, ale pokud jde o důvěru občanů, že je všechno tak, jak má být, tak, tak ta teda valná není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si mimochodem, Ivane, myslíte, o zveřejňování odposlechů? V koho je to zájmu? Ve veřejném?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já jsem si s velkým zájmem přečetl komentář Martina Fendrycha, kterého teda znám a čtu ho rád a, a on má takovou myšlenku zajímavou, že to, co v těch odposleších je, tak to jsou nepěkné věci a vlastně tím, že lidé čtou odposlechy, ty jejich přepisy, tak vlastně, že nás to jistým způsobem kazí a proto by měli novináři najít odvahu to svinstvo netisknout, to teď cituji Martina Fendrycha. Já mám, já mám takový trochu jiný pocit. Já si myslím, že díky těm odposlechům se dovídáme, jak přemýšlejí mocní, případně, jak přemýšlejí lidé u moci a zajímavé není jenom to, jak vypadá ta jejich hovorová mluva, často mluví vulgárně, sprostě, primitivně, a tak dál a, ale zajímavé je také to, o čem nemluví. Ještě ani jednou jsem neslyšel, že by politici, nebo ti odposlechnutí podnikatelé mluvili o nás, že by řekli, prosím tě, co bysme tak mohli udělat prostě, aby, aby z toho občané Prahy něco měli, s tou státní zakázkou a tak dál, myslíš si, že, že to bude prospěšné pro, pro občany České republiky. To je zajímavé, že něco takového z těch odposlechů nikdy nezazněj, oni pokaždé hovoří o sobě, o tom, co je pro ně výhodné, co chtějí získat, co chtějí, co chtějí zprostředkovat, pro koho a jakým způsobem to udělají. To znamená ty odposlechy jsou veskrze užitečné, my zjišťujeme, že, jak, jak to u nás chodí, kde žijeme, máme, máme prostě doopravdy příležitost, řekl bych, nenaletět jim, nebýt, nebýt hloupý, nebýt tady za užitečné idioty, kteří prostě věří něčemu, co není pravda. To znamená, dokud v těch odposleších slyšíme to, co tam je, tak, tak možná vlastně už z toho vidíme, že je užitečné je, poslouchat. Já bych ještě, jestli můžu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jistě.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... dvěmi slovy, řekl, že teď se třeba objevily zajímavé přepisy odposlechů ukrajinských oligarchů, kteří si mezi sebou povídají o tom, kdo na koho vypíše miliardovou odměnu a tady si najednou člověk uvědomí, no, my se tady zabýváme vysokou zahraniční politikou, ale ve skutečnosti mluvíme o zemi, kde 5 nejbohatších lidí se rozhodne, jak věci budou, vyzbrojit vlastní armádu, pošle ji někam, někoho zabijou, druhý udělá vlastní armádu, pošle ji na něj. Do toho, do toho třetí pošle dělníky ze svých oceláren, aby rozebrali ně..., těm druhým barikády, ti tam jdou, rozeberou a najednou je klid, no a, no a my si myslíme, že sledujeme nějak, nějaký politický proces, ale ve skutečnosti žijeme v době, kdy se státy rozpadají na klientelistické struktury a, a lidé, kteří mají peníze vlastně rozhodnou, rozhodují o budoucnosti. Ale to bychom nevěděli, kdybychom neslyšeli prostě ty odposlechy, kdyby, kdybychom prostě se na ně nepodívali a nezjistili, že vlastně všechno, všechno je úplně, úplně jinak, než jak to prostě z těch našich médií a i díky nám novinářům, kteří o tom tak referujeme, vypadá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Většinou ale ty odposlechy čteme jaksi až post, až poté, když už třeba ta osoby, nebo ty osoby jsou dokonce nepravomocně odsouzené.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je to tak a já nevím, jak vy, ale já ve chvíli, když čtu ty odposlechy, tak si představuju, že právě v této chvíli, tímto způsobem mnoho jiných lidí, které vidím v televizi, seriózně je gestikulovat a hovořit a argumentovat, že přesně takhle mezi sebou telefonem mluví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odposlechnuto to není, je to výrok Martina Stropnického, ministra obrany, který sklidil za svá slova kritiku, mimochodem je popřel, že trvalé rozmístění vojáků NATO v Česku by představovalo problém kvůli historickým zkušenostem z okupací vojsky Varšavské smlouvy. Jak to na vás působilo? Co si o tom myslíte, vystihl ministr náš vztah vůbec k vojenským aliancím?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak on si dovolil zmínit, že u nás není dobrá zkušenost s cizími vojáky a dostalo se mu upozornění, že Američané nejsou cizí, že to jsou naši. Já si myslím, že to porovnávat asi lze, protože dlouhou dobu jsme byli ve Varšavské smlouvě a, a tak jak dneska jsou Američané naši bratři ve zbrani v rámci NATO, tak tehdy to byli vojáci Varšavské smlouvy. To znamená nějak, nějaký, nějaký prostě takový vztah loajality existoval a přesto ve chvíli, když Varšavská smlouva se postavila jakoby proti nám, ve chvíli, když došlo v 68. roce k okupaci, tak už najednou prostě se ten vztah změnil, dramaticky zhoršil, od té doby už to nebyli pro mnoho lidí veřejností partneři, ale, ale byli to, byli to pomalu nepřátelé. To znamená, když upozorňuji na to, že se z přátel mohou stát nepřátelé, protože najednou se octnou prostě v nějaké jiné pozici, tak, tak vlastně asi neudělal nic, nic strašného Martin Stropnický. Ten poměr lidí, kteří by uvítali u nás americké vojáky, americkou nějakou základnu a vůbec by jim nevadila a těch, kteří jsou proti, je v podstatě dost vyrovnaný. 4 lidé z 10 by u nás, 4 lidem z 10 by u nás americká základna nevadila, ale 6 z 10 ano, a to už je důvod prostě upozornit na to, že možná by to mělo zůstat tak, jak to je. Jinými slovy NATO už u nás existuje, už u nás je přítomno, protože my jsme členové NATO, to znamená přijímat sem další vojáky odjinud, je nošení dříví do lesa, NATO už u nás v podstatě je. Když Martin Stropnický to teda celé vysvětloval, tak myslím, že bylo dobré, že zdůraznil, že on nemá nic proti NATO, že nemíní zpochybnit naše závazky, které v alianci máme, ale z druhé strany by asi bylo dobré, kdybychom v budoucnu, když se něco domlouvá, tak měli prostě svoje slovo, svůj názor a dali ho prostě v té alianci k lepšímu. Například nejde jenom o to, že ti partneři v alianci asi slibují, že s vzájemně budou bránit, my bychom měli hodně dávat pozor na to, aby také jeden partner druhého zbytečně někde nevtáhl do války.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
NATO nicméně o žádné umístění vojsk v Česku nepožádalo. Jsme si ale, Ivane, vědomi našich závazků, která vyplývají, které vyplývají z členství jak v Severoatlantické alianci a Evropské unii? Abychom, víte, necítili to členství jenom, když se nám to zrovna hodí.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já myslím, že tak to i je. Že zaprvé teda přesně to říkáte, zatím vlastně se hovoří o něčem, co, co ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně není.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... nezaznělo nahlas. To, že by Američané a specielně teda teď hovořím o nich, ne o jiných členech NATO měli rádi své základny co nejblíže k Moskvě, tak to je prostě jasné, tím se oni netají a takhle to prostě funguje u odjakživa, nejpozději posledních 20 let. Ale druhá věc je, že pokud se někde uskuteční nějaké mírové mise, tak naši vojáci profesionálové se jich zúčastňují, zúčastňují se jich na vysoké úrovni, jsou, jsou vlastně řekl bych platným členem toho, toho společenství. To znamená, že nedá se říct, že, že by, že by byli zbyteční a pokud jde o přístup naší armády, hovořili jsme o tom minule, asi by bylo, asi by bylo dobré, kdyby byli doopravdy lépe vyzbrojeni, ještě profesionálnější, abychom se prostě za ně nemuseli v rámci té aliance stydět. Ale jejich hlavním úkolem je, je bránit, ochraňovat úkolem NATO není žádná expanze a pokaždé, když se hovoří o tom, že je potřeba někde někomu, někomu pomoct, tak jsem k tomu hodně skeptický, protože většinou tam, kde NATO přijde a pomáhá, tak se toho hodně rozbije, hodně lidí zemře a málokdy potom bývá v těch, těch regionech, v těch lokalitách, v těch místech nějaký klid a hlavně, málokdy se stane, že by nám zpětně někdo za to poděkoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor ekonomie Roubini upozorňuje, že největším geopolitickým rizikem není konflikt mezi Izraelem a Íránem kvůli šíření jaderných zbraní, ani hrozba druhé studené války mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině, nýbrž napětí v Asii mezi tamními velmocemi. Neuniká nám něco zásadního, Ivane? Když se podíváme na to dění ve světě.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Možná, že nám dvěma ne, protože nás zajímá teda dění ve světě a hodně si o tom čteme a hledáme si k tomu informace, které běžně se u nás vůbec nedostanou do zpráv, ale je to, u vás je to profese, jako zahraniční zpravodajky, korespondentky a, a já si myslím, že to, to je přesně pravda, protože to, co dnes probíhá, to už je ničím nezakrývaný boj o zdroje. Dnes prostě je ta doba, kdy nerostné suroviny, nafta, plyn, uhlí, ale za chvíli i voda budou věci, o které se bude soupeřit, protože ten, kdo k nim bude mít přístup, tak ten bude hospodářsky růst, ten bude silný, ten si teda potom samozřejmě také bude budovat silnou armádu, která, která, která bude bránit to, co, to, co vytvořil, vyprodukoval, vybudoval, anebo ukořistil, to, to už podle toho, jak se na to kdo dívá, to znamená doopravdy dnes to napětí mezi Japonskem a Koreou, mezi Čínou a Japonskem, mezi Vietnamem a Čínou, to jsou prostě dramatické věci v posledních dnech. Číňané odvážejí z Vietnamu své občany na lodích, kterým tam jde o život, ale zase to je dáno tím, že, že se najednou ve Vietnamcích objevilo obrovské vlastenectví poté, co Číňané postavili ropnou plošinu někde, kde se to Vietnamcům nelíbí, bojuje se, anebo vedou se velké spory o, o ostrovy, na které si současně činí nárok Japonci a Číňané a to ve chvíli, kdy taková hegemonie Spojených států v té oblasti se snižuje, upadá, kdy není jasné, do jaké míry Američané do budoucna míní své tradiční stoupence v té oblasti podporovat, tak najednou se to všechno mění, všichni testují, kam až můžou zajít, co až můžou udělat a to je explodující prostě nebezpečný koktejl, ze kterého může každou chvíli něco, něco, něco špatného vzejít. Všimněme si v Indii ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový premiér ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... je nový premiér a je to po dlouhé době jednoznačně nacionalista, člověk, který slíbil tolik, že to prostě nikdy nebude moc slíbit, ale o tom taky už jsme mluvili, jakmile člověk nemůže něco, co slíbil splnit, tak nejlepší je rychle rozpoutat nějakou válku, protože tím pádem, no, no prostě ta situace vůbec není dobrá. Kdybych to měl shrnout, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co z toho, promiňte, vyplývá, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No vyplývá z toho, že by u nás měly úplně jinak vypadat zprávy, myslím si, že, že by doopravdy to chtělo lidi, kteří jsou v médiích a umí skvělé lidi pobavit, tak ti by měli prostě jít někam do nějakého kabaretu a, a do médií by měli přijít prostě skutečně zpravodajci, analytici, lidé, kteří prostě umějí dát věci do souvislosti, no a nám by to usnadnilo také život, protože nemuseli bychom to kompletně, komplikovaně hledat a, a překládat si z cizích řečí a stačilo by pustit si doma zprávy, ale to, dneska ta situace je bídná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak přidejme alespoň dvě dobré na závěr. Podle žebříčku, který každoročně sestavuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, je Česko 23. nejlepším místem pro život na světě oproti minulému roku jsme si pohoršili o 1 místo. Co vy na to, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je to dobrá pozice, já, já bych řekl, že mohlo, mohlo být i hůř a tam samozřejmě jde o to, jak, jaká kritéria se zohledňují a jak se to, jak se to počítá, co se porovnává a tak dál, ale já bych ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná je, promiňte, i vlastně i dobré to zadání pozitivní, protože ten index hodnotí 11 kritérií životní úrovně ve 36 hospodářsky vyspělých zemích, takže jsme v dobré společnosti.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Jsme, jsme, jsme. Já si myslím, že úplně nejlepší by bylo vzít ta kritéria jednotlivá, na zasedání vlády by se na ně měli podívat a řekli, co bychom mohli udělat, abychom v tom desátém kritériu se, se zlepšili. A určitě, určitě by se dalo takto několik zemí přeskočit jednoduše tím, že bychom si dali záležet na, na zlepšení situace v těch jednotlivých resortech, protože jinak, jinak, jinak podle mě na tom žebříčku zůstaneme tam, kde jsme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Faktem ale je, že v Česku podle té studie, podle toho žebříčku existuje značná nerovnost, kdy 20 % nejbohatších obyvatel vydělává takřka 4 krát více než 20 % nejchudších.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ono je to trochu dáno tím, že u nás zavládlo takové nadšení z kapitalismu a, a potřeba řekl bych obnovit ho v té nejstupidnější formě, jaká je. Navíc to, co se u nás přijalo, jako, jako ideální, je takový, takový řekl bych glo..., globální kapitalismus, takové, takový, který nepodporuje to, co na tomto typu řekl bych společenského zřízení je, je pozitivní, to znamená my jsme to uchopili úplně ze špatné stránky, jsou lidé, kteří to tak zevšeobecňují a říkají, že v naší mentalitě je být papežštější od papeže a pokaždé, když si něco osvojujeme, tak to prostě přeháníme, ať už teda budujeme komunismus, nebo kapitalismus, tak pokaždé jako zvo..., zvolíme, zvolíme spíš tu, spíš tu horší variantu, spíš ten horší přístup a jsme příliš iniciativní a pak na to příliš doplatíme. Ale to já nechci, nechci to takhle říct. Nakonec si stejně myslím, že to nejpodstatnější je ta, ta osobní svoboda, to osobní rozhodnutí, to, jak dát člověk dohromady svůj vlastní život a, a, a i v těch nejhorších dobách lze najít něco pozitivního, 100% ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A doufám, že pozitivně i poslední zpráva. Podle odhadů Českého statistického úřadu naše ekonomika meziročně vzrostla o 2 %.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, to je, to je tak, že když se člověk podívá na to, kam se svět řítí, tak by si řekl, že to je zbytečné, ale já myslím, že ne, to je psychologická záležitost. My bychom měli si uvědomovat, že jsme doopravdy nejen ekonomicky vzrostli meziročně, ale, ale, že je to i díky nám, protože se zvýšila spotřeba, to znamená, nedá se říct, že za to vděčíme jenom výkonnosti německé ekonomiky, anebo, že za to vděčíme buďto nové vládě, nové koště dobře mete, anebo těm starým, u kterých se najednou zpětně ukazuje, že založili hospodářský růst a ani nevěděli možná jak, ale že to je i díky nám, protože nakupujeme a tím, že nakupujeme, tak se ta řekl bych ekonomika nějak, nějak zlepšila. To znamená já bych za každé jedno pozitivní procento byl vděčný a držel bych se ho, protože to nebude dlouho trvat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak doufám za 2 týdny, Ivane, u dobrých zpráv, už v červnu na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Měli bychom je, ano, měli bychom je preferovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Mějte se hezky.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra přivítám rektora Univerzity Karlovy profesora Tomáše Zimu. Dobrý den přeje Zita Senková. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.