Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 20. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Demografové z Vysoké školy ekonomické v Praze vypočítali, nakolik bude vzdělaná česká společnost v roce 2050. Setře se například rozdíl mezi úrovní, mezi muži a ženami, stoupne podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí ze současných 12 na 40 %. Středoškoláků má být 55 %. Tak to zní docela ideálně, pane profesore, nebo, jak se to vezme?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak ta studie uvádí, uvádí zajímavá data, ale je se na ně trošku podívat bych řekl prizmatem reality. Jestliže někdo řekne, že v české společnosti nyní je 12 % vysokoškolsky vzdělaných, je to samozřejmě údaj statisticky správný, avšak vůbec, to znamená, že by ještě mělo být více přijímáno studentů na vysoké školy, ale údaje z Evropské unie říkají, že v České republice za posledních 5 let, nebo, že Česká republika za posledních 5 let má největší nárůst studentů na vysokých školách a jenom pro vaši představu, z maturitních ročníků, což v loňském roce bylo kolem 90 tisíc, necelých 90 tisíc studentů, je 105 tisíc míst na vysokých školách a zhruba kolem 90 % maturantů nastupuje na vysoké školy. To je unikátní číslo a osobně si myslím, že to číslo není, není jaksi správné a ten trend takzvané masifikakace vysokého školství, že skoro všichni budou bakaláři, případně magistři, je ojedinělý. Pro vaši informaci a informaci čtená..., posluchačů, v Rakousku je to 28 %, u nás je to 90 %. Jistě v generaci padesátníků, šedesátníků a starších, tam na vysoké školy nastupovalo kolem 10, 12 %, to nikdy nedoženeme, takže tato čísla, která teď srovnávají celou generaci, je, mohou být trošku zavádějící, takže ten trend, který na těch vysokých školách v tuto chvíli je, a bude pokračovat, je trend spíše jaksi zvyšování kvality a jaksi odchod od té masifikace, kdy doopravdy skoro každý, kdo má maturitu, nastupuje na vysoké školy a otázka jistě vzdělanostní společnost je jaksi naší devizou a naším bohatstvím, které je třeba rozšiřovat, protože to moudro nám nikdo, nikdo nikdy nevezme, ale jestliže jaksi je to tak masivní záležitost, týkající se skoro každého, je otázka kvality a úrovně toho vzdělání, aby to nebyl jenom, že takzvaně v uvozovkách budeme mít největší počet bakalářů na světě, nebo v České, v Evropě, ale pak je otázka té kvality. A ještě druhý údaj, když jste zmiňovala stírání mezi ženami ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Muži a ženy, ano.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
... muži a generační, jistě jsou obory, kde je větší procento žen než mužů, které, které, kteří, které studují, ale to, co je, bych řekl, velmi pozitivní a co třeba data Evropské unie oceňují, že Česká republika a její vzdělávací systém na vysokých školách je nejvíce otevřen vzdělávání, řeknu, dospělých, nebo nejen těch, co dokončili maturitu a je to nejotevřenější systém u těch, kterým je 30, 35 let, kdy si chtějí doplnit vzdělání, tak do toho systému velmi snadno mohou vstoupit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ten důraz, pane profesore, bude především na kvalitu a rozumím-li tomu správně, spíše na střední školy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak ta kvalita musí být na, na úrovni všech škol, od mateřských škol po univerzity a jestliže jaksi jdou všichni na vysokou školu, no, tak ten a ještě je tam financování podle počtu zejména, nebo vysoký podíl podle počtu, tak se to samozřejmě projevuje i na, i na kvalitě, kvalitě absolventů a samozřejmě také otázka i trhu práce, jak on se na to, na to bude přizpůsobovat. Takže určitě třeba naší snahou je zvyšovat magisterské programy, doktorská studia, zaměřovat se na, na kvalitu toho vzdělávacího procesu než na to, aby prostě všichni byli vzděláni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono vlastně posledně jsme hovořili o roli maturit, do jaké míry jsou důležité, respektive, jsou kritériem pro přijímání na vysoké školy. Změnilo se něco, protože nyní známe výsledky z těch testů a v matematice se ukázal opět asi už chronický problém.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já říkám jednu věc, v této společnosti před mnoha, mnoha lety se nastavilo to, že matematika, exaktní vědy je, teď to řeknu do uvozovek, "je takové zlo lidstva" a vytváří se taková atmosféra, že tyto předměty jsou jaksi špatně vyučovány, což je někdy pravda, studenti tyto exaktní vědy nemají úplně tak v lásce, a to samozřejmě se projeví nejen v tom, že jestliže něco nemám rád, tak k tomu jaksi přistupuju, přistupuji hůře, ale také to bude mít důsledek do, do řady oblastí a činností naší republiky. Tam si je třeba uvědomit, že jestli ta čísla z letošního roku znám dobře, tak jenom třetina maturantů zvolila matematiku a z nichž čtvrtina neuspěla. Takže vlastně z těch, kteří se jaksi "cítili" na to jít na maturitu z matematiky, čtvrtina neuspěla a dvě třetiny jaksi tou matematikou neprošly. Ale otázka stavebnictví, průmyslu, přírodních věd je postavena právě na těch exaktních vědách, které jaksi ve svém důsledku jsou klíčové pro rozvoj průmyslu, informačních systémů a dalších technologií. Takže já si myslím, že je to otázka jaksi i celospolečenské atmosféry, která by se měla obrátit v podporu nejen matematiky, ale i těch přírodních věd.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme, pane profesore, o školství, tak na Filosofické fakultě přednáší profesor Tomáš Halík, také náš host v pořadu Jak to vidí už příští středu, čerstvý laureát Templetonovy ceny.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě jsme rádi, že pan profesor Halík, profesor naší univerzity obdržel tuto velmi prestižní cenu minulý týden v Londýně, osobně jsem se účastnil tohoto slavnostního, slavnostního předání v kostele svatého Martina v polích na Trafalgarském náměstí. Profesor Halík je 44. nositelem této, této prestižní ceny označované někdy jako Nobelova cena v oblasti, v oblasti náboženských či teologických, teologických věd. Pro zajímavost, nositelé této ceny a první nositelkou Templetonovy ceny je Matka Tereza, dále mezi těmi nositeli je třeba Solženicyn a další významné osobnosti, které přinášejí do společnosti určitý duchovní rozměr a u Tomáše Halíka se zejména jednalo o takové, bych řekl, mezináboženské přenosy a šíření jaksi těch hodnot, hodnot života, hodnot duchovna do, do společnosti. Kolega Halík je, je mimo jiné rektorem kostela u Nejsvětějšího Salvátora, kde je skupina studentů a učitelů naší univerzity a on právě se snaží vysvětlovat a spojovat různá náboženství, bych řekl, pro tu duchovní obrodu, obrodu společnosti. Jinak při tom ocenění, které uděluje Templetonova nadace, se účastnil pan ministr Herman, pan velvyslanec Žantovský, kardinál Duka a Vlk.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste zmínil Nobelovu cenu, tak letos by možná ji mohl dostat na čtvrtý pokus Sir Nicholas Winton, který včera oslavil 105. narozeniny. Jak známo, ten příběh byl sice zapomenut, ale nyní už víme, že vlastně zachránil 669 československých židovských obětí. Bezesporu inspirativní osobnost pro mnohé, zejména pro mladou generaci, která mimochodem ty podpisy velmi intenzivně sbírá, nevzdává se.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já určitě přeji a držím palce, aby tato významná osobnost, která prokázala jaksi svoji odvahu a hrdinství v období druhé světové války, v období hrůz, které nesmí být zapomenuty, že by dostala tuto cenu a pokud budu moci tomu jakkoliv napomoct, tak rád tomu napomohu, protože je to člověk, který určitě Nobelovu cenu za mír si zaslouží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem jeho dcera, paní Barbara napsala knihu s názvem, která, který naráží na motto pana Wintona. Jestliže něco není nemožné, musí být způsob, jak to udělat. Co nám, pane profesore Zimo, dnes říká, nebo měl říkat odkaz tohoto muže?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já myslím, že odkaz, odkaz tohoto muže nám musí říkat, že je, že je třeba hledat, hledat cesty, jak dosáhnout spravedlivého cíle, ale já bych tam ještě viděl druhou věc, pomáhat prostě bližním, pomáhat, pomáhat slabým a jaksi bojovat proti bezpráví, které, které v té době bylo pácháno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Česku běží preventivní prohlídky, na které zvou zdravotní pojišťovny, byť někde to prý není snadné, jsou dlouhé čekací lhůty, naštěstí zájem je tedy pacientů velký. Jak vy to vidíte, pane profesore, význam právě této prevence?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak význam jakékoliv prevence je klíčový, protože medicína se zejména na jedné straně zaměřuje na léčbu a pak samozřejmě na někdy uzdravení a někdy udržování toho zdravotního stavu, ale vždycky a v jakékoliv lidské činnosti je ta prevence nejlepší a samozřejmě chrání, bych řekl, to lidské zdraví a i v rámci tuhle té prevence se může odhalit onemocnění v časné stádiu a vždy, když je něco v časném stádiu, je to lépe vyléčitelné, s lepší prognózou toho pacienta, kdy se nerozvinou různé komplikace a můžu hovořit o cukrovce, která v řadě případů může probíhat asymptomaticky, to znamená bez příznaků, ale pak ten člověk může se najednou objevit se selháním ledvin a objeví se na dialýze s, na podkladě právě diabetické nefropatie, takže samozřejmě od, odhalování nádorových onemocnění v naší zemi, nebo naše země patří k zemím s nejvyšším výskytem karcinomu tlustého střeva, nebo k arekta, takže to vyšetřování, kvantitativní vyšetřování krve ve stolici zase odhalí buď počínající stádia, nebo někdy samozřejmě už u tedy pokročilejší stádium té rakoviny tlustého střeva, mamografický creening velmi důležitý u žen, kdy řada těch nádorů prsu, když se podchytí včas, je velmi dobře léčitelných a vyléčitelných. Otázka očkován proti papilomaviru a pravidelné gynekologické prohlídky u žen zase mohou odhalit, odhalit onemocnění v počátečních stádiích, kdy většinou i ta léčba je méně nákladná, ale to, co je nejdůležitější, kvalita života, úzdrava má mnohem vyšší, vyšší šanci a naději.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rostou náklady, výdaje na léčbu u nás je to, co se týče rakoviny asi 15 miliard korun ročně.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak náklady na, na léčbu v té celkové sumě určitým způsobem stagnují, takže náklady na ty léky, když bych řekl, jsou, jsou relativně stabilní v poslední době je to otázka vyjednávání o, o ceně, ceně jednotlivých léčiv. Ty náklady na to rostou také díky tomu, že ta moderní léčba, moderní léčiva a i třeba v onkologii jsou účinná a řada pacientů na té léčbě mnohem déle přežívá. To znamená, jestliže mně narůstá počet pacientů a oni v dobré kvalitě života žijí déle, tak samozřejmě těch pacientů je více, více léčených s většími náklady, ale řada z těch pacientů díky té moderní léčbě je plně zapojená do života, do práce a podobně. Takže má to i své klady z této stránky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V některých vyspělých zemích se hodnotí efektivita léčby, zda odpovídá těm vynaloženým nákladům. Jak se vám to zamlouvá? Lze vůbec vypočítat cenu života?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To je velmi, velmi složitá otázka, která má velmi komplikované a těžké diskuse, které se vedou z oblasti etiky, když jsme zde zmiňovali pana profesora Halíka, jaká je cena lidského života, je na to pohled samozřejmě i různých společností a kultur, ale v té evropské kultuře a profesi se lékaře je zachraňovat lidské životy a hledat, hledat úzdravu. Neumím si představit, že někdo řekne, milion korun, 10 milionů korun, pak už nebudeme léčit. Já se domnívám, že vždy ten lékař a musí zvažovat nejen, bych řekl, to přežití toho člověka, ale také i jaksi tu kvalitu, kvalitu života, v kontextu věku toho pacienta, ale také někdy ta léčba přináší, je náročná s různými komplikacemi a je vždycky toto, toto všechno vážit a diskutovat o tom s pacientem. Nabídnout mu různé varianty, varianty řešení, aby si ten pacient, aby jaksi zatažen do toho procesu rozhodování, nebo, nebo zvažování a pacient je ten, který si pak jaksi zvolí, zvolí některou, některou z těch cest, cest léčby, ale neumím si představit, že někdo, někdo jaksi řekne, kolik je cena lidského života. Spíše se uvádí, a to je věc jaksi profesionální a odborné diskuse, jestli vynaložíme a ta léčba třeba prodlouží život o týden, jestli má toto smyslu, ale řadě těch, těch modalit léčebných, když bude třeba i u té onkologie, tak prodlužuje tu léčbu o měsíce, roky, a vede i k úzdravě, takže tam by o tom diskuse neměla být žádná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Daniela zajímá, jak si stojí Česká republika v inovacích v medicíně.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak Česká republika, co se týká biomedicínského výzkumu, patří, patří v a vede si v rámci Evropy, Evropy velmi dobře. Je to otázka zejména tedy základního výzkumu na univerzitách a ústavech Akademie věd, oblasti imunologického výzkumu, oblasti biochemického výzkumu jsou velmi, velmi dobře, dobře srovnatelné, srovnatelné se světem. Co se týká inovací, tak samozřejmě je zde úzká spolupráce univerzit a firem v oblastech přenosu poznatků a inovací. V České republice vlastně působí dvě, nebo myslím tři farmaceutické firmy, se kterými vím, je spolupráce lékařských fakult, farmaceutické fakulty naší univerzity, na vývoji a testování léků, pak ta spolupráce samozřejmě v oblasti technických disciplín, přenosu třeba různých signálů z člověka, je to věc, kterou budeme zanedlouho prezentovat Univerzita Karlova s jednou s firmou CleverTech, kde spolupracujeme se zahraničím, kdy pomocí mobilní telefonie se dají signály prostě od toho pacienta přenášet přímo k lékaři, nebo k jeho blízkým a podobně. Takže ta spolupráce existuje. To, co je, bych řekl, klíčové i pro ty inovace a jakékoliv a platí to po desetiletí, musí být silný základní výzkum a pak teprve může následovat jaksi ty, ty inovace. Taková představa, že ten translační výzkum, jaksi spasí svět, když nebudou poznatky ze základního výzkumu, nebudou žádné inovace a nebudou, nebude žádný translační výzkum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka pro vás, pane profesore, od doktora Honzáka. Ten se ptá, či spíše nabádá, aby medicína využila svou obrovskou moc k tomu, že by například jako první minimální cíl, přinutila výrobce a distributory potravin, aby na všech obalech uváděli plné složení, na němž by nechyběl velkým písmem údaj, kolik soli tovar obsahuje. Jasný a zřetelný, bez všelijakých obezliček, aby bylo kupujícímu jasné, jak brzy z něj bude solný sloup. Druhý krok by představoval snížení množství tohoto nerostu v potravinách. Není totiž tajemstvím, že se spotřebou 15 gramů soli na hlavu a den patříme, podobně jako v alkoholu, kouření trávy a dalších ctnostech ke špičkám v Evropě i ve světě. Než však zajistit takovéto preventivní opatření, jeví se výhodnější léčit hypertenzi. Tolik citace z e-mailu. A váš názor?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak můj názor na to je - ano. A v České republice se solí hodně, to je pravda, je to otázka spíše směřující k výrobcům potravin a já zastávám ten názor, že spotřebitel nemá být klamán. Oni se uvádějí, že jsou tam ta různá éčka, ale ono pod tím éčkem si je třeba představit vitamín E, když jsme u těch éček a podobně, jsou to zkratky, ale nikdo nemá jaksi tu převodní tabulku nenosí u sebe. Takže já jsem pro to, aby samozřejmě na těch potravinách byly plné údaje, co ta potravina, potravina obsahuje a hlavně, jestli to, co má tam existuje. To znamená, jestli je, je, jogurt, jogurt z mléka a sýr z mléka a ne z nějakých různých nahrážek, jak jsem teďka slyšel, že je nějaká nízká úroda čokoládových bobů, takže se to bude nahrazovat ten čokoládový tuk, nebo kakaový tuk s bude nahrazovat palmovým, nebo ještě bavlníkovým olejem, aby to dobře chutnalo a vynahradilo. Takže já si myslím, že spotřebitel nemá být klamán, má dostat plnou informaci a vím, že řada kolegů z oblasti nefrologie a dietologie vedou jaksi kampaň, aby se omezovala spotřeba soli, soli ve výrobcích obecně. Což je nejen prevence samozřejmě hypertenze, která je velmi častá choroba, ale ta hypertenze kromě soli má samozřejmě i další faktory, které vedou k jejímu vzniku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Začaly přípravy na 700. výročí narození Karla IV., což si připomeneme už za dva roky. To je nejvyšší čas začít s přípravou, abychom se důstojně připravili, pane profesore.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě Univerzita Karlova se připravuje už dá se říci půl, tři čtvrtě roku na ty události, které, které budou v květnu roku 2000, 2016. Karel IV. se narodil, narodil 14. května, to je den jeho narození a jednáme samozřejmě s partnery, které, kteří jsou v oblasti akademické sféry a samozřejmě i, i s politiky tak, aby ty oslavy, oslavy proběhly důstojně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak představit tohoto panovníka, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak Karel, Karel IV. je, je osobnost, bych řekl, je to velký Evropan, který prožil různá období. Dětství prožil na Sorboně, jeho přítelem byl budoucí papež Kliment VI., působil v Itálii, což můžeme brát jako jeho bouřlivá období, která známe, známe z filmu, kde zpodobnil Karla IV. Jaromír Hanzlík, ale je si třeba uvědomit, že v té Itálii Karel IV. zakládal univerzity, založil univerzitu v Luce, mimo jiné. Pak samozřejmě rozvoj, by to moudrý panovník, který se snažil jaksi udržet v Evropě mír a nebojoval v té druhé etapě, etapě svého, svého života, rozmnožoval své statky dohodami, sňatky a byl to, je to osobnost, která byla samozřejmě velmi, velmi zbožná a šířící vzdělanost, vzdělanost v Evropě. Byl to člověk, který vládl plynně několika jazyky, což bylo v té době ojedinělé, ale je to ojedinělé i dnes a ten odkaz, který, který z něj pro dnešní dobu i pro dobu budoucí je, právě ta vzdělanost, ale také pokora před tím, že ta vzdělanost, moudrost je a ty duchovní statky jsou samozřejmě podstatnější než statky hmotné, které Karel IV. rozmnožoval, vybudování Nového města pražského, když si uvědomíme, to je vybudování nového města, on vybudoval nové město. Kdo dnes postaví nové, nové město?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A Univerzita, kterou založil, trvá do dnes.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A založil univerzitu, Univerzitu Karlovu a vlastně dvě instituce, které přetrvávají od té doby, je Univerzita Karlova a Pražské arcibiskupství, které jsou vlastně živoucím, živoucím odkazem, odkazem Karal IV., takže byl to velmi moudrý panovník s obrovským rozhledem a my ve spolupráci s arcibiskupstvím, s Akademií věd, s dalšími institucemi chystáme setkání univerzit, které Karel IV. založil, nebo dal k jejímu založení souhlas, s dalšími univerzitami sdruženými v /nesrozumitelné/, UNICA, to je sdružení univerzit hlavních měst a dalšími, ale také konferencí právě mapující vztah Karla IV. k současnosti, k budoucnosti a kulturními akcemi, které připravujeme. Takže chceme jaksi představit Karla IV. nejen jaksi člověka z čítanek, majestátně stojícího na různých, různých místech, včetně velké auly Karolína, ale hlavně jeho bych řekl odkaz pro dnešní dobu. Hovoříme o internacionalizaci vysokého školství. On v té době prosazoval to, aby univerzity byly otevřené, aby profesoři vzájemně jaksi cestovali mezi, mezi univerzitami, aby se vyměňovali jaksi zkušenosti a názory, aby hlasy byly na univerzitě rovné, podle, podle národů, což zde, což zde platilo a bylo to pak problémem v následujících dobách, kdy tedy zvítězil jazyk český nad ostatními a vedlo to k založení dalších univerzit ve středoevropském regionu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Téma, které i Český rozhlas, jako jeden z mediálních partnerů budeme sledovat i s vámi, pane profesore Tomáši Zimo. Přeji vám hezký den a budu se těšit za měsíc na slyšenou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Taky hezký den. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se přivítám s Tomášem Němečkem, právníkem a novinářem. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.