Jak to vidí27. května  2014 v 08:30  

Přepis: Jak to vidí Erik Best – 27. května

"Putin nechce, aby Ukrajina byla nezávislá na Rusku," říká Erik Best - Foto: Matěj Pálka

"Putin nechce, aby Ukrajina byla nezávislá na Rusku," říká Erik BestFoto: Matěj Pálka

Hostem byl Erik Best.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je americký novinář a vydavatel Erik Best. Dobré ráno. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Dobrý den. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hlavním tématem těchto dnů jsou nebo byly volby do Evropského parlamentu. Jak vy vidíte výsledky voleb do Evropského parlamentu v České republice? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Pro mě asi nejzajímavější věc je, že poprvé nebo vlastně podruhé za přes 20 let nevyhrála ani ČSSD ani ODS. Už se to stalo jednou v celostátních volbách v roce 2000, když čtyřikoalice vyhrála. V senátních volbách měla 16 z 27 mandátů. Ale to byla takový omyl, že jen a už se neopakovalo, takže tentokrát, když vyhrála ANO, i když jsme skoro všichni to asi očekávali,tak je to pro mě velice významná věc. To znamená, že to rozdělení moci, které bylo zvlášť vidět během opoziční smlouvy, tak už končí definitivně a to také znamená, že ČSSD musí to analyzovat, protože možná pro voliče, kteří nechtějí ani ČSSD ani ODS, tak je to velice pozitivní zpráva. Ale myslím si, že pro ty dvě strany je to velice negativní zpráva. Oni sice byli rivalové, ale navzájem pomáhali a měli jsme tady takový duopol, to znamená, že dvě strany diktovaly nebo udávaly tón v České politice a už to končí. A je pro ČSSD důležité, že u toho byl Bohuslav Sobotka a musí se rozhodnout, jestli Bohuslav Sobotka je schopen i nadále tu stranu vést anebo jestli by měly udělat nějakou změnu anebo aspoň na to začít se připravovat. Mám pocit z toho, co říká pan Sobotka, že on to takhle nevidí, možná někdo v té straně to vidí, al ne dost asi, aby byla nějaká základní změna a to znamená, že pokud ANO, neudělá velkou chybu, tak můžeme očekávat, že bude nová velice silná strana. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Strana zelených, která se tedy nedostala těsně do Evropského parlamentu, její předseda Ondřej Liška také prohlásil, že bude končit ve funkci předsedy, ale ptám se, jestli při tak nízké volební účasti 18,2 % je vůbec tak vážné se zamýšlet nad těmi výsledky, jak jste teď hovořil třeba o ČSSD, jestli váhat toho úspěchu či neúspěchu je tak zásadní při tak nízké volební účasti, aby z toho měly být vyvozovány tyto důsledky? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já chápu tu snahu se vymlouvat na nízkou účast. Bylo to vidět hned první den nebo druhý den. Pan Sobotka vlastně řekl, že ten výsledek není až tak špatný vzhledem k tomu, jaká byla ta účast. Ale už včera večer pochopil, že takhle není možné a řekl, že nechce se na to vymlouvat. Samozřejmě můžeme vést debatu o tom, jestli můžeme hodnotit ty volby úplně na základě toho, jaká byla účast, ale myslím si, že ten problém je hlubší. A ta neúčast má různé důvody. A každý si ji vybírá ten důvod, který mu vyhovuje. Například pan Klaus včera říká v televizi, že je to kvůli tomu, že voliči pochopili, že Evropská unie nemá smysl. Tak samozřejmě pro někoho je to pravidlo, proč nešel do voleb, ale to není jediný důvod. Další důvod velice dobře to napsal včera Miroslav Macek. Řekl, že Češi se chovali družně, že měli jiné starosti. Chtěli dělat něco jiného a pochopili, že nemá smysl, že velké strany a možná tady neříkám přesně to, co říkal pan Macek, ale pochopily nebo usoudily, že nemá smysl, protože stejně velké státy se rozhodly, a takže to je další důvod a třetí a příliš se to nepoužívá v politice, protože to není pro ně pozitivní, ale že Češi nechtěli podporovat domácí politiku, protože samozřejmě to byly evropské volby, ale z velké části to byly také domácí volby v tom smyslu, jestli vyhraje ANO, jestli vyhraje pan Sobotka a bude mít silný mandát, nebo zase budou dohady o tom, jestli pan Hašek chce se vrátit nebo jestli najdou někoho jiného. Takže byly minimálně tři důvody, proč účast byla nízká a také si myslím, že to má i vliv má mezinárodní světová situace, že Češi obecně chápou, že politika jako taková neřeší problémy a už pochopili nebo někdo to tak vidí, že nemá smysl volit, když stejně z toho nic nebude. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já se vás zeptám také na to, co prohlásil prezident Miloš Zeman, že by volby mohly být nebo účast povinná, že už to bylo za prezidenta Masaryka. Co si o tom myslíte? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Myslím si, že povinná volba je špatná. Ale záleží na tom, čeho chcete dosáhnout. Jestli chcete vynucovat politický systém a nechcete nikomu dávat na vybranou, jestli ten politický systém akceptovat nebo ne, tak je to dobrý nápad. Ale jestli si myslíte,že existuje nějaká základní demokracie a souhlasil bych s těmi, kteří říkali, že tentokrát vyhráli nevoliči v tom smyslu, že se rozhodli, že do voleb prostě nepůjdou a můžeme je donutit, aby šli a myslím si, že by vlastně ten pocit marnosti byl ještě větší, hlubší, takže nevidím v tom nějaké řešení a myslím si, že vlastně ten efekt by byl opačný, aby urychlil ten rozpad západní civilizace, kterou teď prožíváme. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já se ještě zeptám, ke dvěma stranám, ke Straně zelených a k Pirátům ty dvě strany se těsně nedostaly do voleb, zejména Piráti a protestují proti 5% hranici pro vstup do Evropského parlamentu. Co si myslíte, bylo by správné, kdyby ta 5% hranice nebyla do evropských voleb? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
To je zase otázka, jakou chceme demokracii. Chceme plnohodnotnou demokracii anebo chceme demokracii, kterou diktují, jak správně říká pan Liška, velké strany. Samozřejmě toto pravidlo existuje, protože velké strany chtějí mít lepší postavení ve volbách. Ale nevidím důvod, pokud chceme opravdovou demokracii, nebo alespoň jako základnější demokracii, tak nevidím důvod, proč by menší strany neměly mít možnost uplatnit svoje hlasy a získat jedno místo v Evropském parlamentu, pokud na to mají dost hlasů, ale vlastně bych nesouhlasil s tím co říkal pan Liška, protože včera prohlásil, že ta hranice 5% má smysl, co se týče parlamentu. Mám pocit, že pokud chceme takovou demokracii, tak proč to neplatí také pro parlament, to znamená, že jestliže nějaká malá strana má na to, aby získala jeden mandát, tak proč ne, samozřejmě ten argument je, že pak je těžší vytvořit vládu a prosadit zákony a tak dále, mám pocit, že těch zákonů je už dost a nějaký konflikt nebo větší konflikt v parlamentu by nebyl špatný, takže chápu, že pan Liška nechce příliš nechce mít příliš velké ambice a zrušit úplně tu hranici 5%, ale myslím si, že je jeho základní argument pro evropskou volbu je legitimní. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ona je vůbec otázka té 5% hranice jak jste řekl před chvílí i pro naše parlamentní volby. Koneckonců ten argument, že třeba stran je víc, tak ty velké strany někdy mají frakce, to znamená, je pak otázka, jestli několik velkých stran nebo hodně malých stran. Zeptám se ještě, jak hodnotíte tu účast v České republice ve srovnání se západoevropskými zeměmi, která vlastně byla dvojnásobná nebo ještě více než dvojnásobná. Tam ti lidé k urnám šli. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Tu analýzu ještě nemám zpracovanou v hlavě, ale předpokládám, že částečně je to kvůli tomu, že Česká republika je menší stát, máme jen 21 mandátů a to znamená, že ten pocit, že máme o to méně sílu v Bruselu nebo Štrasburku, je oprávněné, ale také si myslím, že ti politici, ta kampaň nebyla v mých očích úplně správná z hlediska získávání těch hlasů a já možná někoho naštvu, když řeknu, že ta kampaň byla málo domácí. Myslím si, že domácí podnikají to, co požene voliče do voleb a myslím si, že zvláště se zde měla možnost kritizovat víc ANO a například pan Babiš měl proslov minulý týden a velice kritizoval přijetí eura, přitom ČSSD, která více podporuje euro, pokud vím o tom mlčela, takže byla možnost kritizovat angažmá třeba pana Teličky v různých firmách, ale málo ČSSD toho využila a mám pocit, že možná byla nějaká džentlmentská dohoda mezi panem Babišem a panem Sobotkou, že určitých věcech nebudou mluvit nebo nebudou tak těsně před volbami otevřít. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Během víkendu byly volby na Ukrajině. Vyhrál vlastně Petr Porošenko, velmi bohatý člověk. Jak vy vidíte tuto volbu Ukrajinců?  

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
To je složitá otázka, protože se na to dá dívat z různých hledisek. Ale myslím si, že málokdo byl překvapen, že to takto padlo. Myslím si, že vidíme oligarchizaci nejen Ukrajiny, ale celé východní Evropy a možná tam na Ukrajině a v Rusku je to o něco více vidět než tady, ale máme podobnou situaci tady, když ministr financí je také jeden z těch oligarchů a v případě pana Porošenko je zajímavé, že je to člověk, který je najednou přijatelný pro Západ i proevropský, ale je to také člověk, který byl spojen s Janukovyčem, je to člověk, který byl spojen s panem Dimitrem Firtašem a zvláště pan Firtaš je zajímavý, protože to je člověk,to je oligarcha, člověk který sedí v hotelu ve Vídni, protože byl zatčen na základě žádosti americké FBI. Je to člověk, který byl u toho, když paní Tymošenková podepsala tu slavnou dohodu o plynu s panem s Ruskem. Je to člověk, který velice vydělává na tom, co se děje v Rusku a na Ukrajině. Američané ho zatkli údajně kvůli tomu, a to napsali v New York Timese, že chtějí na něj vyvíjet tlak, aby práskl, abych mluvil nespisovně, pana Putina. A chce, Spojené státy chtějí, aby pan Firtaš prozradil, jak vypadá obchodní síť pana Putina. Myslím si, že jednak je to naivní představa, protože když člověk si musí vybrat mezi tím, že bude sedět ve vězení anebo že zemře kvůli tomu, že někdo v Rusku objedná hlavně jeho vraždu, tak si myslím, že ta volba je velice jasná. Ale já o tom mluvím, protože to je člověk, který byl spojený s panem Porošenkem. Je to zvláštní, že Západ najednou se rozhodl, že nový prezident je prozápadní, proevropský, ale zároveň to je člověk, který kandidoval s tím, že je schopen se domluvit s Ruskem a je jasné, že to je člověk, který o tom mluvil velice hezky včera, Libor Dvořák v Českém rozhlase, je to člověk, který mění nejen politickou stranu, ale také velmoci podle toho, co je pro něj výhodné a myslím si, že je jen otázka času, než zase změní postoj a bude více proruský, než je momentálně teď proevropský, prozápadní, ale je to také člověk, který prohlásil, že první návštěva bude do Donbasu, což to je zajímavá představa, jak se tam hodlá dostat, když je nenáviděn. Ale já mám pocit,že ty volby jsou trošku fiktivní. Asi bych souhlasil s Liborem Dvořákem, že pan Porošenko bude jen dočasným prezidentem a můžeme očekávat další vývoj na Ukrajině. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane Beste, jakou roli hraje na Ukrajině břidlicový plyn? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Břidlicový plyn, je to samozřejmě složitá otázka, to je celá věda. Nejsem expert, ale já se na to dívám z geopolitického hlediska a myslím si, že hraje významnou roli. Myslím si, že postupem času, chápeme, že ta revoluce nebo ta situace na Ukrajině má různé příčiny. Jedna věc je, že Západ chce rozšířit demokracii a evropské hodnoty a tak dále. Zároveň Rusko chce zachovat vliv na Ukrajině, chce možná rozšířit o něco to ruské impérium a také hraje obrovskou roli flotila, černomořská flotila. Ale málo se mluví o tom, že břidlicový plyn také hraje roli. Je zajímavé, že na konci loňského roku právě, když pan Janukovyč podepisoval smlouvu s Evropskou unií nebo odmítl to podepsat, tak zároveň vlastně podepsal smlouvy se dvěma západními firmami na těžbu břidlicového plynu s Exxonem pro západní část a s Shellem pro východní část. A pan Putin to pochopil špatně. Nebo pochopil to tak, že Západ chce okrojit část jeho vlivu a že prostřednictvím toho plynu, tak je to velice možné. Takže jeden z důvodů asi proč to dopadlo tak jak to dopadlo, proč pan Putin je tak agresivní v té své rétorice, je kvůli tomu, že nechce, aby ty dohody byly splněné. Co se týče té části Ukrajiny, kde je Exxon, tak s tím asi pan Putin nic neudělá, ale v Donbasu už místní politici řekli, že hodlají tu smlouvu anulovat, hodlají to zrušit a tak nevím, jak to dopadne, jestli to je jen hrozba anebo jestli je to taktika, protože samozřejmě někdo ten plyn bude muset vytěžit a Ukrajina jako taková to neumí, takže bude potřebovat západní firmy. Ale jde o to, kdo získá ten podíl, který zůstane místním lidem. Tam je jedna malá společnost, která se jmenuje SPK Geoservis, 10 % v tom společném podniku a nikdo neví přesně, kdo to vlastní. Je zajímavé, že západní firmy říkají, mluví o tom, že pan Janukovyč byl zkorumpovaný a tak dále, ale když jde o byznys, tak i ty západní firmy jsou ochotny akceptovat takovou malou firmičku, která na tom má 10 %. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Vůbec ten břidlicový plyn může zamíchat kartami v energetické politice na celém světě a v Evropě také, přestože je dražší než ten běžně těžený plyn, protože říkám to proto, že se objevila ložiska na jihu Velké Británie. Jaký vliv to může mít potom, když by se v Evropě těšil břidlicový plyn, možná by ani nebyla potřeba ho dovážet z Ruska. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je to pravda. To je právě ten problém na Ukrajině. To co nechtěl pan Putin. On nechce, aby Ukrajina byla nezávislá na Rusku a i když tam nemají dost toho plynu, aby byli plně nezávislí, tak je tam dost, aby zbyly dvě třetiny nebo něco takového a je pravdou, že ten plyn je dražší, ale ne když je místní. Když je to dovážené z Ameriky, tak je srovnatelný cenově. Ale v Americe je ten plyn velice levný a to je součást toho boje, protože podniky v Americe chtějí, aby ten levný plyn zůstal, aby mohly levně vyrábět, aby byly více konkurenceschopní a ta politická záležitost je taková, že všichni v Evropě chtějí, aby Amerika více vyvážela, aby mohly tlačit na Rusko a k tomu pak přijdou Číňané kteří podepsali smlouvu s Ruskem, takže ta energetická situace je trošku nepřehledná, a hodně záleží na tom, jak se rozhodnou v Americe, jestli ta technologie bude vyvážená a také jestli ten finální výrobek bude více vyvážen do Evropy, do dalších částí světa. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ta smlouva mezi Ruskem a Čínou o dodávkách plynu, tak vlastně také mohla nebo může také zamíchat kartami, protože pochopitelně Rusko jako majitel těch nerostných surovin potřebuje, aby to někdo odebíral a aby někdo mu platil, je to také otázka, jestli Čína bude platit dost.  

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
To je myslím kalkulace. Viděl jsem různé kalkulace, myslím si, že ta cena je taková, že ten kdo chce tu cenu kritizovat, může ten kdo chce vychvalovat tu cenu, také může a myslím si, že aspoň částečně ta snaha Putina otočit víc a obchodovat více s Asií, je splněna a z tohoto hlediska ta dohoda je velice významná a do jaké míry to pomůže s tím, že ty sankce nebudou mít takový vliv na Rusko, tak to je otevřená otázka, ale ta momentální situace je, že ta dohoda je pro Putina velkým úspěchem a myslím si, že bude chtít tak opakovat takové dohody. Pan Temčinko jeho velký kamarád a obchodník, to je velký obchodní manažer říká, že už nebude obchodovat na Západě. 

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dnešním hostem byl Erik Best, zítra tady bude profesor Tomáš Halík, na shledanou. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Na shledanou. 

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou. 

Autor:  Zita Senková
Pořad: Jak to vidí...  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek a neděle 08:30; repríza pondělí-pátek 01:30  |  Délka pořadu: 27 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace