Jak to vidí26. června  2014 v 08:30  

Přepis: Jak to vidí Erik Best– 26. června

Momentálně je velká diskuse v Americe, jestli by se Snowden měl vrátit a jestli by měl jít k soudu, říká Erik Best - Foto: Matěj Pálka

Momentálně je velká diskuse v Americe, jestli by se Snowden měl vrátit a jestli by měl jít k soudu, říká Erik BestFoto: Matěj Pálka

Hostem byl Erik Best

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Hostem dnešního pořadu i chatu na Facebooku, který začne v 9 hodin, je americký novinář a vydavatel Erik Best. Já vás vítám, dobrý den. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Dobrý den. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se, pane Beste, změnilo rok poté, co Edward Snowden, bývalý konzultant americké Národní agentury pro bezpečnost, vyzradil informace o obsahu, o rozsahu sledování komunikace americkými tajnými službami? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
No, to je pravda, už je to rok. Co se změnilo? My víme lépe, co se děje a co jaké prostředky používají různé zpravodajské služby a vlády, aby nás sledovaly. Ale myslím si, že to je jenom jedna věc. Možná pro mě zajímavější je, že my víme, jaká je na to reakce, reakce ze strany těch vlád, protože místo toho, aby americká vláda například přiznala, že ano, my jsme udělali nějaké chyby, měli bychom to napravit. My často se setkáváme s tím, že používají silné argumenty, aby nás přesvědčovali, že všechno je v pořádku. A například říkají, že kdybychom nepoužívali ty metody, tak bychom měli více teroristických útoků. A to znamená, že nechtějí přiznat, byli přistižení u toho, nechtějí to přiznat. A já vidím podobnou věc v Evropě, v České republice v politice. Ne, co se týče odposlechů, ale obecně. Lid něco říká, voliči něco říkají, všem je to jasné, ale politici a vlády to dementují, neuznávají a je to problém, protože to znamená, že ten odpor občanů bude čím dál větší. A teď momentálně je velká diskuse v Americe, jestli Snowden by měl, by se měl vrátit a jestli by měl jít k soudu. A vláda samozřejmě říká, že je to, že má strach nebo že je to srab, protože nepřijede, ale skutečnost je, že on by neměl spravedlivou, spravedlivý soud. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spravedlivý proces, hm. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Proces. To, to se vylučuje, protože zákony jsou napsané tak, že on by nemohl mluvit o tom, o čem se dozvěděl. Takže ten, ten... Ale vlády takové maličkosti nepřiznávají, a to znamená, že já vidím to tak, že jsme stále v horší situaci. A poslední věc. Včera jsem uvažoval o tom, jestli, jestli je moc velký rozdíl mezi vznikající opoziční smlouva na úrovni Evropského parlamentu a známou opoziční smlouvou, kterou jsme tady měli. A samozřejmě... 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A spatřil jste nějaký rozdíl? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Nějaké rozdíly samozřejmě jsou. Myslím si, že jsme měli drsnější variantu opoziční smlouvy. Ale základ... 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem drsnější? Promiňte. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Drsnější, protože ten podnikatelský svět je, ještě nebyl úplně ustanovený, a to znamená, že byly obrovské boje o majetek. Ta opoziční smlouva byla částečně možné ji převážně o majetku. A na evropské úrovni je to asi spíš politický boj. Ale zase, voliči se rozhodli, že chtějí tohle, a politici řeknou, tak bohužel dostanete něco jiného. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vracím se ještě k Edwardu Snowdenovi. Je to tedy pro něj hlavně nebo vůbec pro řešení toho problému nějaká patová situace? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je to patová situace. Asi je převážně v tom smyslu, že je v Moskvě a příliš tam nechce žít. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Takže ani nechce zpátky, nechce jít před soud. A taky příliš nechce zůstat žít v Moskvě. Kdyby byl v Latinské Americe, tak by ta situace možná vypadala jinak, protože on si přál jet tam. Ale evidentně americká vláda schválně mu odňali, odňala pas, když byl v Moskvě, aby musel zůstat v Moskvě, aby pak ta vláda mohla říkat, ale on pracuje pro Putina, zatímco on vůbec v Moskvě nechtěl zůstat. On chtěl jet přes Moskvu do, na Kubu a pak do Latinské Ameriky. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď žádá o azyl nebo by chtěl do Brazílie. Je mimochodem zklamán, že Německo, kam by také rád odjel z Ruska, protože tam mu ten azyl vyprší, pokud se nepletu, v srpnu letošního roku. Snowden od počátku tvrdí, že jeho cílem bylo bojovat proti zneužívání přebujelé státní moci. Do jaké míry se tento jeho sen, přání, myšlenka splnil nebo plní? Není trochu i paradox, že je právě v Rusku? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je to paradox. Myslím si, že Rusko používá víceméně stejné prostředky, jako používá Amerika. Podle jednoho experta, s kterým jsem mluvil, s českým expertem, tak říká, že Rusko, Čína, Izrael, Amerika má víceméně stejné metody, stejné schopnosti. Samozřejmě je pro nás na jedné úrovni lepší, že víme, co se děje. Ale nemyslím si, že je to o tolik lepší, protože zase ten problém je, že ty státy to dělají stejně. A místo toho, aby se situace vylepšila, tak máme, to je další součást toho rozkladu naší, naší civilizace, naší společnosti. Místo toho, aby z toho měli poučení, tak budou hledat způsoby, jak to obejít. Budou lhát, budou nám říkat, že vlastně je to pro naše dobro a tak dále. Takže je to asi dobře, že víme, ale já to nevidím příliš pozitivně, protože ta reakce není příliš pozitivní. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzdaluje se politika od voličů? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Myslím si, že skoro vždycky tak to bylo. Ale myslím si, že teď je to silnější, horší situace kvůli tomu, že obecně jsme ve finančních a politických potížích, a to znamená, že každá věc, která dřív možná byla normální, má větší, větší význam, větší hodnotu. Myslím si, že i to vidíme i ze strany podnikatelů. Místo toho, aby přijali, že přehání, že by měli třeba se méně dívat na zisk, tak se snaží místo toho získat ještě víc a víc. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste teď nakousl téma podnikatele a politika, tak vidíme nejenom u nás, ale i třeba na Slovensku nebo také v dalších zemích vlastně výraznější vstup právě podnikatelů do politiky. O čem to svědčí a jaké to má třeba bonus, ale naopak i rizika, která to nese? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Myslím si, že málokdo chce mluvit o skutečných důvodech. Myslím si, že ve většině případů podnikatelé pochopili, že politická situace je taková, právě jsme o tom mluvili, že voliči nejsou spokojení, že bude nějaký konflikt, že oni ti podnikatelé chtějí u toho být, až to přijde. To znamená, že chtějí být součást té moci, až moc bude mít větší význam a budou muset proti občanům něco podniknout. Samozřejmě nikdo to nepřizná, to, to ... nesmí o tom mluvit asi v rádiu moc často. Ale to je jeden z těch důvodů. Další důvod je, že chtějí konkrétněji, chtějí zachovat ten majetek, který mají. To znamená, že chápou, že bude asi nějaký přerozdělování majetku kvůli tomu, že finanční situace státu je špatná a chtějí být u toho, chtějí být mezi těmi, kteří stanoví nová, nová pravidla. A další věc je, v některých případech mají asi dobré myšlenky a chápou, že situace je špatná, a opravdu nějaký naivní člověk může mít pocit, že může nějakým způsobem pomoct. Ale myslím si, že zrovna takový člověk moc velkou šanci v politice nebude mít. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byla ale vůbec někdy, pane Beste, oddělena politika od podnikání, od byznysu, od této sféry? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Asi ne. Ale myslím si, že dříve jsme měli lepší pocit, co je pro, pro náš stát nebo pro naši civilizaci lepší a měli jsme zábrany a jsme se do toho nepouštěli tak lehkomyslně jako, jako teď. Myslím si, že a dokonce to prohlásil v Economistu, který, časopis, který čte rozhodující politici a obchodníci v Evropě, v Americe, a říká, že, že společnost jako taková by se neměla chovat eticky nebo morálně, že to není věc pro společnost, pro obchodní společnost, podnik. To je věc pro jednotlivce, ale společnost nemá na to dbát. Má jenom dbát na to, aby neporušovala zákony. A tam vidím obrovský problém, protože samozřejmě společnost se skládá z lidmi, z lidí, a to znamená, že jestli ta společnost chce jenom jít za ziskem, no, tak to znamená, že obchodovat, já nevím, s nějakým zločincem je úplně v pořádku, pokud je to v rámci zákonů, zatímco normální člověk má nějakou, nějaký morální kodex. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to, že ten zisk, ten mamon je tou mantrou nebo tím jaksi motivem? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Zisk, moc, vliv. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to trendem v současném světě? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je to trendem. Myslím si, že je to, je to spojení se všemi, co děláme, malé děti už nechtějí číst, protože chtěj se dívat na tablet a tak dále. A větší kluci taky chtějí podobně už chtějí se zabývat věcmi, kteří, které jsou akčnější a zajímavější, a to znamená, že chtějí zábavu a často to znamená, že získávat peníze, vydělávat peníze je právě ta zábava. Takže pro někoho je to otázka jenom, jenom, je to hra, že někdo chce toho více a více. 

/ Ukázka / 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdejší americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová zatím oficiálně neoznámila, zda se chce v roce 2016 ucházet o prezidentský post. Nicméně první krok k možné kandidatuře zřejmě už udělala. S velkou pompou vydala knihu pamětí. Jak vy to vidíte, pane Beste? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Souhlasím s tím, že asi je to první krok. Ale mezitím ona prohlásila, že chce zkusit, co znamená být babička. A že momentálně to je důležitější, takže chce to vyzkoušet na pár měsíců a pak se, pak uvidí, pak se rozhodne, jestli chce kandidovat. Ale už je skoro povinnost, aby takový kandidát nebo potenciální kandidát vydal knihu předtím, než, než se rozhodne. Takže v tom smyslu dělají jenom to, co je povinné. Ale je zajímavé, že, že to udělala s takovým předstihem a také momentálně vypadá, že je nejsilnější kandidát, ale zase paní Clintonová je už na takové úrovni skoro 30 let. A ona taky bude mít ten problém. Co chce lid, co chtějí voliči a jestli chtějí takového člověka, který je v politice tak dávno. Může se stát, že i když bude mít velkou podporu ze strany Demokratické strany, že nakonec bude nějaká vlna populismu nebo nevím, jak to mám nazývat, a nakonec prohraje, ale kdybych musel říct dneska, tak ona asi má nejlepší šanci nejenom v Demokratické straně, ale i celkově. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude pro ni učinit to rozhodnutí, kdybych si vypůjčila titul její knihy Hard Choices, Těžká rozhodnutí, bude to pro ni, pro Clintonovou těžké rozhodování, zda půjde vlastně do, vstoupí do stejné řeky jako před šesti lety? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Myslím si, že těžké rozhodování to nebude, pokud věci budou pokračovat tak, jak doposud. Jenom v případě, že se objeví opravdu silný kandidát anebo kdyby se politická situace, společenská situace opravdu změnila, tak v tom případě by asi měla, měla těžké, učinit těžké rozhodnutí. Spíš republikáni budou mít těžké rozhodnutí, protože zatím není vůbec jasné, kdo bude, bude tím kandidátem. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak třeba teď mají o důvod víc se nad tím vážně zamyslet, protože po státech už vyrazil Hillary Bus. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Ano. Ona opravdu to umí. Musím uznat, i když já nepatřím mezi její fanoušky, ona to opravdu umí. Měla minulý týden, každý týden New York Times má nějaký sloupek, kde se někoho zeptá, se ptají, co zrovna čte. A ona odpovídala na dotazy tak skvěle, že mě to opravdu zaujalo. A jsem pochopil, že ona tu politiku opravdu umí. Například když se jí zeptali, jakou knihu jste si nepřečetla a máte výčitky svědomí kvůli tomu. No, a ona řekla Prousta. Nevím přesně, jak se to říká česky, Hledání ztraceného času nebo. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
No, to je geniální odpověď, protože kolik lidí si přečetlo Prousta až do konce. To je obrovská kniha. Já jsem si přečetl první díl, ale taky přiznám, že to nemám přečteno. Takže to je opravdu geniální odpověď. A s takovou geniální politikou, politikou republikáni budou mít obrovské problémy. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevím, jestli už jste měl možnost tu knihu přečíst, nejspíš ještě ne, z těch, myslím knihu Hillary Clintonové. Z dostupných informací a recenzí, které o ní existují, tak třeba v knize líčí noc na 2. května 2011, kdy elitní komando vtrhlo do pákistánského bytu Usámy bin Ládina a vůdce Al Kajdy zabilo. Asi si pamatujeme tu fotografii, jak sleduje i Hillary Clintonová a další ten satelitní přenos vojenské operace. Co jí Američané, ještě když byla ministryně zahraničí, nejvíce vytýkají? Ona sama označila poprvé za chybu, že v roce 2002 hlasovala ještě jako senátorka pro válečnou operaci v Iráku. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já přiznám, že jsem si tu knížku nepřečetl, nehodlám ji číst. Jeden výborný recenzista ve Financial Times napsal, že on si to přečetl, abychom my čtenáři nemuseli, tak jsem byl mu vděčný. A samozřejmě největší problém její je ten případ na velvyslanectví nebo na konzulárním oddělení v Benghází, to je obrovský problém. To není tolik vidět mimo Spojený státy, ale v Americe to se probírá úplně každý den, jestli, jestli udělala chybu. A ale to je nejvíc problém pro Republikánskou stranu nebo v tom smyslu, že republikáni se na to zmínili se o tom, zmínili. Myslím si, že pro demokraty, pro její voliče to ani není takový problém. Myslím si, že právě větší problém je, jestli ji demokraté chtějí někoho, kdo opravdu u toho je 30 let, a dokonce maminka pana bývalého prezidenta Bushe řekla, že už je to trošku trapné, že jsou samí Bushové a Clintonové v politice, že bychom měli najít někoho jiného. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je poptávka americké veřejnosti, společnosti po nových tvářích, méně známých? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je, ale zrovna minulý týden vyhrál jeden republikánská kandidát v primárkách, to bylo obrovské překvapení. Ale ten systém na nejvyšší úrovni funguje tak, že taková rodina nebo takoví kandidáti mají ty peníze. Takže i když možná voliči chtějí nové tváře, tak Republikánská strana nebo Demokratická strana příliš to nechce. 

/ Ukázka / 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního Jak to vidí je novinář a vydavatel Erik Best. Na svém webu jste v článku Američan Dienstbier poukázal, pane Beste, na dvojí občanství našeho ministra pro lidská práva, narodil se totiž ve Spojených státech v květnu 1969. Podle vás by se mohl časem ocitnout před rozhodnutím, které občanství si ponechat. Co vás k tomu vedlo? Podle pana Dienstbiera to byla taková humoristická poznámka. Jak jste to myslel? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já jsem to vlastně myslel vážně. Ale je otázka, jestli k tomu dojde. To souhlasím s panem Dienstbierem, že asi pravděpodobně ne. Ale ta, ta situace je skutečná. Například pan Radek Sikorski, současný ministr zahraničí Polska, se vzdal dvojího občanství, se vzdal britského občanství v roce 2006, protože nechtěl mít takový konflikt. Potenciální problém vzniká, když stát, kde takový občan slouží ve vládě, má jinou politiku, než má ten druhý stát, kde má občanství. V případě pana Dienstbiera, kdyby například česká vláda měla jiný pohled na ukrajinskou krizi, než má Amerika, tak si umím představit, že by Spojený státy vyvíjely tlak na pana Dienstbiera, aby, aby ovlivňoval tu politiku. Pak by vznikla otázka, na čí straně stojí. A je zajímavé, že pan Dienstbier kritizoval Rusko, co se týče vstupu na Krym a aktivity na Ukrajině. Ale když pan Sobotka mluvil o tom, že nechce posílit americkou přítomnost nebo přítomnost NATO v Evropě, pak pan Dienstbier mlčel. A myslím si, že to je zrovna takový případ, protože on chápe, že jako Američan je v choulostivé situaci. On může kritizovat Rusko, ale když má kritizovat Ameriku anebo když má znehodnotit tu, to partnerství, tak je to potenciální problém. Jestli si vzpomínáte, pan Obama zavolal do Prahy v květnu a prohlásil, mluvil s panem Sobotkou a řekl, že hodlá posílit přítomnost americké armády v Evropě. A na to pan Sobotka reagoval, že to nechceme, veřejně to říká. Ale jeho reakce je taková dvojznačná. My nevíme vlastně, co si myslí pan Sobotka. Jeho politika zahraniční opravdu není jasná. Ale pan Dienstbier musí mít, musí si dávat pozor, protože jinak třeba ho nepozvou na recepci, protože Spojený státy mají takový způsoby, jak vyvíjet tlak na americké občany. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není ale přece jenom rozdíl mezi tím občanstvím, které měl pan Sikorski, to britské, které nabyl, když už vlastně to byla úplně jiná situace. Pan Dienstbier se jenom narodil na území Spojených států, a to občanství vzniklo automaticky tím zrozením. Je to jiné právo. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
No, pan, pan Dienstbier byl nebo je americkým občanem, pan Sikorski byl britský občanem, takže nelze to přímo porovnat. Ale kdyby pan Sikorski byl americkým občanem předtím a ne britským, tak vlastně situace pana Dienstbiera je podstatně vážnější, protože on toto občanství má stejně jako já, on je stejným Američanem jako já. Není žádný rozdíl. Je jenom rozdíl v tom, že on taky má české občanství. Zatímco pan, pan Sikorski nabyl občanství, když emigroval, takže tam je obrovský rozdíl. Jakmile je člověk Američanem, tak je předpoklad, že jeho loajalita bude vůči Americe. To je tak ten předpoklad. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když se jenom narodil a nemá vlastně s tou zemí nic společného. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já chápu, že pan Dienstbier nechce z toho udělat velkou věc, ale když mluvil o tom v rádiu, tak musel jsem se smát, protože on tak zlehčoval americké občanství, a tak to vůbec není. Jakmile je člověk americkým občanem, tak ta pravidla jsou velice přísná. A to znamená, že ani není možné jen tak se ho vzdát. Jakmile se rozhodne, že se dá, že se někdo vzdá amerického občanství, tak si jeho jméno přečtou v Kongresu. A bude jeho jméno oficiálně publikováno v publikaci Kongresu jako člověka, který se vzdal amerického občanství. Američani to berou velice, velice vážně. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předpokládám ale, přece pan Jiří Dienstbier je právník a určitě velmi dobře ví, co to znamená mít dvojí občanství. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já si myslím, že spíš neví. Já věřím, že, že když o tom mluvil v rádiu, tak reagoval upřímně. A já jsem ani, ani já jsem nevěděl přesně, jak to funguje, protože já jsem naivně myslel, když se narodilo první dítě, že si budeme moci vybrat, tak to vůbec není. To dítě je americkým občanem bez ohledu na to, co si myslím já, co chci já. To s tím vůbec nic společného nemá. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to bude znamenat pak třeba konkrétně pro vaše děti? 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
No, to znamená, že musí, až jim bude 18 let, tak budu muset podávat každý rok daňové přiznání bez ohledu na to, jestli vydělávají peníze v Americe. To znamená, že vždycky musí používat americký pas, když cestující do Ameriky. Je proti zákonu používat jiný pas. To znamená, že kdyby byla vojenská povinnost, tak by museli sloužit, zatím neexistuje, takže to nehrozí. A to znamená taky, že mají ten předpoklad, že budou podporovat Ameriku. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já to nechám na vás krajanech, ať si to spolu když tak, pane Beste, s panem Dienstbierem vyříkáte. Dnes vám děkuji za rozhovor, za vaše názory. Bylo mi potěšením. A samozřejmě zvu posluchače také k chatu na facebookovém profilu Dvojky, kam se přesunete po deváté hodině. A ještě pozvu k zítřejšímu poslechu Jak to vidí. Hostem Miroslava Dittricha bude generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Zita Senková přeje všem příjemný den a dobrý poslech dalších pořadů. Na slyšenou. 

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Na shledanou. 

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou. 

Pořad: Jak to vidí...  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek a neděle 08:30; repríza pondělí-pátek 01:30  |  Délka pořadu: 27 minut  
 

Nové články v rubrice

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace