Přepis: Jak to vidí Markéta Tauerová Kutilová - 30. července 2014

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešní vydání bude o Srí Lance, jak ji poznala Markéta Tauerová Kutilová, novinářka z občanského sdružení Femisféra. Dobrý den.

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste Srí Lanku poprvé navštívila v roce 2005, bylo to bezprostředně poté, co ostrov zaplavila ničivá vlna tsunami. Pracovala jste tehdy pro společnost Člověk v tísni. Jak se Srí Lanka změnila?

Čtěte také

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Tak pro mě byla to teďka výborná příležitost, že jsem se tam mohla znovu na ta místa vrátit a vidět je, jak se vlastně proměnila, protože ten kraj po tsunami, to pásmo pobřežní bylo zcela zničeno a my jsme tam pomáhali například stavět školy, stavěli jsme domy pro lidi, kteří vlastně o ně přišli, pomáhali jsme mnoha rybářům, komunitám a podobně a já jsem se teďka třeba vrátila do jedné školy, která byla postavena Člověkem v tísni, ta škola pořád stojí, funguje, je plná dětí, a dokonce tam jsou ještě zachované ty cedule, že to postavili Češi, a dokonce jsem se tam setkala s učitelem, který na mě promluvil plynule česky a říkal: "Ahoj, jak se máš?" A já jsem na něj koukala a on je to vlastně Srílančan, který vystudoval v Hradci Králové univerzitu, dostal stipendium a jako jeden z mála studentů, kteří vystudují takhle v zahraničí, v Evropě, se na Srí Lanku vrátil a teďka vlastně v této škole učí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpamatovala se tedy Srí Lanka po ničivém tsunami?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Vzpamatovala se po tsunami poměrně rychle, protože těch peněz tam přišlo opravdu veliké množství ze zahraničí, ale daleko větší a horší úder potom zasadila válka, která teda skončila v roce 2009. Z té války se ta země vzpamatovává dodnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teprve koncem loňského roku začala vláda jaksi sčítat ty oběti občanské války a škody, které napáchala, jak to zemi poznamenalo?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Ta válka opravdu trvala téměř 30 let, kdy vlastně proti sobě stála vládní armáda, která je sestavená z většinových Sinhálců a proti nim stáli Tamilští tygři, což, jak už název vypovídá, byli Tamilové, kteří tvoří zhruba 20 procent obyvatel ostrova a od doby, kdy vlastně Srí Lanka získala nezávislost na Velké Británii, byli na Srí Lance utlačováni a diskriminováni, potom vlastně v důsledku toho došlo k vytvoření tady té ozbrojené a později teroristické skupiny Tamilských tygrů. Ve finální fázi války v roce 2009 byli Tamilští tygři zcela zničeni, potlačeni a bohužel ale při tomto bombardování území Tamilských tygrů bylo zabito mnoho desítek tisíc civilistů, kteří tam uvězněni a vlastně dodnes srílanská armáda a srílanská vláda potažmo nechtějí přiznat, že zabili 70 tisíc civilistů, což je odhad OSN a mnohých nevládních organizací a dodnes je to vlastně veliký problém, protože Tamilové nevidí na Srí Lance svoji budoucnost a srílanská vláda vlastně dělá velmi málo pro to, aby tyto dvě etnika usmířila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, že se stabilizovala situace nebo jak byste ji popsala, možná i to soužití Sinhálců a Tamilců v dnešní době?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Tak v současný době už se nebojuje, ostatně téměř veškerý vojenský arzenál Tamilských tygrů byl zničen, srílanská armáda i policie obsadili vlastně to území, kde dříve operovali Tamilští tygři a velice, velice hlídají to, aby tam nevznikaly další podobné skupiny a mají spoustu i svých špionů mezi tamilským obyvatelstvem, jejichž úkolem je donášet cokoliv, co by se jenom mohlo někde šustnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nyní jste se na ostrov vrátila jako novinářka, co vás k tomu vůbec přivedlo?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Dlouhou dobu bylo mým velkým snem se na Srí Lanku vrátit, protože ty dva roky života, které jsem tam strávila před tím, ve mně zanechaly velmi silnou stopu a teď jsem se mohla vrátit díky tomu, že jsem dostala finanční podporu od FoRSu, což je forum organizací pro rozvojovou spolupráci, což je taková česká platforma, která sdružuje organizace, které pracují v rozvojových zemích a díky nim jsem se tam mohla vrátit jako novinářka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vás zajímaly ty místní pracovní podmínky na gumovníkových a čajovníkových plantážích, a také v textilních továrnách. S čím jste se tam setkala?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Tam jsou pracovní podmínky velmi tristní. Na těch plantážích pracují takzvaní indičtí Tamilové, kteří byli převezeni už v 19. a na konci 18. století na Srí Lanku tehdy Brity ještě a byli přivezeni jako pracovníci na kávovníkových plantážích. Ty byly ale později nahrazeny čajovníkem a gumovníkem a vlastně tihle indičtí Tamilové jsou dodnes jakýmisi polovičními otroky na Srí Lance, protože až do roku 2008 neměli ani státní občanství na Srí Lance, tudíž z ostrova nemohli vycestovat. Dodnes nemají právo vlastnit půdu na těch plantážích, 60 procent z nich žije v naprosto šílených domcích, které byly postaveny ještě Brity před 100 lety. Ty podmínky jejich pracovní jsou také velmi špatné, protože veškerý management těchto plantáží je sinhálský, kdežto pracovníci jsou tamilští a jejich mzda je zhruba 3,5 dolaru, což je na naše asi 70 korun, to je denní mzda a pro mě nejvíc šokující bylo odhalení, že víc než 60 procent těchto žen bylo donuceno k sterilizaci a důvodem bylo to, aby byl kontrolován počet tohoto tamilského obyvatelstva a dalším důvodem bylo to, že žena je vnímána jako mašina, která má pracovat na plantážích a ne se starat o děti a děti ji vlastně brzdí v těch pracovních výkonech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To zní jako novodobé otrokářství teda, musím říct.

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Ono to ve své podstatě tak opravdu je, ale ta situace se trošku mění vlastně od té doby, co tito indičtí Tamilové dostali státní občanství, protože od té doby oni mohou vycestovat z ostrova, takže velké množství z nich dneska už pracuje v různých ostatních zahraničních zemích, kde s nechávají najímat jako dělníci nebo ženy jako služky v domácnostech a vlastně ty peníze, které tam vydělají, tak posílají zpátky domů a snaží se co nejvíce peněz investovat do vzdělání svých dětí, aby jejich děti už nemusely dřít na těch plantážích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla jste, paní Kutilová, možnost i přihlížet přímo práci sběraček na těch čajových plantážích?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Tu možnost jsme měla, je to práce velmi těžká. Ty ženy vstávají ráno kolem čtvrté hodiny, musí vypravit děti do školy, uvařit snídani a potom už vyráží na plantáže. Většinou mají na zádech takové koše nebo vaky a denně musí natrhat minimálně 18 kilogramů čajových lístečků a potom je vlastně odnášejí do výkupen, které jsou v továrnách čajových a aby vůbec měly tu minimální mzdu, tak musejí natrhat minimálně 18 kilogramů čaje, a to je práce velmi tvrdá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Viděla jste také přímo, jak se vyrábí čaj? Je to samozřejmě mnoho etap.

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Navštívila jsem několik čajových továren, kde jsem vlastně viděla všechny fáze procesu výroby toho čaje. Samozřejmě velmi záleží na tom, kde ten čaj byl sbírán a jaké lístečky, protože platí, že čím výše čaj roste a čím menší lístečky sběračky nasbírají, tak tím je čaj kvalitnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká v dnešním Jak to vidí novinářka Markéta Tauerová Kutilová z občanského sdružení Femisféra.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste ve společnosti pořadu Jak to vidí na Dvojce, dnešním hostem je novinářka Markéta Tauerová Kutilová, hovoříme o Srí Lance, vy jste hovořila o té těžké práci, která už teda opravdu hraničí až s novodobým otroctvím, čaj je nicméně, dalo by se říct, největší bohatství tohoto krásného ostrova.

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Čaj je pro Srí Lanku nesmírně důležitý, protože ročně se ho vyprodukuje kolem 340 milionů kilogramů, srílanský čas zaujímá významné místo na světovém trhu, asi 21 procent čaje ve světě, co se vůbec vypije, pochází právě z tohoto ostrova a ročně na něm vydělají 1,5 bilionu amerických dolarů, takže je to velmi důležitý průmysl vlastně pro tuto zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké další komodity jsou v podstatě klíčové pro Srí Lanku?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Velmi důležitý je například gumovník, z něhož se potom produkuje takzvaný latex, z čehož se třeba například vyrábějí pneumatiky na vaše automobily a podobně. Pro mě bylo hrozně zajímavý vidět, co předchází tomu, aby vůbec vzniklo něco jako pneumatika na automobil, tak jsem navštívil gumovníkové plantáže, kde roste obrovský množství těchto stromů, které lidé chodí každý den nařezávat a denně musí dvojice nařezat 250 stromů, z nichž vytéká bílé mléko, které se chytá do kokosových mističek a denně takhle seberou kolem 17 litrů tohoto mléka, které tito pracovníci odnesou na hlavách do továren, kde se to potom suší a vyrábí se z toho guma, což je vlastně taková pryž žlutá, která potom jde na centrální trhy do Kolomba, odkud potom putuje na další světové evropské trhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik litrů toho mléka v uvozovkách spotřebuje jedna pneumatika?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
To bohužel nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou podmínky na těch gumovníkových plantážích? Je to podobné jako u sběraček čaje?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Na gumovníkových plantážích platí úplně to samé na čajovníkových. Vlastníci a management jsou čistě sinhálský a všichni, kdo tam pracují manuálně, tak jsou všichni Tamilové původem z Indie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jsou to, teď bych si tipla spíše muži nebo jsou to opět ženy?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Je to namixované, v továrnách i na plantážích pracují muži i ženy stejně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V úvodu jsme se zmínily ještě o tom, že jste zjišťovala tu situaci i v textilních továrnách.

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Na Srí Lance je velké množství továren, kde se šije oblečení pro světoznámé značky a podmínky v těchto textilních továrnách jsou velice, velice špatné a daly by se vlastně srovnat s těmi podmínkami, které jsou na plantážích. V těchto továrnách pracují zejména ženy, které tvoří 80 procent veškerých pracovníků v textilních továrnách a jejich pracovní doba začíná kolem sedmé hodiny ráno, kdy pracují do šesti hodin do večera, s tím, že mají půlhodinu na oběd a často potom ještě od sedmi od večera jim začíná druhá večerní směna, kdy pracují do jedenácti hodin do večera, takže vlastně nemají vůbec žádný čas na nějaký svůj soukromý nebo rodinný život, drtivá většina těchto žen bydlí v ubytovnách, které patří těmto továrnám a přímo z továren na ubytovny je vozí autobusy, takže vlastně tyto ženy nemají vůbec žádný kontakt s reálným světem, vlastně pendlují mezi ubytovnou a továrnou a za to všechno dostávají plat, který je podobný jako právě na těch čajových plantážích, dostávají kolem 100 dolarů za měsíc, což je na naše asi 2000 korun, přitom na Srí Lance je poměrně draho. Hlavní problém jsou samozřejmě pracovní podmínky v těchto továrnách, kdy vlastně třeba na 100 lidí je pouze 1 záchod, nemají vůbec žádné bezpečnostní pomůcky. Ženy, co třeba žehlí, tak pracují v místnostech, kde je až 50 stupňů, není tam žádné odvětrání, klimatizace, bohužel v poslední době se začalo praktikovat to, že na místo píchaček ženy otiskují svůj prst a tím pádem nemají důkaz o tom, kolik hodin vlastně ve skutečnosti odpracovaly a zaměstnavatelé jim platí mnohem míň, než ve skutečnosti odpracovaly. Před pár lety ta situace došla tak daleko, že byly těchto továrnách obrovské demonstrace, které ale byly bohužel velmi krvavě potlačeny právě místní policií a armádou, která stála na straně managementu těch továren a několik lidí bylo zastřeleno, několik žen bylo znásilněno, zraněno a podobně, ale přece jenom se podařilo nějaké podmínky dojednat, takže se třeba zlepšil počet záchodů, které jsou k dispozici těm pracovníkům, ale jinak ty podmínky v textilních továrnách jsou podobné jako třeba v Bangladéši, o němž se nedávno mluvilo právě ve spojitosti se zřícením té velké továrny, kde zahynulo přes tisíc pracovníků textilních továren. Ta situace se vlastně de facto zatím vůbec nezlepšila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Markéta Tauerová Kutilová, novinářka, host dnešního vydání pořadu Jak to vidí na Dvojce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O Srí Lance si v Jak to vidí povídám s Markétou Tauerovou Kutilovou, novinářkou, vy jste se na Srí Lanku tentokrát vypravila nikoli sama, ale také s manželem, fotografem a také vaší dvouletou dcerou. Jak se cestuje s malým dítětem po Srí Lance?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Tak na začátku bylo takové to velké dilema vzít dvouleté dítě s sebou nebo nevzít. Spousta lidí mě od toho odrazovalo, varovali před různými nemocemi, ale já jsem se nakonec rozhodla ji s sebou vzít a byla to obrovsky zajímavá zkušenost z toho důvodu, že Srílančané milují děti a daleko víc ještě milují bílé děti. Oni ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropské.

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Jestli evropské nebo ne, důležité je, že je to dítě bílé, oni třeba mají v tuktucích nebo doma mají plakáty bílých dětí neznámých, ale je to prostě něco jako taková ikona, něco, co přináší štěstí a oni opravdu věří, že když si sáhnou na bílé dítě, tak jim to přinese štěstí. Tak si umíte představit, když jsme tam potom přijeli s ani ne dvouletou holčičkou, tak si na ni opravdu každý chtěl minimálně sáhnout, a když se to občas stávalo jakousi hrou na honěnou, kdy občas jsme museli před těmi davy prchat, ale na druhou stranu právě to, že jsme s sebou měli dítě, tak vlastně okamžitě otvíralo dveře ke Srílančanům a člověk měl takhle fantastickou možnost se k nim hnedka dostat blíž, dostat se vlastně do jejich rodin, byli otevřenější a daleko přátelštější a reagovali na nás vlastně hrozně pozitivně, akorát pro mě tam byla taková zajímavá zkušenost v tom, že najednou já jsem přestala jakoby existovat a všichni zdravili jenom to dítě, takže všichni křičeli jenom: "Hello, baby," a člověk jako by neexistoval. Nakonec vlastně dcera neměla za celý ty tři měsíce vůbec žádné zdravotní problémy, na rozdíl ode mě a od manžela.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konzumovala tedy také národní pokrm rýži s kari?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Jídlo bylo právě největším problémem, protože ta srílanská kuchyně je velmi pálivá, oni používají velké množství chilli a sehnat něco nepálivého je téměř nadlidský úkol a když člověk řekne, že to je pro dítě, tak udělají nepálivý, tak pro ně je to nepálivý a nám z toho stejně může upadnout pusa, jak to pálí, takže víceméně jedla hlavně ovoce a samotnou rýži třeba smíchanou s avokádem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme hovořili o té odvrácené tváři Srí Lanky. Nicméně pojďme se podívat trošku na ty krásy tohoto státu, protože například i pro turisty se otevřela dosud, řekla bych, zapovězená místa vzhledem tedy k dlouholeté občanské válce.

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Pro turisty se otevřel hlavně sever Srí Lanky, kam dříve nesměli jezdit, protože právě tam měli základnu Tamilští tygři, je to asi dva roky, co tam turisté mohou téměř bez omezení, samozřejmě nemohou do těch vojenských zón, protože spousta zón, hlavně část pobřeží je stále okupované armádou, ale přesto se tam turisté mohou cítit už teďka naprosto bezpečně, dokonce z Kolomba, z hlavního města, na sever už vede i železnice, a dokonce nová silnice. Jezdí tam vlaky, autobusy a dá se tam dostat za poměrně krátkou dobu a ten sever je nesmírně zajímavý, hlavním takovým městem té severní provincie je Jápané neboli Jaffna, jsou tam vlastně jedny z nejkrásnějších pláží, v Jaffně je krásná obrovská knihovna a je tam taková zajímavost, člověk se tam vlastně může setkat dodnes s pozůstatky té války, může navštívit různé vojenské bunkry, může vidět ještě vybombardované domy, různé úřady vybombardované a vlastně se setkává téměř na každém kroku s nějakými stopami, které tam zbyly po těch Tamilských tygrech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím zajímavým ještě ten sever z toho, řekněme, turistického hlediska oplývá?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Tak jako turista tam člověk může jet do hotelu, které pro mě byly něco jako, jako velmi velká zvláštnost, protože tyto hotely vlastní a vystavěla srílanská armáda. Oni vlastně zabrali nejkrásnější pláže, tam odsud vyhnali ty místní obyvatele, ty Tamily, kteří tam do té doby žili, a na těchto nejkrásnějších plážích vystavěli superluxusní komplexy, turistické resorty, z nichž vlastně dneska ta armáda jakoby těží, protože jsou její, ona si je spravuje a vlastně se dá říct, že na Srí Lance armáda dělá svůj vlastní byznys i turistický, což je podle mě docela rarita. Já jsem se s tím ještě teda v žádné zemi nesetkala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam jste se ještě podívali s rodinou?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
My jsme procestovali velkou část ostrova, velkou část času jsme samozřejmě strávili na plantážích, ale jinak jsme téměř, několik týdnů jsme strávili na východě ve městě Trincomalee, kde jsem já před tím právě pracovala pro společnost Člověk v tísni a i toto město bylo právě během války bombardováno a nebylo úplně bezpečné, takže ho turisté objevují až v poslední době a jezdí tam právě za překrásnými plážemi, je tam takzvaný holubí ostrov, což je přírodní rezervace, kde jsou ideální podmínky pro šnorchling a Trincomalee je teďka i velmi známé kvůli tomu, že se tam dají bez problémů a s velkou jistotou pozorovat velryby a delfíni. My sami jsme vyrazili na to velrybí safari, pluli jsme asi hodinu na člunu a pak jsme viděli asi 10 velryb a bylo to teda neuvěřitelně krásný zážitek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže pozorování zvířat je určitě jedním z těch magnetů?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Určitě. Vedle velryb se tam dají pozorovat ve volné přírodě také sloni, leopardi a samozřejmě Srí Lanka je ráj pro milovníky ptáků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste doporučila našim posluchačům, kam se vypravit, kde je krásně i bezpečno na Srí Lance?

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Tak já bych určitě doporučila pláže kolem města Trincomalee a právě návštěvu toho zmiňovaného holubího ostrova včetně velrybího safari a právě v tomhle městě Trincomalee je také chrám hinduistický, který svrhli do moře Portugalci, když se snažili ovládnout Srí Lanku a našel ho vlastně Arthur C. Clarke, známý britský badatel a tvůrce Vesmírné Odyssey a ten ho vlastně vyzvedl z moře a dneska je možné ho tam vlastně vidět rekonstruovaný a je to úžasný zážitek vidět tenhle ten chrám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Markéta Tauerová Kutilová. Já vám moc děkuji za rozhovor za zajímavé postřehy a zkušenosti a přeji vám hezké léto, mějte se pěkně.

Markéta TAUEROVÁ KUTILOVÁ, novinářka z občanského hnutí Femisféra
--------------------
Děkuju. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Dobrý poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.