Přepis: Jak to vidí Milan Slezák – 2. září
Hostem byl komentátor Milan Slezák.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem Jak to vidí je Milan Slezák, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu. Já vás vítám. Dobrý den.
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Země Evropské unie jsou proti vojenské pomoci Ukrajině. Vyslání zbraní do země vyloučil francouzský prezident Hollande i německá kancléřka Merkelová. Obě země ale chtějí podpořit zpřísnění sankcí, respektive nové sankce proti Rusku. Jaký význam by měly?
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Takový, jaký mají mít ty sankce od začátku. Mají Rusko přimět k tomu, aby změnilo své chování na Ukrajině.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená?
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To znamená, jiný kurz, dát šanci větší jednáním. Když to říkám, tak musím se trošku opravit, protože samozřejmě Rusko o jednáních mluví a také se těch jednání účastnilo na Ukrajině. Nicméně souběžně s těmi jednáními eskaloval válečný konflikt na Ukrajině. A je téměř jisté a můžeme to říct s pravděpodobností hraničící s jistotou, že Rusko je přímým účastníkem toho konfliktu. Nejenže někteří velitelé nebo ti političtí činitelé těch vlád, které vznikly na východě Ukrajině, jsou ruského původu a působili před tím jinde, než na Ukrajině, například v Podněstří nebo centrálním Rusku a pak se najednou objevili na Ukrajině, kde nebyli dlouho a stali se vysoce postavenými činiteli v těch nově vzniklých republikách, které samozřejmě nikdo neuznává ani Rusko. Tak jde o přímou ruskou účast v tom vojenském konfliktu, protože se zdá být opravdu naprosto jisté, že na straně separatistů bojují nebo povstalců, chcete-li neutrálnější výraz, bojují i ruští vojáci a taková ta vysvětlení z ruské strany, že to jsou vojáci, kteří zabloudili, to si člověk říká: Oni šli na Denisovo nádraží a neměli koho se zeptat, kudy ta cesta vede. Anebo jiné vysvětlení, že to dělaj ve svém volnu, když mají dovolenou, že si jen tak odjedou na Ukrajinu a zapojí se do bojů proti Ukrajinské armádě. Ta vysvětlení jsou opravdu úsměvná. A z některých prohlášení ruských politiků lze vyčíst, že to vidí, že tam ti ruští vojáci bojují skutečně na té Ukrajině. Takže jednou věcí je přímá účast Ruska v těch bojích a druhou věcí je ruská účast v těch jednáních a to nejde dohromady podle mého soudu. Jestliže máte konflikt utichnout, tak by Rusko mělo stáhnout podporu těm lidem, kteří bojují proti ukrajinské armádě. Vnímám ruské argumenty, že tady jde o ochranu života lidí, civilistů a východě Ukrajiny.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera to tak formuloval Sergej Lavrov.
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Jistě, ale je otázka, je velká otázka pro mne, a z hlediska mezinárodního práva je nepřípustná ruská odpověď, jestliže se na ochranu těch civilistů střílí přes hranice, protože podle stejné logiky by se bývalo mělo pomoci civilistům v Sýrii. Na pomoc těch civilistů se snažily členské státy v Radě bezpečnosti přijmout tři rezoluce, které žádaly po nějakém řešení syrské situace a ve všech třech případech se Rusko postavilo proti tomu. Takže civilisté v Sýrii se ochraňovat nemusejí, civilisté na východní Ukrajině ano. A odpověď na toto dilema je jasná. V Sýrii má Rusko jiné zájmy než na východě Ukrajiny.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Moskva ovšem svou vojenskou angažovanost nadále popírá.
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ale už to přiznala mezi řádky. Vždyť už jsem to říkal, že jsou to vojáci, kteří tam bojují na své dovolené. Dovedete si představit, že nějaký stát nechá své vojáky na dovolené, že je nepovolá okamžitě zpátky, kdyby něco takového zjistil, nechá je bojovat v nějaké válce v sousedním státu?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, Milane, že bude to Moskva, že to přeformuluje tu dovolenou třeba na něco jiného?
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To se může stát. Já, když je velice užitečné vrátit se k začátku toho konfliktu a k jeho průběhu a k tomu co Rusové v jeho průběhu říkali. Začnu Vladimirem Putinem, ten napřed tvrdil stejně jako celá ruská vláda, že na tom převratu na Krymu, který vyústil v odtržení Krymu od Ukrajiny a zábor Krymu ruskými úřady se nepodílela Ruská armáda. To byla oficiálně verze, ta platila několik měsíců a právě po uplynutí několika měsíců prezident Putin řekl, že se na těch událostech na Krymu ruští vojáci podíleli. Takže je to tak, že něco jiného se řekne dnes, za několik týdnů, kdy se situace změní, nebo když už je jasné, že to co jsme říkali před několika týdny, pravda nebyla, tak tu pravdu přiznáme. Z druhé strany, aby to nevypadalo, že tady se ten typický zaprodanec z mainstreamu, z těch médií, která vlastně lžou o ukrajinské krizi, jak si to mnozí lidí představují a že nemá vůbec potuchu o tom celé té komplexnosti situace na Ukrajině, tak bych chtěl říci, že mám pochopení,protože Rusko se o Ukrajinu zajímá, je to logické, že je tam mnoho etnických Rusů na východě země, že je ruskojazyčných Ukrajinců, že je tam mnoho lidí, kteří se domnívají, že jejich kloudná budoucnost je v ekonomické a politické spolupráci s Ruskem, nikoliv se Západem a koneckonců mohou se odvolat na dlouhou tradici hospodářských styků, která je rozhodně delší než ekonomická spolupráce Ukrajiny se západními zeměmi. Čili podle mého soudu, Rusko samozřejmě se musí o to, co se děje na Ukrajině zajímat, nemůže se vystavit podezření, že pro své občany na Ukrajině nedělá vůbec nic. Otázka pouze je, jak to dělá a jak daleko zachází a jestli to všechno dělá transparentně. Jestli náhodou nedělá něco jiného, než říká. Podle mého soudu to dělá.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak poznat, co je pravda, co jsou fakta prokazatelná a co už je propaganda?
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Podívejte se, samozřejmě všechno se dá zfalšovat. Ale když vidíte záběry, které zveřejnilo NATO, na nichž jsou kolony ruského samohybného dělostřelectva, jak jede po východní Ukrajině, tak si samozřejmě, pokud nevěříte mainstreamovým médiím, a pokud jste stoupenec spikleneckých teorií nebo pokud máte sympatie pro Rusko nebo pro východoukrajinské povstalce, tak si řeknete, že ten snímek je zfalšovaný. Existuje zákon, takzvaný zákon Occamovy břitvy, podle něhož se v těchto případech alespoň pracovně má vycházet z toho, že to nejpravděpodobnější je to správné. A to ostatní se má jako břitvou odřízenou. Neříkám, že se nemůže někdy v budoucnu ukázat, že to podvod byl. Koneckonců vzpomeňme si na Irák, kde invaze začala tvrzením, že Američané odhalili zásoby zbraní hromadného ničení. To byl důvod pro tu invazi a ten důvod se ukázal jako lichý a tomu důvodu uvěřila spousta lidí, politiků i novinářů také u nás. Ale zatím bych se klonil k tomu, že ten snímek, o němž tady mluvím, je pravý a jestliže opravdu ukazuje kolony samohybného ruského dělostřelectva, to znamená, přímého účastníka toho konfliktu a ukazuje tu kolonu na východoukrajinské silnici, tak tady máte jasný důkaz o tom, že Rusové jsou součástí toho konfliktu, takže ti, kteří kritizují akce Západu, i ty sankce, které jsou variantou k vojenskému řešení, které na Západě neprosazuje vůbec nikdo, leda prezident Zeman mluvil o tom, že by se na východ Ukrajiny, ale svého času o tom mluvil, měly vyslat vojenské jednotky, tak vidíte, že ty sankce jsou reakcí na něco, co jiná strana udělala předtím, na to, že se zapojila jako přímý účastník do toho konfliktu a ještě o tom neříká pravdu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ví se už o tom, jaké ty nové sankce by mohlo jít?
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ještě jednou doušku k tomu dodám. Dovedete si představit, že vojáci na dovolené, sami se vydají se samohybným tankem, se samohybným dělostřelectvem? To je zvláštní představa, že by o tom nevěděli nadřízení a nadřízení jejich nadřízených, to je opravdu pitoreskní představa. A ta sankce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ještě než se dostaneme k těm novým, které jsou jaksi na obzoru.
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Připomenout ty staré.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, jaká je efektivita těch dosavadních sankcí?
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To je sporné. Pokud se ty sankce mají nějak výrazně projevit, tak to bude chtít čas. Ty sankce neplatí dlouho a ty sankce byly zpřísňovány a byly zavedeny podle principu, že by měli být postiženi lidé, kteří alespoň v té první etapě mohli zato, že Krym přestal být ukrajinský, že se porušil princip hranic a někdo by mi mohl namítnout, že už se porušil dávno tím, že vzniklo samostatné Kosovo například, já říkám ,to je naprostá pravda, o tom nebudu diskutovat. To se dá těžko vyvrátit, ale tady je další příklad porušení hranic. A mimochodem také státní smlouvy, kterou zavřeli Rusové s Američany a s Ukrajinou o tom, že vznikne samostatná Ukrajina. Ta smlouva je stará 20 let a byla prostě porušena. Ale ty sankce nebyly plošné, což je důležité zdůraznit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koho zasáhly?
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Zasáhly lidi z okolí prezidenta Putina, postupně i instituce, ale v první řadě to byli lidé, kteří se podle mínění Evropské unie, jejich předáků, nějak podíleli právě na tom, že Krym přestal být ukrajinský a stal se ruským. Ty sankce postihovaly jejich majetek, znemožňovali jim výjezd do ciziny a to bych chtěl právě zdůraznit, že to byly sankce uvalené na nějaké lidi, kteří byli podezřelí z určitého jednání, zatímco ty ruské sankce, kterými Rusové odpověděli na další v pořadí, nepletu-li se, třetí vlnu evropských sankcí, jsou jiného charakteru. To jsou sankce plošné, které na rozdíl od toho, aby měly postihnout jednotlivé lidi, postihují šmahem celá odvětví. To znamená, postihují i nevinné. A dejme tomu, že v tom evropském případě šlo o sankce, které byly opravdu namířeny proti těm, o nichž si Brusel myslel, že nesou nějaký podíl viny na těch událostech, o kterých jsem mluvil, kdežto, jak říkám, v tom ruském příkladě, je to úplně jiný typ sankcí, plošný. Ten postihne pracovníka v nějakém podniku potravinářském, který s ukrajinskou krizí nemá vůbec nic společného. Ale víte, co je zajímavé, vy jste se ptala na dopad sankcí. Sankce určitě dopad mají na ruskou ekonomiku, ale kupodivu jsou to spíše ty sankce, jimiž Moskva odpověděla na sankce Západu. Ty sankce plošné, které měly šmahem potrestat leckoho na Západě a ony zatím zdá se, potrestaly ale samozřejmě platí jen krátkou dobu, takže se z toho nedají vyvozovat dalekosáhlé závěry, zatím spíše potrestaly ruské spotřebitele. Já jsem se podíval na nějaká čísla a z nich vyplynulo, že inflace v Rusku stoupla, drobně sice, protože těch výrobků sice je stále dost, ale přeci jen ten výpadek těch západních, toho západního potravinového zboží je znát. Takže to žene ceny nahoru. Sice mírně, ale je to znát. Rubl klesl, to je jeden z dopadů těch západních sankcí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak na to reagují místní lidé?
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Zatím není žádná nákupní panika, ale dovedu si představit, jak reagují místní lidé na jeden specifický rys a místní lidé ve Vladivostoku na Dálném východě. Odtamtud mám zprávu, že kuřecí stehýnka stojí dnes o 60 % více než před zavedením ruských sankcí vůči Západu. A tam se zjevně projevil ten nedostatek toho konkrétního zboží na trhu. Takže to by mohl být jeden příklad, jak se stát zavedením sankcí střelil do vlastní nohy. Samozřejmě je to i případ Západu. To si nezakrývejme, protože ty sankce, které byly a zejména ty poslední sankce, ten poslední druh těch sankcí, které byly zavedeny proti Rusku, tak postihují i podniky na Západě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty nové sankce vůči Rusku budou, myslíte, plošné?
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ty se budou týkat podle mého soudu energetiky, to je samozřejmě ale dvojsečná záležitost, protože víme, na kolik je Evropa závislá na ruském plynu a ruské ropě. Mluví se o tom, že by se mohly týkat vývozu ruských diamantů a ruského kaviáru.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to asi není ta hlavní komodita.
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To není, z hlediska Západu asi ne. A jak tak odhaduji vás dva, tak my ráno kaviár nesnídáme a příliš mnoho diamantů na sobě také nemáme. Takže nás to nemusí zajímat, ale musí to zajímat Rusko, protože vývoz těchto dvou komodit přináší Rusku velké zisky a ty bude Rusko obtížně nahrazovat. Stejně jakoby samozřejmě obtížně nahrazovalo zisky z prodeje ropy a plynu, ale tady se právě dostává Evropa do úzkých, protože to je oblast, v níž musí být maximálně obezřetná, protože tady by platilo, že čím víc nebo čím méně ruského plynu či ropy se odebere, tím samozřejmě více to bude Evropa negativně pociťovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče těch nových sankcí vůči Rusku, asi nelze očekávat, že to přijetí proběhne hladce nebo jednomyslně, protože jsou různé postoje zemí v rámci Evropské unie.
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Určitě, to se týká vůbec východní politiky, máme tady země, které dlouhodobě usilují o to, aby se Ukrajina více přiblížila k Evropské unii a to byly tradičně země jako Polsko, Pobaltí, Česká republika, Slovensko, Maďarsko a pak jsou tu země, pro které je to o plástek o Ukrajině a o té východnější Evropě, myslíme to obecně, které v těchto zemích a v této oblasti nespatřují žádnou prioritu. A logicky je to třeba Francie nebo Španělsko, které prosazovaly trochu jiný směr, takové kulturně-hospodářské expanze a přibližování Evropské unie k jinými zemím. Al ty se samozřejmě a logicky ohlížely spíše po zemích kolem Středozemního moře jako je Maroko, Alžírsko.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každá země má jiný zadní dvorek.
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Každá země má jiný zadní dvorek a je obtížné ty zájmy sladit, když je těch zemí 28, což koneckonců vidíme na bezmála každém summitu Evropské unie. A je také logické, že některé země jsou proti sankcím, vůči Rusku proti zpřísňování těch sankcí daleko více zaměřeny než ostatní. A to je.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A čím argumentují nebo zdůvodňují ten váhavý nebo vyloženě jaksi negativní postup vůči sankcím.
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Tak slyšeli jsme například argument, že ty sankce zatím nezabraly, takže pokud nezabraly ty předchozí sankce, takže nemá smysl ty sankce dále zostřovat, když tento směr evidentně nezabírá. Že by se mělo dát více prostoru diplomatickým jednáním. To většinou slyšíme od zemí, jak je třeba Slovensko nebo Maďarsko, které mají s Moskvou nějaké privilegovanější vztahy anebo a to je podstatné, které jsou závislé daleko více než jiné země na dodávkách ruského zemního plynu a ruské ropy. U nás je situace specifická, protože v čele vlády je sociální demokrat Bohuslav Sobotka, který dobře ví, že ukrajinská krize vyvolala velkou debatu a ostrou debatu v jeho straně a tu stranu rozdělila, protože Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí se k ukrajinské krizi od začátku staví velice ostře. Je to jeden z těch lidí, kteří říkají, že není možné, aby Rusku takové chování, které předvádí a předvedl na Ukrajině jen tak prošlo, že existují i jisté evropské hodnoty, které musí být dodržovány. A je to určitě člověk, který si myslí, že na rozdíl od nějaké vojenské intervence, která znovu opakuje, nepřipadá v úvahu, sankce mohou být cestou, jak postoupit dále v té ukrajinské krizi, když jednání nevedou nikam, na druhou stranu, v té straně, o níž mluvíme, se proti takovému postoji zvedl velký odpor, mnozí sociální demokraté Lubomíra Zaorálka kritizovali za jeho řekl bych jestřábí postoj, jak se jim zdálo. Prezident Sobotka za zády s takovouto a Luboš Zaorálek se poté trošku stáhl, to bylo naprosto zřetelné. Premiér Sobotka musí pracovat s tím, že jeho strana je v této klíčové otázce, která není jen zahraničně politická, rozdělena. Proto se premiér Sobotka snaží lavírovat. Nezaujímá jasný postoj. Například říká, že pokud jde o sankce, tak Česká republika si vyhrazuje s nimi nesouhlasit, když se jí bude zdát, že nejsou v jejím vlastním zájmu. Takže to jsou rozličné důvody, které jednotlivé země vedou k tomu, aby se proti sankcím stavěly ale my se opět musíme postavit na začátek a říci si, co má tedy Evropská unie dělat, když jednání evidentně nezabírají a vedou se jí už několik a když se zároveň má dát Rusku najevo, že to, co se děje na východní Ukrajině, není akceptovatelné. Vracím se znovu k tomu, co jsem tady už naznačil, že jestliže na Ukrajině jsou opravdu ruská samohybná děla, jestliže Rusko je tedy přímým účastníkem toho konfliktu, tak se mu to musí dát nějak najevo, že by takto nemělo pokračovat, protože v Evropské unii takovýto postoj nikdy akceptován nebude.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A může to být účinné, když už jak jste sám několikrát řekl, že ty dosavadní sankce v podstatě žádný velký efekt nepřinesly, spíše obráceně?
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Já bych si to netroufl tvrdit, to zase se vracím k tomu, co říkám, je příliš krátký čas na to, abychom to mohli hodnotit a pak tady samozřejmě zbývá otázka, co se tedy má dělat? Má se kývat hlavou, máme od Ukrajiny dát úplně ruce pryč. V České republice pracuje hodně Ukrajinců. Co jim máme odpovědět na otázku, když nám řeknou: Vy se o nás nezajímáte, my jsme úplně sami. Vy ani nezkusíte s Ruskem promluvit tak, aby slyšelo na nějaké argumenty.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má ale Unie Evropská, vůbec Evropa nějakou strategii? Je jednotná, když vidíme tady ty různé postoje, motivované různými důvody?
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Strategii jednotnou Evropská unie těžce hledá a to neplatí jen pro Ukrajinskou krizi, protože těch států je 28, jak už jsem zmínil, a protože rozhodující slovo v Evropské unii navzdory tomu, co nám říkají lidé, kteří Evropskou unii nesnáší a kteří tvrdí, že všechno je diktát Bruselu. Nadále mají národní vlády a to je ta síla Evropské unie, že se nadále rozhoduje na národních úrovních, ale také jejich slabina, protože samozřejmě a to už se vracím k tomu, co jsem také řekl, když se má dohodnout 28 států na jednotném stanovisku, tak je to velmi obtížné. Naproti tomu Vladimir Putin se zřejmě neradí s nikým, jestliže má někdo strategii pro Ukrajinu, ale nejen pro Ukrajinu, já si myslím, že i pro další země, tak je to Vladimír Putin. Vladimir Putin vede tuto hru a Evropská unie reaguje jenom na to, co Vladimir Putin dělá.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V rozhovoru s ruskými novináři se Vladimir Putin zmínil o možnosti vytvoření nového státu na jihovýchodě Ukrajiny. Jmenoval by se Novorusko a také zpráva ze včerejška, italský deník La Repubblica tvrdí nebo popsal jaksi detailní zákulisí na unijním summitu, na kterém měl Putin vyhrožovat Evropské unii obsazením Kyjeva, myslím v horizontu dvou týdnů. Byl by schopen vlastně, kdyby se mu chtělo, zabere Kyjev za dva týdny.
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Já myslím, že pokud jde o tu lhůtu, v níž by ruská armáda byla schopna dobýt Kyjev, takže se Vladimir Putin příliš nemýlí, protože Ruská armáda má nad ukrajinskou mnohonásobnou převahu jak početní, tak z hlediska vojenské techniky. To by vojensky neměl být problém. Otázka je, zda se takové věci mají říkat, protože když někdo něco takového řekne, tak samozřejmě tu druhou stranu, konkrétně pana Barrosa vede k tomu, aby se hluboce zamyslel nad tím, jaké myšlenky vlastně ruského prezidenta napadají, a to je zase argument další, o čem jsme tady mluvili předtím. Ale pokud jde o ten nový stát, jen připomínám, že Vladimir Putin také řekl, že poté co se k Rusku vrátil Krym, o němž Vladimir Putin říká, že byl vždycky ruský, tak už nebude Rusko chtít žádné jiné území z východní Ukrajiny. Pokud by na východě Ukrajiny vznikl samostatný stát, tak ho zřejmě nikdo neuzná a ten stát stejně bude na Rusku závislý a de facto bude stejnou součástí Ruska jako třeba Abcházie nebo Jižní Osetie odtržená od území v Gruzii.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Kamila, zda je akceptovatelné, aby ukrajinská vojska jen tak zasahovala civilní objekty na východní Ukrajině?
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To by měl říci, kde to přesně bylo, kdo by v těch civilních objektech byl. Víme, že ve válce vždycky civilní objekty zasahovány jsou. Je otázka, zda v těch civilních objektech nejsou povstalečtí vojáci. To se dá takhle těžko velice na tak obecnou otázku, těžko se dá odpovídat konkrétně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
"Když sankce," cituji z dalšího e-mailu, "na Rusko za vměšování na Ukrajině tak podle stejného klíče by měly být uvaleny sankce na Spojené státy za výcvik a podporu syrských rebelů, kteří nyní pod hlavičkou AISIL páchají zvěrstva. Jak to vidíte vy?"
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Já nemám žádné informace o tom, že by Spojené státy cvičily rebely z bývalé organizace ISIL, dnes Islámský stát, jestliže je posluchač má, tak by je měl předložit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor českého rozhlasu Milan Slezák, byl hostem dnešního Jak to vidí, děkuji vám za to, na slyšenou.
Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Na slyšenou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.