Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 30. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítám také dnešního hosta, profesora Tomáše Zimu, dobrý den vám přeji, pane rektore.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Novela vysokoškolského zákona z roku 1998 je konečně v připomínkovém řízení, je tomu tak?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Tak tato novela už je po připomínkovém řízení, které skončilo. V tuto chvíli se vypořádávají připomínky na ministerstvu školství a i jednání, která v posledních dnech probíhala jak s radou vysokých škol, tak v rámci České konference rektorů na povídají tomu, že tento zákon ze strany reprezentací vysokých škol má velkou podporu. Jsou tam samozřejmě ještě připomínky, které s ministerstvem dojednáváme a věřím, že zítra má být jednání předsedy Rady vysokých škol pana docenta Fischera, mně a pana ministra de facto na dokončení těch připomínek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nerada vám skáču do řeči, pane rektore. Ty připomínky by mě zajímaly, jestli byste mohl naznačit, protože jestli se nepletu, tak vlastně ta verze v tom připomínkovém řízení se liší od toho kompromisu z léta.

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Já bych neřekl, že se tak liší, tak Rada vysokých škol tam třeba uplatnila připomínky, které jsme vypořádali v červenci, že tam nebudou. Je pravda, že ten text, zejména v oblasti akreditací doznal určitých změn. Je to věc nová, takže tam jsou věci, které už i za toho chodu se řešily. Bylo to vyjadřování se k předsedovi akreditačního úřadu, že by měl toto být projednáno s reprezentacemi a na jejich návrh předloženo ministrovi. To ministr Chládek slíbil, že bude akceptovat. Pak u těch akreditací je záležitost, že mají být vlastně kvalita vysoké školy. My žádáme, aby tam bylo řečeno zejména ve vztahu k výuce a vědě. Je to dopracování vztahu ke správnímu řádu a v jaké formě správní řád se bude dotýkat vysokých škol. Pak je tam otázka doladění odnímání titulů, otázka někdo navrhuje kratší, někdo delší dobu,ale jsou to věci, na kterých i z těch jednání mám pocit, že ty připomínky, které jsou relevantní, jak rady vysokých škol, tak České konference rektorů, budou v rámci připomínkového řízení zapracovány.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Domluvíte se a ten výsledek bude kvalitní, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Každé dílo má a může být vždycky dílo lepší, ale v tuto chvíli mám pocit, že řada minulých ministrů se o to snažila a někteří s reprezentací vysokých škol nekomunikovali, nebo jejich připomínky nebrali vážně, tak k tomu nedošlo a teď se vyšlo jaksi z minulém verze, která se dopracovala. Ta komunikace s ministerstvem je velmi kvalitní, jak s panem ministrem, tak s náměstky, takže s kolegou Fischerem věříme, že to zítřejší jednání povede k tomu, že obě reprezentace budou moci říci, že tento návrh plně podporují tak, aby měl velkou šanci projít Poslaneckou sněmovnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K čemu, pane profesore, novela vysokoškolského zákona zásadní? Co podle vás bude tím největším přínosem?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Já tam největší přínos vnímám ve změně akreditačního procesu, který má být transparentnější, vysoké školy se k tomu budou moci vyjadřovat i k tomu procesu. Institucionální akreditace, kdy místo zaplavování akreditační komise, kde je šest nebo osm tisíc studijních oborů se to vyčistí, protože ten, kdo bude mít institucionální akreditaci, tak už v té oblasti vzdělávání, teďka to možná přeženu, si bude moci dělat skoro to, co chce, ale bude mít ta vysoká škola na jedné straně větší pravomoce, ale také větší odpovědnost, protože ty sankce, které při tom nedodržení některých postupů tam jsou velmi drastické. Je tam další věc. Vnímám i možnost odnímání titulů, když se prokáže třeba plagiátorství či jiné jaksi nekalé praktiky. Já osobně jsem zastáncem delší doby, než je v tom návrhu zákona. Protože některé věci mohou ty skutečnosti jaksi vyplavat později. Pak je tam řada věcí, které vlastně technicky reagují na to, co se za 14 let událo, tak otázka systému vnitřní hodnocení vysoké školy, změny a otázky působení zahraničních vysokých škol na území České republiky, což je někdy velký problém. Jestli je tam také popsáno, takže to asi jsou ty nejdůležitější aspekty té novely.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Miladu zajímá, jestli bude méně vysokých škol.

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
To bude záležet na tom, jestli vysoké školy dostojí kvalitě a nárokům a jestli o ně bude ze strany studentů zájem a samozřejmě z hlediska poklesu počtu studentů, což je dáno populační depresí pro následující dekádu, kdy zhruba je to o třetinu méně populačního ročníku, který může studovat na vysokých školách. Tak k tomu muže dospět, ale já si myslím, že ten proces, jestli vysoká škola má či nemá být, by měl být nastaven jasnými kritérii na kvality vzdělávání, takže nemohu v tuto chvíli, jestli jich bude méně nebo více, ale primárním pravidlem má být transparentní proces akreditace a sledování kvality vysoké školy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se, pane profesore zmínil o plagiátorství, nevím, jestli máte informace, jak často k tomu dochází?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Jsou systémy na vysokých školách, které se zavádí a které vlastně ty práce projíždějí a sledují vlastně otázku shody textu s tím co už bylo někde do toho systému vloženo, tak to plagiátorství je a bylo a my musíme nastavit ty systémy tak, aby to nefungovalo. Když si ťuknete na internet, tak se vám objeví: nabízíme vám napsání bakalářské práce, diplomové práce, takže to riziko samozřejmě tady je. Uvědomme si, že je mnohem větší počet studentů na vysokých školách. Na druhé straně máme a ten přístup k těm elektronickým zdrojům svádí k té metodě copy pase, tu vezmu něco, tu vezmu něco.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ctrl C.

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Tu vezmu něco, Ctrl C a Ctrl Dell, tak to samozřejmě na jedné straně svádí, na druhé straně vysoké školy mají zavedeny systémy, aby to plagiátorství odhalovalo a teď vlastně nebyla možnost, i když jste to odhalili, to nějakým způsobem postihovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore Zimo, jak bude vypadat podle novely vysokoškolského zákona financování univerzit?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Tak novela se této oblasti přímo nevěnuje. Je tam samozřejmě otázka řešena formou nebo to množství peněz, je to otázka příspěvku a dotací, které vysoké školy dostávají cestou ministerstva školství. To, co je tady si třeba uvědomit, že ta platba za studenta na počátku roku 2000 byla mnohem vyšší, než je v současné době a ta poslední jednání vlády dávají optimismus k tomu, že ta platba za toho studenta by měla narůstat při snižování počtu,což je důležité i z hlediska právě té kvalitní výuky, aby byl jaksi dostatek prostředků jak na učitele, tak samozřejmě i na rozvoj univerzit, takže jsou to příspěvky, dotace, které vysoké školy dostávají, pak diskutujeme a v minulosti bylo zhruba z toho předělení, rozdělení prostředků 22,5 % na takzvané parametry kvality, to znamená, struktura učitelského sboru, počet studentů doktorských studií, otázka výměny studentů a podobně. Tak to je asi trend, který by měl narůstat, aby právě ty parametry kvality se více promítaly do financování vysokého školství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Novela chce také zavést systém vnitřního hodnocení vysokých škol. Co tam se plánuje?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Je to určitý systém sebereflexe té školy, kdy řada škol už tyto systémy různě má nastaveny, probíhají vnitřní hodnocení různých oblastí, ať je to vědní politika, třetí role univerzity, takže rada škol už tyto systémy na různé úrovni nastaveny má. Jedná se o to, aby ta škola vlastně sama o sobě řekla, kde je dobrá, kde má jaksi slabiny a proto, aby to nebyl dokument, kde se všichni budeme chválit a zjistíme, že jsme všichni úplně nejlepší a není lepšího, než jsme my a bude mít část veřejnou a část neveřejnou právě proto, aby i některé, aby ten dokument mohl být velmi, velmi kritický. Naše společnost není tak nastavena na to, aby i ty slabiny bývaly zveřejňovány, protože u nás žijeme v tom, že všechno musí být nejlepší. Jakmile by někdo přiznal slabinu, tak je špatný a je to chyba, což neplatí od nás na Západ, tak to je možná ta věc, o které jsme jednali, že ta zpráva bude mít vlastně dvě části. Jednu veřejnou a jednu samozřejmě neveřejnou, která bude přístupna akreditačnímu úřadu, ministerstvu školství a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Funguje už nyní jakási sebereflexe u vysokých škol?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Samozřejmě jednou ze sebereflexí je hodnocení výuky studentů. Někde je to v papírové formě, někde je to ve formě elektronické. Probíhají samozřejmě evalvace v rámci fakult, jednotlivých oborů. Jejich výkonnosti, výměny studentů, takže samozřejmě tyto procesy na řadě vysokých škol probíhají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jste hovořil o tom vnitřním hodnocení, že vysoké školy se podívají na své silné a slabé stránky, jak je to u hodnocení právě v tom mezinárodním jaksi měřítku vysokých škol, jak tam si stojíme.

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Jedno je věc takové to hodnocení. Můžete si nechat sledovat některými evropskými autoritami, které se pohybují v tom vysokém školství. Pokud se jedná o různé ratingy a žebříčky vysokých škol, které jsou velmi populární, tak ty ratingy mají různé parametry, které sledují. Nejznámější jsou asi ty ratingy Times, pak je to multirang, který je oborový. To je projekt Evropské unie, pak jsou to QS Rating, i když každý z nich hledí na různé parametry. Na ty ratingy je vždycky třeba hledět z hlediska určitého horizontu. Vím, že třeba v minulých dnech ten QS Rating Univerzita Karlova poklesla o 6 míst asi z 237., nebo jestli se, asi o šest míst, ale předtím byla na 292., takže ono to kolísání v nějaké periodě je, takže je to možné. Naopak, pokud vím, teď má být zveřejněn v brzkých dnech rating Timesu, kde Univerzita Karlova byla v minulosti mezi 351. až 399. místem a posunula se do té kategorie 301 až 349. Takže je to trend.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z jakého počtu jenom, abychom měli představu?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Ten počet univerzit zase ty různé ratingy mají tu různou základnu, ale ty největší ratingy, když tady hovořím o tom, že Univerzita Karlova se pohybuje kolem 320. a 350. místa třeba v těch Timesech, tak je to 1,5 % světových univerzit, to znamená, jsme jedni z těch 1,5 % nejlepších univerzit světa. Takže ono se někomu může říct, že 300. místo je vlastně strašné, ale ono jste vlastně v tom mezi prvním a druhým procentem těch nejlepších. Pak v těch ratinzích se velmi dobře umisťuje České vysoké učení technické, Masarykova univerzita. Když se hodnotí globálně, co je možná zajímavější a to je právě třeba projekt toho multi ratingu evropský anebo i i jiné ratingy. Pokud se podíváte a hodnotíte jednotlivé oblasti třeba matematické, matematika, fyzika, medicína, filosofické a humanitní obory, tak tam samozřejmě i naše vysoké školy se umisťují třeba i mnohem lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká jsou ta kritéria? Komu vůbec patří ty první příčky, řekněme, v první desítce nebo stovce?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
První desítka bych řekl, že je stabilní, a hodně dlouho bude stabilní,tak je to Harvard, Oxford, Cambridge, Stanford, Universit Kings College London, pak UZH Curych, Univerzita Heidelberg a ještě další bych mohl jmenovat. Tak to je taková bych řekl, ty které se tam neustále točí. To hodnocení probíhá na základě oslovování různých jaksi představitelů vysokých škol. Mně také třeba chodí dotazníky elektronické, abych je vyplnil, kde se vás třeba zeptají, nehodnotíte nikdy svoji zemi, koho považujete v daném regionu za nejlepší školu a teď tam vyjmenujte tři. Koho považujete v jednotlivých oblastech za nejlepší a podobně a tak to vlastně z té databáze třeba expertů to vzniká, pak jsou to samozřejmě údaje o počtu nositelů Nobelových cen. Počtu studentů, kteří studují v cizím jazyce, počty profesorů a zaměstnanců, kteří jsou jaksi z jiných zemí než je ta země, kde ta univerzita sídlí. Samozřejmě jsou to publikační výstupy, patenty, takže těch nástrojů je celá řada a každý ten rating se zaměřuje určitým způsobem na jinou tu oblast.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako rektor, pane profesore, jste spokojen s tím umístěním Univerzity Karlovy?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Já jsem na jednu stranu spokojen a na jedné straně jsem nespokojen, protože vím, že některé kroky, které univerzita teďka dělá, si myslím, že by se mohly pozitivně promítnout, takže spokojený na jednu stranu jsem, ale myslím si, že Univerzita Karlova by mohla býti na lepších příčkách a budeme se o to snažit. Na druhou stranu, co ty ratingy nezhodnocují, jsou ty finanční možnosti, které ta škola má. Čili ono kdyby se to přepočetlo, kolik máte studentů, učitelů a jaký máte rozpočet v českých korunách a porovnali to s počtem studentů, zaměstnanců, třeba toho Harvardu, jak ta ekonomická a efektivita, myslím si, že by české vysoké školy poskočily na vyšší příčky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda schválila nové složení Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je tedy opět kompletní po těch letních turbulencích, plnila dosud své poslání, jaké vlastně je, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Tak Rada pro vědu, výzkum a inovace je vlastně radou s ustavenou vládou, která má několik rolí, které se trošku jaksi, bych řekl, míchají a vím, že snahou pana místopředsedy Bělobrádka je třeba trochu ty věci určitým způsobem narovnat. Berte, že je to orgán, který by měl na jedné straně určovat strategii vědní politiky České republiky, na straně druhé hodnotit vědu, výzkum a inovace v České republice a pak to nejpodstatnější, co je vlastně rozdělovat rozpočet pro vědu, výzkum a inovace. A to jsou takové někdy věci, které ne úplně jsou spolu v harmonii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měly by se rozdělit?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Já se domnívám, že měly by se spíše ty kompetence rozdělit a tu radu bych více vnímal jako koncepční strategický orgán, kam by věda české republiky měla směřovat, měla by definovat jasně prioritní oblasti, protože žádný stát ani žádná univerzita nemůže dělat veškerý výzkum mělo by se zaměřit na výzkum, kde je Česká republika tradičně velmi úspěšná ve srovnání s Evropou a se světem. A pak samozřejmě volit nové strategické obory, které vznikají a které jsou důležité pro budoucnost a samozřejmě říci si, že některé obory povedeme k útlumu nebo budou financovány třeba jen bazálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Jana z Brna: "Vrátí nás k tomu novému zákonu, umožní nový zákon větší otevřenost vysokých škol, zahraničním vyučujícím nejen pro výuku, ale i pro vědecké programy, které by byly pro ně lákavé? Otevřou se konečně vysoké školy v zahraniční míře obvykle v zahraničí, tak malá země, které musí komunikovat se světovým trendy ve vědě a technice, to nutně potřebuje." Tolik otázka pro vás.

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
To je velmi potřebná otázka a hlavně ten její obsah. Věda a vzdělávání jsou velmi internacionální a jedině hodnotí se v tom prostředí světovém, tady my většinou vedeme takové války jako Praha, mimo Praha, kdo je lepší a jestli toto, já si myslím, že toto je třeba, tuto kapitolu zavřít a sledovat, co je špičkové, co je potřebné a jakým směrem se ubírá svět. Ten problém, který zmiňuje posluchač, je dán, ona ta otevřenost je jednoduchá. Ale jestliže průměrný plat na vysokých školách se pohybuje mezi 20 až 30 tisíci korunami, což je 1200 až 1500 euro, a minimální mzda ve Spolkové republice Německo je kolem 2 tisíc euro, tak zkuste sem na tyto peníze nalákat špičkové odborníky. Jsou na to a chystají se i další výzvy. Jedna byla zrušena v rámci OP VaVpl, ale připravuje se v rámci Operačního programu 3V, výzva právě na podporu vlastně těch zahraničních expertů, kteří by sem mohli jezdit, protože první věc je otázka finančního zabezpečení, otázka lidí, aby získávali evropské projekty, ze kterých samozřejmě to financování je mnohem lepší, takže tady je primární bariéra, která je i otázka jaksi finančních možností vysokých škol a jak jsem zmínil, jestliže základní platba na studenta je v roce 2014 nižší než byla v roce 2000 až 2001, tak jen když si spočítáme lehce inflaci a náklady na světlo, teplo a podobně, tak za těchto 15 let, tak jaksi je tam určitý deficit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také je to třeba téma pro Radu pro vědu, výzkum, vývoj a inovace, o které jsme před chvílí hovořili?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že je to určitě téma, jak získávat špičkové věci do České republiky, na druhou stranu ono je to spíš o té vzájemné komunikaci těch škol. Ono můžou pracovat Češi v české laboratoři, Němci v Heidelbergu a Američané v New Yorku a mohou si ty výsledky vzájemně sdělovat. Ono to není o tom, že sem přijde ten zahraniční expert a všichni si sedneme na zadek, ono s nimi se zahraničními české expertní týmy komunikují každodenně. Ti lidé sem jezdí přednášet, my jezdíme přednášet do ciziny, tak ono někdy zase takové to, že vědec tady bude u nás sedět v Celetné ulici nebo na Karlově náměstí, se někdy trošku přehání, protože pokud ten vědec sem má přinést, tak nemůže přijít sám. Musí přijít se svou skupinou, což je samozřejmě potřebné a vhodné, ale já vidím hlavně tu otevřenou komunikaci našich učitelů a badatelů s těmi zahraničními a každý prostě do té mozaiky toho poznání může něco přinést na různé konci světa a společně pak vznikne nový poznatek a obohacení jaksi vědy, vědecké komunity ale i celé společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale mohlo by to být intenzivnější?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Ano, samozřejmě, jednoznačně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem bude se třeba rada zabývat i grantovou agenturou?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Rada se zabývala grantovou agenturou. Zvolila paní profesorku Hronovou, jako členku předsednictva grantové agentury pro oblast OK4, tedy společenských a ekonomických věd a doporučila, aby předsedou grantové agentury byl pan profesor Netuka, který nyní byl místopředsedou a paní profesorka Hronová by se měla stát místopředsedkyní grantové agentury. Začala probíhat volba i vědecké rady. Já věřím, že tyto kroky povedou, bych řekl zase po těch půlroce turbulencí kolem GA ČRu ke zklidnění a k tomu, že se budeme věnovat tomu, čemu bychom se věnovat primárně měli a to je podpoře špičkového základního výzkumu a zase je to dáno o možnosti těch prostředků, který stát bude do vědní politiky alokovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, vy jste nejen rektorem, ale také lékařem. Nedávno jste přijal takzvanou kyblíkovou výzvu. Od ní jsme už jednou v pořadu hovořili, ale my dva ještě ne. Je to vlastně na podporu nemocných trpících amiotrofickou latrální sklerózou. Tak možná jenom krátce k tomu onemocnění.

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Tak je to samozřejmě závažné onemocnění, které postupně progreduje a vlastně toho člověka devastuje a ničí ho. Je to choroba, o které toho ještě mnoho nevíme. Ty podstaty té nemoci. Já si myslím, že ta výzva, která vznikla ve Spojených státech a jsou na to různé názory, že ta nadace třeba bere velký procento z těch vybraných prostředků na svůj chod. Pak samozřejmě někdo to může označovat, že je to jaksi takové až komediální a podobně. Ale já si myslím, že před tou výzvou, kdybyste se někoho v České republice zeptala, co je to amiotrofická laterální skleróza, že o tom nevěděl nikdo. Já to své polití, ke kterému mě vyzvali kolegové z fakulty a já jsem občas si člověk musí udělat legraci, tak jsem jí vyzval, když jsem byl v zahraničí v subtropickém pásmu, kde jsem skoro těšil na kýbl studené vody. Tak my jsme to i pojali a v tom šotu na YouTube je, že jsem pozval kolegy z Motola, aby řekli a přiblížili vlastně, že to není jen to polití, ale také i trošku té edukace, aby řekli trošku, co to je. Takže já si myslím, že to přispělo k poznání a samozřejmě i k té a věříme ty prostředky pomohou k tomu výzkumu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vlastně polití tou vodou?

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Ono ten pocit je jak se říká, i takový, který ten člověk má. Je to samozřejmě porucha přenosu té nervové informace, kterou může v ten moment toho překvapení, když víte, že vás někdo polije, tak je to prostě pocit a ty nervy právě přenáší do toho mozku ty pocity, které vnímám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže akce by mohla přispět nebo přispívá k většímu povědomí také veřejnosti.

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Na jednu stranu k většímu povědomí a samozřejmě ty finanční prostředky mají přispět k vyššímu financování základního i aplikovaného výzkumu této choroby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké máme, pane profesore, povědomí o kardiovaskulárních onemocněních, teď trošku narážím na včerejší den srdce, který se konal v šesti městech Česka.

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Onemocnění srdce samozřejmě povědomí máme veliké, i když řada lidí se ke svým cévám a srdci nechová úplně dobře. Je to otázka zejména dietetických návyků. Česká kuchyně tomu není tak příznivá. Konzumujeme málo ryb, konzumujeme málo ovoce a zeleniny, takže to jsou jedny faktory, které poškozují srdce. Druhým faktorem je, bych řekl, nedostatek pohybu a spalování těch kalorií, takže to jsou dva faktory, o kterých je třeba stále mluvit a lidem připomínat. U nás na mém ústavu přišlo asi včera 350 lidí, které jsme vyšetřili na Karlově náměstí, takže ti lidé se mohli dozvědět nějaké parametry, které jaksi ukazují, že to srdce a cévy nemají v pořádku a mohou se pak jít léčit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy a lékař. Děkuji za vaše názory a postřehy a budu se těšit příště na slyšenou.

Tomáš ZIMA, rektor Karlovy Univerzity Praha
--------------------
Také děkuji za milé pozvání a hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.