Přepis: Jak to vidí monseigneur Václav Malý – 17. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí, vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je monsignor Václav Malý světící biskup pražský, dobrý den.

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata jsme vybrali pro dnešní rozhovor, postřehy z návštěvy u krajanů v Kanadě, poselství první evropské cesty papeže Františka a také otázka, zdali korán vybízí k násilí, příjemný poslech. Monsignor, vy jste se vrátil z pastorační mise u našich krajanů v Kanadě. Co bylo konkrétně jejím cílem?

Čtěte také

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Tak jediným cílem bylo, abych se seznámil vůbec s těmi českými komunitami, které jsou rozptýlené po celé Kanadě. Cesta byla náročná a každý den letadlem jsem se přesouval několik tisíc nebo aspoň stovek kilometrů. A co mě jako mile překvapilo, že Češi se dovedou integrovat. Že Češi opravdu se snaží, jsou pilní, nesetkal jsem se tam s někým, kdo by třeba byl nezaměstnaný v důsledku své pohodlnosti nebo lenosti, nebo spoléhal jen na dávky, tohle myslím, že je jako velmi pozitivní. Přirozeně dnes už převažují ti, kteří emigrovali po roce 1968 a potom tam přicházejí také mladé rodiny. Taková nejživější komunita, bych řekl, že je v Torontu, kde je výborný kněz, který také zve na tamní faru českou, nejen tedy věřící, ale také nevěřící a je to taková spojnice pro Čechy všech možných světonázorů. Já jsem tam byl především při příležitosti 50. výročí postavení tamního kostela svatého Václava. Jinak ta Kanada je země spořádaná, co je zajímavé, když jedete metrem nebo na ulici vidíte lidi všech možných pletí a tváří a barev a je tam zatím velmi mírumilovné soužití. Nesetkává se tam člověk s agresivitou. Je to společnost slušná a já tedy obdivuji, že obyvatelé Kanady jsou schopni absorbovat tyto menšiny. Hlavně potom tedy na západě jsou hodně Číňané, bohatí Číňané, jejich děti studují na tamních univerzitách a já si tak kladu otázku, jestlipak tito bohatí Číňané, kteří se většinou také vrací do Číny nebo obchodují s Čínou, jestli jim záleží na tom, jaký režim v Číně vládne, protože využívají všech možností demokratického svobodného světa, což je dobře. Na druhé straně si nejsem jist, jestli se to všechno nezužuje na byznys. Jsou tam také Filipínci, já jsem se dozvěděl, že začátkem 20 století tam emigrovalo mnoho Ukrajinců, kteří jsou pilnými zemědělci. Co je takovou smutnou záležitostí je stav Indiánů. Bohužel mnohé indické kmeny nebo společenství jsou degenerovány, protože podlehly alkoholismu, podléhají drogám a oni neplatí daně, mají obrovské tedy výhody, protože bílé obyvatelstvo cítí ještě dluhy za minulost, kdy Indiáni byli potlačováni. Nicméně oni toho nevyužívají k nějakým dobrým účelům a až na výjimky je to smutný obraz a to jsem byl informován na všech místech, kde jsem byl nezávisle tedy na tom, kdo o tom hovořil, takže je to opravdu asi celospolečenský problém a v těch některých větších městech jsem viděl, že z nich jsou takoví bezdomovci, lidé ulice, lidé, kteří nemají cíle a jen drží tu flašku alkoholu. Tam je jinak jako prohibice a alkohol se prodává jen v některých obchodech. Ne v každém obchodě, že by bylo možno sehnat alkohol. Zato, když je tam tedy potom ten zvláštní obchod, tak tam jsou všechny možné druhy alkoholu. A potom, co chci zdůraznit, velká ohleduplnost na silnicích, jednak tedy ohleduplnost jak ve veřejné dopravě, tak také na silnicích. Já jsem tam nesetkal s nějakou agresivitou. Tu agresivitu bohužel tam přináší někteří ti přistěhovalci, ale ti domácí opravdu jezdí vzorně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik lidí se hlásí ke svým kořenům, mám na mysli teď naše krajany.

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Dohromady to tvoří asi několik stovek nebo tisíc, ale mnoho už jich je také integrováno, takže přesný počet není znám. Na těch jednotlivých místech někteří ještě pěstují různé kulturní aktivity, nebo jsou zapojeni do Sokola. Těch věřících mezi nimi je menšina, protože to už je ta generace ovlivněná komunismem, která tam emigrovala v roce 1968, takže i co se týká světonázoru a víry, tak je to rozdílné od generace, která tam šla po roce 1948. Ale to neznamená, že by to byli lidé špatní. Já jsem se tam setkal i se Slováky,což mě jako velmi těší, že na většině těch míst je dobré soužití se slovenskými komunitami. Na ta setkání také chodili Slováci, což mě jako velmi potěšilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vás přijali?

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Velmi dobře. Všude jsem byl velmi dobře přijat. Přirozeně u některých to byla zvědavost, co jsem, kdo jsem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co je zajímalo?

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
To je trošku jako smutné. Všichni se ptali na Václava Havla a někde na internetu musí probíhat nějaká nepěkná kampaň proti Václavu Havlovi. Protože oni mi říkali: My jsme četli na internetu a jak to tedy je. Václav Havel podle těchto falešných zpráv byl domluven s komunisty o převzetí moci. Byl to člověk všelijaký, člověk, který může za všechny negativní jevy, které se staly po roce 1989 a tak dále, takže jsem to musel vysvětlovat a nakonec vždycky mi tleskali, protože jsem si troufal říci, že dobře vím o tom, co se dělo v listopadu 1989, potom už jsem přirozeně nebyl v centru dění. Tak jsem to musel uvádět na pravou míru. Ale to mě mrzelo, že tomu člověku nedají pokoj ani po smrti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl to kanadský internet nebo nějaká webová stránka?

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
To byla zřejmě nějaká stránka česká. Ale oni to neříkali agresivně. Oni se jenom jako ptali. To nebylo tak, že by na mě útočili, jen chtěli být informováni. Přeci jen jsou daleko od domova. Tak tohle mě jako velmi zarazilo a potom tam hlavně ze strany slovenské byla otázka sesazeného arcibiskupa Bezáka v Trnavě, což mě také překvapilo, tak já jsem jako popravdě mluvil. My už jsme tady před časem o této záležitosti mluvili. Tak byli také rádi, že někdo mluvil tak otevřeně jako já, to s nechci chlubit, ale já prostě jsem zvyklý říkat to, co si myslím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jste jim řekl na adresu vlastně této kauzy pana Bezáka.

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem jim řekl, že s tím jako nesouhlasím a že je divné, že dosud tedy to nebylo vysvětleno a že například dosud bývalý arcibiskup Bezák nebyl přijat papežem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem snad vás nezaskočím, monsignor, jaký je jeho další osud?

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Je v klášteře redemptoristů v severní Itálii. Já s ním ve styku nejsem. O něm nic nevím, sem tam někdo s ním je ve styku, tak se to dozvím zprostředkovaně, ale víceméně já jsem odkázán na informace druhých.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě ke Kanadě poslední otázka, jaký zvuk má v této zemi Česko, co jste vypozoroval?

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Je tam známý Josef Škvorecký, nejen tedy mezi Čechy, ale je znám i v kanadské společnosti. Bylo vidět, že měl respekt, protože on přednášel na torontské univerzitě anglickou literaturu, takže pro nás je spíše známý tím samizdatovým vydavatelstvím, ale je to persona, která byla respektována a přirozeně Tomáš Baťa, ale nejsem si jist, jestli všichni Kanaďané věděli, že Tomáš Baťa je původem Čech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
První evropská cesta papeže Františka mimo Itálii vedla do Albánie. Katolíci tam tvoří asi jen 10 % obyvatelstva. Co je, monsignor, za tímto výběrem? Bylo to zcela přirozené. Logické nebo je to překvapení pro vás osobně?

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Pro mě je to milé překvapení a jsem rád, že papež František při návštěvě první evropské země zvolil právě Albánii, že si uvědomil, že tato společnost potřebuje povzbudit, protože ta společnost opravdu trpěla. To byl nejhorší režim v Evropě před rokem 1990, byl ještě mnohem horší než v Sovětském svazu. V roce 1967 Albánie byla vyhlášena atheistickým státem, takže všechny mešity, všechny kostely pravoslavné, katolické, protestantské modlitebny byly uzavřeny, byly z nich udělány stáje nebo kulturní nějaké sály a podobně. Teprve po roce 1991 po svržení komunistů, tak ta země začala dýchat, ale přirozeně patří mezi nejchudší země a František tam zdůraznil a o tom jsem se já mohl přesvědčit při své návštěvě v roce 2008, dobré soužití mezi muslimy a křesťany. Je to země většinou muslimská, potom tam žijí pravoslavní a žijí tam katolíci a dosud tam nedochází k žádnému tření nebo napětí. Já to schválně tak jako zdůrazňuji, protože teď slyšíme hodně o tom islámském chalífátu, slyšíme o těch násilnostech, tak je dobré si udělat takový ucelenější obraz o žití islámu v různých částech světa a právě František zdůraznil, že to může být příklad i pro ostatní země, kde společně sdílejí stejný prostor, jak muslimové, tak křesťané. Oni například se navštěvují navzájem při různých svátcích a Slavnostech a pak je tam taková velmi zajímavá sekta, šíitská Pektashi. Já jsem navštívil toho představeného, který také strávil tedy deset let tvrdé práce v nějakém koncentračním táboře, a potom čistil kanály. A byl to člověk, který měl obrovský humor a to je taková smíšenina, trošku jsou tam prvky křesťanské, samozřejmě je to sofijský řád, takový meditativní, zároveň podávají oběti. Já jsem byl na jednom místě v horách, kde jsou pochováni jejich představitelé. Je zajímavé, jak pochovávají, že zabetonují tu hrobku, akorát jsou vidět chodidla. A byl jsem na to místě, kde oni zabíjejí drůbež, kterou potom tedy rituálně pojídají, tak jsem byl velmi rád, že jsem trošku tuhle tu sofijskou sektu šíitského zaměření trochu poznal a ten představený ve mně zanechal obrovský dojem, protože to byl člověk, který si nestěžoval, přestože opravdu trpěl hodně. Zároveň ještě je takovou smutnou záležitostí v Albánii, že se tam obnovila krevní msta po 60 letech. Rozumíte, jak to hluboce žije. On také napsal o tom jednu knihu nejslavnější spisovatel albánský Kadare Rudý duben se to jmenuje. A tam jako popisuje ta pravidla krevní msty. A já když jsem tam navštívil na severu Albánie jednoho biskupa, tak on mi hlásil veliký úspěch, že se podařilo jednomu jeho knězi snížit dva rody a že slíbili a přísahali, že ten řetěz té krevní msty že přeruší, a tak se z toho radoval a tak jsme si na to připili dokonce jako vínem a já jsem mu popřál, aby se mu to dařilo co nejvíce. Takže to je taková smutná stránka, člověk by neřekl Evropa, poměrně nedaleko od našich hranic a úplně jiné poměry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co za tím je za tím obnovením podle vás?

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
To je jako na Sicílii, je to i na Korsice, i když se to snaží být potlačováno. Málo platné ta paměť je silná a je to takový řetěz, z něho se tedy těžko vystupuje. Jde údajně o otázku cti, ale to my asi docela dobře nemůžeme pochopit. To neznamená, že s tím člověk souhlasí, to chci zdůraznit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Papež František během své návštěvy také ostře odsoudil zneužíván víry jako legitimizaci násilí, nebo terorizování druhých, odsoudil a ostře kritizoval také islámské teroristy, extremisty, jak vy to vidíte, monsignor, a co si o nich myslíte? Jak to, že vlastně náboženství neustále i v dějinách, když se ohlédneme, zneužívají určité skupiny nástroje ke svým cílům.

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Vždycky se vyskytne někdo, kdo zdůrazní jen jeden moment posvátné knihy, ať už to byla bible nebo ať už je to Korán. A to je velmi nebezpečné. Vždycky je třeba číst i tyto svaté knihy v souvislostech v celku a nevytrhávat z kontextu a zároveň ti lidé, co dneska jsou zapojeni do džihádu, do toho násilí, tak bych řekl, že jsou si nejisti sami sebou. Že potřebují dav, za který se schovají, že nemají jasnou svoji totožnost a potřebují se s někým ztotožnit. Nebezpečí je u těch demagogů, fundamentalistů, kteří zneužívají tuto vnitřní nejistotu a zároveň, kteří podporují agresivitu těchto nejistých jedinců, je to zarážející. Píše se o tom ze západní Evropy do Sýrie putují desítky mladých lidí a někdy to jsou i vysokoškolsky vzdělaní lidé. A já bych chtěl při této příležitosti právě zdůraznit, abychom tak jako viděli ty záležitosti v celku, že 126 významných muslimských učenců v září tohoto roku napsalo otevřený dopis tomu představiteli Bagdádímu toho údajného islámského chalífátu a jsou to lidé, kteří pochází ze Saúdské Arábie, z Jemenu, z Nigérie, z Iráku, z Egypta a jsou to také učenci, kteří jsou rozptýleni na různých místech Spojených států nebo Evropy a je to velmi významné, protože velká část z nich jsou vahabisté, stoupenci vahabismus, což je velmi radikální směr Islámu, který má svůj původ a své těžiště v Saúdské Arábii a víme, jak v Saúdské Arábii ten režim je velmi krutý a netolerantní, tak to je poprvé, kdy větší skupina stoupenců tohoto islámského směru a jsou to neopomenutelní jedinci, napsala otevřený dopis a já bych si tady dovolil jen trochu zdůraznit některé momenty, které oni tam zdůrazňují, že říkají: Je zakázáno citovat jen verš nebo část verše bez souvislosti s celým koránem a se všemi dalšími výroky proroka Mohameda. Je zakázáno zjednodušovat záležitosti šarijí a ignorovat islámské vědy týkající se těchto záležitostí. Potom je zakázáno v islámu ignorovat realitu současné doby, kdy se chtějí odvozovat pravidla. Potom je zakázáno zabíjet nevinné a džihád v islámu je obranná válka. Ona není možná bez oprávněné příčiny, bez oprávněného cíle a bez spravedlivých pravidel jejího vedení, to jsou takové jako posuny, které myslím, že je dobré promýšlet a potom, co je důležité, je zakázáno v islámu škodit nebo špatně zacházet jakýmikoliv způsobem s křesťany, a se všemi lidmi knihy, to znamená i se Židy. Takže to je zase něco, co se moc tak často v tom islámském světě neobjevuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je zakázáno nicméně přesto se tak děje.

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Přesto se tak děje, ale je důležité,že tady konečně zaznívá hlas veřejný, kde se nedá říci, to je jen hnutí mysli jednotlivce, a to jsou lidé, kteří opravdu požívají respektu. Například jsou tam lidé z nejvyššího teologického učiliště pro sunnitský islám Al Azhar v Káhiře, tak to už takovýto hlas něco jako znamená. Samozřejmě bohužel takováto výzva není ještě sto zabránit, nicméně má svůj vliv a je dobře, že uvnitř tedy toho islámu, který je velmi složitý, velmi členitý, že vystupují tito významní jedinci, potom tady je řečeno, je zakázáno nutit lidi konvertovat a co je důležité, v islámu je zakázáno uplatňovat legální tresty bez zajištění procedurální spravedlnosti a milosti. To jsou prostě posuny. Já tady to nemohu jako rozebírat, protože to bychom tady museli být několik hodin. Je zakázáno mučit lidi. A potom v islámu je zakázáno vyhlásit chalífát bez souhlasu všech muslimů. A ten chalifát dneska vystupuje a jeho představitelé jen ve jménu nějaké skupiny. Tak to je také dobré. A potom loajalita k vlastnímu národu je dovolena v Islámu. To znamená, že tady jsou muslimové vyzváni, aby se cítili jako součást nějaké společnosti a ne jen jako ti, kteří mají právo vládnout nad těmi druhými nebo prosazovat jen to své. Takže když to člověk domyslí, tak já z tohoto mám velkou radost. Nejsem naivní a nedělám si iluze, že hned zítra se o všechno změní, ale přece je to ukázání určité cesty a znovu zdůrazňuji, podepsali to stoupenci vahabismu, což je poprvé, kdy tato výrazně se vyjádřil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se loni v září stala držitelkou Mezinárodní dětské ceny míru za rok 2013 Pákistánka Malala Júsúfsaiová tak jste o ní, monsignor, řekl u nás v Jak to vidí: "Úžasná osoba, která by si zasloužila Nobelovu cenu." takže vaše slova, přání a možná i předpověď se naplnily.

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Konečně Nobelova cena zase byla udělena někomu, kdo si to zaslouží, že to nejsou jenom politici, ale že to je tato prostá dívka, která bohužel také za to zaplatila těžkým zraněním a teĎ žije ve Velké Británii a já doufám, že se bude moci také vrátit do Pákistánu. Je to tedy úžasné, že tato dívka měla takovou odvahu a ona se zasahuje o vzdělání pro ženy a pro mladé dívky, můj obdiv. Říkám takovíto lidé hýbají lidskými dějinami. My pořád vidíme ty slavné hvězdy, ty stars a zároveň někdy opomíjíme, že tito lidé, kteří jsou ochotni nasadit život,takže opravdu bojují bez nějakého výhledu, že budou odměněni, ale že jim jde o věc, to je další moment, kterého si vážím a neuvěřitelné takovéto mladé stvoření a tak už jako uvědoměle tato dívka jde životem. Rád bych jí někdy podal ruku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Věra s ptá prostřednictvím e-mailu, zdali vás nemrzí, že Nobelovku nezískal papež. Zasloužil by ji, citace z e-mailu, děkuji.

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Tak já bych řekl, že František by si zasloužil Nobelovu cenu. Možná, že to přijde později, ale on i bez té nobelovky a díky Bohu za to, vzhledem tedy ke svému vystupování, své bezprostřednosti, pravdivosti, že opravdu se stává autoritou aniž je zaštítěn mocí. A co se mi na Františkovi líbí, že nespoléhá jen na tu moc, kterou mu zajišťuje církevní právo, ale že jedná především jako člověk a neztrácí svoji tvář a toho si tedy obrovsky vážím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem deštník se stal symbolem pokojného protestu v Hongkongu. V jste, monsignor, poslal studentům prostřednictvím vašeho profilu na Facebooku zprávu vlastně dopis, jakési doporučení také?

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem podpořil přirozeně takovým velmi mírným způsobem a zároveň jsem tam napsal, že se za ně modlím. Já v Hongkongu byl v roce 2005, takže jsem tam mluvil s lidmi. Víte, že už tenkrát vyslovovali strach, aby právě Čína nepotlačovala ten systém, který dosud je demokratický. Nicméně teď pekingské vedení se snaží vnutit kandidáty na guvernéra Hongkongu a proti tomu jsou ty protesty, takže je třeba si také všímat toho, že když my požíváme svobody, že je dobré také usilovat o svobodu i pro ty druhé. Já cítím takovou vnitřní solidaritu i povinnost alespoň takovýmto způsobem prokázat nějakou propojenost v úsilí o svobodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Jiřího: "Pane biskupe, má-li vidět záležitosti v celku, nemůžeme pominout rozkladnou mocenskou destruktivní roli euroatlantické civilizace, zejména politiky USA na Blízkém východě, ale i v Evropě, bývalé Jugoslávii, nakonec i podíl na Ukrajině.

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Tak to je složitější otázka, já neříkám, že všechny ty zásahy jsou správné,ale na druhé straně uvědomme si, že i u nás jde o ohrožení demokracie, co se děje na Ukrajině, na tom pomezí, rusko-ukrajinském to se nás dotýká, jde o bezpečnost a ochranu demokracie a to se děje na Blízkém východě, to je naprostý rozklad ale já vždycky zdůrazňuji, bohužel. Naše civilizace nebo jak se říká,civilizační okruh jak Spojených států, tak Evropy je závislý na ropě. A samozřejmě my pořád musíme brát ohled na tamní území a dělají se ústupky, protože bez té ropy bychom byli nemožní, tak to je pro nás k zamyšlení, jestli ještě pořád má cenu zvyšovat tu životní úroveň a pořád jenom zdůrazňovat ten růst, na úkor potom toho, že musíme dělat obrovské kompromisy vůči některým teritoriím naší planety, ale to by bylo na delší diskusi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tečkou za rozhovorem už víceméně tradičně jsou vaše postřehy z kultury. Co vás v poslední době potěšilo?

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem se soustředil teď na menší scény. V Divadle Hrdinů ve Veletržním paláci v Praze jsem viděl takovou koláž o Julii Fučíkovi. Jmenuje se to Citový komediant a docela mě to překvapilo. Byli tam mladí lidé, kteří o Fučíkovi už nic neví, ale my starší samozřejmě jsme ho měli předkládaného jako vzor. Tak to docela takové zajímavé představení, a pak se mi velmi líbilo představení Shoa ve Švandově divadle na Smíchově nebo ve studiu Švandova divadla. Je to vlastně taková koláž o dvou Židech a sice o herečce Haně Pravdové a o Milošovi Dobrém. Miloš Dobrý byl potom předseda rugbistického svazu v roce 1990. Hana Pravdová, vynikající herečka, která potom emigrovala a zemřela v roce 2008 ve Velké Británii. Velmi dobré představení a velmi dobré výkony i herců Zuzany Onufrákové a potom pana Dvořáka. Pak jsem slyšel Krystiana Zimmermana, což je špičkový klavírista. Hrál katovický orchestr v rámci Dvořákovy Prahy, Bramsův klavírní koncert D-moll. Musím říci, to je tedy opravdu něco. To se člověk ocitne v nebi. Krystian Zimmerman, já o něm slyšel, on jako si vybírá, kam přijde, takže to není vůbec jako samozřejmé, že bychom ho tady viděli každé dva nebo tři roky, výborné. A pak jsem tedy slyšel Českou filharmonii, mimochodem v dramaturgii toho koncertu byly Mahlerovy písně Chlapcův kouzelný roh, nádherný a nádherně zazpívané.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji za tyto postřehy, monsignor Václav Malý, světící biskup pražský. Krásný den vám přeji.

Václav MALÝ, monsignor, světící biskup pražský
--------------------
Já také, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.