Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 20. října

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Příjemný poslech a hezký den přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Zdravím tě, Ivane, do Zlína. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také zdravím. Hezké ráno.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Statistika nám zase přinesla jedno překvapení v počtu dolarových milionářů v Česku. I o tom budeme s Ivanem Hoffmanem mluvit, ale také samozřejmě o senátních volbách a nebo o napadení studentů ve Žďáru nad Sázavou. A já se tě, Ivane, na úvod hned zeptám, jak vidíš skončené, právě skončené senátní volby?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak já se přiznám, že ze všeho nejvíc jsem sledoval volební účast. Když se podíváme na výsledky v minulých volbách, volby do Senátu jsou takovým docela dobrým barometrem politické nálady, protože se konají každé dva roky a v roce 2010 byla ještě účast 24,6 %, v roce 2012 už byla pod 20, 18,61 a letos byla 16,69 %. Což teda není ještě stále absolutní rekord, ten se odehrál na Praze 10, kde byla účast 8,5 % v druhém kole doplňovacích voleb do Senátu. Když se na to díváme, tak bych skoro řekl, že při neúčasti 83 % je docela nadnesené hovořit o vítězích. Já mám pocit, že přiměřené je hovořit o tom, koho voliči nejméně ignorovali, respektive, kdo utrpěl menší fiasko než ti druzí. Ale to, co, čeho jsme teda svědky z různých velmi elegantně vyhlížejících virtuálních studiích, kde nabíhají prostě takové sloupce, jak, kdo nad kým vítězí a získává převahu, tak to bych řekl, že u senátních voleb je docela, docela a nerad to říkám, směšné.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, v čem, v čem vidíš příčinu toho, toho, tak nízké účasti?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak jedním z důvodů může být samotná řekl bych nevalná pověst Senátu, který za celou dobu své existence, a to už existuje doopravdy hodně dlouho, jaksi nepřesvědčil zřejmě většinu lidí o svém smyslu. Dalším důvodem může být, že těch voleb je u nás doopravdy hodně a to druhé kolo voleb do Senátu probíhá vlastně týden po komunálních volbách, to znamená po takovém vzepětí, kde 40 % a někdy 50 lidí jde do volebních místností a o něčem rozhodne, tak už se jim příliš potom nechce ještě si pokazit další víkend. Jo? To, to je možná také takový důvod. No a pak tím samozřejmě hlavním důvodem je, že u nás není volební povinnost, nýbrž u nás je volební právo. To znamená lidé mají právo dát svůj hlas, ale toho většinou využívají spíše lidé, kteří chodí hlasovat pro hlasování samo. Mají, mají prostě důvěru v parlamentní demokracii, zastupitelskou, váží si toho, že mohou svým hlasem spolurozhodnout o tom, co se děje. Ale pak je samozřejmě obrovské množství lidí, kteří chodí volit tehdy, když jim to přijde důležité, když se něco ve společnosti děje, když je nějaké velmi silné téma, nebo když se cítí ohroženi, anebo, anebo, když je prostě volit z koho a jsou, jsou kvalitní kandidáti. Tohle to jsou všechno faktory, které se sečtou do té dramaticky nízké volební účasti a mám už pocit, že by asi s tím politici začal..., měli, měli něco dělat. Já samozřejmě pro ně mám výborné nápady, jak to vyřešit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano. Já právě se tě na ty nápady chci také zeptat. No, některé nápady měli i různí politici a také jeden nápad měl samozřejmě prezident republiky Miloš Zeman, který navrhuje, že by volby měly být povinné. Dokonce tady se jeden náš posluchač právě teď před chvílí formou e-mailu ptá na to, co si myslíme o tom, kdyby byly volby povinné zkrátka. Co si o tom myslíš ty, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Jsou země, kde tomu tak je. Austrálie je krásným příkladem. Já mám ale pocit, že v případě, že bychom, že bychom se rozhodli jít touto cestou, tak pak by ta pokuta za neúčast neměla být moc velká. Já bych navrhoval, aby ta pokuta, když někdo nepřijde, měla být dejme tomu strokoruna. To už je, to už je částka, který přesvědčivý, přesvědčený nevolič, člověk, který prostě záměrně k volbám nejde, protože ho ti politici štvou, tak by rád dal za to, aby s nima neměl nic společného. Ale samozřejmě pro mnoho lidí stokoruna je prostě už nějaký peníz a tak by vlastně k těm volbám šli, aby o ni nepřišli. Ale mně by se víc, víc teda líbilo to, kdyby se na tu bagatelní volební účast pohlíželo jako na výraz nezájmu občanů toho daného volebního obvodu, mít svého reprezentanta v parlamentu. To znamená stanul by se nějaká hranice, mohlo by to být 50 %, 30 anebo, anebo, nebo dokonce 10 % občanů, kteří kdyby nevolili, tak by prostě neměli v Senátu v tom příštím volebním období svého zastupitele. Senát, počet senátorů byl tím pádem proměnlivý, kdyby klesl pod určitou hranici, když už nejsou schopni se usnášet, tak, tak by se ten Senát na přechodnou dobu zrušil, až si zase lidé do něj ty senátory zvolí. To by bylo vlastně i referendum o Senátu samotném. Jestli teda ho lidi považují anebo nepovažují za důležitý, možná by zanikl, možná naopak, by se lidé v tom obvodě řekli, á, tak toto je nepříjemné. Na sousedním, naši sousedé o kus dál, mají svého senátora a ten pro ně prostě v Senátu toho strašně moc udělal a pro nás nemohl udělat nikdo nic, protože jsme volit nešli, tak příště už se polepšíme a voleb by se zúčastnil. To je, myslím, takové čisté řešení, které by v něm nebylo vůbec násilí a, a navíc teda bychom se vyhnuli tomu, že někdo, kdo má prakticky téměř zanedbatelný mandát nás potom stojí spoustu peněz, protože někde sedí a schůzuje a máme pocit, že zbytečně.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, no a ty další návrhy, které také padly v minulých dnech, že třeba by se volilo pouze jeden den a nebo naopak, nebo podobný návrh, že by se volilo jiný den než v pátek, sobotu, třeba ve čtvrtek. Co si o tom myslíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že u Senátu bychom si po té zkušenosti, kterou s ním máme, ze začátku se o tom pochybovalo, protože politici se velmi báli toho, aby Senát nekomplikoval práci Poslanecké sněmovně, aby tedy spíše vyvažoval co, to co se tam děje a byl tak, takovou kontrolou, pojistkou pro případ různých ústavních krizí a tak dál, prostě to zdůvodnění Senátu od politiků jsme slyšeli, dá se tomu i rozumět, má, má to svoje nějaké i racionální důvody, ale myslím, že nic nebrání tomu, aby ten, aby ta volba byla jednokolová, aby prostě vítěz bral vše, a to právě kvůli té řekl bych bagatelní roli Senátu v naší politice. Doopravdy u Poslanecké sněmovny bych se toho bál, u prezidentské volby by to byla velká chyba, tam je dobré, že prostě je ten systém dvoukolový a v tom druhém už potom mohou občané v případě, že to první kolo nedopadne podle jejich chuti, tak volit menší zlo a, a, anebo různé volební strategie mohou vyvinout právě v tom druhém kole, tak v případě Senátu je to, myslím, zbytečné tam to druhé kolo není potřebné. Taky když se podíváme, tak velká většina těch zvolených senátorů je současně vítězem toho prvního kola. To znamená jenom ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
V několika málo případech ten z druhé pozice přeskočí a, a, a stane se potom vítězem. On ten systém volební vznikal v době, kdy do toho promlouvaly ty největší politické strany, hlavně Občanská demokratická strana a ta tenkrát si na tom stála v tom prvním kole velice dobře, ale v tom druhém kole tenkrát platilo, že se všichni spiknou proti ODS a nakonec vyhraje ten druhý. To znamená, ta, chci tím říct, že volební systém je pokaždé hodně poplatný době svého vzniku a okolnostem, které pak zaniknou, ale ten systém funguje dál, aniž by někdo ho revidoval a přemýšlel o tom, jestli by nemohl být funkčnější. Ale to, co říkáš, to je asi pravda. Ten jednokolový systém, to je také úvaha, která by se měla zohlednit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Děkuji, Ivana. Já ještě chci zůstat u senátních voleb ze dvou důvodů. Zaprvé, že teď o víkendu skončily a za druhé, možná, možná na dva roky jsou to poslední volby, tak bychom si měli ty výsledky užít ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Dobře, dobře.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jenom se chci zeptat, jak ty vidíš výsledky faktické, kolik senátorů která strana získala a zda-li souhlasíš nebo co si myslíš o výroku prezidenta Miloše Zemana, že vyhrály osobnosti nad, nad stranami. Tak nějak to řekl.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě si myslím, že tyto senátní volby neproběhly ve znamená negativní volby, ale ani, že, ani výběru menšího zla. Myslím, že k urnám přišli, jak jsem řekl, skalní stoupenci parlamentní demokracie, lidé prosystémoví, což vůbec nemyslím priorativně a ti pak především hlasovali pro, pro silné kandidáty. Volili, volili někoho, kdo má cosi za sebou, koho znají z médií a, a kterému rozhodli se dát hlas, protože mu nějakým způsobem důvěřují. To si myslím, že se o těch volbách říct dá a současně vlastně byly v některých obvodech ty volby vlastně cenné i jako, jako sonda do myšlení společnosti, nebo do atmosféry ve společnosti. Mám na mysli především obvod, ve kterém se setkali Václav Láska s Pavlem Žáčkem. První jmenovaný je člověk, který bojuje proti korupci, fungoval v mnoha, v mnoha kauzách prostě, kde, kde se bojovalo s nepravostma, které, které se dějí teď a Pavel Žáček je vnímán jako expert na nepravosti toho minulého režimu. To znamená, ve volbách se nakonec ukázalo, že občané dali přednost expertovi na nepravosti současného režimu před tím, který umí přesně analyzovat nepravosti, které se děly před 25 lety. Já bych řekl ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, zajímavé.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Že tohle to není, není až tak překvapivé. 25 let po změně režimu už doopravdy většina lidí se spíše zajímá o to, co se, co se nedaří udělat dnes, než tím, co se dělo kdysi. Ale mě, to mě teda vlastně 25 let po pádu komunismu nepřijde nějaké překvapivé, ale pozoruhodné je, že k nápravě těch současných poměrů povolali voliči řadu nefalšovaných kapitalistů ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Vlivných, bohatých podnikatelů. Přičemž o služby pravicových stran, které mají podporu prostě volného podnikání a, a těch, těch úspěšných v popisu práce, to znamená o, o služby pravicových stran, byl tentokrát zájem u voleb téměř nulový. To, to jsou takové překvapivé věci, které by možná měl popsat nějaký sociolog, co se děje, možná se dostáváme do situace, kdy politici přestávají být takovou servisní elitou, která pracuje prostě pro ty, kteří stojí v pozadí a doopravdy vládnou a mají, mají tu skutečnou moc a to bohatství a že ti, kteří stojí, stáli dlouhá léta v pozadí, si říkali, my ty zprostředkovatele vlastně ani nepotřebujeme, stejně to nějak kazí, nedaří se jim to, je s nima otrava a ještě se jim musí platit nějaká provize, tak radši to budeme řešit napřímo sami a tak vstupují postupně ti lidé s tou skutečnou reálnou mocí úspěšní, bohatí, přímo do politiky sami a co to přinese, to teprve uvidíme. Protože pochopitelně to první, co se nabízí je, že určitě budou zohledňovat své vlastní zájmy, ale zatím to vypadá tak, že hodně lidí si říká, no, oni už jsou bohatí dost, už vydělali a možná prostě se doopravdy už na to nemůžou dívat a teď přijdou a udělají něco pro nás, dají to do pořádku, bude to tady vypadat perfektně, bude to fungovat jako v jejich firmě, která zbohatla, tak, tak to, s nima zkusíme, když to s těma politikama nejde. Jestli to tak doopravdy bude, to, to ale si musíme chvíli počkat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že, já si myslím, že spíše ne.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
V minulém týdnu došlo k takovému maléru, by se dalo říct, v Praze, kdy rezignoval Tomáš Hudeček, Zdeněk Tům a Jiří Vávra tedy rezignovali ze strany TOP 09. Co, co, co to je myslíš, za malér, Ivane, toto? Za signál?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je to, je to zdánlivě jenom pražská událost a v Praze je možné všechno, když člověk sleduje, jaké koalice se uzavírají a každý s každým to zkouší a pokaždé je to stejné. A to město se stále nedaří nějak prostě řídit, řídit ku prospěchu Pražanů, řekl bych dokonalému prospěchu, tak je to tak, je to takové, že by to vlastně nás tady v regionech ani, ani nemělo příliš zajímat, ale ono to zajímavé je spíše tím, jak tu situaci toho konfliktu mezi šéfem pražské organizace Vávrou a primátorem Hudečkem pojalo vedení strany, která ve chvíli, když rezignovala spousta těchto jako řekl bych prominentních politiků v Praze, tak si mnuli ruce a radovali se, jak konečně se strana skvěle konsoliduje a sílí. Vzápětí přišly senátní volby, ve kterých neproměnili ani jednu z těch nominací do druhého kola, nezískali žádného senátora a opět slyšíme, jak ta prohra volební povede k jejich konsolidaci. Tak jestli takhle vypadá posilování, já tomu říkám posilování rozkladem, tak, tak to potom je asi v pořádku. Ale já se obávám, že, že to tak úplně není, že v té straně nevyhodnotili, kdo je dobrý, kdo je špatný a nevšimli si, že primátor Hudeček vlastně si získal docela i sympatie, že prostě byl považován za člověka, který nemá zájem se obohatit a který chce prostě problémy vyřešit, že to není jednoduché, to každý chápe, s uzavřenýma smlouvama nic moc neudělá, s koaličními partnery taky ne, ale měl, měl jakousi snahu a vypadal, vypadal na takového sympaťáka, aspoň takhle z dálky, samozřejmě člověk za nikoho v politice ruku do ohně dát úplně nemůže, ale, že se jeho zbavili, to mi přijde zvláštní a to, že hned vzápětí odešel Zdeněk Tůma, který taky vlastně patří mezi, mezi lidi s takovou dobrý image a pozitivní pověstí, tak to pro tu stranu doopravdy není dobré. Jim by pomohlo, a to by je možná posílilo, kdyby, kdyby rezignoval pan Kalousek, ale to se zřejmě nechystá.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dnes se občané ve Žďáru rozloučí s chlapcem, kterého ubodala mladá žena, byla to tragédie ve Žďáře nad Sázavou, o které se stále mluví a já bych rád věděl, Ivana, jak ty se díváš na takovou věc, o které se taky mluví celý ten týden, jak mají být školy zabezpečené, že by tam prakticky nemoh nikdo vstoupit bez různých složitých jaksi technologických opatření a tak dále. Co, co si o tomto myslíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak tento příběh, to je čirý smutek, to je, to je, máme v této kauze hrdinu, ale velmi obtížně hledáme nepřítele. Pokud jde o prevenci, co se dalo udělat, tak hodně lidí vlastně už se k tomu vyjadřovalo, že k, k určité prevenci, anebo k ochraně škol u nás už v minulosti došlo, protože několik útoků, ale byl to spíš teda útoky na učitele a, a tak dál, došlo i u nás, ale hlavně známe ty příběhy ze světa, který dnes je globálně propojen, ale když prostě někdo vystřílí spolužáky někde v Americe, tak u nás jsou toho samozřejmě plné noviny, plná televize a víme o tom úplně všechno, to znamená k těm opatřením mnoha došlo. To znamená, tady doopravdy se těžko hledá nějaké selhání. Navíc my, my to navíc samozřejmě velmi těžko můžeme srovnat s tím, když dojde k těm zmiňovaným masakrům na školách, které jsou spojené s kultem násilí. Anebo se sociálním vyloučením, to se, to se děje v Americe, ale také v Německu, nebo v severských zemích ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
My nemáme teď žádný důvod ke kampani proti volnému prodeji poloautomatických zbraní. Tady v pozadí nejsou nějaké násilné videohry, které vedou mladé lidi k násilí, nejde o terorismus, nejde o extrémismus, nezabíjela xenofobie, ani, ani, ani cizinec, neobjevil se náboženský fanatismus, vlastně ten nepřítel je nemoc. Jo? Nemoc, schizofrenie. A jediné, co vlastně můžeme dělat, je prověřit, jestli nedošlo k pochybení v, v léčení, v léčbě té nemocné, jestli soud nepochybil tím, že si nevypracoval lepší posudek a tak dál. Ale nakonec se dostaneme k tomu, že prostě zdravotní pojišťovny proplatí léčení schizofrenika v nemocnici na nějaké tři měsíce a potom, buďto musí jít do úplného nějakého nápravného ústavu, anebo, teda vlastně někam za mříže, na uzavřené oddělení, no a nebo ho musí pustit. To znamená, na ulici mezi námi žije hodně nemocných, kteří potenciálně se může stát, že někomu ublíží ve svém okolí. A to může být facka, nebo rvačka, anebo, anebo to může být, anebo to může být něco se smrtícím následkem, ale těch lidí je hodně a my vlastně nemůžeme všechny zavřít. To znamená, je to otázka samozřejmě, já myslím hlavně pro, pro psychiatry, kteří se budou zamýšlet nad tím, jak zlepšit ty metody a jak lépe zjistit skutečnou pravdu o tom, o tom nemocném, o tom pacientovi. Ale jak říkám, udělat schizo..., ze schizofreniků společenské nepřátele, to, to prostě dost dobře nejde. A tak vlastně si o té vražedkyni vlastně povídáme, to sis určitě všiml, skoro nejmíň. My o ní strašně málo víme, viděli jsme letmo nějakou fotografii ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, ano.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Vlastně to, o čem mluvíme, je, je ten kluk, který se zastal své spolužačky, to znamená hovoříme o tom hrdinovi, hovoří o něm prezident, hovoří o něm politici, povídá si o něm veřejnost. Je, je to zvlá..., je to zvláštní, jak říkám, čirý smutek.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, smutek je i to, že vlastně hovoříme o těch, o těch školách, které budou někdy pomalu jako děti budou v bunkrech a ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A když si vzpomeneme na minulá léta, tak ve škole byl tak maximálně školní, tak to je ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je to pravda, je to pravda, je to pravda.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, pojďme, pojďme dál, pojďme do světa. Prezident Putin v Srbsku prohlásil, že s přátelstvím neobchoduje, tedy vlastně ujistil Srby ze svojí podporou a pak také jednal s prezidentem Porošenkem o plynu a na to se tě chci zeptat. Tam prohlásil jednoznačně, že nebude už prodávat plyn na dluh a řekl, aby si Ukrajina ten plyn koupila za peníze evropské v podstatě. Co si o tom myslíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je od Putina samozřejmě dobrý nápad. On to udělal šikovně. On vlastně trvá na tom, že tam je nějakých 5,5 miliardy dolarů dluhu a to se dá vlastně přesně spočítat a vyčíslit a současně nabídl zpětně slevu, no, ale i když prostě se započítá zpětně sleva, tak, i, i po té se nemění situace v tom základním, a to je to, že Ukrajina na ten plyn nemá, říká, že v případě, že by vlastně té pomoc, pomoc nepřišla, tak nemůže úplně zaručit, že, že ten plyn z Ruska doputuje až do Evropy a ono už se to jednou stalo, že vlastně když ho začali používat, aniž by ho platili, tak, tak jsme ho najednou neměli a tak tohle je nepříjemná situace. Já bych začal úplně z jiné strany, než z té geopolitické. Je mi líto každého člověka, který, který prostě mrzne, který, který prostě ne..., nemá teplo a, a nemůže si ho pořídit kvůli své vládě a je potřeba si uvědomit, že na, na té Ukrajině, která se ústy svých představitelů hlásí k Evropě a hovoří o civilizační volbě, tak vlastně na těch zařízeních plynárenských, vůbec nebyly měřiče, dlouhá léta, všechny ty politické garnitury, které se střídaly u moci, tak ten plyn kradly. Ať už byly pro, proruští, nebo proevropští, tak to byli prostě zloději. A na tyhle ty zloděje doplácí ten běžný Ukrajinec, který teď ještě navíc nikdy neví, co se mu stane, jestli, jestli půjde do války a, a, a takže vlastně neví, nejen, jestli se ohřeje, ale jestli vůbec přežije a s těmito lidmi si myslím, že je potřeba s nějakým způsobem solidarizovat. Ale jak? Můžeme to za ně zaplatit, respektive Evropská unie to může za ně zaplatit s vidinou, že získává do budoucna obrovský trh, na kterém umístí svoje zboží a, a já nevím, z geopolitického hlediska postaví různé vojenské základny ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, no.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Blíž Moskvě, ale, ale to, to prostě není, není to, co nás v této chvíli může příliš zajímat. Jednoduše budou to peníze, které budou vyhozené z oknem do okamžiku, než na Ukrajině nedají ty měřiče na ta plynová zařízení a přestanou ten plyn krást. A pokud tudle záruku nemáme, tak já bych se na ně vykašlal. To prostě, to, to nemá, to nemá vůbec žádnou cenu, to jsou peníze vyhozené oknem. To není solidarita, to není podpora nějaké vládě, ale to je podpora lidí, kteří nadále budou to své obyvatelstvo prostě ždímat a, a zhoršovat mu životní úroveň. To je, já jsem v tomto přísný, já bych jim nedal ani korunu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano. Ivane, a posl..., zeptám se tě poslední otázkou. Podle statistiky v Česku vloni vzrostl o 8 % počet dolarových milionářů. To je rekordní počet. Jak si to vysvětluješ, nebo co, co je to za jev vlastně toto?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
A teď se ekonom ptá obyčejného politického komentátora. Mirku, je jich 19 400 u nás, jak jsem se dočetl, ale v USA tam jich vzrostlo dokonce o 16 %, to znamená ještě víc a já mám pocit, že jich nepřibývá automaticky pouze proto, že se společnosti daří. Já myslím, že jich přibývá velmi často i v krizích, když se nedaří a říkám si, může to být samozřejmě buďto tím, že na úkor přibývání dolarových miliardářů, zase přibývá současně na druhé straně těch ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Chudáků.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Chudých pohybujících se na okraji bídy, těch taky přibývá raketově a říká se, že jich je zhruba milion a půl. Ale já si myslím, že možná je to ještě jiné vysvětlení. A to souvisí s jiným číslem, že za od vzniku České republiky, teď takové nové číslo, se náš dluh zdesetinásobil na 1,68 bilionu korun. To znamená, jestli náhodou ti milionáři nejsou dolaroví, jestli nevznikají na dluh prostě ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já ti děkuji, Ivane, krásný den. Zítra přijde ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Příště mi na to odpovíš, dobře?

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, zítra bude Cyril Höschl.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.